Uplynulý rok vstoupil do dějin jako rok celosvětové pandemie spojené s covidem-19. Na světě se však i přesto dál kradlo, korumpovalo, praly se špinavé peníze, organizovaný zločin bujel a rozplétaly se případy, které přinejmenším na Slovensku otřásly celou společností. Tomu všemu a samozřejmě i událostem souvisejícím s covidem-19 jsme se věnovali. Následující výběr připomíná ty nejdůležitější kauzy, které v roce 2020 investigace.cz publikovala.
- Rok 2020 v číslech
Minulý rok navštívilo náš web 215 706 uživatelů (což je 52% růst oproti předchozímu roku) ze 177 zemí světa, kteří si otevřeli celkem 606 000 stránek. Dohromady na webu investigace.cz strávili 34 774 hodin. Nejvíce čtenářů bylo opět jako v loňském roce z České republiky (72 %), poté ze Slovenska (16 %).
Nejčtenější články za rok 2020 byly Babiš prodal Kočnerovi firmu – za korunu, Velká nahřívaná lež, Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska, Koronavirus: Zásilka z Číny není nezištná pomoc, Cesta bolesti a krve: Svědectví z Běloruska, Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu a FinCENFiles: Česko.
Naše podcasty si za svůj půlrok existence vysloužily již celkem 35 241 poslechů. Dosud nejposlouchanějšími epizodami jsou #1 Továrna na podvody – rozhovor, #2 Kočnerova knižnica a soud v Pezinku – rozhovor a #9 Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu.
V neposlední řadě je třeba zmínit také naši videotvorbu. Nejsledovanějším videem za rok 2020 se stalo video Pilsen Steel: Pod nadvládou ruska, které získalo 56 tisíc zhlédnutí. Druhé nejúspěšnější video bylo Kuciak a Kočner: Články, vraždy, rozsudek, které vidělo 37 tisíc lidí.
Loňský leden jsme odstartovali téměř každodenními zprávami z jednání slovenského Specializovaného soudu v Pezinku, kde začal proces s obviněnými z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Více než sto novinářů ze Slovenska i zahraničí tam sledovalo nejvýznamnější justiční kauzu ve slovenské historii. Rozsudek padl až v září. Do té doby jsme přímo z místa procesu informovali o všech důležitých svědectvích a důkazech, které se u soudu objevily. Z prvních týdnů v Pezinku si můžete přečíst reportáže nebo si vyslechnout podcast k osvobozujícímu rozsudku. Soudní spis o několika tisících stránek byl někdy oříškem i pro naše reportéry, a proto jsme vám připravili časovou osu vývoje vztahu Mariana Kočnera a Jána Kuciaka.
Osobě slovenského podnikatele Mariana Kočnera, obviněného z objednání vraždy Jána Kuciaka, jsme se věnovali i mimo samotné soudní líčení v Pezinku. Ještě na konci roku 2019 jsme získali přístup k vyšetřovacímu spisu vraždy Jána Kuciaka. Šlo o 57 terabajtů dat a my jsme si je nechtěli nechat pro sebe. Založili jsme proto takzvanou Kočnerovu knižnicu a ke spolupráci přizvali významné slovenské redakce. Za zpřístupnění a technické zprovoznění obrovského množství dat získala naše partnerská mediální organizace OCCRP slovenskou novinářskou cenu.
Během roku 2020 tak na povrch vycházely kauzy, které šokovaly Slovensko. Marian Kočner měl pod palcem vrcholné členy slovenské justice, zasahoval do soudního rozhodnutí dle své libosti, korumpoval soudce a měl úzké kontakty na další zločince. Článek Svět podle Kočnera obdržel prestižní ocenění World Justice Project.
