Vyzkoušeli jsme za vás: Praní peněz? V Česku žádný problém

Kamil Kouba, Pavla Holcová

Záměr byl jednoduchý: založit firmu, otevřít v bance účet a postupně porušit úplně všechna písmena paragrafu 6 zákonu č. 253/2008 Sb. (to je paragraf, který v tomto zákonu proti praní špinavých peněz definuje podezřelý obchod). Oproti velkým drogovým kartelům nebo diktátorům byl náš rozpočet, který jsme do celého projektu mohli investovat, velmi omezený. Nakonec jsme však ještě ušetřili. Cílem bylo zjistit, kdy někdo odhalí zjevně podezřelý obchod a zastaví nás. Nezastavil nás nikdo.

  • Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

§ 6

Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legaliZáměr byl jednoduchý: založit firmu, otevřít v bance účet a postupně porušit úplně všechna písmena paragrafu 6 zákona č. 253/2008 Sb. (je to paragraf, který v tomto zákonu proti praní špinavých peněz definuje podezřelý obchod). Oproti velkým drogovým kartelům nebo diktátorům jsme měli jen velmi omezený rozpočet, který do celého projektu můžeme investovat. Nakonec jsme však ještě ušetřili. Cílem bylo zjistit, kdy někdo odhalí zjevně podezřelý obchod a zastaví nás. Nezastavil nás nikdo.zaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například

a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,

b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,

c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,

e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,

g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele,

h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi.

Plán

Způsobů, jak vyprat peníze, abychom u toho nebyli přistiženi, je celá spousta. Naším cílem ale bylo naopak spustit alarm – aktivovat veškeré obranné mechanizmy finančního systému. Proto byl pokus proveden úmyslně nápadně a křiklavě.

Rozhodli jsme se vytvořit dvě postavy provinčních „manažerů“, kteří zastupují naprosto reálného balkánského drogového krále. V Česku se pro něj snaží založit firmu a otevřít bankovní účet bez toho, že by sem musel byť jen přijet, protože kdo má firmu a bankovní účet, má hotovou infrastrukturu k praní peněz. Na jeho bankovní účet budeme posílat jednu podezřelou platbu za druhou až do okamžiku, kdy si toho někdo všimne, nahlásí to jako podezřelé platby a Finanční analytický úřad (FAÚ) účet zmrazí. Součástí našeho záměru bylo i otevřené sdělení, že skutečný vlastník chce zůstat utajen, a jako nastrčeného majitele jsme chtěli přivést náhodného bezdomovce. Aby bylo varovných signálů dost, vědomě jsme zamýšleli uvádět země jako Srbsko nebo Bosna a Hercegovina, kde potírání špinavých peněz není zrovna priorita.

Identity

Vytvořit si falešnou identitu manažera dnes není nic náročného. Stačí si vybrat jméno, koupit předplacenou SIM kartu, zřídit e-mailový účet a vytvořit falešné vizitky. Falešnou identitu drogového krále jsme zřizovat nepotřebovali, stačilo si vybrat z plejády balkánských mafiánů. Naše volba padla na Radoljuba Raduloviče, skutečně žijící osobu, která má v kruzích organizovaného zločinu přezdívku Miša Banana.

  • Příběh Radoljuba Raduloviče

Radoljub Radulović (narozen roku 1948) je mimořádně vlivný srbský podnikatel. Jeho podnikání se táhne přes celou severní polokouli, oficiálně je majitelem nespočetných kasin, nemovitostí, hotelů a jedné společnosti na přepravu banánů z Latinské Ameriky. Podle mezinárodních orgánů činných v trestním řízení má také úzké vazby na obchodníky s kokainem.

Mezinárodní vyšetřovatelé označují Raduloviče za jednoho z nejmocnějších mužů drogového kartelu Darko Šariče – krále balkánských mafií, který je v současné době ve vazbě za dovoz 7,4 tun kokainu do Evropy.

Podle zprávy sestavené Britskou agenturou pro závažnou organizovanou kriminalitu má Radoljub Radulovič v kartelu na starosti lodě, trasy a offshorové bankovní účty. Sám Radulovič popírá jakékoliv pochybení a zůstává záhadnou a vlivnou postavou v pozadí, zatímco se vyšetřovatelé snaží rozklíčovat drogový byznys Darko Śariče.

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Abychom přitáhli pozornost k našemu podezřelému chování, vpašovali jsme do příběhu pár klíčových narážek. Kromě samotného jména Radoljub Radulović, které by už samo o sobě mělo působit preventivně jako překážka k založení firmy, jsme zmiňovali dovoz ovoce z Kolumbie, přezdívku Miša Banana, fakt, že Radoljub nemůže cestovat do EU, a zdůraznili jsme, že se jeho jméno nikde nesmí objevit. A že peníze nejsou problém.

Firmy, které prodávají firmy

Pokud podnikáte tak, že se živíte zakládáním a prodejem firem, jste ze zákona takzvaná „povinná osoba“. V praxi to znamená, že pokud se vám váš klient nepozdává, popřípadě vypadá, že zřizuje firmu pro někoho, kdo se nechce identifikovat, měli byste mu odmítnout poskytnout své služby. Nebo je poskytnout, ale následně podivného zákazníka nahlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).

Samotný FAÚ v roce 2013 udělil pokutu dva a půl milionu korun firmě za to, že společnost zakládající a prodávající firmy „nesplnila opakovaně povinnost při identifikaci a kontrole klienta“. Společnost se odvolala, ale u soudu definitivně prohrála letos v únoru.

Domluvili jsme si setkání s manažery několika společností, které prodávají už založené firmy. Jen v jedné z nich nás přesvědčovali, že poskytnutí jakéhokoliv nastrčeného majitele českého původu nejde. Další dvě společnosti nám nastrčené jednatele i majitele rovnou započítaly do kalkulace.

Všechny společnosti nám ale navrhly řešení, jak vlastnictví firmy anonymizovat tak, aby nikdy nikdo nebyl schopen zjistit, kdo je reálným vlastníkem.

Ceny za nákup společnosti s nastrčeným ředitelem na virtuální adrese a jejich první rok provozu se pohybovaly v rozmezí 20 000 až 100 000 korun.

Jakože někdo z ulice?

Nakonec jsme se rozhodli pro to nejlevnější řešení, a sice sehnat nastrčeného majitele a ředitele na ulici. Všem podnikatelům zakládajícím firmy na klíč jsme tohle řešení navrhli – nepozastavil se nad ním nikdo. Podle litery zákona jsme výslovně naplnili definici podezřelého obchodu a měli jsme skončit nahlášeni dozorujícím orgánům. Ze všech oslovených firem to nikdo neudělal.