Chobotnice z šestého patra

Začátkem listopadu proběhla na Slovensku policejní akce, která nemá v Evropě obdoby. Své bývalé šéfy přišli pozatýkat policisté z elitní jednotky Národní kriminální agentury (NAKA). Jsou obviněni z toho, že tvořili špičku organizované zločinecké skupiny – tedy jakési mafie, proti které by měli právě oni sami bojovat. Policejní akce se jmenovala Očistec.

V poutech tak skončil dlouholetý policejní prezident Tibor Gašpar, ředitel protikorupční jednotky Róbert Krajmer, šéf NAKA Peter Hraško a další přední policejní funkcionáři. Celkem bylo zatčeno třináct lidí, včetně speciálního prokurátora Dušana Kováčika. Slovenská policie tím navázala na zářijovou akci Boží mlýny, při níž zatkla Ľudovíta Makóa, ředitele Kriminálního úřadu finanční správy (KUFS), který s vyšetřovateli začal spolupracovat. Všichni čelí obvinění ze založení a podporování zločinecké skupiny, zneužití pravomoci veřejného činitele, korupce a maření spravedlnosti. 

V čele zmíněné zločinecké skupiny stál podle obvinění Norbert Bödör, a to minimálně od roku 2012. Jeho pravou rukou měl být Tibor Gašpar, který mezi lety 2012 a 2018 zastával funkci policejního prezidenta. Gašpar je s Bödörem i ve vzdáleném příbuzenském vztahu. Před Specializovaným trestním soudem, zabývajícím se v Pezinku vraždou novináře Jána Kuciaka, Bödör jakoukoli spolupráci s Gašparem popřel. Vyšetřování ale ukazuje opak. 

  • Kdo je Norbert Bödör?

Jméno Norberta Bödöra se ve slovenských médiích spojuje především s jeho známějším otcem Miroslavem, majitelem bezpečnostní služby Bonul. Tato firma začala výrazněji prosperovat a vyhrávat veřejné zakázky během vlád politické strany SMER-SD, která byla u moci posledních 12 let. Média o Norbertu Bödörovi tehdy psala pouze výjimečně, zejména jako o trenérovi MMA zápasníků. Jako trenér se mimo jiné účastnil legendárního zápasu mezi Karlosem „Terminátorem“ Vémolou a Attilou Véghem, v němž zvítězil právě svěřenec Bödöra, Végh. 

Bödör mladší se do popředí veřejného zájmu dostal kvůli mobilu Mariana Kočnera. Zprávy mezi Bödörem a Kočnerem, obviněným z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, byly předmětem dokazování v soudním procesu. Podle obžaloby měl Bödör sledování Jána Kuciaka spolufinancovat. Bödör obvinění před soudem popřel. 

Kuciak byl jedním z prvních novinářů, který během své kariéry v Aktuality.sk o Bödörovi psal. V jednom z článků například popsal, jak Bödörův hotel Zlatý kľúčik dostal dotace díky ministrovi ze strany SMER-SD.

Gašparovi jakožto nejvyššímu policejnímu úředníkovi podléhaly všechny policejní složky. Na Bödörův příkaz měl proto dosadit do vrcholných funkcí různých resortů několik účelově vybraných lidí. Do funkce ředitele národní protikorupční jednotky například dosadil Róberta Krajmera. Marián Zetocha se na jeho popud nejdříve stal zástupcem ředitele, poté ředitelem podpory řízení NAKA, Petra Hraška jmenoval ředitelem NAKA, Bernarda Slobodníka ředitelem finanční policie NAKA, Pavla Vorobjova ředitelem finanční zpravodajské jednotky NAKA. Zločineckou skupinu dále tvořili i policejní funkcionáři Milan Mihálik, Vladimír Bisták, Milan Žáčik a Ivan Bobocký.

 

 

Paralelní policejní svět

Činnost skupiny byla koordinovaná a její členové vzájemně vykonávali úkoly, ke kterým využívali i své podřízené z řad NAKA.

V usnesení o obvinění, jež má investigace.cz k dispozici, měla zločinecká skupina získavat informace a dále je předávat osobě mimo policii čili Norberu Bödörovi. Mělo se tak dít „zejména ve prospěch členů politické strany SMER-SD, kteří takto získávali neoprávněné výhody v politickém boji“. 

