Včera jsem odjela na Slovensko jako svědkyně v případu vraždy Jána Kuciaka. Jela jsem z vlastního přesvědčení a ochotná sdělit slovenské NAKA cokoliv by jim pomohlo s vyšetřováním. Dopředu mi neřekli ani jak bude pohovor probíhat, ani jak dlouho by asi mohl trvat.

Když jsem dorazila, čekali mě tři vyšetřovatelé, kteří se následujících osm hodin nepřetržitě ptali, a to nesystematicky a opakovaně na stejné otázky. Vysvětlovala jsem jim, že jsem s Jánem spolupracovala pouze na kauzách, které měly mezinárodní rozměr, a že o slovenských podvodech na DPH a vazbách vlivných slovenských podnikatelů na politické špičky detaily nemám. Vyšetřovatel mi to odmítl

Pro investorské vízové programy se ve světě vžil název „zlatá víza”. Jejich prostřednictvím nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, dlouhodobé povolení k pobytu nebo nabytí občanství. Česká republika se k lákání movitých investorů připojila v loňském srpnu. Jenže dosud žádného neulovila.

OCCRP, Lukáš Nechvátal, Jakub Šimák

Litva: oblíbená destinace podnikatelů blízkých Putinovi

I přes to, že v Litvě funguje program „zlatých víz“ více než dvacet let, opravdový příval nově příchozích zažily litevské úřady až po ruské anexi Krymu v roce 2014. Zatímco v roce 2013 zažádalo o investorské vízum garantující trvalý pobyt 6500 cizinců, v roce 2017 jejich počet dosahoval téměř 14 000. Úměrně tomu za toto období narostl i počet „zlatých víz“ opravňujících držitele k přechodnému pobytu z 11 na 20 tisíc.

Litva uděluje dva typy investorských „zlatých víz“. První opravňuje úspěšného žadatele k trvalému pobytu, je však složité je získat. Druhé pak k přechodnému

Investorské vízové programy stojí na myšlence, že kdo zaplatí, toho přivítáme. Jedno procento nejbohatších lidí světa si na rozdíl od ostatních smrtelníků může vybrat ze široké plejády dlouhodobých pobytů v atraktivních zemích nebo dokonce získat jejich občanství – pokud jsou ochotní se o své bohatství s cílovou zemí podělit.

Pro tento kontroverzní program se ve většině zemí vžil název „Golden Visa“ neboli „zlatá víza“. Prostřednictvím „zlatých víz“ nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, povolení k pobytu nebo přednostní nabytí občanství. Jako první s nimi přišel před více než třiceti lety ostrovní stát v Karibiku

Slovensko zažíva najväčšiu krízu za posledné roky. Politickú aj spoločenskú. Vražda novinára Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírovej potopila aj najskúsenejších politikov. Tých, od ktorých si verejnosť žiadala vysvetlenie. Zmena ale neprišla vďaka pokorným funkcionárom. Dejinný zlom urobili tisícky obyčajných ľudí. Prinášame vám osudy štyroch z nich, ktorí sa rozhodli bojovať za zmenu.

Poslední dobou se v Česku čím dál víc mluví o problematických čínských investorech. Kromě kauzy s CEFC a jejího šéfa podezřelého z hospodářské kriminality tu je ale ještě jeden, potenciálně daleko nebezpečnější případ. Ten se týká největší banky na světě Industrial and Commercial Bank of China a praní peněz pro čínský organizovaný zločin. Tuto kauzu vyšetřuje španělská policie, přesah však má i do Česka.

Chladnokrvná vražda slovenského investigatívneho novinára Jána Kuciaka bola taktiež fackou do tváre modernej Európy. Ochrancovia verejnosti, milovaní členovia profesie, ktorá je niekedy viac odsudzovaná než oslavovaná, boli zastavení jednoduchým prejavom násilia, ktorý veští ďalší rozklad európskych hodnôt. Najjednoznačnejší prínos vraždy novinára je zabitie aj jeho príbehu. Tvrdo pracujem na tom, aby sme popreli myšlienku, že Jánovi vrahovia môžu z tohto umlčania profitovať.

Proč byl zavražděn slovenský investigativní novinář Ján Kuciak? A jak se objednavatel vraždy dozvěděl, že pracuje na kauze, která se jej týká? Na odpovědi na první otázku se slovenští novináři a policie shodnou - Kuciak byl zavražděn kvůli své novinářské práci, konkrétně odhalování korupce mocných. Odpověď na druhou otázku je komplikovanější a potenciálně velmi znepokojivá: objednavatel vraždy Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se pravděpodobně dozvěděl o tom, že investigativní novinář pracoval právě na jeho kauze. A to prostřednictvím informací uniklých s pomocí státních úředníků, kteří zpracovávali Kuciakovy četné žádosti o informace.

Ján Kuciak, ČCIŽ, OCCRP a IRPI

Na počátku bylo jméno na registračním formuláři firmy: Antonino Vadala.

A protože toto jméno náleželo muži, který byl v obchodním vztahu s Márií Troškovou – slovenskou modelkou, která se postupně vypracovala od polonahých fotek přes byznys až na pozici asistentky premiéra Roberta Fica – novináři chtěli vědět více.

Tato zvídavost pravděpodobně stála slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku život. Oba byli minulý víkend nalezeni mrtví. Zastřelil je profesionální zabiják.

Kuciak a jeho partneři – mezinárodní síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) a České centrum pro investigativní žurnalistiku – si uvědomili, že narazili na

Tento článek zveřejňujeme v identickém znění napříč médii pod Ringierem, pro která Ján Kuciak pracoval. Je to text, na kterém jsme s Jáno Kuciakem, italskou organizací IRPI a OCCRP pracovali déle než 18 měsíců. Vzhledem k brutálním okolnostem zůstal text nedokončený.