Online šmejdi: Chyť nás, když to dokážeš

Ladislav Vydra je důchodce z Prahy. Po operaci oka téměř ztratil zrak a doktoři mu nedávali příliš šancí na výraznější zlepšení. Andrzej z Polska má zase vážné problémy se sluchem a rád by se vyhnul naslouchátku. Oba dva sedli na lep reklamě na zázračné, ale ve skutečnosti podvodné zdravotnické prostředky. Investigaci.cz spolu s polskou Fundacji Reporterów se nyní podařilo vypátrat, kdo za mezinárodním podvodem, jenž po několik let okrádal tisíce lidí na několika kontinentech, stojí.

Když Ladislavova žena Ivana objevila v časopise reklamu na „dalekohledové brýle“ slibující „opravu zraku“, staršímu páru svitla naděje. Ale jen do chvíle, než výrobek s údajně dlouho utajovanou armádní technologií dorazil k nim domů.

„Je to šmejd, vůbec to nefunguje. Je to dobré tak akorát pro děti na hraní,“ svěřila se paní Vydrová investigaci.cz se svým rozčarováním ohledně plastových brýlí vyrobených v Číně. „Byl tam obrázek staré paní, která navléká nit do ucha jehly,“ přibližuje paní Vydrová inzerát, který z manželů vylákal bezmála 900 korun za údajnou zdravotnickou pomůcku.

„Je to nesmysl. Žádná speciální optická pomůcka nemá na oko zpětný vliv,“ zhodnotila kvalitu výrobku pro Českou televizi Jitka Řehořová, oční lékařka z Centra zrakových vad Fakultní nemocnice v Motole. Pořad Černé ovce vloni přinesl řadu reportáží o oklamaných seniorech. „Odborníkovi je jasné, že se jedná o podvod,“ dodala Řehořová.

Manželé Vydrovi z Prahy. Zdroj: archiv paní Vydrové

Obdobně reagoval i polský ušní specialista na kapky zakoupené Andrzejem, který doufal, že po jejich aplikaci uslyší i bez naslouchátka. „Lékař se mu vysmál a řekl, že kapky, které by řešily jeho problém, neexistují. Jeho vada je neodstranitelná. Stali jsme se oběťmi podvodu,“ stěžovala si Andrzejova žena Elżbieta polskému zpravodajskému portálu v roce 2017.

Andrzej a Ladislav ale zdaleka nejsou jedinými, které takzvaný Slevový klub podvedl. Internet je plný příběhů lidí, již od této prodejní platformy zakoupili například nefunkční „biomagnetické“ vložky do bot proti bolesti nohou nebo gel proti křečovým žilám.

Prodej údajných zdravotnických výrobků seniorům – nejzranitelnější společenské skupině vůči podobným podvodům – se však netýká jen Polska a Česka. Jak zjistila investigace.cz spolu se svým polským partnerem Fundacja Reporterów, podvod nese rysy organizovaného zločinu, probíhá na čtyřech kontinentech a zanechal za sebou tisíce obětí v minimálně jedenácti zemích Evropské unie od Rumunska až po Belgii. Podvodníci se přitom skrývali za nastrčenými firmami v Panamě, Singapuru a na Komorských ostrovech.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Sednout na lep

„Novodobí podvodníci cílí primárně na seniory,“ tvrdí Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, tedy asociace, jež pomáhá bránit práva spotřebitelů. „Jsou většinou nejvíce rizikovou skupinou: osamělí, nemocní, zdravotně postižení a důvěřiví. Navíc mají pevný důchod – i když často malý –, takže je zde jistota, že finanční prostředky jsou u nich na rozdíl od mladých lidí, kteří přijdou o zaměstnání a nemají pak z čeho platit případné dluhy, jisté,” dodává Mazalová.