Policisté z NAKA využívali policejní lustrace fyzických osob, sledovali je v pracovním i soukromém životě, nebo je dokonce odposlouchávali. Zaměřili se i na firmy a zneužívali informace, které podléhaly daňovému tajemství. Nepohodlným podnikatelům vyhrožovali trestním řízením a vyžadovali od nich úplatky. 

Na druhou stranu zároveň chránili pachatele trestné činnosti spojené s daněmi. Nejenže tolerovali jejich nezákonnou činnost a předem je informovali o plánovaných úkonech či probíhajících řízeních policie, ale zajišťovali jim i bezúhonnost. 

Nad celou zločineckou skupinou držel ochrannou ruku speciální prokurátor Dušan Kováčik, který nezákonnou činnost nejen toleroval, ale i podporoval. Tento druhý nejvýše postavený prokurátor v zemi s širokou škálou pravomocí byl podle obvinění rovněž členem skupiny. Nejenže nezasáhl, jak mu to přikazuje zákon, navíc se aktivně účastnil „porad“ skupiny, jež měly probíhat v jedné z budov policie i v zázemí rodiny Bödörovců – v sídle firmy BONUL nebo ve vinném sklepě Radošina.

Policejní funkcionáři během těchto setkáních podávali Bödörovi informace a přijímali od něho i pokyny, jakým způsobem by se mělo dále vyšetřovat a jaké úkony má policie vykonat. Bödör také rozhodoval o tom, které osoby nemají být vyšetřovány. V případě, že bylo vyšetřování přesto nevyhnutelné, dohlížel, aby pro tyto osoby byly důsledky minimální.

„Obvinění, všichni v řídících funkcích NAKA, opakovaně a vícekrát společně informovali Norberta Bödöra o stavu vyšetřování v různých trestních kauzách. Rovněž ho informovali o lidech z politického prostředí, zejména o současném premiérovi Igoru Matovičovi, předsedovi parlamentu Borisi Kollárovi a bývalém prezidentovi Andreji Kiskovi, ale i o dalších politicky exponovaných osobách,“ napsal vyšetřovatel v usnesení o obvinění.

Podle obvinění spočíval hlavní cíl skupiny v „dlouhodobém dosahování neoprávněných, zejména hospodářských a politických výhod pro jiné osoby, a to za účelem dlouhodobého nabytí finančního zisku“.

Nobert Bödör neměl vzhledem ke svému civilnímu postavení právo získávat takové informace a zároveň je s vědomím členů skupiny postupovat dál. Komu je předával a za jakých podmínek to prováděl, policie ještě nevypátrala. Podle vyšetřovatelů se jedná o „zatím neidentifikované osoby“, které takto nezákonně získané informace měly dále využívat pro svůj hospodářský nebo politický profit, případně v zájmu politické diskreditace veřejně činných osob.

Kdo zradil?

Bödör s Gašparem se už v roce 2014 rozhodli zefektivnit svůj vliv a získat větší počet důležitých či kompromitujících informací. Proto oslovili Ľudovíta Makóa, kterého předtím Gašpar dosadil do funkce ředitele Kriminálního úřadu finanční správy (KUFS).

Makó byl policií zadržen během letošní akce Boží mlýny a stíhán byl za spolupráci se slovenskou mafií, tzv. takáčovci. Od začátku vyšetřování se rozhodl s policií spolupracovat, a to v celém rozsahu. Díky tomu vyšetřovatelé vypátrali zločineckou skupinu ze šestého patra neboli policejní funkcionáře okolo Norberta Bödöra. Makó v kauze Očistec zatím nefiguruje jako obviněný, nýbrž jako klíčový svědek. 