Ázerbájdžánská kaviárová diplomacie
Korupce však neminula ani české politiky. V únoru investigace.cz zjistila, že poslankyni Věře Procházkové (ANO) a pravděpodobně i senátoru Jaroslavu Doubravovi (severočeši.cz) hradila náklady na pozorování voleb v Ázerbájdžánu tamní ústřední volební komise. V Ázerbájdžánu se konaly předčasné volby, ve kterých více než dvě třetiny poslaneckých křesel získala strana Nový Ázerbájdžán (YAP), ovládaná rodinou Alijevů. Od rozpadu Sovětského svazu jim právě tato strana pomáhala kontrolovat moc v zemi. Čeští „nezávislí“ pozorovatelé ale neshledali na průběhu voleb nic podezřelého – na rozdíl od OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jež věrohodnost volebních výsledků ihned zpochybnila. Ázerbájdžánský parlament dokonce zaslal Poslanecké sněmovně ČR seznam čtyř vybraných poslanců, kteří měli na průběh voleb v jihokavkazské zemi dohlížet. Dva z pozvaných poslanců – Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) – se nakonec vydali do Baku soukromě, neboť organizační výbor sněmovny žádost ázerbájdžánského parlamentu zamítl. Kdo jejich cestu organizoval a platil, není jasné. Indicie vedou k nedůvěryhodné české nevládní organizaci European Council on Democracy and Human Rights a ázerbájdžánské ambasádě v Praze.
Zákonodárci Procházková a Doubrava chválili volby v Ázerbájdžánu. Za peníze Ázerbájdžánu
S Ázerbájdžánem souvisela i další naše kauza, neboť tamní podnikatelská elita si oblíbila jižní Čechy. Při příjezdu do obce Hůrka se naskytne krásný pohled na Lipno. Daleko méně krásný pohled už ale nabízí kus oplocené plochy v Hůrce, kde všeobecnému nepořádku vévodí hromada štěrku. Chátrající vojenskou ubytovnu nazývanou Volareza (Vojenské lázeňské a rekreační zařízení), jež na tomto místě stávala, koupila a v srpnu 2018 nechala zbourat firma ALPS, s. r. o. Demolice proběhla v rámci slibované výstavby nového moderního hotelu za 150 milionů korun. Jenže o dva roky později se kromě plotu na pozemku nic nepostavilo. Na zbytku zdí se tak ve větru pořád kýve rozbité zrcadlo a bývalý sklep je stále zaplavený vodou. Společnost ALPS, s. r. o., která sídlí v jihočeské metropoli České Budějovice, vlastní Juma Ahmadzada, Ázerbájdžánec žijící v Londýně. Co dělá bohatý Ázerbájdžánec na Lipně? To jsme popsali v následujícím článku.
Jak se dařilo zločincům v čase koronaviru?
Tématem loňského roku číslo jedna se po celém světě stala pandemie koronaviru. Mimo jiné jsme se tuto událost snažili zasadit i do kontextu organizovaného zločinu, jenž v časech společenské nejistoty a chaosu přímo kvete. V investigace.cz jsme proto vytvořili seznam oblastí, které vnímáme jako mimořádně náchylné ke zneužití v době krize. První na seznamu se octnula korupce ve veřejných zakázkách. Ani ne půl roku poté jsme s kolegy z OCCRP vydali velký přehled evropských zemí a jejich výdajů za ochranné pomůcky. Česká vláda nebyla v chaotickém nakupování rozhodně sama, jedno šokující prvenství však získala. Za FFP2 respirátory byla ochotná zaplatit přes tisíc korun za kus (včetně DPH), což je v průměru desetinásobek ceny, za kterou tyto respirátory nakupovaly další evropské země.
Druhé místo na našem „korona seznamu“ obsadili online podvodníci. Jejich aktivity v krizové situaci zesílily, protože velká část společnosti musela zůstat doma a s okolím komunikovala pouze prostřednictvím internetu nebo mobilu. Někteří z těchto podvodníků jsou obchodníci se strachem a prodávají nefunkční léky nebo alternativní léčebné prostředky, které ale neobsahují žádné účinné látky. Podvodné telefonáty, jež z nic netušícího zákazníka vytáhnou peníze, pro změnu znějí jako klišé, na které už snad nemůže nikdo naletět. Opak je však pravdou a „továrny na povody“ nejenže stále existují, ale i prosperují. Podvodníci si své oběti našli i v České republice a nabízeli jim investice do kryptoměn, akcií, zboží, cizích měn a podobně. I přes svou různorodost měly tyto finanční vklady jednoho společného jmenovatele – údajně velice vysokou návratnost. Stačilo vložit pouze pár stovek dolarů a během několika málo týdnů mohl mít člověk i desetitisíce. Začátek byl pro všechny potenciální klienty více méně stejný – založit si účet u příslušné společnosti, poslat první vklad a očekávat další instrukce. Co se dělo poté, jsme objasnili v tomto textu.
