Babiš prodal Kočnerovi firmu - za korunu

Mezi mafiánem Marianem Kočnerem, obžalovaným z vraždy novináře, a českým předsedou vlády Andrejem Babišem jsou dávné obchodní vazby. Kočner Babišovi sice později pomáhal, v 90. letech ho ale okradl.

V telefonu Mariana Kočnera ta zpráva nevypadala nijak nápadně. Byla jen jednou z mnoha v konverzaci s jeho bývalým zetěm Christianem Ellulem. Komunikovali spolu v aplikaci WhatsApp, kopii konverzace máme k dispozici. Jak ale zjistily Aktuality.sk, zpráva ukazuje na obchodní vztah mezi Marianem Kočnerem a Andrejem Babišem.

„Můžeš říct Pechovi [Kočnerův účetní – pozn. red.], že s tím nemám nic společného. Nechci mít nic společného s IFGL, Port Services ani s žádnými dalšími tvými společnostmi na Slovensku,“ napsal Kočnerovi bývalý zeť. Zmínkou o Port Services narážel na společnost, která se správně jmenuje Port Service a Ellul v ní zastával funkci jednatele. Právě tato firma v minulosti patřila Andreji Babišovi.

Kdo je Christian Ellul?

Christian Ellul je právník žijící na Maltě, který byl ženatý s Kočnerovou dcerou Karolínou. Je specialista na zakládání offshorových schémat a Kočner jeho služeb často využíval k tomu, aby skryl vlastnění některých svých firem – zejména těch, jež na Slovensku využíval k různým podvodům. Ellul tvrdí, že o žádných Kočnerových podvodech nevěděl a že do účetnictví jeho firem neměl přístup. „Pouze jsem pro rodinu Kočnerovu spravoval dvě jejich maltské firmy, a to navíc bez nároku na honorář. Tohle byla jednostranná laskavost, ne spolupráce,“ tvrdí.

Kočner a Ellul spolu komunikovali lámanou němčinou. Po vraždě Jána Kuciaka se konverzace mezi Kočnerem a Ellulem rapidně změnila a bezstarostné posílání fotek jachet vystřídal vyhrocený tón. Ellul se od Kočnera chtěl s okamžitou platností odstřihnout, protože jak slovenské, tak maltské noviny začaly o jejich blízkém vztahu psát. To vadilo i Kočnerovi a ještě ten den, kdy informaci od Ellula obdržel, poslal zprávu své důvěrnici Aleně Zsuzsové, která s ním momentálně stojí před soudem kvůli organizaci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Ve zprávě napsal: „Jen mi řekl, že s okamžitou platností ruší všechny firmy a nechce se mnou už nic mít. A to je k**va velký problém.“

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

chci vás podpořit pokračovat ve čtení

Kočnerův zeť popírá, že by pro něj pral na Maltě peníze

A problém to opravdu byl, a to nejen pro Mariana Kočnera. Firma Port Service totiž až do roku 2006, kdy prohráli soudní spor se slovenským Fondem národního majetku (FNM), patřila do portfolia Agrofertu Andreje Babiše. Na Slovensku se stala synonymem obrovského korupčního skandálu, do kterého byl zapletený i ministr hospodářství za stranu Smer-SD Pavol Pavlis.

Firmu Port Service vlastnila společnost Port Service Bratislava, založená v roce 1992. Ve statutárních orgánech mateřské společnosti byli zapsáni Andrej Babiš a jeho kolega z dob Petrimexu Pavol Pavlis. Plánem firmy bylo zprivatizovat společnost Slovenská plavba a přístavy. To se ale nepovedlo, Port Service pro nesplnění podmínek z privatizace vyloučili. Od roku 2002 se firma proto soudila se Slovenskem o ušlý zisk.

“Akciová společnost Port Service v té době nevykonávala žádnou obchodní činnost a jako nepotřebná byla v roce 2006 prodána, což navíc nebylo závislé na naší vůli. Pokud jde o společnost Port Service, a. s., nemáme (a pokud je nám známo ani pan Andrej Babiš nemá) s touto firmou nic společného, ani s jejím vlastníkem, společností Castelo Holdings N. V.,” vyjádřil se k prodeji tiskový mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka.

