Korupce v Ukrajině bují i během války. V podvodu s nezdaněným vývozem obilí do Evropy za miliardy korun nehrají roli jen naštvaní čeští farmáři, figurují v něm i pacienti nemocnice v Brně.
Když středoevropští farmáři protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, netušili, že nežádají o nápravu oficiální ukrajinské exportní politiky. Obilí v minimální hodnotě přes deset miliard korun (10 712 542 500 korun) do Evropy totiž během posledních dvou let doputovalo v rámci obrovského mezinárodního podvodu. Zneužiti byli i pacienti brněnské nemocnice, a to jako nastrčení ředitelé fiktivních společností. Ukrajinská prokuratura nyní vyšetřuje stovky rumunských, maďarských i českých firem. Vyšetřovatelé mají za to, že firmy posloužily k vývozu obilí bez jakýchkoli dokumentů a také k vyhýbání se daňovým povinnostem.
Letos v dubnu se v Brně sešli představitelé agrárních komor z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka, aby podepsali memorandum, v němž vyzývají Evropskou komisi k zastavení bezcelního dovozu ukrajinského obilí minimálně do období, než jmenované země prodají své staré zásoby. „Zemědělci obilí nemají kam prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku ho nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí,“ řekl zástupce České agrární komory Jan Doležal pro ČTK.
Jako odpověď na tuto situaci Polsko, Slovensko a Rumunsko dočasně dovoz ukrajinského obilí zakázaly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tato omezení kritizoval jako reálné ohrožení národní ekonomiky. Jak ale ukazuje nová kauza, na které spolupracovali rumunští novináři z RISE project, ukrajinští novináři z OCCRP a investigace.cz, středoevropské farmáře i ukrajinskou ekonomiku ohrožuje při vývozu obilí zejména ukrajinská korupce.
Obchodní údaje, které reportéři získali, totiž dokládají, že v prvních sedmi měsících ruské invaze do Ukrajiny byla velká část tamního obilí prodána pochybnými ukrajinskými společnostmi, jež ukrajinští vyšetřovatelé obviňují z daňových úniků a dalších trestných činů. Podle jejich názoru podvodná schémata – jimž celní služba nedokázala zabránit – jen v loňském roce připravila Ukrajinu o více než tři miliardy korun. „Ze současného vývozu obilí toho Ukrajina moc nemá,“ okomentoval situaci ukrajinský zákonodárce Maryan Zablotskyj, který se nelegálním vývozem obilí dlouhodobě zabývá.
Přes tři sta firem, které měly být v těchto schématech zapojeny, od září 2022 vyšetřuje ukrajinský Úřad pro ekonomickou bezpečnost ve spolupráci s tajnými službami. Během vyšetřování orgány zabavily desítky tisíc tun obilí, některé firmy se ale odvolaly a případy se nyní zabývá soud. Obviněni byli mimo jiné vysoce postavení úředníci, a to včetně celníků z přístavu Oděsa.
Z exportních a importních dat pokrývajících první půlrok války v Ukrajině vyplývá, že podvodným způsobem se do Evropy dostalo přes 1,7 milionů tun obilí v hodnotě přes deset miliard korun. Dovážet je měly firmy zapsané v Česku, Maďarsku nebo Rumunsku. Při bližším pohledu je ale jasné, že tyto firmy jsou přinejmenším problematické. Jedná se totiž o mix offshorových společností s neznámým majitelem, v němž jsou zastoupeny již zlikvidované firmy, které nikdy nedodaly zákonem vyžadované dokumenty, další část firem uváděných v dokumentech ani neexistuje a zbylou část pak tvoří skořápkové firmy či podniky napojené na politiky nebo odsouzené zločince. Do podvodů jsou ale zapojené i respektované společnosti obchodující se zemědělskými produkty.
Jako majitel jedné z českých společností je uveden člověk, který nám vysvětlil, že byl hospitalizovaný v léčebně, kde mu někdo nabídl deset tisíc korun za to, aby se do firmy nechal zapsat. Někdejší pacient navíc poukázal na skutečnost, že v léčebně nebyl zdaleka sám, kdo podobnou nabídku dostal.
Pacient nastrčeným ředitelem
Nejplodnějším ukrajinským vývozcem obilí byla firma Talstaktiv, jež podle prokuratury „legalizovala příjmy získané trestnou činností, neodváděla daň z přidané hodnoty z obilí a nepřiznávala příjmy v cizí měně“. Společnost byla založena v únoru 2021, tedy rok před ruskou invazí do Ukrajiny.
Talstaktiv v letech 2021 a 2022 podle celních údajů prodala obilí za více než 150 milionů dolarů dvěma maďarským společnostem, The Mark Global a Borko Trade, jejichž likvidaci nařídil maďarský soud, neboť za svou existenci nikdy nedodaly finanční dokumenty. Maďarské úřady navíc nebyly schopné zjistit, kdo za těmito společnostmi reálně stojí. Firma The Mark Global nicméně pokračovala v obchodování s obilím i po své likvidaci.