Online podvodníci ale svou taktiku zkoušejí i na nejzranitelnější skupiny společnosti – seniory nebo nemocné lidi. Příkladem může být Ladislav Vydra, pražský důchodce. Po operaci oka téměř ztratil zrak a doktoři mu nedávali příliš mnoho šancí na výraznější zlepšení. Naopak Andrzej z Polska má zase vážné problémy se sluchem a rád by se vyhnul naslouchátku. Oba dva sedli na lep reklamě na zázračné, ale ve skutečnosti podvodné zdravotnické prostředky. Prodej údajných zdravotnických výrobků seniorům se však zdaleka netýká jen Polska a Česka.
Jak investigace.cz zjistila spolu se svým polským partnerem Fundacja Reporterów, podvod nese rysy organizovaného zločinu, probíhá na čtyřech kontinentech a zanechal za sebou tisíce obětí v minimálně jedenácti zemích Evropské unie od Rumunska až po Belgii. Podvodník, kterého naši reportéři vystopovali v polské vesnici, se přitom skrývá za nastrčenými firmami v Panamě, Singapuru a na Komorských ostrovech. Kam nás dovedlo pátrání po online šmejdech a proč léta unikají pozornosti kontrolních orgánů a policie?
Andrej v konfliktu
Český premiér Andrej Babiš byl po celý rok v hledáčku médií hlavně kvůli řízení pandemie. Na jaře ale přijeli evropští komisaři na návštěvu Prahy kvůli něčemu jinému, a to Babišovu střetu zájmů. Začátkem dubna pak delegace dokončila návrh závěrečné zprávy ze své cesty k břehům Vltavy. Resumé vyznělo jednoznačně: v Česku neexistuje žádný funkční mechanismus, jenž by řešil střet zájmů při čerpání evropských dotací. Neuralgickým bodem se v tomto směru stal koncern Agrofert, který Babiš budoval jako jeho jediný majitel od 90. let minulého století a jenž zahrnuje více než 250 firem z různých oborů, například chemie, potravinářství, zemědělství či lesnictví. Právě do Agrofertu tečou masivní dotace, skoro dvě miliardy korun ročně. Celý příběh problematického čerpání dotací si můžete přečíst v detailně zpracovaném článku, jaký si tato problematika zaslouží.
Kromě toho jsme se slovenskými kolegy odhalili, že okolo všech významných podnikatelů pocházejících ze Slovenska se pohyboval neslavně známý Marian Kočner. Nebylo tomu jinak ani v případě Andreje Babiše. Mezi mafiánem Kočnerem, obžalovaným z vraždy novináře, a českým předsedou vlády Andrejem Babišem jsou dávné obchodní vazby. Kočner sice Babišovi později pomáhal, v 90. letech ho ale okradl. Jak se mu to podařilo?
Koupím staré vagony, zn: draze!
„Od chvíle, kdy jsem si přečetl tu smlouvu, nejezdím vlakem,“ říká v našem článku právník Ostravských opraven a strojíren Karel Ležatka. „Je jen otázka času, kdy se stane nějaké neštěstí.“ Právník má na mysli smlouvu firmy ČD Cargo, dcery stoprocentně státních Českých drah, uzavřenou v roce 2018 se slovenskou společností SMK. Cargo jí prodalo pět set vagonů, momentálně si je pronajímá a nakonec je možná odkoupí zpátky. Vše bez výběrového řízení. SMK tak může inkasovat víc než miliardu korun. Na oplátku se slovenská firma ve smlouvě zavazuje, že staré vagony zmodernizuje. A právě technické detaily, jak má modernizace proběhnout, Ležatku vyhnaly z vlaku. Ze smlouvy totiž vyčetl, že mohou být použity i podvozky, jež kvůli své nespolehlivosti a nebezpečnosti nemají na trati dávno co dělat. „Vagony s takovými podvozky jsou na kolejích zcela nelegálně,“ říká. „Měly by být okamžitě znehybněny.“ Co se skrývá za příběhem staronových vagonů ČD Cargo?
