Továrna na podvody I: Dobrý den, tady miliony

„Přeji vám krásný nový rok 2020, a také aby se vám splnila všechna vaše přání. To vám přeji z celého srdce,“ říká anglicky s lehkým přízvukem William Bradley. Krátce nato ukončuje hovor, stahuje si z hlavy sluchátka a chlubí se kolegovi, že chlápka z druhého konce telefonu už oškubal o více než 150 tisíc dolarů. Jeho jméno, kterým se prezentuje na sociálních sítích, je Hamze Javid a je to nejvýkonnější podvodník call centra sídlícího na jedné z nejlepších adres ukrajinského Kyjeva. Spolu s dalšími přibližně 600 kolegy jen za poslední rok připravil tisíce lidí z celého světa o údajně 60 milionů dolarů, a to včetně několika Čechů.

V tu chvíli však netuší, že si ho jeho kolega Alexey (jméno je vymyšlené kvůli skrytí pravé totožnosti) tajně natáčí a nahrávku poté spolu s dalšími materiály předává švédským novinářům z Dagens Nyheter, kteří ve spolupráci s OCCRP a jejími partnerskými centry po celém světě, tedy i investigací.cz, rozjíždějí projekt Továrna na podvody. Údaj o 60 milionech dolarů rovněž pochází od Alexeye.

Onen „chlápek z druhého konce telefonu“ je shodou okolností z České republiky a vzhledem k tomu, že si přál zůstat v anonymitě, mu budeme v tomto článku říkat Filip. Filipovi, stejně jako tisícům dalších lidí z celého světa, jednoho dne zničehonic zazvonil telefon. Číslo volajícího bylo neznámé a podle předvolby z cizí země. Hlas ve sluchátku se mu představil jako zástupce Cryptobase, tedy jedné z několika kompletně vymyšlených společností využívaných kyjevským call centrem k podvádění lidí, a nabídl mu až neuvěřitelnou možnost vysokého výdělku s minimálním úsilím. Náplní práce měly být investice do kryptoměn, akcií, zboží, cizích měn a podobně. I přes svou různorodost měly tyto investice jednoho společného jmenovatele – velice vysokou návratnost. Stačilo vložit pouze pár stovek dolarů a během několika málo týdnů mohl mít člověk i desetitisíce. Začátek byl pro všechny potenciální klienty více méně stejný – založit si účet u příslušné společnosti, poslat první vklad a očekávat další instrukce.

„Využijte sílu finančních trhů se známým a důvěryhodným makléřem,“ lákají stránky vymyšlené společnosti Cryptobase na falešné investice. Zdroj: web Cryptobase

Ty na sebe nenechaly dlouho čekat a lišily se podle toho, u které společnosti se člověk zrovna zaregistroval. Někdy nemusel dělat nic a jen sledoval, jak na jeho účtu přibývají peníze, někdy investoval přímo on sám. V některých případech se zúčastnil velkých tzv. pump-and-dump sessions (umělé zvyšování ceny vlastněných akcií za účelem jejich výhodného prodeje; tato operace je nezákonná) s investory z různých koutů světa, někdy investoval pouze se svým makléřem. Aniž to klient tušil, všechno bylo pouze pečlivě propracované divadelní představení s jediným cílem – přesvědčit investora, že se jeho vklad opravdu vyplatil a měl by ho proto navýšit.

Komunikace probíhala všemi dostupnými prostředky – klasickým telefonním hovorem nebo e-mailem, přes aplikace WhatsApp či Skype i přes Google překladač. V některých případech totiž podvodníci přiměli své oběti, aby si na svých počítačích nainstalovaly programy Anydesk nebo TeamViewer, přes které pak počítače na dálku ovládali. Oficiální důvod instalace programů byl vcelku nevinný. Zkušení matadoři chtěli začínajícím investorům názorně ukázat, jak vlastně celý proces vypadá, jak se správně investuje a na co přesně mají kliknout, aby výhodně zúročili vložené peníze, přičemž komunikovali právě přes překladač společnosti Google. Důvodů však bylo více, jen o nich oběti nevěděly. V některých případech, pokud jim to bylo umožněno, se svým klientům nabourali do internetového bankovnictví, z něhož poté vysáli všechny peníze. Jak zjistili kolegové z finského Helsingin Sanomat, paní „Hillkka“ (seveřanka v současnosti žijící v jižní Evropě, jež si přeje zůstat v anonymitě) spolu s manželem takto přišla o více než 72 tisíc eur.