To potvrzují i data České obchodní inspekce. Ta dokládají obecný trend, kdy se podvodníci využívající zranitelnosti seniorů (takzvaní šmejdi) postupně přeorientovali z prodeje předražených hrnců na předváděcích akcích na podvodný prodej na internetu. Zatímco počet stížností na předváděcí akce poklesnul z více než 400 v roce 2012 na pouhých 13 v roce 2019, online prostředí zaznamenalo nárůst. „V roce 2019 evidujeme na internetové prodejce 5 641 podání stížností od spotřebitelů,“ sdělil investigaci.cz Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí obchodní inspekce.

Paní z Polska

Brněnský mrakodrap AZ Tower, v němž má Direct Group virtuální sídlo. Zdroj: Wikimedia, Phoenix CZ, CC BY-SA 3.0

Klamavou reklamou se zabývají místní úřady. Pražskému magistrátu, do jehož kompetence spadá kontrola reklamy, kterou šíří tituly vydavatelských domů se sídlem na území hlavního města, se podařilo reklamu na výrobky Slevového klubu stáhnout ze čtyř časopisů – byly jimi TV Blesk Magazín, Rytmus života, Pestrý svět a Aha!. „Vydavateli časopisů byla jako zadavatel reklamy označena obchodní společnost Direct Group S. A. se sídlem v Panamě,“ sdělila investigaci.cz Eva Nováková, ředitelka živnostenského a občanskosprávního odboru.

Ačkoli úředníci magistrátu uspěli v boji za stažení klamavých reklam, nepodařilo se jim potvrdit, zda byla Direct Group zadavatelem reklamy (tedy tím, kdo za reklamu platí a právně odpovídá), nebo jen jejím šiřitelem – přesněji řečeno, kdo reklamu distribuuje na žádost zadavatele.

Panamská firma Direct Group si v roce 2018 zaregistrovala korespondenční adresu v Brně, v nejvyšší české budově zvané AZ Tower. Koncem roku 2019 se investigace.cz snažila tuto firmu kontaktovat. Recepční společnosti Altaxo, jež prodává hotové firmy a nabízí virtuální adresu v budově mrakodrapu, nechtěla s firmou Direct Group, svým klientem, našeho reportéra spojit. Poté, co se představil jako novinář, zavěsila.

Letos v dubnu se proto vydával za klienta, který chce vrátit zboží. Zaměstnankyně Altaxa mu tentokrát potvrdila, že Direct Group její společnosti pouze platí za virtuální adresu, ale nemá v budově žádné zaměstnance: „Bohužel nevím, jestli se s nimi vůbec spojíme, my jim pouze nabízíme sídlo a řešíme poštu,“ dodala s tím, že nemůže na Direct Group poskytnout kontakt, protože jde o interní informaci. Telefon na „nespokojeného klienta“ měla předat „paní z Polska“. Ta však nikdy nezavolala zpět.

Co má „paní z Polska“ společného s panamskou firmou?

Ráj pro pletichy

Panama, kde firma Direct Group S. A. sídlí, je známým daňovým rájem. Vedle vstřícné daňové politiky poskytuje pro mnohé firmy ještě větší lákadlo: diskrétnost. To znamená, že místní obchodní rejstřík o nich zveřejňuje minimum informací, přičemž často chybí ta nejdůležitější – kdo je reálným vlastníkem dané společnosti.

#PanamaPapers

I Direct Group zřídila zdejší advokátní kancelář Quijano and Associates s jasným cílem, a sice skrýt identitu skutečného majitele. Ve spolupráci s OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jíž je investigace.cz členem, se nám však podařilo reálného majitele vystopovat.

Je jím Michał Andrzej Brzostowski, pětatřicetiletý podnikatel z malé vesnice nedaleko od Varšavy.

Světoběžník z polské vesnice

Na stopu polského podnikatele jsme se dostali díky zevrubné rešerši v mezinárodních databázích firem. Ty ukázaly, že Direct Group S. A. v Panamě patří firmě B E N E F I T Pte. Ltd. registrované v roce 2016 v Singapuru. Jako vlastník této asijské společnosti byl uveden právě Brzostowski.

