Dle zjištění webu Follow the Money (FTM) obchod s drogami v Albánii prorůstá do nejvyšších vládních kruhů. Lidé napojení na mafii pronikají do podnikání i státní správy – od policie a soudů až po rozhodující patra politiky. Někteří bývalí vyšetřovatelé proto tvrdí, že Albánie stojí na prahu proměny v plnohodnotný narkostát. Odborníci zároveň potvrzují, že role albánské mafie ve světovém obchodu s drogami dlouhodobě sílí a její vliv zasahuje do všech koutů Evropy, včetně Česka.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Byla chladná říjnová noc roku 2013, když policisté ve městě Fier zastavili černé audi A8. Několik dnů sledovali, jak se vůz pohybuje mezi lidmi podezřelými z pašování drog. Policejní vyšetřovatel Dritan Zagani tehdy věřil, že má před sebou průlom v boji proti organizovanému zločinu.
Nařídil tedy, aby bylo auto odvezeno na služebnu, a čekal, že tentokrát kriminalisté konečně najdou důkazy, které povedou k zadržení podezřelé skupiny. Jenže jakmile audi doputovalo do garáže, Zaganiho nadřízený přišel s jediným pokynem: auto se prohledávat nebude. A důvod? Patřilo tehdejšímu ministrovi vnitra Saimiru Tahirimu, jednomu z nejmocnějších mužů v zemi.
Follow the Money uvádí, že v ten moment Zagani pochopil, že nejde o obyčejnou policejní akci. „Moje největší obava se naplnila. Má země se stala narkostátem,“ řekl o mnoho let později, už v bezpečném úkrytu ve Švýcarsku, kam uprchl a kde získal novou identitu. Místo boje proti pašerákům totiž brzy čelil obvinění on sám – za to, že údajně překročil své pravomoci.
Zagani byl následně stíhán a strávil čas ve vazbě. Tvrdí, že se stal terčem represí poté, co upozornil na možné vazby mezi organizovaným zločinem a vysoce postavenými představiteli státu. Po propuštění čelil dalšímu tlaku a výhrůžkám, načež z Albánie uprchl. V zahraničí získal novou identitu a ochranu.
Podle Zaganiho jeho případ ilustruje systémový problém. Uvádí, že zločinecké struktury pronikly do státní správy a politickou odpovědnost za tento vývoj nese premiér Edi Rama. Ten se dlouhodobě prezentuje jako reformní lídr, zatímco vnitropolitická realita podle Zaganiho svědčí o toleranci propojení moci a podsvětí.
Město, kde úředníci jezdí v luxusních autech
Albánie je křehká země, každý pátý obyvatel žije pod hranicí chudoby. Mladí lidé odcházejí, protože doma je čeká nezaměstnanost a mizivá mzda. A tam, kde je bída, se mafii daří.
Kriminální skupiny kupují rozbořené činžáky, staví hotely, vlastní kavárny, kadeřnictví, stavební firmy. Peníze, které přicházejí z kokainu a konopí, se bleskově proměňují v legální majetek.
To je však jen první krok. Ten druhý je nebezpečnější: obsazují státní instituce.
„Viděl jsem státní zástupce, kteří mají oficiální plat sotva osm set eur, ale jezdí v autech, na která bych si já nikdy nevydělal,“ říká reportérům FTM bývalý albánský viceprezident Arben Ahmetaj, který později rovněž žádal o azyl ve Švýcarsku. V Albánii byl obviněn z korupce, přičemž sám tvrdí, že šlo o obvinění zmanipulovaná vládou s cílem poškodit jeho pověst.
Muži, které systém chrání
Když italská prokuratura zveřejnila důkazy, že ministr vnitra Tahiri spolupracoval s pašeráckou sítí, byl odsouzen až v roce 2019 poté, co byl léta vyšetřován italskou militarizovanou policejní jednotkou Guardia di Finanza (GdF).
A nebyl poslední.
Bývalý ministr vnitra Taulant Balla měl být obráncem albánské diaspory, jeho lidé však byli zachyceni na nahrávkách, jak za volební hlasy v Británii nabízejí úplatky. Později se jeho jméno objevilo v komunikaci pašeráků drog, která vyšla najevo při prolomení kanadských šifrovacích telefonů Sky ECC. Ty pro komunikaci často využívají lidé z organizovaných zločineckých skupin.
