Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
„Tohle je Silver, nemá rád ukrajinské obilí, protože říká, že je kontaminované,“ představoval v březnu 2024 Andrej Babiš na TikToku veřejnosti kohouta Silvera. O ukrajinském obilí se takto Babiš vyjadřoval opakovaně. Kohout Silver podle něj žere pouze české obilí.
Ve stejné době však ukrajinské obilí nakupovaly dceřiné firmy Agrofertu, jehož majitelem byl v té době podle evidence skutečných majitelů právě Andrej Babiš. Agrofert také po začátku války získal podíl ve firmě, v jejíž vlastnické struktuře figurovali bývalí ministři Orbánovy vlády, která z Ukrajiny dovážela kukuřici.
Andrej Babiš založil Agrofert v roce 1993. Kvůli zákonu o střetu zájmů z roku 2017 musel Agrofert převést do svěřenských fondů. Šlo konkrétně o AB private trust I a AB private trust II. V obou fondech však držel vliv, a proto byl v evidenci skutečných majitelů zapsán jako koncový majitel. To se změnilo až v říjnu 2025, kdy Babiš kvůli svému střetu zájmů oznámil založení jiného svěřenského fondu, jehož správcem (a podle ESM konečným majitelem) je právník Wilfried Reinhard Elbs. Jenže, jak informovaly Seznam Zprávy, EU v současné době pozastavila proplácení dotací pro Agrofert a jeho dceřiné společnosti právě kvůli nevyřešenému střetu zájmů.Andrej Babiš a vlastnictví Agrofertu
Novináři z rumunského investigativního média RISE Project analyzovali data o dovozu a vývozu obilovin a dalších zemědělských produktů mezi lety 2022 a 2025. Z nich vyplývá, že společnosti patřící do Babišovy skupiny Agrofert nakoupily obiloviny a olejniny pocházející z Ukrajiny, a to jak přímo, tak nepřímo přes zprostředkovatele.
Některé ukrajinské firmy z tohoto dodavatelského řetězce jsou nyní v Ukrajině vyšetřovány pro hospodářskou kriminalitu. Dalšími dodavateli jsou firmy napojené na organizovaný zločin nebo na oligarchu z blízkosti bývalého prezidenta Petra Porošenka.
Pro Agrofert šlo o velmi výhodné nákupy – v některých případech byly ceny zemědělských produktů výrazně nižší, než je na trhu běžné. Právě kvůli nízkým cenám ukrajinského obilí, které tlačily výkupní ceny dolů, mimo jiné v roce 2024 protestovali čeští zemědělci. A právě na ty mířil Andrej Babiš se svým videem o kontaminovaném ukrajinském obilí.
Agrofert sice podle dat o dovozu a vývozu dovážel z Ukrajiny ještě před válkou, šlo ale o jiné komodity – dusíkatá hnojiva a titanovou rudu. Po vypuknutí války se však objednávky radikálně změnily, skupina se přesunula k nákupu obilovin a olejnin, především kukuřice a řepky, a mezi lety 2022 a 2025 dovezla zboží v hodnotě více než čtvrt miliardy korun.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský odmítá, že by Agrofert z válečného konfliktu profitoval, jak sdělil novinářům z RISE Project. K tomu, co Andrej Babiš prohlašuje veřejně, se prý nemůže vyjádřit. „Agrofert byl v souladu s českým zákonem o střetu zájmů převeden do svěřenských fondů. Pan Babiš již není akcionářem ani skutečným vlastníkem a není žádným způsobem zapojen do řízení skupiny. O nákupu komodit rozhoduje vedení Agrofertu na obchodním základě, nezávisle na veřejných vyjádřeních jakékoli osoby,“ odpověděl novinářům. Andrej Babiš na dotazy nereagoval.
Byznys s lidmi od Orbána
Novináři z RISE Project identifikovali několik firem z vlastnické struktury Agrofertu, které během války vyvezly z Ukrajiny do Rumunska a Maďarska obiloviny a další zemědělské suroviny.
Od roku 2023 má Agrofert 65% podíl v rumunské firmě s názvem East Grain. Obchodoval s ní už rok před akvizicí. Většinový podíl pak koupil od maďarské investiční společnosti v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu Hodler Capital, která má v současné době menšinový podíl. Skupina mimo jiné kontroluje fondy, které řídili bývalí ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Do struktury skupiny Hodler byl zapojen také současný premiér Péter Magyar – do roku 2024, kdy změnil politickou stranu, byl generálním ředitelem společnosti Good Farming spadající pod skupinu Hodler.
Skupina Hodler
Hodler Capital je investiční společnost v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu, která působí především v Maďarsku, Rumunsku a Srbsku.