Mrtvý tygr, drahý tygr
Před více než dvěma lety Česko šokovala kauza Berousek. Známý cirkusák na českém venkově množil tygry, které pak zabíjel a jejich části prodával na černém trhu. Takovéto množírny ale existují dál a z tygřích těl připravují prostředky pro tradiční čínskou medicínu. A nejsou jen výhradou Česka. Spolu se slovenskými a polskými kolegy jsme pátrali po tom, jak fungují komerční množírny ve střední Evropě a proč ve světovém nelegálním byznysu s tygry hraje Česko tak důležitou roli. I díky našemu článku, na který se odvolal slovenský europoslanec Martin Hojsík, se na Slovensku ledy pohnuly. Tamní ministerstvo životního prostředí zastavilo k prvnímu prosinci vývoz tygrů a dalších kočkovitých šelem. Důvodem se stalo nelegální obchodování s těmito zvířaty, na které jsme v článku upozornili. Naopak osud českého oddělení CITES zaměřeného právě na ochranu ohrožených druhů nadále zůstává nejistý. Jeho zaměstnanci z České inspekce životního prostředí (ČIZP) opustili své pracoviště, takže oddělení de facto zaniklo. ČIZP plánovalo oddělení zrušit, což se po intervencích politiků nakonec nestalo. Všichni zaměstnanci přesto pracoviště opustili. Jak nám řekla dlouholetá šéfinspektorka Pavla Říhová: „Vedení inspekce vytváří tak nepříjemné pracovní podmínky, že už se tu prostě pracovat nedá.“
Banky a praní peněz
Co by to bylo za rok bez světového skandálu v praní peněz? Z amerického Úřadu pro prevenci finanční kriminality FinCEN (obdoba českého Finančního analytického úřadu, FAÚ) unikly utajované dokumenty, které popisují, jak banky na celém světě selhávají v prevenci praní peněz. K dokumentům se dostali novináři z Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), jehož partnerem je investigace.cz. Společně s ostatními kolegy jsme tak mohli analyzovat takzvané SARs (Suspicious Activity Reports) čili zprávy o podezřelých platbách, které musí banky, obchodující v dolarech, hlásit americkému FinCEN. Na skoro rok a půl dlouhém projektu spolupracovalo přes čtyři sta novinářů z osmdesáti zemí celého světa. Investigace.cz byla jediným českým zástupcem.
Podezřelé platby ale nejsou výlučně americkou záležitostí. Díky uniklým bankovním dokumentům, jež má redakce k dispozici, jsme například objevili pochybného majitele jihočeských zámků. Jmenuje se Sergej Majzus a žije na českém venkově, kde chová hospodářská zvířata a vaří vlastní pivo. Na první pohled zkrátka vesnická idylka. Ještě před pár lety však firma tohoto ruského podnikatele a majitele tuzemských zámků suverénně proplouvala mezi žraloky finančního trhu a nebála se jít vstříc vysokému riziku. Majzus zbohatl při obchodování s cizími měnami přes internet a za prodej dvou svých firem si v Česku pořídil tři zámky. Přes české účty Majzusových firem ale léta protékaly podezřelé platby.
K čemu jsme se dopátrali, si můžete přečíst v článcích pod heslem FinCEN Files.
Stopy bílého prášku
„Na zaprášené periferii Limy, hlavního města Peru, stojíme před vězením a přemýšlíme, jak se dostat dovnitř. Chtěli bychom navštívit jednoho z klíčových baronů globálního byznysu s kokainem, Zorana Jakšiće. Na pomyslném mocenském žebříčku drogového kartelu Grupo America je druhým v pořadí. Peruánská i srbská média o Jakšićovi píší jako o běsném mafiánovi s očima násilníka, který pašoval kokain po tunách, vraždil a utíkal z vězení.“
Těmito slovy začíná naše série o balkánském drogovém kartelu Grupo America. Nejsou to žádní zelenáči. Na kontě mají pět tun zabaveného kokainu, jednu vraždu, kdy tělo oběti pomalu rozřezali motorovou pilou v bazénu, atentát na policejního prezidenta a uřezanou hlavu bývalého člena mafie, jež ležela dva týdny v mrazáku. Rozhodli jsme se udělat rozhovor s druhým nejvýše postaveným členem tohoto gangu Zoranem Jakšićem, který v peruánském vězení Miguel Castro Castro tráví svůj pětadvacetiletý trest za obchodování s drogami.
Drogový gang Grupo America měl své lidi i v Česku a na Slovensku. Kšeftovali tady s kokainem a k desítkám cestovních dokladů, jež Zoran Jakšić používal, patřil i slovenský cestovní pas, občanský průkaz a kartička zdravotního pojištění. Právě tato kombinace dokladů přesvědčila španělskou policii o tom, že před nimi nestojí Jakšić, nýbrž Štefan H. ze Slovenska.