Jako ředitelé nebo majitelé obou společností jsou uvedeni i někteří Češi. Jedním z nich je sedmadvacetiletý Ondřej S. Řekl nám, že nabídku k ředitelování firmy dostal, když byl před pár lety hospitalizován v jedné z brněnských nemocnic (identitu Ondřeje S. i konkrétní nemocnici redakce zná).
Z jeho vyprávění vyplývá, že jeho i několik dalších pacientů oslovil muž vystupující pod jménem Albert a navrhl jim, aby se stali společníky ve firmách.
„Nabídl nám za to nějakých deset tisíc měsíčně. Ty peníze jsem dostal během let tak maximálně sedmkrát,“ vysvětluje Ondřej S. „Brzo mi došlo, že to byla chyba, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Tak jsem je požádal, aby moje jméno vymazali,“ dodává.
Oním Albertem byl pravděpodobně Albert Janiševskij, jehož e-mailová adresa se uvádí v zakládacích dokumentech firmy The Mark Global. Janiševskij vysvětlil, že v Česku kdysi řídil právní kancelář, která za poplatek zřizovala firmy na klíč. Podle něj byla firma The Mark Global právě jednou z nich, jinak s ní, jak zdůraznil, údajně neměl nic společného. Zároveň popřel, že by kdy oslovoval pacienty léčebny s nabídkou, že budou zapsáni jako jednatelé nebo majitelé společností. Na to, že za pár lidmi šel, aby podepsali dokumenty, si ale vzpomněl. Prý ale až poté, co mu jeho klienti řekli, že „… tohle bude jednatel“.
Dalším z oslovených je Matej B. (jeho identitu redakce zná), třicetiletý Slovák. I on se podle Ondřeje S. léčil v téže nemocnici a rovněž ho měl oslovit Janiševskij. Matej B. nicméně popřel, že by byl generálním ředitelem společnosti The Mark Global se stomilionovým obratem. Na naše další dotazy pak přestal odpovídat.
Nemocnice se k této kauze nevyjádřila s odvoláním na povinnou mlčenlivost.
Sám Matej B. je předmětem ukrajinského vyšetřování. Byl totiž uvedený jako jednatel či společník v IT firmě, kterou původně vlastnil Ukrajinec Viktor Holovčyk.
Právě na Holovčykovy společnosti se zaměřili ukrajinští vyšetřovatelé s podezřením, že se podílely na praní peněz, a to ve spolupráci s vysoce postavenými úředníky z Národní banky Ukrajiny.
V jednom z případů, jenž se měl týkat právě zaměstnanců Národní banky, prokurátoři uvedli, že Holovčyk používal k praní peněz nezákonného původu fiktivní společnost. Právník této společnosti na její obhajobu uvedl, že dotyčné peníze představovaly zálohy z prodeje obilí. Kauza se nadále vyšetřuje. Novinářům se nepodařilo Holovčyka zastihnout, aby se k případu vyjádřil.
Bílý kůň prodávající oves
Ukrajinské vyšetřování začalo poté, co si vyšetřovatelé všimli, že velké množství podezřelých společností neplatí žádné daně, a přitom obchodují s obilím v hodnotě miliard korun.
Ukrajinská prokuratura tak vyšetřuje stovky společností, které vlastní nebo spravují „neznámé osoby“. Z velké části jde o skořápkové firmy nevykazující reálnou obchodní činnost.
Osoby stojící za tímto schématem „převáděly výrobky z jedné ‚fiktivní společnosti‘ do druhé (…), aby ‚smazaly stopy‘ a vyhnuly se povinným platbám do rozpočtu,“ uvedla v lednu ukrajinská Bezpečnostní služba. Tamní Úřad pro ekonomickou bezpečnost pak odmítl poskytnout další informace s tím, že vyšetřování stále probíhá.
Další podrobnosti o černém obchodu s obilím jsou však k dispozici ve zprávě, kterou v dubnu zveřejnila ukrajinská parlamentní komise. Podle této zprávy ukrajinská celní služba řádně neprověřila více než 600 společností vyvážejících obilí, na jejichž podezřelé chování upozorňoval daňový úřad. Ten tyto společnosti identifikoval jako neplatiče daní s podezřením z praní špinavých peněz.
„Právě tyto faktory způsobily, že ukrajinské obilí bylo na evropském trhu tak levné, a tudíž tak kontroverzní,“ řekl novinářům šéf komise a poslanec Jaroslav Železňak a dodal, že tyto zločiny také vedou k obrovským dírám v ukrajinském rozpočtu.
„Jsou z toho nulové, nulové, nulové daně,“ řekl Železňak a jmenoval různé policejní skupiny, jež jsou podle něj přítomné na ukrajinských celních stanovištích. „K čemu tam tyhle šmejdské orgány činné v trestním řízení jsou, když to nevidí?“ dodal.