  • Akce Božie mlyny

V polovině září proběhla policejní akce Boží mlýny. NAKA tehdy zadržela bývalého šéfa kriminálního úřadu Finanční správy Ľudovíta Makóa a obvinila ho z násilné trestné činnosti, konkrétně z omezování osobní svobody a vydírání. V čele vlivného úřadu skončil poté, co nedokázal dlouhodobě vysvětlit své majetkové poměry a napojení na několik firem. Závažná trestná činnost bývalého ředitele měla probíhat v letech 2011 až 2017. Mimo jiné měl podporovat i zločineckou skupinu tzv. takáčovců a pracovat v jejich prospěch. Makó se hned po zadržení rozhodl spolupracovat. I na základě jeho výpovědi se uskutečnila další akce Očistec, při které skončili ve vazbě členové komanda nitranského podnikatele Norberta Bödöra z řad bývalých vysoce postavených policejních funkcionářů.

Týden po zatčení Makóa skončil ve vazbě i František Böhm, který je obviněn ze založení, zosnování a podpory zločinecké skupiny. Jde o bývalého příslušníka tajné služby, uloženého v Kočnerově mobilu pod jménem Fero SIS. Přes aplikaci WhatsApp si oba vyměnili stovky zpráv. Proti Böhmovi vypovědělo několik svědků, on samotný ale jakoukoli vinu odmítá. Jeho zatčení přivedlo vyšetřovatele k informacím týkajícím se speciálního prokurátora Dušana Kováčika, později zatčeného v akci Očistec.

NAKA pokračovala v zatýkání v souvislosti s akcí Boží mlýny i poslední listopadový týden. Zadržela bývalého šéfa kontrarozvědky Slovenské informační služby (SIS) Ľubomíra Arpáša, bývalého příslušníka SIS a advokáta Františka Poláka a tři další osoby. Vyšetřovatel proti nim vznesl obvinění ze zločinu vydírání spojeného s obzvláště závažným zločinem legalizace příjmu z trestné činnosti. Jedna osoba byla obviněná i z trestného činu podplácení.

Bývalý ředitel KUFS tak vyšetřovatelům detailně popsal fungování zločinecké skupiny. Mimo již zmíněný hlavní cíl neboli poskytování informací Norbertu Bödörovi, za které jim platil, Makó doplnil i další zdroj jejich dlouhodobých příjmů. Jednalo se o úplatky od osob páchajících trestnou činnost. Tyto osoby měly být podle Makóa v přátelském vztahu s Norbertem Bödörem nebo se stranou SMER-SD, SNS či s dalšími politickými stranami v tehdejší vládní koalici.

Po Makóově zatčení se rozhodl vypovídat i další člen skupiny – Bernard Slobodník, který na rozdíl od Makóa nadále figuruje jako obviněný. Podle jeho právníka Petra Kubiny s policií spolupracuje na základě dohody o vině a trestu. Slobodník je stíhaný na svobodě, Makó byl po ukončení výpovědí rovněž propuštěn.

Makóovu a Slobodníkovu výpověď potvrdili nezávisle na sobě další čtyři obvinění z nižších řad policejní hierarchie, kteří popsali místa, přesné sumy a okolnosti, za jakých přebírali od Bödöra úplatky určené dalším členům skupiny. 

Soudce přípravného řízení Rastislav Stieranka vysvětlil ve své zprávě věrohodnost těchto výpovědí slovy: „Společně lze k usvědčujícím výpovědím říct, že jde o výpovědi stíhaných osob, které svou vinu za trestnou činnost přiznávají, svůj podíl na ni nezmenšují ani nezlehčují, a právě proto není jejich věrohodnost v tomto stádiu konání narušená.“ 

Všichni do vazby

Soudce Stieranka ani u jednoho z třinácti obviněných nenašel důvody k uvalení útěkové vazby, i když prokurátor takovou vazbu žádal pro Gašpara i Krajmera, kterým hrozí 10 let odnětí svobody.

  • Kdy skončí obvinění ve vazbě?

Cílem vazby je zajistit obviněného pro účely trestního řízení a výkonu trestu, zabránit mu v maření či stěžování dokazování, ve vyhýbání se trestnímu řízení nebo trestu nebo v dokonání trestného činu či páchání nové trestné činnosti. Vazbou se zasáhne do osobní svobody obviněného, a proto se uvaluje jenom v případě, kdy je splněn jeden z vazebních důvodů.

Existují tři zákonné vazební důvody. Při útěkové vazbě se jedná o důvodnou obavu, že se obviněný bude vyhýbat trestnímu stíhání nebo trestu útěkem či skrýváním se. Druhým důvodem je koluzn