Další stopy firmy B E N E F I T vedou na Maltu a do Estonska. Oficiální dokumenty z obou zemí potvrdily, že Brzostowski opravdu vlastní singapurskou společnost a tudíž i Direct Group v Panamě, která stojí za klamavou reklamou.

Webová stránka firmy B E N E F I T zmiňuje, že zlomovým okamžikem pro rozvoj firmy byla akvizice platformy Direct Affiliate v roce 2017, „nejefektivnější affiliate sítě v celé branži“.

Novinář z Fundacje Reporterów se na webu jako „partner“ zaregistroval, aby zjistil, co za chvástavým sloganem vězí. Ukázalo se, že platforma Direct Affiliate svým partnerům, například blogerům, nabízí pohádkové zisky za umisťování internetové reklamy na desítky různých produktů – včetně nefunkčních „armádních brýlí“ nebo ušních kapek, které si koupil pan Ladislav z Prahy a Andrzej z Polska.

Pokud se partnerovi sítě Direct Affiliate povede konverze – tedy to, že si klient koupí produkt proklikem z reklamy umístěné na partnerově webové stránce –, získá údajně 75% marži z ceny daného výrobku. Čím více zboží partner prodá, tím větší má marži, slibuje platforma Direct Affiliate. Ceny produktů se pohybují od 300 po 1 100 korun, přičemž se trochu liší podle konkrétní země. V Česku ušní kapky nabízeli za 425 korun, takže marže pro partnera by v tomto případě byla 320 korun.

Zatímco takzvaný affiliate marketing je obecně legitimním typem podnikání, pohádkově vysoké marže, klamavá reklama, a především podvodné zdravotnické prostředky nabízené platformou Direct Affiliate mohou být již za hranou zákona.

Na webu Direct Affiliate je drobná noticka, že stránku provozuje B E N E F I T, Brzostowského firma v Singapuru. Stav webu z května 2015, jenž je dohledatelný díky službě internetového archivu, navíc dokládá, že jejím předchozím provozovatelem byla firma Direct Group, tedy Brzostowského firma v Panamě. Tou dobou měla tato panamská firma kontaktní číslo s polskou předvolbou +48 a Brzostowski byl dokonce uveden jako registrátor domény directaffiliate.com.

Právě tato archivní data odhalila adresu v Kanie, malé vesnici vzdálené dvacet kilometrů jihozápadně od Varšavy, z níž mohl Brzostowski operovat nebo tam žít.

Jsem zmatený

Poté, co reportér Fundacji Reporterów dorazil na místo, se před branou domu zjevil muž menší postavy v šedém svetru. Vypadal, že je mu okolo třiceti, nepředstavil se. „Nevím,“ odpověděl na otázku, zda v domě, před nímž stál, bydlí Michał Brzostowski. Soused novináři řekl, že neviděl Michała Brzostowského několik let, ale že jeho rodina ve vedlejším domě stále žije.

Otázky ohledně klamavé reklamy a nefunkčních zdravotnických produktů jsme následně poslali na několik e-mailů spojených s Brzostowským a jeho firmami. Ten ve svých odpovědích ani jednou nepopřel vlastnictví Direct Group a přidružených společností, zároveň však odmítl odpovědět.

„Sdělte mi, prosím, na základě jakého konkrétního zákona jsem povinen jakožto soukromá osoba zodpovědět Vaše otázky,“ napsal. „Musím přiznat, že jsem zmatený, protože nevlastním žádnou společnost v Polsku,“ dodal poté, co reportéři zmínili článek 4 polského tiskového zákona, jenž po místních podnikatelích požaduje poskytnutí informací o jejich obchodních aktivitách sdělovacím prostředkům.

Brzostowski nezodpověděl ani to, zda je majitelem firmy Global Group. Tedy firmy, jež stojí za Slevovým klubem v Česku.