Celou sérii najdete pod heslem Grupo America, mluvenou verzi pak naleznete i v naší podcastové aplikaci. Můžete si rovněž přečíst, jaké to je pracovat pět let na odkrývání drogového kartelu, nebo si vyslechnout pocity autorky článku během rozhovoru se Zoranem Jakšićem ve vězení.
Slovenské obrození
Na Slovensku jsme rok 2020 začali a informacemi ze Slovenska i skončili. Během podzimu se slovenské věznice totiž začaly plnit zvučnými jmény z řad justičních a policejních elit. V poutech skončili ti, kteří se měli starat o naplňování spravedlnosti. Příslušníci elitního policejního útvaru Národní kriminální agentura (NAKA) si během letošního roku několikrát přišli pro prominenty z oblasti soudnictví, policie i byznysu. Samotné názvy policejních akcí jednoduše vystihly stav, ve kterém se slovenský státní aparát ocitl. Zkorumpované soudce smetly Bouře a Vichřice. Na vysoké policejní funkcionáře dolehly Boží mlýny a Očistec. Ve slovenském příběhu ale nechyběl ani Jidáš a Gorila.
Policie už v březnu pozatýkala 18 soudců, kteří měli spolupracovat nebo brát úplatky od Mariana Kočnera. Akcí Bouře však policejní zátah zdaleka neskončil. V létě skončil ve vazbě vlivný podnikatel Norbert Bödör, jenž založil zločineckou skupinu, která korumpovala, zneužívala pravomoci veřejného činitele a mařila spravedlnost. Do pozice policejního prezidenta Bödör dosadil svého příbuzného Tibora Gašpara, který pak obsadil vedení slovenské policie „svými lidmi“.
Koncem roku už bylo zatčených tolik, že jsme pro vás připravili časovou osu s přehledem těch nejdůležitějších jmen a policejních akcí. Ve vazbě se mimo jiné ocitl i spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák, speciální prokurátor Dušan Kováčik nebo další policejní prezident Milan Lučanský, který se 29. prosince pokusil o sebevraždu. Ve své cele se oběsil na mikině, a byť se ho zdravotníkům podařilo oživit, den poté zemřel. Lučanský byl obviněn z braní úplatků v hodnotě přibližně půl milionu eur (víc než 13 milionů korun). Údajně se měl pokusit o sebevraždu už před pár týdny, což ale ministryně spravedlnosti Mária Kolíková popřela.
Bouře, Boží mlýny, Očistec: Slováci letos účtovali s prohnilým státním aparátem
Kauzy v nových šatech
Určitě jste si všimli, že kromě textů jsme začali pracovat i s novými formáty. Krátké informace ze světa organizovaného zločinu přinášíme každý pátek ve formě videa na sociálních sítích pod názvem Ze světa. Podklady pro tvorbu videa vybírají redaktoři Zuzana Šotová a Lukáš Nechvátal, který má na starost i vizuální zpracování. Video a zajímavé zprávy naleznete také na našem webu pod označením Ze světa.
Druhým projektem, na který jsme obzvlášť hrdí, je tvorba podcastů. Prozatím je nahráváme jednou týdně a buď se týkají některé z našich kauz, nebo v našem studiu moderátorka Nikola Klepáčková vyzpovídá autora konkrétního článku. U velkých kauz, jakou bylo například Grupo America, se můžete těšit na celou podcastovou sérii.
Milí čtenáři, děkujeme vám za podporu a zájem o naši práci v roce 2020. I díky vašim finančním příspěvkům může naše malá redakce nadále přinášet nezávislé informace a rozkrývat důležité případy či události. Pokud vás tento roční přehled zaujal a nejste pravidelnými čtenáři investigace.cz, nemusíte čekat celý rok na další – přihlaste se k odběru našeho newsletteru (tuto možnost máte přímo na naší homepage). Každý měsíc v něm publikujeme to nejlepší z našich kauz. Doufáme, že vás i v tomto roce osloví témata, která pro vás připravujeme, a pokud vám naše práce dává smysl, můžete nás podpořit i finančně. Děkujeme, že jste s námi!
Tým investigace.cz
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.