Současná krize, kterou koronavirus způsobil, bude mít přímý a viditelný dopad na ekonomiku, politiku i společnost. Skryté a nepřímé dopady ale mohou být podobně zničující. Organizovaný zločin v časech společenské nejistoty a chaosu přímo kvete, protože deviace se až příliš často stává normou. Tady je sedm oblastí, které jako investigace.cz vnímáme jako mimořádně náchylné ke zneužití v době krize. Proto se na ně v následujících měsících budeme soustředit.
Korupce a veřejné zakázky
Korupce je často definovaná jako upřednostnění výhod jednoho oproti zbytku. A to za úplatek, ať už formou peněz v obálce, drahé kabelky nebo protislužbičky. Nouzový stav, kdy jdou transparentnost a dodržování striktních pravidel stranou, korupci samozřejmě svědčí. Stejně tak korupci svědčí nejistota lidí, kteří si chtějí úplatky pojistit přednostní zacházení, jako například příjem do nemocnice nebo lepší lékařskou péči.
Objemově ale existuje i mnohem závažnější korupce, často mnohem složitěji dostopovatelná. A to je korupce na úrovni dodávek krizového materiálu státu. Asi nejzářnější případ je ze Slovenska, kdy předseda Správy hmotných rezerv Kajetán Kičura nakoupil za státní peníze respirátory za více než trojnásobek ceny, za kterou se úplně stejný typ v té samé době prodával v Česku. Respirátory navíc nakupoval od firmy založené až v lednu tohoto roku.
Což by šlo ještě vysvětlit krizovou situací a přetlakem poptávky. Jenže minulý týden si syn Kajetána Kičury, dvacetiletý student, koupil dva byty v samotném centru Bratislavy. Zaplatil za ně okamžitě, aniž by si na ně vzal hypotéku či jakoukoliv jinou finanční pomoc. Kajetán Kičura sice zatím nebyl obviněn z korupce, nicméně byl odvolán ze své pozice předsedy Správy hmotných rezerv a vyšetřuje ho slovenská Národní kriminální agentura NAKA.
Online šmejdi
Online podvodníků, kteří chtějí využít strachu a nejistoty, je celá škála. Jejich aktivity asi v nastalé situaci zesílí, protože velká část lidí je doma a online. Někteří z těchto podvodníků jsou obchodníci se strachem a prodávají nefunkční léky nebo alternativní léčebné prostředky, které ale neobsahují žádné účinné látky. Další nabízejí výhodné investice do kryptoměn, zlata nebo akcií, které zájemcům údajně přinesou pohádkové zisky. Prodávají ale jen emoce – sázejí hlavně na to, že dodají falešný pocit jistoty, neboli až uhodí krize, vy budete zajištění. Až ale skutečně uhodí krize, zmizí i s vašimi penězi. Další se naopak vydávají za příbuzné či přátele, kteří jsou kvůli bezpečnostním opatřením v nouzi a potřebují okamžitě poslat peníze. Kyperská policie zase varuje před lidmi, kteří nejprve nabídnou zdarma dezinfekci celého domu a pod touto záminkou ho vykradou.
Obchodníci s vírou
Nejistota a dojem apokalypsy téměř biblických rozměrů také nahrávají nejrůznějším sektám a radikálním skupinám věřících, kteří s představou konce světa vždy dokázali velmi dobře pracovat. Při pohledu na oficiální web Svědků Jehovových upoutá pozornost hned první zpráva „Proroctví o jezdci na bledém koni se evidentně plní v dnešní době, kdy celý svět sužují epidemie.“ Jehovisté ale zdaleka nejsou jediní. Současnou nejistotu dokáží sekty využít k získání nových příznivců, upevnění víry u těch stávajících a vylákání více peněz od přívrženců.
Daniel Pastirčák, kazatel Církve bratrské, to shrnul slovy: „Korona není žádným Božím trestem a tvrdit to je horší než modloslužebnictví.“
I v regionu střední Evropy se tak mohou rozšířit a popularizovat takzvaní televizní/online evangelisté, „televangelisté“. Dokáží lidi aktivizovat, nadchnout a vylákat z nich peníze za příslib spasení a odpuštění. Píše o tom například španělské El Periódico.
Velkoobchod s drogami
Vlastně není důvod, proč by pandemie měla ohrozit něco tak lukrativního jako globální obchod s drogami, právě naopak. Mafie umějí jakýkoliv chaos a utlumení ekonomické aktivity, například v přístavech, využít beze zbytku. Množství drog, které převážejí takzvané „muly“ (lidé, kteří v příručních zavazadlech nebo ve svých útrobách převážejí drogy), může být sice výrazně menší, pořád se ale bavíme o kilogramech, nikoliv tunách. Nově se pak „muly“ mohou uplatnit i při pašování drog přes znovu obnovené hranice.
Pro velkoobjemové zásilky drog, jež jsou dnes už běžné, představuje chaos v přístavech zapříčiněný urgentními dodávkami, stavem nouze nebo karanténou, ideální podhoubí. Pravděpodobnost, že se za této situace někdo pohrne kontrolovat kontejnery označené jako toxický odpad, je minimální.