Klamavé Komory

Jméno této společnosti je zmíněno na letácích přiložených k produktům Slevového klubu. Eva Nováková, ředitelka živnostenského odboru na pražském magistrátu, investigaci.cz napsala, že právě společnost Global Group se sídlem na Komorských ostrovech měla část klamavých reklam v českých časopisech objednávat.

Doména webové stránky, kterou Global Group spravuje, byla nicméně v roce 2018 registrována nikoli komorskou webhostingovou službou, ale polským poskytovatelem aftermarket.pl – stejným, jejž použil Brzostowski v roce 2019 k tomu, aby přeregistroval webové stránky sítě Direct Affiliate.

Sídlo Global Group v exotické destinaci poblíž Afriky taktéž nefiguruje v žádné z mezinárodních obchodních databází, v nichž jsou i firmy z Komorského svazu, jak se oficiálně souostroví nedaleko Madagaskaru nazývá.

Nezavěšujte prosím

Údajné sídlo firmy Reverse Logistics ve Varšavě. Autor: Daniel Flis

Firma Global Group instruovala podvedené české klienty, aby vraceli reklamované zboží společnosti Reverse Logistics ve Varšavě. Její sídlo totiž Global Group uváděla jako svou korespondenční adresu na příbalových letácích.

Jak jsme ale zjistili, Reverse Logistics v polském obchodním rejstříku nikdy nefigurovala. Šlo pouze o smyšlenou firmu s virtuální adresou, jež lidem stojícím za Slevovým klubem umožňuje vyzvedávat poštu – v tomto případě vrácené nefunkční výrobky. Polský kolega údajné sídlo Reverse Logistics na varšavské adrese Chłodna 64 navštívil, avšak její kancelář byla zamčená. „Nějací lidé tam ale chodí,“ prozradila ochranka u vchodu.

Abychom odkryli, jak Reverse Logistics vlastně funguje a jak do komplikovaného schématu zapadá, nezbývalo než využít systému reklamace.

  • Globální zákaznická linka

Reportér investigace.cz se pokusil kontaktovat Slevový klub prostřednictvím šesti různých telefonních čísel, které zmiňovaly reklamy v českých časopisech TV Blesk Magazín, Rytmus života, Pestrý svět a Aha!. Po několika neúspěšných pokusech se na druhé straně linky ozval automatický hlasový průvodce, který nenabízel přímé spojení s lidským operátorem. Ten zavolal zpět až následující den.

„Na jaké jméno byla ta objednávka?“ zeptal se slovensky operátor novináře, jenž se vydával za jednu z obětí a požadoval vrácení peněz. „Jaký je důvod reklamace?“ zeptal se operátor poté, co prověřil jméno oběti v interním seznamu klientů Slevového klubu. „Je to plastový zmetek. Máte zkušenosti s tím, že to lidi vracejí? Vždyť to vůbec nefunguje,“ reagoval reportér. „Na to je těžké odpovědět, je to tak půl na půl, přesné statistiky vám nejsem schopen říct. My se zaměřujeme na komunikaci s klienty a reklamaci, ale za prodej a zprostředkování reklamy odpovídá jiné oddělení.“

Slovensky mluvící muž dále vysvětlil, že Slevový klub je prodejní platformou, jež sdružuje několik prodejců a umožňuje komunikaci s jejich klienty. A dodal, že on vystupuje pouze za společnost Global Help Info, která provozuje zákaznickou linku.

„Mně se zdá, že prodejce je někde z Ameriky, ale dovoz je obvykle z Číny. Ale to by mělo být napsané na balení výrobku,“ odpověděl. Ačkoli adresy společností na příbalových letácích jeho slova potvrzují, uvedenou firmu prodejce Products LLC s údajným sídlem v Miami reportéři v oficiálním obchodním rejstříku americké Floridy opět nedohledali.

