Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Na zaprášené periferii Limy, hlavního města Peru, stojíme před vězením a přemýšlíme, jak se dostat dovnitř. Chtěli bychom navštívit jednoho z klíčových baronů globálního byznysu s kokainem, Zorana Jakšiće. Na pomyslném mocenském žebříčku drogového kartelu Grupo America (GA) je druhým v pořadí. Peruánská i srbská média o Jakšićovi píší jako o běsném mafiánovi s očima násilníka, který pašoval kokain po tunách, vraždil a utíkal z vězení.

Nejsou daleko od pravdy. O Grupo America se nám podařilo dohledat, že mají na kontě pět tun zabaveného kokainu, jednu vraždu, kdy tělo oběti pomalu rozřezali motorovou pilou v bazénu, atentát na policejního prezidenta a uřezanou hlavu bývalého člena mafie, která ležela dva týdny v mrazáku.

Rozhovor s Jakšićem by měl být vyústěním naší několikaleté práce o aktivitách a lidech tohoto kartelu. Do Peru jsme přijeli pro nové informace, z nichž se snažíme sestavit profil této skupiny, dovážející tuny kokainu  do Evropy, vraždící z pomsty i na objednávku jugoslávské vlády. Přitom po celou dobu tyto mafiány kryli mocní lidé, proto byli donedávna nedotknutelní a téměř se o nich nevědělo. Pocházejí z bývalé Jugoslávie, sídlí v New Yorku a jejich „byznys“ sahá i do Česka a na Slovensko.

Na zmapování toho, co jsou zač a kdo je kryje, pracujeme s kolegou Stevanem ze srbského investigativního centra KRIK několik let. Čím více se noříme do jejich aktivit, tím více jsou zjištěné informace alarmující. I přes narůstající hromadu důkazů, že jde o jednu z největších mezinárodních zločineckých struktur, která kšeftuje s kokainem, pendluje její šéf mezi Srbskem a USA, objevuje se v televizi po boku srbského ministra zahraničí a užívá si vnoučat.

V roce 2015 nám sdělil vysoce postavený italský vyšetřovatel Marcello Musso: „V USA je někdo chrání.“ Což potvrdil i policejní detektiv ze Srbska: „Je za nimi CIA, proto jim říkáme Grupo America.“ Členové této skupiny jsou ale chráněni i v Srbsku.

Teflon Don a jeho pomahači

Historie Grupo America je dlouhá a barvitá. Dokonce tak barvitá, že se dostala i do mainstreamové kultury – od filmu s Johnem Travoltou po komiks o jugoslávském odboji. Málokomu ale došlo, že se stále jedná o tu samou skupinu lidí.

Jejich příběh začal v roce 1970, kdy Boško „The Yugo“ Radonjić emigroval z komunistické Jugoslávie do USA. Kromě toho, že byl mafián, patřil i k zarytým bojovníkům proti komunismu. Za přípravu útoků na jugoslávskou ambasádu v USA byl odsouzený a skončil ve vězení. Přes irské drogové gangy se poté propracoval až k Johnu Gottimu, jednomu z nejslavnějších amerických mafiánů. Gotti se díky zastrašování kombinovaném s uplácením dokázal vyvléknout z většiny obvinění, která proti němu vznesla FBI. Získal tak přezdívku Teflon Don, protože všechna obvinění po něm jednoduše sklouzla do ztracena. Radonjić měl pro Gottiho ovlivňovat soudní poroty, což vyšetřovatelé prokázali v kauze výpalného z roku 1986.

S Radonjićem spolupracovali dva mladí Srbové, kteří posléze vybudovali Grupo America do její současné podoby. Oba se narodili v Bosně, jeden z nich – Mileta Miljanić – dnes žije v New Yorku a je považován za hlavu celé organizace. Jeho zástupcem a dvojkou kartelu je zmíněný Zoran Jakšić, momentálně vězněný v Peru. Právě tito dva muži koncem 90. let rozhodli, že se z Grupo America stane hlavní dodavatel kokainu pro Evropu.

V Srbsku není a nebude problém

Rozpad Jugoslávie a vzestup srbského nacionalismu pod taktovkou Slobodana Miloševiće motivoval Miljaniće a Jakšiće k návratu do Srbska. Tady v 90. letech kartel, pozdější Grupo America, založili. Dokumenty, jež se nám podařilo vydolovat z archivů jugoslávských bezpečnostních složek, dokládají, že Radonjićovy konexe na protikomunistický odboj mu zajistily velmi přátelské vztahy s představiteli nové tajné služby. Jak se později ukázalo, tajná služba dodala Grupo America nejen zbraně pro politickou vraždu, ale bránila i jakémukoliv dalšímu vyšetřování tohoto činu.

V roce 2000 Miloševićův režim padl a vlády se jako premiér ujal prozápadní politik Zoran Džindžič. To se ale nacionalistickým šéfům Grupo America moc nelíbilo a odpověděli terorismem. V roce 2002 skupina zorganizovala i na Balkáně ojedinělou politickou vraždu a nechala zavraždit srbského policejního prezidenta Boško Buha. Podle následného vyšetřování bylo cílem této vraždy „zasít strach mezi občany a vytvořit dojem nedotknutelnosti“, aby nadále mohli volně působit i za nového režimu. Policejní prezident byl zastřelen z bezprostřední blízkosti večer na parkovišti u svého auta. Vražda nebyla nikdy objasněna. Podle některých svědectví šéfové GA plánovali i zavraždění premiéra, v tom je ale v roce 2003 předběhl jiný klan.

