Jakub Šimák a Nico Hines z The Daily Beast
V létě 2006 vycestoval vysoce postavený ruský úředník do Estonska. Chtěl estonský finanční úřad varovat před mimořádně velkým případem praní špinavých peněz z Ruska. Tato kauza vešla o sedm let později do dějin jako „skandál Danske Bank“ – největší objasněná operace praní peněz v moderní historii.
Tím úředníkem, který na kolosální zločin upozornil, byl Andrej Kozlov – první místopředseda Centrální banky Ruské federace. O tom, na jak velký podvod přišel, se však nikdy nedozvěděl. Tři měsíce po návratu z Talinu byl totiž zavražděn.
Skandál Danske Bank spočíval v tom, že přes estonskou pobočku největší dánské banky proteklo z Ruska a dalších postsovětských republik do Evropy více než 200 miliard dolarů (téměř 4,5 bilionu korun).
Podle zdroje zevnitř Danske Bank vyváděl tímto způsobem peníze získané z nezákonné činnosti v Rusku i člen rodiny Vladimira Putina nebo agenti ruské kontrarozvědky FSB.
Dosud se mělo za to, že motivem vraždy byla odplata vedení jedné z menších ruských bank, které Kozlov odebral licenci. Americká diplomatická depeše, kterou nedávno publikoval americký server The Daily Beast, spolu s dalšími svědectvími však nasvědčují tomu, že Kozlov byl zavražděn právě kvůli odhalení toku ilegálních peněz z Moskvy do Evropy. A že člověk, který za jeho vraždu dodnes sedí v ruském vězení, může být jen obětním beránkem.
Whistleblower ve službách státu
Andrej Kozlov, Zdroj: Wikipedia
Jednačtyřicetiletý státní bankéř Andrej Kozlov odletěl v červnu 2006 do Talinu. Přes svůj relativně nízký věk byl již světově respektovaným finančníkem, známým pro své nesmlouvavé postoje vůči korupci. V Talinu se sešel s Andresem Palumaou, šéfem protikorupčního oddělení estonského finančního úřadu. Varoval ho, že miliardy rublů pocházející z daňových úniků a korupční činnosti v Rusku jsou legalizovány prostřednictvím estonského bankovního systému, na nějž jeho úřad dohlíží.
Transakce probíhaly tak, že „špinavé“ rubly měnila estonská banka na dolary a eura a tím je legalizovala. Kozlov po Palumaovi požadoval uzavření konkrétních bankovních účtů, přes které peníze proudily.
Palumaa na varování ruského whistleblowera reagoval po svém – obrátil se na ruské úřady, aby podezření prošetřily. Ty konstatovaly, že na zmíněných transakcích nic nezákonného není. Tím Palumaa považoval věc za vyřízenou a dál se jí nezabýval. Ruské úřady tímto způsobem mohly dostat echo, kdo citlivé informace vynáší.
Dne 13. září 2006 – tři měsíce po svém návratu z Estonska – se Kozlov vracel z přátelského fotbalového utkání mezi státními a soukromými bankéři na stadionu Spartaku Moskva ke svému autu na parkovišti. Uvnitř ho čekal jeho osobní řidič. Než však stihl bankéř do auta nastoupit, tři nájemní vrazi jeho i řidiče provrtali kulkami. Řidič byl na místě mrtvý, Kozlov četným zraněním podlehl druhý den ráno v moskevské nemocnici.
Viník se vždy najde
Již několik hodin po jeho smrti začali vlivní ruští úředníci spekulovat, že Kozlovova vražda byla nejspíše objednána lidmi, kteří mu měli za zlé, že odebral licence jejich bankám. Kozlov měl totiž jako první místopředseda ruské centrální banky v kompetenci právě dozor nad soukromými bankami. „Je dost možné, že gangsteři spojení s těmito bankami si mohli objednat jeho likvidaci,“ tvrdil například Boris Gryzlov, předseda prokremelské strany Jednotné Rusko, aniž by měl pro své tvrzení jakékoliv důkazy.