„Momentálně se změnila pravidla. Ta firma v Polsku už nefunguje,“ odpověděl slovensky operátor zákaznické linky českého Slevového klubu na adresu firmy Reverse Logistics. „Je problém s výrobcem. Je to komplikované, protože je to mezinárodní. Když ale zadáte do formuláře, že produkt nefunguje, nebudou vyžadovat jeho zaslání. Stačí uvést číslo účtu,“ dodal. Jakmile se komunikace přesunula z telefonního hovoru na e-mail, byl reportér požádán o „vrácení nepoškozených produktů, aby vrácení peněz mohlo být realizováno“. Během pátrání se navíc adresa Reverse Logistics přesunula z Polska (2019) do Litvy, Belgie a Chorvatska (duben 2020).

Podle výpovědí obětí podvodu se reportérům poštěstilo, že vůbec s někým mluvili. „Když jsem se dovolala na zákaznickou linku, bylo mi řečeno, ať nezavěšuju a počkám. Automatický hlas mi řekl, že jsem 165. v pořadí,“ směje se paní Vydrová, která chtěla reklamovat „armádní brýle“, jež koupila manželovi.

Zatímco reklamace je pro podvedené klienty nekonečnou odyseou, domáhání se vrácení peněz prostřednictvím profesionálů se ukázalo být mnohem efektivnější. „Ve spolupráci s partnerským centrem v Polsku máme stoprocentní úspěšnost,“ odpověděl Ondřej Tichota, mluvčí české pobočky Evropského spotřebitelského centra.

  • Profesionální páka

Evropské spotřebitelské centrum (ESC) bezplatně zprostředkovává pomoc při mimosoudním řešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky v rámci EU.

„Od května roku 2018 to bylo více než 170 stížností,“ říká ke kauze Slevového klubu Ondřej Tichota, mluvčí české pobočky ESC. Dodává, že více než dvě třetiny z celkové vrácené sumy putovaly zpět do kapes českých klientů.

„Když jsem obdržel první stížnost, což bylo asi před pěti lety, rozhodl jsem se pomoct,“ vysvětluje Karol Muż, koordinátor v polské pobočce Evropského spotřebitelského centra.

„Všiml jsem si, že Global Group uváděl jako svého distributora Reverse Logistics. Poslal jsem e-mail a uspěl. Od té doby mi odpovídají během dvou až tří dnů a všechny stížnosti jsou akceptovány. Pokud by však mé e-maily ignorovali, neměl bych na ně žádnou páku,“ říká Muż.

Podle něj zaměstnanci Reverse Logistics nicméně dlouhodobě ignorují jednu otázku: Kam mají klienti posílat reklamované zboží? „Zeptají se jen na účet a pošlou zpět peníze. To dokazuje, že jejich produkty jsou opravdu bezcenné,“ komentuje Muż strategii podvodníků, jež se podstatně liší od jejich přímého jednání s klienty.

Mimo dosah

Státní úřady, které kontrolují férovost podnikání nebo kvalitu zdravotnických výrobků v Česku a Polsku, o podvodu vědí, a přesto nedokážou efektivně zasáhnout.

„Slevovému klubu jsme žádnou pokutu neudělili, protože v této věci nejsme oprávnění ke kontrolám (ani ve věci nekalé obchodní praktiky),“ říká Jiří Fröhlich, mluvčí České obchodní inspekce, a vysvětluje, že zdravotnické prostředky a potravinové doplňky nespadají do kompetence ČOI. A i kdyby spadaly, inspekce by neměla pravomoc zasáhnout proti Global Group, která – alespoň formálně – sídlí mimo území Evropské unie.

Dozor nad trhem se zdravotnickými prostředky vykonává Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten ohledně Slevového klubu odpověděl, že „tyto výrobky nepovažuje za zdravotnický prostředek, neboť nevyhovují definici zdravotnického prostředku dle ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích.“ SÚKL ostatně veřejnost varoval na svém webu, „aby byla obezřetná a nedůvěřovala inzerátům, které mohou být zavádějící a u výrobků deklarovat účinky, pro které nemají náležité důkazy“.