„Obchodní plán této skupiny spočíval ve vlastní prezentaci coby efektivní a spolehlivé ‚servisní agentury‘ v kontextu mezinárodního obchodu s drogami. Nakupují drogy přímo od pěstitelů v Jižní Americe, postarají se o jejich transport až ke dveřím velkoodběratelů v Evropě,“ stojí v obsáhlé zprávě, kterou vypracovali italští vyšetřovatelé. Dokument vznikl na základě rozsáhlého sledování Milety Miljaniće, Zorana Jakšiće a několika dalších členů Grupo America.

Plán se jim skutečně povedl. „GA je jednou z vůdčích skupin, která dováží kokain z Jižní Ameriky do Evropy. Během několika málo let se jim podařilo téměř monopolizovat veškeré námořní cesty pro dovoz kokainu na evropský trh,“ dodává italská zpráva.

Špehové musí zemřít

O Grupo America se toho moc nevědělo až do roku 2001, kdy jeden člen tohoto kartelu s přezdívkou Srečko (česky Štístko) zamířil na policejní stanici v Bělehradě a začal mluvit.

Šokovaní policisté pak více než čtyři hodiny poslouchali příběh Grupo America, a to od počátků gangu v New Yorku až po jeho aktivity v podobě utajovaného komanda jugoslávské vlády na špinavou práci. V další fázi se toto komando v rámci  sofistikované sítě proměnilo na velkoobchodníky s kokainem. Policisté Srečkovu výpověď zapsali, avšak jakýkoliv pokus rozpracovat a ověřit jednotlivá tvrzení k ničemu konkrétnímu nevedl.

Bezvýsledné vyšetřování trvalo až do roku 2009. Tehdy italští detektivové zachytili odposlech, v němž šéf GA Mileta Miljanić říká své pravé ruce Zoranu Jakšićovi, že dostal tip na práskače v jejich vlastních řadách. Byl to Srečko. „Špehové musí zemřít,“ odpověděl Jakšić. „Musíme ho odstranit,“ přikývl Miljanić. V podvečer 18. ledna 2010, když Srečko zaparkoval své auto před domem, mu neznámý útočník vpálil tři kulky přímo do hlavy.  Štístkova vražda zůstala dodnes neobjasněná.

Co se na Srečkově příběhu nepodařilo vyšetřit Srbům, do velké míry dokázali Italové, kteří s vyšetřováním mafiánských struktur mají hodně zkušeností. „Tohle jsou zločinci až do morku kostí. Velmi nebezpeční,“ prohlásil prokurátor Marcello Musso, jenž dával dohromady několik zpráv o GA. „Mají strukturu paramilitární organizace s jasně definovaným velením a spoustou zbraní. Jako mávnutím kouzelného proutku mění domovy i telefonní čísla. Chovají se tak, jak by se v jejich případě chovali policisté. A to dost komplikuje vyšetřování.“ Marcello Musso zemřel loni při dopravní nehodě.

Jádro Grupo America tvoří odhadem pouze patnáct členů, další stovka lidí je volně navázaná zejména na aktivity související s obchodováním s kokainem. Ten celému kartelu vydělal doslova balíky peněz. Na jednom z videí, které natočili italští vyšetřovatelé skrytou kamerou nainstalovanou v italském bytě Miljaniće, si Zoran Jakšić na kuchyňském stole přepočítává více než milion eur v hotovosti.

Pro Grupo America je typické, že místo velkých několikatunových zásilek vozí z Jižní Ameriky spíš menší objemy kokainu, jenž ale vykazuje vysokou kvalitu (čistota se pohybuje mezi 98,4–99,5 %). Pravidelné zásilky jsou nadto důmyslně maskované.

Nejlepší práce na světě

Dovážení menších objemů kokainu má hned několik výhod. Jestliže je taková zásilka zabavena, nepřitahuje skoro žádnou mediální pozornost. Při malých objemech kokainu padají i nižší tresty, prokurátoři i soudci často uvěří vysvětlení, že šlo jen o první pokus pašovat drogy. Navíc přijít o malou zásilku není pro kartel tak bolestivé, jako když ztratí několik tun.

Grupo America si většinou najímá srbské a černohorské námořníky zaměstnané na zaoceánských lodích plavících se mezi Jižní Amerikou a Evropou.

Italští vyšetřovatelé ve své zprávě zdůraznili fakt, že Grupo America dokáže být velmi flexibilní a okamžitě reagovat na hrozby. „Skupina je ekonomicky velmi silná, schopná vytvořit si zázemí v jakémkoliv městě na světě. Zároveň ale umí i okamžitě zmizet, pokud je to potřeba.“

Grupo America funguje a vozí kokain dodnes. Přestože Zoran Jakšić byl v Peru nedávno odsouzen k 25 letům odnětí svobody za obchodování s drogami, šéf kartelu Mileta Miljanić žije podobně jako klasičtí mafiánští bossové v klidu a míru v New Yorku, kde bydlí v nenápadném bytě, chodí do kostela a podporuje místní balkánskou komunitu. A stará se i o Zorana Jakšiće, jenž musel být letos převezen do vězení s nejpřísnější ostrahou, protože se plánoval jeho útěk.

Na jedné z nahrávek, kterou zachytili italští vyšetřovatelé, Miljanić dává životní rady svému blízkému příteli Jakšićovi. „Všechno musí být v pohodě, jednoduché a normální… Prosím tě, Zorane, dávej na sebe pozor. Nešlápni do žádnýho hovna, vyhni se zbytečnýmu riziku – my už nikdy nebudeme mít hlad. Ale pokud padneme, všechno půjde do prdele. Bude konec,“ uzavírá svůj monolog Miljanić a dodává, že tohle je přece ta nejlepší práce na světě.

O tom, jak se dělá rozhovor s narkobaronem ve vězení, se dočtete v samostatném textu z naší série o Grupo America, který vyjde na webu investigace.cz 2. září.