Nedlouho poté dala ruská prokuratura Gryzlovově domněnce „za pravdu“, když z úkladné vraždy Kozlova obvinila Alexeje Frenkela. Ten vedl malou ruskou „VIP Bank“, které Kozlov v červnu 2006 odebral licenci. Soud jej nakonec odsoudil k 19 letům vězení. Třiačtyřicetiletý Frenkel stihl podle Reuters při odchodu z neveřejného soudního jednání v lednu 2007 křiknout na hlouček novinářů: „Jsem nevinný!“
Na své nevinně trvá Frenkel i po deseti letech za mřížemi.
Alexej Frenkel, Zdroj: Youtube
Pereme s Putinem
Podle zdroje z Danske Bank stáli za praním špinavých peněz členové rodiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Konkrétně jeho bratranec, podnikatel Igor Putin, a dále lidé z nejvyšších pater ruské kontrarozvědky FSB. Tato informace pochází z tajné zprávy z roku 2013, kterou zaslal nejvyššímu vedení Danske Bank v Kodani jeden z jejích manažerů.
Ve zprávě se podle dánských novin Berlingske tvrdí, že „se vědělo“, že jisté osoby – včetně rodinných příslušníků Vladimira Putina a FSB – prováděly platby prostřednictvím podezřelých firem, které měly v estonské pobočce Danske Bank zřízeny účty.
Nabízí se otázka, proč případ vraždy Kozlova „zapadl“ a proč se mezinárodní společenství spokojilo s verzí ruských vyšetřovatelů, když jeho protikorupční aktivity podle všeho ohrožovaly Kreml a tamní tajné složky? S vysvětlením přišli investigativní novináři z The Daily Beast.
Estonská pobočka Danske Bank, Zdroj: Wikipedia
Zapadlá depeše
Novináři v té době nebyli schopni dohlédnout význam Kozlovova odhalení – jednoduše nemohli tušit, že objem propraných peněz přes estonskou pobočku Danske Bank za pár let přesáhne sumu 200 miliard dolarů. O Kozlovově návštěvě v Estonsku tak sice informovaly tamní noviny Eesti Ekspress, ale z lokální zprávy se nestala senzace, která by pronikla za hranice malé pobaltské země.
Článku si nicméně po vraždě Kozlova všimli zaměstnanci americké ambasády v Talinu, kteří o jeho estonské „misi“ informovali tamní zastupitelský úřad, ambasádu Spojených států v Moskvě i své ústředí ve Washingtonu. Diplomatická depeše z listopadu 2006 – tedy měsíc po Kozlovově vraždě – byla jedním z 250 tisíc dokumentů, které byly v roce 2010 zveřejněny v rámci aféry Wikileaks. Až dosud jí však nikdo nepřikládal větší význam.
Američtí diplomaté v depeši popisují, jak se po přečtení zprávy z Eesti Ekspress sešli s šéfem protikorupčního oddělení estonského finančního úřadu, Andresem Palumaou. Ten jim schůzku s Kozlovem potvrdil, přičemž zmínil, že na účtech zmíněných ruským bankéřem neshledal nic nezákonného. Kozlov ho měl varovat jen ústně, protože v oblasti praní špinavých peněz nemá Rusko s Estonskem podepsané memorandum o spolupráci, takže nebylo možné to řešit oficiální cestou.
Z depeše je zřejmé, že kvůli „nedostatku důkazu“ nebrali Kozlovovo varování vážně ani dva zaměstnanci estonského ministerstva zahraničí. „Nikoliv Kozlovova nepodložená obvinění ohledně účtů v estonské bance, ale [úkladná vražda] je to, co Estonsko nejvíc [v souvislosti s Ruskem] trápí,“ dodali estonští diplomaté.
Tím, že Palumaa kontaktoval ruské úřady, se informace o Kozlovově zahraničním protikorupčním tažení mohla donést i k mocným lidem, kteří špinavé peníze na zahraniční účty posílali.
Nasvědčovalo by tomu i odhalení ruského deníku Kommersant, podle něhož byli vrazi Kozlova najati v červenci 2006 – tedy měsíc po jeho estonské cestě.
Pokud by domněnka, že Kozlovova vražda byla nařízena z nejvyšších míst Kremlu, byla pravdivá, jednalo by se – podle The Daily Beast – o první nájemnou vraždu vysoce postaveného úředníka od doby, kdy se Putin stal prezidentem. Měsíc po Kozlovovi byla zavražděna Anna Politkovská – známá novinářka opozičního ruského deníku Novaja Gazeta a odpůrkyně putinovského režimu.