Stanovisko ministerstva zdravotnictví je jasnější. „V podstatě se jedná o výrobky, které se na území ČR prodávají protizákonně,“ uvedl již dříve pro Českou televizi Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo. „Je zde důvodné podezření pro spáchání trestného činu podvodu. Zcela jednoznačně dochází k tomu, že uvádí spotřebitele v omyl. Ačkoli tvrdí, že to není zdravotnický prostředek, jejich tvrzení není relevantní, protože je za něj označují, zároveň však nesplňují podmínky pro jeho distribuci v ČR. Podali jsme trestní oznámení,“ doplnil náměstek ministra zdravotnictví Policar na adresu firmy Global Group, jež stojí za Slevovým klubem.

Odborníci v oblasti ochrany práv spotřebitelů jsou však skeptičtí. „Vymahatelnost spotřebitelských práv je u nás opravdu velmi obtížná. I když se podvodník najde, neprokáže se mu úmysl a policie vše většinou odloží. Soudy jsou zase drahé a trvají léta, to je pro starší lidi velmi složité,“ vysvětluje Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů.

V Polsku mohou být zadavatelé klamavé reklamy finančně pokutováni Úřadem pro ochranu konkurence a spotřebitelů (UOKIK). „Využívat podvodné reklamy je stejné jako ukrást peněženku na ulici. My nicméně nemůžeme na takové nepoctivé podnikatele vydat zatykač, zejména v případě, kdy operují mezinárodně. Pouze o tom zpravíme policii a státní zastupitelství,“ řekla Fundacji Reporterów Małgorzata Cieloch, mluvčí UOKIK.

V březnu 2019 upozornil UOKIK Kancelář státního zastupitelství na případ klamavé reklamy na zmíněné podvodné ušní kapky a spolu s tím i na web, který tuto reklamu šířil. Výsledkem bylo sice ukončení provozu webu, státní zástupce ve Varšavě ale posléze rozhodl, že tím vyšetřování končí. „Podstata trestného činu podvodu spočívá v klamání (…). Nadměrná reklama, i v případě, že obsahuje informace neslučitelné s realitou, klamavá není, (…) protože se předpokládá, že podstatou reklamy (…) je specifický způsob poskytování informací, poněkud přehánějící v porovnání se skutečným stavem věcí,“ odůvodnil státní zástupce své usnesení.

Krok napřed

V prosinci 2019 zaslala síť Direct Affiliate svým partnerům interní směrnici, jež jim přikazovala okamžité stáhnutí jejích reklam na zdravotnické prostředky a doplňky stravy nabízených na polském trhu. Platforma svým partnerům včetně novináře Fundacji Reporterów náhlé rozhodnutí nijak neodůvodnila.

Letos v březnu pražský magistrát potvrdil investigaci.cz, že jeho úředníci nezaznamenali žádné nové stížnosti na prodej zdravotnických prostředků prostřednictvím Slevového klubu ani na reklamu, jež by nesla rysy toho, že by mohla být zadána společností Direct Group se sídlem v Panamě.

Většina oslovených odborníků a státních úřadů v Česku i v Polsku se shoduje, že podobní podvodníci se umějí skvěle adaptovat na nové podmínky a jsou vždy „o krok napřed“ před zákonem, dozorovými orgány či policií.

„V obecnější rovině jde o problém anonymity internetu a možností kriminality globálních rozměrů. Případné legislativní úpravy by tedy musely cílit tímto směrem, odvrácenou stranou by však mohlo být ohrožení svobody a možnosti sledování pohybu osob na internetu,“ sdělil investigaci.cz Ondřej Tichota, mluvčí Evropského spotřebitelského centra v Praze.

„Ti, kteří chtěli podnikat nepoctivě, se transformovali na rizikové až podvodné weby,“ říká Jiří Fröhlich, mluvčí České obchodní inspekce, jež spravuje seznam ilegálních e-shopů. Od vypuknutí pandemie covidu-19 jejich množství dramaticky vzrostlo.

Autoři článku: Jakub Šimák (investigace.cz), Daniel Flis (Fundacja Reporterów)
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegrádu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.