Soudní spor se vlekl. Nejprve ho v roce 2008 vyhrál stát, potažmo Fond národního majetku. Tehdejší generální prokurátor Dobroslav Trnka, který je známý svým velmi blízkým vztahem k Marianovi Kočnerovi, ale podal mimořádné dovolání k Nejvyššímu soudu. Tato instance už v novém složení soudního senátu otočila a rozhodla o zrušení rozsudku z roku 2008. V odůvodnění svého rozhodnutí navíc Nejvyšší soud uvedl, že společnost Port Service byla z privatizační nabídky vyloučena neoprávněně. Od té doby se u soudů jednalo už jen o výši náhrady škody.

Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

Jak šel čas se soudním sporem

Krajský soud v Bratislavě žalobu Port Service, a. s. na FNM zamítá, Port Service se odvolal.

Slovenský Nejvyšší soud potvrzuje rozsudek Krajského soudu, generální prokurátor Dobroslav Trnka podává mimořádné dovolání.

Nejvyšší soud už v novém složení soudního senátu rozsudky Krajského soudu Bratislava i své vlastní rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.

Krajský soud Bratislava rozhoduje ve prospěch společnosti Port Service a přikazuje FNM zaplatit sumu 17 684 886,38 eur s příslušenstvím (postupně se částka vyšplhala přes 60 milionů eur), FNM se odvolal.

V odvolacím řízení Nejvyšší soud rozhodl rozsudek Krajského soudu zrušit a věc vrátil k dalšímu přezkoumání.

Krajský soud žalobu Port Service zamítl. O odvolání opět rozhodoval Nejvyšší soud jako soud odvolací a potvrdil rozsudek jako věcně správný.

Škodu plus úroky Pavlisova firma Port Service vyčíslila na 60 milionů eur (přes miliardu a půl korun). Jen pár dní po podání žaloby byl ale Pavlis nominovaný na člena rady Fondu národního majetku, proti kterému jeho firma vedla soudní spor. Pavlis vehementně popíral, že by mohl být v jakémkoli střetu zájmů. Podle svých slov firmu prodal.

“Je rozdíl vést soudní spor o 60 milionů a vlastnit pohledávku za 60 milionů. Z právního a finančního pohledu je to zásadní rozdíl. Pokud vím, společnost Port Service nikdy neměla žádný právní nárok na takovou pohledávku [až do okamžiku, kdy by vyhrála u sodu – pozn.red.]. Kdybychom tu pohledávku vlastnili, tak bychom společnost neprodávali,” vysvětluje okolnosti soudního sporu Pavol Pavlis.

Novým vlastníkem se stala schránková firma se sídlem na ostrově Curacao v Holandských Antilách a nedohledatelným vlastníkem a novým jednatelem Port Service již zmíněný Christian Ellul. Podle výše uvedené zprávy, kterou Ellul poslal v roce 2018 Kočnerovi, by majitelem mohl být právě Marian Kočner.

“S nikým jsem nejednal. Přišel požadavek z ECM [ECM Holdings Limited – majitel kyperské společnosti Sonmazi Invest, pozn. red.]. Po dvou a nebo třech prohraných soudních jednáních pro nás společnost PS [Port Service] neměla už žádnou hodnotu a neviděli jsme perspektivu v úspěšnosti soudního sporu. Byli jsme rádi, že jsme se společnosti zbavili. Valné shromáždění odsouhlasilo prodej jedné akcie za symbolickou jednu korunu. Akcie se prodala a tím to pro mě skončilo,” dodává Pavlis.

Nebylo to ale poprvé, kdy Kočner zasáhl do Babišova slovenského podnikání.

V roce 1992, tedy v době, kdy se Marian Kočner angažoval v kauze Technopol, chtěl rozjet podobný model podnikání i s tehdy státní firmou Petrimex. Kočner společně s firmou Petrimex založili v tomto roce firmu Petricomp. Na Slovensko zamýšleli dovážet z Číny textil. Podle dokumentů, které mají Aktuality.sk k dispozici, Kočner sliboval obraty na úrovni 160 milionů korun a zisk okolo deseti milionů korun. K takovým tržbám ale nikdy nedošlo. Původně měl Petrimex v Petricompu většinový podíl, o který ale z Kočnerovy iniciativy postupně přišel. Pod Kočnerovým managementem se Petricompu nedařilo a nakupil několikamilionový dluh. Na ten se ale přišlo až v momentě, kdy Petrimex převzal Babiš. Kočner navrhl, že dluh splatí dvěmi vozy BMW.

Andrej Babiš se až do uzávěrky k osobně Mariana Kočnera a firmě Petricomp nevyjádřil.

Na článku jsme spolupracovali s Aktuality.sk, slovenské zpracování je dostupné na webu Aktualit.

Autorka článku: Pavla Holcová

Autorka grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.