Premiér Rama ho přesto ponechal ve funkci.
V lednu 2024 bylo díky záznamům z hraničních kontrol odhaleno, že premiérův bratr Olsi řídil auto, které bylo později identifikováno jako vozidlo užívané místní mafií k převážení kokainu. Premiér Rama se svého bratra i nadále zastával. Follow the Money uvádí, že problém působení mafie sahá i daleko za hranice Albánie – její sítě se rozprostírají do všech koutů Evropy.
Evropa reaguje pozdě
V září minulého roku italská policie provedla zátah, při kterém zatkla více než šedesát osob a zabavila tři sta kilogramů kokainu. „Všichni hlavní šéfové byli Albánci,“ uvedl jeden z vyšetřovatelů. „Ani nemuseli být v Itálii. Řídili to na dálku.“
Peníze tekly přes falešné faktury nejprve do východní Evropy, pak do Číny a nakonec zpět na Západní Balkán.
V Belgii albánské gangy vypsaly v rámci velkého zásahu v roce 2021 odměnu téměř 27 milionů korun za smrt soudců. V Nizozemsku ovládají přístavy v Antverpách a Rotterdamu, kudy proudí tuny kokainu. Ve Španělsku jim policie zabavuje rekordní množství drog ukrytých v kontejnerových zásilkách s banány.
Podle bezpečnostních zpráv Europolu patří albánské zločinecké skupiny mezi pět nejnebezpečnějších v Evropě.
Přesto Evropa dále podporuje albánské přibližování k Unii. Při oficiálních návštěvách Brusel opakuje, jak země „pokročila v reformách“.
Podle bývalého detektiva v exilu Zaganiho, který mluvil s novináři z Follow the Money je to absurdní. „Nevím, jak mohou nevidět, co se děje,“ krčí rameny. Ahmetaj, bývalý místopředseda vlády, řekl reportérům totéž: „Evropa zavírá oči před realitou.“
Země, která se mění v podsvětí
Dritan Zagani dnes žije daleko od domova. Jeho život se smrskl na švýcarské ulice, anonymní hotely a večery, kdy přemýšlí, jestli se vůbec někdy vrátí. Pokud by to udělal, čekal by ho trest – v nepřítomnosti ho odsoudili na sedm let.
Stále však sleduje zprávy z Albánie. Vidí politické kampaně, které slibují „nový začátek“. Vidí zatýkání malých ryb organizovaného zločinu a ticho kolem těch velkých. A vidí mladé lidi, kteří odcházejí, protože nevěří, že se něco změní.
„Mafie není už jen na ulicích,“ říká. „Sedí v kancelářích, na ministerstvech, u soudů. A ti, kteří by měli chránit spravedlnost, často chrání vlastní kapsy,“ doplňuje.
Albánská stopa v mezinárodním obchodu s drogami
Albánské zločinecké skupiny dnes patří k nejvlivnějším aktérům mezinárodního obchodu s kokainem a jejich pozice se postupem času upevňuje. Podle expertů se globální drogový trh v posledních letech zásadně proměnuje: místo tradičních kartelů vzniká roztříštěná sít menších buněk, z nichž každá se specializuje na konkrétní část dodavatelského řetězce. Tento model snižuje náklady a zvyšuje odolnost vůči zásahům policie. Právě v takovém prostředí se dokázaly prosadit albánské skupiny, které operují v Latinské Americe i v Evropě.
Zpráva Europolu z roku 2024 řadí Albánce mezi pět nejvýznamnějších skupin zapojených do obchodu s kokainem. Jejich přítomnost v Evropě se střídá mezi přístavy od Antverp po Španělsko a Itálii, a to s cílem vyhnout se pozornosti úřadů.
Dle Fatjony Mejdini z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu je specifikem albánských organizací vnitřní soudržnost založená na rodinných vazbách, která výrazně komplikuje jejich infiltrace. Zároven jsou známé ochotou riskovat: často přepravují mimořádně velké zásilky v řádu tun.
Nepředstavují tedy okrajový jev, ale systematický vliv, který výrazně formuje současnou podobu evropského drogového trhu.
Autorka textu: Sofia Špirková