Je proto pravděpodobné, že evropský trh zaplaví nové dodávky drog, zejména kokainu a opiátů. Adiktologové totiž předpokládají, že konzumace drog nebude klesat, ale stoupat. Vzniknou nebo se k nám rozšíří nové distribuční kanály drog pro maloodběratele, jako jsou skupiny na komunikační platformě Telegram nebo Whatsapp, hojně rozšířené například v Rusku nebo Izraeli.
Zadržení pilotů pašujících kokain upozorňuje na vazby balkánských narkobossů k Česku
Nepřátelská převzetí firem a lichva
Už teď je jasné, že se kvůli pandemii a karanténě dostane spousta podniků do ekonomických potíží, zejména s finanční likviditou. Ty, co to nevzdají a budou bojovat o přežití, pak mohou sáhnout k radikálním řešením, jakými jsou lichvářské půjčky nebo do podniku nechají vstoupit neprověřeného investora.
Jde o obrovskou příležitost pro skupiny organizovaného zločinu, které s likviditou nikdy neměly problémy. Mohou tak vstupovat do podniků jako investoři, jimž ale zdaleka nepůjde o záchranu firmy, jako spíš o to získat výhody pro sebe – ať už by to bylo nepřátelské převzetí firmy nebo její tunelování. Stejně tak mohou nabídnout lichvářské překlenovací úvěry s úroky kolem šedesáti procent, jež i ekonomicky zdravé a stabilní podniky budou mít problémy splácet.
Praní peněz
Chaos a nestabilita jsou rovněž ideální pro napumpování takzvaných špinavých peněz do systému. Ten je totiž z velké části nastavený tak, aby rozeznával, co jsou finanční transakce, které vybočují z normy. Ty má pak nahlásit kontrolním orgánům jako podezřelé. Skupina expertů má poté několik pracovních dnů na to, aby je analyzovala, prověřila a definitivně řekla, jestli je taková platba v pořádku, nebo ne. Jenže z normy teď vybočuje kde co, nejen finanční převody. Proto kontroloři a lidé, kteří dohlížejí, aby banky nepraly peníze, mohou být zahlcení tisícovkami hlášení o podezřelých platbách. Navíc minimálně část z nich bude pracovat z domova, což jim může zkomplikovat přístup k centrálním a citlivým mezinárodním databázím nebo konzultace s kolegy.
Karanténa může navíc zkomplikovat i kontroly přímo v terénu, ať už ve směnárnách nebo na bankovních pobočkách. Takže pokud nebude systém nově seřízen na krizovou situaci, je pravděpodobné, že ve finančním systému jednotlivých zemí skončí spousta „špinavých peněz“, které se díky systému nastavenému na normální dobu jednoduše vyperou.
Narušení soukromí
„Právo na soukromí musí teď jít bokem, protože jednoduše vyšší zájem je veřejný zájem.“ Těmito slovy oznámil slovenský premiér Igor Matovič fakt, že monitorovat polohu lidí za asistence mobilních operátorů teď půjde plošně a bez soudního příkazu. Během stavu nouze to dává smysl. Jenže dlouhodobá zkušenost ukazuje, že legislativa na sběr a držení soukromých dat přijatá v době krize nebývá dočasná a je velmi často zneužívána státními orgány.
Česká vláda minulé pondělí schválila novelu zákona o Vojenském zpravodajství a může se jí zabývat parlament. Současné znění novely ale zásadně omezuje soukromí na internetu. Mimochodem Vojenské zpravodajství se snažilo zákon opakovaně prosadit již v minulých letech, kvůli odporu odborné veřejnosti však neuspělo.
Je tak možné, že v budoucnu dojde k dalšímu prolomení soukromí osob. Novelizace zákona se týká kyberkriminality a rozšiřuje pravomoci Vojenského zpravodajství ve sledování elektronické komunikace de facto všech občanů. Poskytovatelé internetu jsou už teď povinni „vložit“ do svých sítí tzv. nástroje detekce, tedy zařízení, které monitoruje veškerou komunikaci, zejména její metadata. Pokud novelu schválí parlament a podepíše ji prezident, mělo by být Vojenské zpravodajství schopné vyhodnocovat, zda je, či není komunikace nebezpečná. Což znamená, že nebude mít přístup pouze k metadatům, ale i k samotnému obsahu komunikace.
Česko navíc zavedlo takzvanou „chytrou karanténu“. Ta využívá dat, která na své majitele sbírají chytré telefony. Hygienické stanice se od minulého týdne mohou obracet na mobilní operátory s dotazem, kde se osoby nakažené nemocí COVID-19 pohybovaly. Lidé k tomu ale budou muset dát svůj souhlas.
Situace je podobná i v USA. Tamní vláda začala jednat s technologickými giganty, jakými jsou Google nebo Facebook, aby jim poskytly data z mobilů občanů za účelem boje s koronavirem. Chtějí sledovat, jestli lidé dodržují sociální odstupy a lépe porozumět tomu, jak se vir šíří.
Vzhledem k nedávnému skandálu s masivními odposlechy NSA (Národní bezpečnostní služba Spojených států) jsou ale lidé právě na tento typ monitoringu velmi citliví. „Najít hranici mezi soukromím a pandemickým nařízením je dost obtížné,“ tweetoval Al Gidari z katedry práva na Stanfordu. „Až na to, že tohle není zkouška z práva ve škole. Technologie zachraňuje životy, ale pokud s ní nakládáme nerozumně, může mnohem víc životů ohrozit.“