Aby investování bylo co nejpřesvědčivější, používali pro něj podvodníci také oficiální obchodní platformy. © Alexander Mahmoud/Dagens Nyheter

Další důvod použití softwarů pro vzdálenou správu počítačů byl už o něco komplikovanější. Filipovi při jednom z hovorů slíbili, že mu část jeho vydělaných peněz opravdu pošlou zpátky. Vzhledem k tomu, že žádná z investic nebyla reálná a podvodníci tedy neměli co poslat, museli přijít s jiným řešením. Instruovali tedy Filipa, aby si nainstaloval TeamViewer a internetový prohlížeč Google Chrome a všechny ostatní prohlížeče smazal. Když se připojili k jeho počítači, na pár sekund mu odpojili monitor, takže neviděl, co s počítačem dělají. Během těchto několika sekund nainstalovali do Google Chromu rozšíření, pomocí kterého změnili zdrojový kód stránky jeho bankovnictví a účtu u společnosti tak, aby to vypadalo, že mu skutečně nějaké peníze přišly. Když se však na účet později podíval z jiného prohlížeče, byl opět bez peněz.

Vše tedy probíhalo hladce až do chvíle, než si chtěl investor vydělané peníze vybrat. V tom okamžiku přišly na řadu výmluvy následované poplatky nebo pokutami. Poplatky byly většinou za zprostředkování investice nebo za výběr, pokuty pak za to, co se zrovna podvodníkům hodilo do příběhu. Smyslem těchto plateb bylo vytáhnout z obětí ještě více peněz.

Ani Filipův první pokus o výběr se neobešel bez komplikací. Během jednoho sezení mu nejdříve naúčtovali poplatek za zprostředkování ve výši 20 procent celkového virtuálního zůstatku na jeho účtu Cryptobase. Při výběru 50 tisíc amerických dolarů měl na účtě celkem 145 tisíc, z čehož měl zaplatit poplatek 29 tisíc. Posléze mu oznámili, že nemá smysl vybírat pouze 50 tisíc, a zvedli limit vybírané částky na 120 tisíc dolarů. Podmínka výběru však byla skutečně bizarní. Filip musel dokázat, že vlastní 30 procent vybírané částky, tedy 36 tisíc dolarů. Aby prodejce skutečně přesvědčil, musel tento obnos poslat společnosti. Ubezpečili ho, že vše dostane zpátky i s vybranými penězi. Netřeba dodávat, že oněch 36 tisíc už Filip nikdy poté neviděl.

Některé výmluvy podvodníků byly vskutku bizarní (obrázek se po rozkliknutí zvětší). Zdroj: Filip

Během jiného sezení mu zase odmítli vyplatit peníze, protože poslal screenshot (snímek obrazovky svého počítače) s potvrzením platby moc pozdě, hodnota bitcoinu během té doby opět klesla a s ním i jeho investice. Aby se něco podobného už neopakovalo, rovnou mu naúčtovali pokutu ve výši několika tisíc dolarů. „Udělal jsem to tak, aby si myslel, že je to celé jeho chyba, ne naše,“ popisuje svůj trik na tajně pořízené nahrávce Hamze Javid.

Což je asi i důvod, proč některé z obětí, které reportéři investigace.cz kontaktovali, ani nevěděli, že byli podvedeni. Filipa se lidem z vymyšlené investiční společnosti podařilo vodit za nos téměř tři měsíce a pod záminkou různých poplatků a pokut z něj vytáhli přibližně 200 tisíc dolarů. Studenta Lubomíra připravili o „deset, možná dvacet tisíc korun“, aniž tušil, že se stal součástí podvodu. Podle svých slov si myslel, že pouze špatně investoval, a proto přišel o peníze.

