Poprad je městem, které láká italské podsvětí. S Jánem Kuciakem jsme se vydali po jeho stopě ve Vysokých Tatrách.

Dokumenty uniklé z panamské společnosti Mossack Fonseca odhalují další finanční tajemství.

Druhý únik interních dokumentů Panama Papers odhalil paniku i chaos, který poznamenal začátek konce firmy Mossack Fonseca.

Emirát Dubaj, kdysi považován za jednu z nejvyprahlejších a nejnevlídnějších končin světa, se během desetiletí přeměnil na extravagantní metropoli, kde policisté jezdí v Lamborghini a kde kopeček pozlacené zmrzliny stojí 800 dolarů. Tedy bezmála dvacet tisíc korun. Tato úspěšná přeměna Dubaje je ale nerozlučně spjata s globálním organizovaným zločinem a korupcí.

Pavla Holcová

V říjnu 2007 se na účtu tuzemského holdingu Agrofert, který tehdy patřil dnešnímu premiérovi Andreji Babišovi, objevila nenápadná platba. Karibská společnost Argenta Systems Ltd. mu zaslala 114 000 amerických dolarů.

Pozdrav z Belize

Argenta Systems totiž není jen tak obyčejná společnost. Sídlí v Belize – v zemi na pobřeží Karibiku, která je známá exotickými plážemi a tím, že v obchodním rejstříku nevede záznamy o tom, kdo je vlastníkem firmy. Proto je Belize tak populární zejména mezi podnikateli, kteří se nechtějí hlásit k vlastnictví svých firem. U Argenty by k tomu byl dobrý důvod: hraje významnou roli v síti společností, skrze něž byl vytunelován ruský investiční fond

Včera jsem odjela na Slovensko jako svědkyně v případu vraždy Jána Kuciaka. Jela jsem z vlastního přesvědčení a ochotná sdělit slovenské NAKA cokoliv by jim pomohlo s vyšetřováním. Dopředu mi neřekli ani jak bude pohovor probíhat, ani jak dlouho by asi mohl trvat.

Když jsem dorazila, čekali mě tři vyšetřovatelé, kteří se následujících osm hodin nepřetržitě ptali, a to nesystematicky a opakovaně na stejné otázky. Vysvětlovala jsem jim, že jsem s Jánem spolupracovala pouze na kauzách, které měly mezinárodní rozměr, a že o slovenských podvodech na DPH a vazbách vlivných slovenských podnikatelů na politické špičky detaily nemám. Vyšetřovatel mi to odmítl

Pro investorské vízové programy se ve světě vžil název „zlatá víza”. Jejich prostřednictvím nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, dlouhodobé povolení k pobytu nebo nabytí občanství. Česká republika se k lákání movitých investorů připojila v loňském srpnu. Jenže dosud žádného neulovila.

OCCRP, Lukáš Nechvátal, Jakub Šimák

Litva: oblíbená destinace podnikatelů blízkých Putinovi

I přes to, že v Litvě funguje program „zlatých víz“ více než dvacet let, opravdový příval nově příchozích zažily litevské úřady až po ruské anexi Krymu v roce 2014. Zatímco v roce 2013 zažádalo o investorské vízum garantující trvalý pobyt 6500 cizinců, v roce 2017 jejich počet dosahoval téměř 14 000. Úměrně tomu za toto období narostl i počet „zlatých víz“ opravňujících držitele k přechodnému pobytu z 11 na 20 tisíc.

Litva uděluje dva typy investorských „zlatých víz“. První opravňuje úspěšného žadatele k trvalému pobytu, je však složité je získat. Druhé pak k přechodnému

Investorské vízové programy stojí na myšlence, že kdo zaplatí, toho přivítáme. Jedno procento nejbohatších lidí světa si na rozdíl od ostatních smrtelníků může vybrat ze široké plejády dlouhodobých pobytů v atraktivních zemích nebo dokonce získat jejich občanství – pokud jsou ochotní se o své bohatství s cílovou zemí podělit.

Pro tento kontroverzní program se ve většině zemí vžil název „Golden Visa“ neboli „zlatá víza“. Prostřednictvím „zlatých víz“ nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, povolení k pobytu nebo přednostní nabytí občanství. Jako první s nimi přišel před více než třiceti lety ostrovní stát v Karibiku