Skupinu založil Miklós Kerezsi. Tento muž je rovněž členem správní rady nadace Jövő Nemzedék Földje, která spravuje maďarský státní zemědělský majetek pod koordinací Jánose Lázára, ministra pro výstavbu a jedné z nejvlivnějších osobností Orbánovy vlády. Tuto formu financování skrze nadace prosadil Viktor Orbán, Péter Magyar ji chce zrušit.
Maďarská dceřiná společnost rumunské East Grain v období od dubna do října 2025 dovezla do své továrny v Maďarsku v rámci 73 transakcí v celkové hodnotě zhruba 92 milionů korun sójovou mouku a další vedlejší produkty z jejího mletí. Výrobcem je dceřiná společnost skupiny MHP – jeden z největších evropských producentů drůbeže a jeden z největších ukrajinských vývozců zemědělských produktů.
Konečným vlastníkem MHP je Jurij Kosjuk, ukrajinský oligarcha, který působil jako poradce bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka.
Podnikatelské aktivity českého premiéra a představitelů vlády bývalého maďarského premiéra se střetávají i v další firmě. Jde o rumunskou firmu Protena, kterou vlastní společnosti East Grain a Poultry Investment, kde má podíl i skupina Hodler.
Vyšetřování v Ukrajině
Ukrajinské obiloviny nakupovala také další maďarská firma spadající pod Agrofert, NT kft. Ta obilí získávala mimo jiné od rumunské společnosti Agropec Dionis, která vyvážela z Ukrajiny v letech 2022 až 2025 zemědělské komodity v hodnotě přesahující 133 milionů dolarů. Jde tak o jednoho z největších ukrajinských vývozců obilí po roce 2022.
Agropec koupil slunečnicová semínka v hodnotě přes 17,6 milionů korun například od firmy Etalon Auto Trans, kterou ukrajinští prokurátoři momentálně vyšetřují kvůli podvodům při obchodování právě s obilovinami. V posledním dostupném rozhodnutí oděského okresního soudu je uvedeno, že tato společnost byla používána k přepravě obilovin, přičemž celníkům předkládala zfalšované údaje o původu zboží.
Z tohoto zdroje společnost Agropec mezi dubnem a květnem 2022 osmkrát po sobě nakoupila slunečnicová semínka za cenu 5 365 korun za tunu. Ve stejném období se tržní cena pohybovala mezi 12,5 až 14 tisíci korunami za tunu – což znamená, že Agropec platil přibližně o 62 % méně, než byla tržní hodnota.
Samotná nízká cena nemusí budit podezření, nicméně vlastnické struktury a informace o dalších ukrajinských firmách, jejichž zboží se nakonec dostalo k dceřinkám Agrofertu, by mohly. Další firmou, která Agropecu dodala obiloviny, je ukrajinská firma s nastrčenou ředitelkou, která novinářům z RISE Project potvrdila, že její jméno ve firmě je pouze zástěrka.
Obiloviny a olejniny Agropecu dodala rovněž firma, která fungovala jen několik měsíců, stihla ale prodat ukrajinské obilí v hodnotě 26,9 milionů dolarů. Tatáž firma se objevuje v obžalobě, která s obilím nijak nesouvisela – týkala se nelegální výroby cigaret.
Jednu z ukrajinských společností, které prodaly slunečnicová semínka firmě NT Kft, maďarské dceřiné společnosti Agrofertu, založil podnikatel Oleh Kijaško, kterého v červenci 2020 zadržela Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) spolu se zločineckou skupinou podezřelou ze spáchání několika násilných trestných činů, včetně vydírání, únosu, nelegálního držení vozidel a nelegální výroby zbraní.
Podle vyšetřovatelů byl Oleh Kijaško pravou rukou Vadima Kazarceva, vůdce zločineckého gangu z Charkova, který zemřel v roce 2020.
NT nakoupila od tohoto dodavatele v období od listopadu 2022 do ledna 2023 přibližně tisíc tun slunečnicových semínek v celkové hodnotě téměř devět milionů korun za průměrnou cenu 8,5 tisíce korun za tunu – přibližně 27 % pod běžnou tržní cenou. Ve stejném období byla běžná tržní cena slunečnicových semínek přibližně 11 200 korun za tunu, jak novinářům z RISE Project sdělili odborníci.
„Nemůžeme hovořit za jiné skupiny, ale konkrétně Agrofert z konfliktu na Ukrajině neprofitoval a neprofituje. Agrofert nebyl před začátkem konfliktu aktivní v obchodu s Ukrajinou ani s Ruskem a zemědělské komodity, které Ukrajina produkuje, nebyly ani před válkou v žádném významném množství směřovány na trhy, kde Agrofert působí,“ řekl novinářům z RISE Project mluvčí Agrofertu.