Podvod však nemusí skončit v okamžiku, kdy si oběť uvědomí, že byla oklamaná. V tu chvíli ji totiž kontaktují právníci, kteří se údajně specializují na tento druh podvodů, a postiženému jedinci nabídnou, že ztracené peníze pomohou získat zpět. Samozřejmě za poplatek. A samozřejmě se nejedná o reálné právníky, ale o další způsob, jak vytáhnout z důvěřivých a tentokrát i zhrzených obětí ještě více peněz. Tito „právníci“ totiž většinou sedí ve stejné místnosti jako lidé, kteří na začátku nabízejí investice.

Call centrum v Kyjevě oslavilo loni v prosinci teprve třetí narozeniny. Za tu dobu už ale stačilo obrat tisíce lidí o miliony dolarů. Alexey z call centra vynesl více než tisíc kontaktů „klientů“ z více než padesáti zemí světa. Reportérům se podařilo kontaktovat téměř 280 lidí ze seznamu, z nichž přes 170 potvrdilo, že byli podvedeni a ztratili touto cestou peníze. Z různých důvodů nelze přesně určit, o kolik peněz tito lidé přišli, kumulovaná ztráta ale s jistotou přesahuje jeden a čtvrt milionu eur.

Whistleblower Alexey vynesl z kyjevského call centra více než 1000 kontaktů potenciálních obětí. © Alexander Mahmoud/Dagens Nyheter

Co se týče České republiky, v Alexeyově seznamu bylo celkem dvanáct kontaktů potenciálních českých „zákazníků“. Jeden z nich telefon podvodníkům nezvedl, jiný sice nabídku vyslechl, ale o investice neměl zájem. Další pro změnu nebral telefon nám. Zbylých osm obětí (kromě Filipa) přišlo v přepočtu přibližně o 46 až 58 tisíc českých korun. Toto rozmezí je způsobeno tím, že několik obětí si kvůli časovému odstupu nebylo už jistých, kolik peněz do podvodu přesně vložily.

Některým ztráta peněz výrazně zkomplikovala život. Pro Filipa, který ze všech nám známých obětí ztratil téměř nejvíce peněz, to naštěstí zase takový problém nebyl. „Všechny peníze jsem měl našetřené a dané stranou na důchod, rekonstrukci baráku a pro dceru. Když se na to dívám zpětně, byl jsem hlupák,“ hodnotí svou investici. Hůře už dopadl senior Vitold Szczepanski z Krkonoš. Ten sice investoval „pouze“ 300 eur, tyto peníze mu ale v současnosti chybějí, a tak se zadlužil. „Mám teď problémy se zubama, na což kvůli tomu nemám peníze, takže si musím půjčovat.“

Přímo hrozivý případ ukazující, kam až celá věc může dojít, se stal ve Švédsku. Kolegům z Dagens Nyheter se podařilo kontaktovat ženu, jež ve vícero podvodech přišla o více než 130 tisíc eur. Na rozdíl od Filipa ale tyto peníze neměla ušetřené, a tak kvůli pokrytí poplatků za výběr a různým vymyšleným daním prodala svůj dům. Nyní je těžce zadlužená, nemá peníze na jídlo, nájem a běžné účty. Podle jejích slov jí připadá, že už nemá pro co žít.

Podvodníci za sebou nechávají po celém světě spoustu bezradných a zlomených lidí. © Alexander Mahmoud/Dagens Nyheter

Všechny případy, které se novinářům z celého světa podařilo odhalit, jsou však jen špičkou ledovce. Informace, které nám byly díky Alexeyovi z call centra a kolegům ze švédského Dagens Nyheter zpřístupněny, představují pouze zlomek toho, s čím podvodníci operují. Alexey nám s jistotou potvrdil, že na jeho oddělení pracuje 140 lidí, odhaduje však, že kyjevskou pobočku tvoří až 600 zaměstnanců. A další takové pobočky, jež spadají pod mezinárodní společnost Milton Group, která stojí za ukrajinským call centrem a celým podvodem, se nacházejí i v Gruzii, Albánii a Severní Makedonii.

Autor článku: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.