Korupční chobotnice
Podle zprávy vypracované dánskou právní firmou Bruun & Hjejle, která byla zveřejněna minulý měsíc, sloužila estonská pobočka dánské banky jako hlavní uzel pro velké množství kriminálních organizací řízených z Ruska. Podle interního vyšetřování Danske Bank bylo více než 200 miliard dolarů (4,5 bilionů korun), které účty v estonské pobočce „protekly“, krajně podezřelých.
Sídlo Danske Bank v Kodani, Zdroj: Wikipedia
Interní zpráva navíc propojila skandál Danske Bank s třemi globálními korupčními aférami, na jejichž rozplétání se v minulosti investigace.cz podílela v rámci mezinárodní sítě investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), jíž je jako jediné české médium členem.
Zaprvé audit zjistil, že téměř 200 účtů estonské pobočky Danske Bank je spojeno s kauzou „Ruské pračky“. Spolu s novináři z OCCRP jsme v ní zmapovali, jak bylo z Ruska podvodným schématem vyvedeno okolo 20 miliard dolarů (446 miliard korun). V rámci kauzy „Ruské pračky“ jsme pak vloni vysledovali i její českou stopu.
Zadruhé, 75 účtů estonské pobočky Danske Bank souvisí s kauzou „Ázerbájdžánská pračka“, která přibližuje, jak zkorumpovaná elita této jihokavkazské republiky vyváděla špinavé peníze do Evropy, kde je legalizovala. Za tyto peníze byli například upláceni evropští politici, o čemž jsme na investigace.cz psali v září loňského roku.
A rodina jednoho ázerbájdžánského státního úředníka, který má na starosti boj s korupcí, například investovala v Česku do nemovitostí – přes miliardu korun. Původ této astronomické částky je přitom nejasný. Více se dočtete v našem článku „Ázerbájdžánská koupel v českých lázních”.
Zatřetí, skandál Danske Bank je podle interního auditu banky propojen i se světově známým případem vraždy Sergeje Magnitského, ruského právníka britské firmy Hermitage Capital Management, který v roce 2008 zemřel po ročním mučení v ruské vazební věznici poté, co upozornil na krádež 230 milionů dolarů (přibližně 5 miliard korun), jíž se účastnili i ruští protikorupční vyšetřovatelé a zaměstnanci finančního úřadu. Většina z takto ukradených peněz měla směřovat do Evropy právě přes účty talinské pobočky Danske Bank.
Kolik nepřátel máš
Rusko v současnosti nemá zájem na tom, aby byl případ vraždy Andreje Kozlova znovu přezkoumán.
Alexej Frenkel, jenž měl podle ruských vyšetřovatelů Kozlova zavraždit, podal několik odvolání proti soudnímu rozsudku – naposledy v roce 2012. Všechna byla zamítnuta.
Podle americké diplomatické depeše zaslané z Moskvy do Washingtonu v lednu 2007 byly reakce na jeho obvinění a odsouzení přijaty rozporuplně. Část lidí, která Frenkela dobře znala, tvrdila, že by zosnování takové vraždy nebyl schopen. Pochybnosti ohledně vraždy Kozlova vnáší i ráznost a rozhodnost, s jakou se do případu vložil ruský generální prokurátor Jurij Čajka.
Tento velmi vlivný právník a politik je proslulý svou loajalitou k Putinovi, funkci nejvyššího státního zástupce ostatně zastává nepřetržitě od roku 2006. Jurij Čajka je jedním z Rusů, kteří jsou na sankčním seznamu Spojených států – kvůli roli, kterou sehrál v případu zmíněné násilné smrti Sergeje Magnitského. Podle The Daily Beast je Čajka navíc zdrojem kompromitujícího materiálu proti Hillary Clintonové, který byl nabídnut Donaldu Trumpovi Jr., synu současného amerického prezidenta, před dvěma lety.
Kdo zabil Kozlova se pravděpodobně hned tak nedozvíme. Jisté je, že odhalením obřího tunelu, kterým proudily ruské špinavé peníze do Evropy, si mnoho přátel v nejvyšších patrech ruské politiky nezískal.
