Investigace.cz zjistila, že poslankyni Věře Procházkové (ANO) a pravděpodobně i senátoru Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz) hradila náklady na pozorování voleb v Ázerbájdžánu tamní ústřední volební komise. A žádný z nich neshledal na jejich průběhu nic podezřelého. Na rozdíl od OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jež rovnou zpochybnila věrohodnost jejich výsledků. Ázerbájdžán měl dokonce poslat českému parlamentu jmenný seznam s předem vytipovanými poslanci, kteří měli na průběh voleb v jihokavkazské zemi dohlížet.
V síni v jihokavkazském Baku, kde probíhá tisková konference, sedí za stolem pět politiků. Mezi nimi je i poslankyně Věra Procházková (ANO) a ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Spolu se třemi evropskými kolegy pronášejí chválu na právě skončené předčasné volby do parlamentu v Ázerbájdžánu, kde posledních padesát let téměř nepřetržitě vládla z různých pozic tvrdou rukou rodina Alijevů. Od rozpadu Sovětského svazu jim pomáhala kontrolovat moc v zemi strana Nový Ázerbájdžán (YAP), která při víkendovém hlasování získala více než dvě třetiny poslaneckých křesel.
„Volby proběhly v plně demokratických podmínkách,“ zhodnotila pro desítku mikrofonů místních tiskových agentur a médií poslankyně Procházková hlasování, které se konalo minulou neděli. „Lidé ve volebních místnostech neměli k průběhu voleb žádné námitky,“ doplnila zákonodárkyně z Karlových Varů. „Podle voličů nedocházelo k žádným problémům,“ přizvukoval své kolegyni z českého parlamentu ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz).
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která vysílá volební pozorovací mise do svých členských států včetně Ázerbájdžánu, měla na průběh nedělních voleb podstatně odlišný názor. Podle její předběžné zprávy zabránily ázerbájdžánské restriktivní zákony a politické prostředí tomu, aby kandidáti mohli o poslanecká křesla volně soutěžit. Některým z nich byla kandidatura úplně znemožněna. Pozorovatelé OBSE zaznamenali případy zastrašování voličů, během sčítání a zanášení volebních hlasů do systému pak i významné procedurální nedostatky. Ty podle organizace vzbuzují obavy, zda lze výsledky vůbec považovat za věrohodné.
Příklady volebních podvodů z nedělních voleb sesbíralo i Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) v krátkém videoklipu.
Úroveň demokracie v Ázerbájdžánu ostatně dlouhodobě kritizují i respektované lidskoprávní organizace, jako je Human Rights Watch nebo Freedom House. Režim v zemi označují za „nesvobodný“ a „autoritářský“.
Právě kvůli kritice západních organizací v oblasti demokracie a lidských práv se režim současného prezidenta Ilhama Alijeva v minulé dekádě uchýlil k taktice takzvané kaviárové diplomacie. Ta spočívá v tom, že představitelé režimu fakticky uplácejí evropské politiky – ať již prostřednictvím darů v podobě pravého kaviáru, perských koberců či luxusních pobytů v pětihvězdičkových hotelích na pobřeží Kaspického moře, nebo přímo penězi. Uplacení evropští politici na oplátku veřejně pějí chválu na vládu Ilhama Alijeva nebo blokují důležité rezoluce, které režimu nevyhovují – jako například rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z ledna 2013, jež odkazovala na vysoký počet politických odpůrců současného prezidenta Ilhama Alijeva v ázerbájdžánských vězeních.
Jak ukázala nedávná aféra dvou německých a jednoho belgického poslance, které na konci ledna oficiálně obvinila policie, někteří evropští politici za „PR služby“ ve prospěch Baku inkasují i miliony korun.
Soukromě, ale za cizí peníze
Investigace.cz zjistila, že ani poslankyně Věra Procházková, ani senátor Jaroslav Doubrava nepatřili k členům oficiální delegace, jež na volby obvykle vysílají evropské parlamenty včetně toho českého. Jejich pozorovatelská mise byla ryze soukromým podnikem.
Na čtyřdenní cestu do Baku pozvala poslankyni Procházkovou Česká-Středoasijská smíšená obchodní komora (ČSOK). Toto „dobrovolné sdružení českých a zahraničních fyzických a právnických osob“ si podle svých webových stránek klade za cíl rozvíjení všestranné spolupráce mezi Českou republikou a zahraničím, zejména pak v oblasti obchodu.
Jak do rozvoje hospodářských styků zapadá pozorování voleb v Ázerbájdžánu, není jasné. Vedoucí kanceláře prezidenta ČSOK, Hana Petrechová, totiž navzdory telefonním urgencím na otázky investigace.cz neodpověděla a prohlásila jen to, že prezident komory Jiří Nestával obdrží stovky e-mailů denně a proto dotazy investigace.cz nemusel ani číst.
- Jak ředitel ČSOK dělal byznys na Krymu
Ředitel České-Středoasijské smíšené obchodní komory (ČSOK) Jiří Nestával vloni přitáhl pozornost svým vystoupením na mezinárodní konferenci na okupovaném Krymu s podivným anglicko-česko-ruským názvem „THE MOST к успеху: экспортный потенциал Крыма“ („Most k úspěchu: exportní potenciál Krymu“ – pozn. red.).
Problém je v tom, že na Krym, který je od ilegální anexe v březnu 2014 pod okupační správou Ruska, se v současnosti vztahují mezinárodní sankce a evropští podnikatelé mají zákaz s tamními firmami obchodovat. Už dříve zjistil Deník N, že ředitel ČSOK Jiří Nestával měl loni v prosinci v krymském Simferopolu uzavřít blíže nespecifikovanou obchodní smlouvu, což těmto sankcím odporuje. Podle ukrajinských zákonů navíc Nestával přicestoval na poloostrov nelegálně, protože na okupované území vstoupil nikoliv z pevninské Ukrajiny, ale z Ruska.
Procházková je ve sněmovně členkou ústavněprávního výboru, proto se údajně zajímá o dodržování lidských práv. „Ke střední Asii mám dlouhodobě blízko,“ napsala investigaci.cz poslankyně, která je původní profesí lékařka.
Náklady na cestu, místní dopravu a ubytování jí podle vlastních slov hradila ústřední volební komise Ázerbájdžánu. Tedy orgán země, která podle respektované organizace Freedom House získala pouhých 11 bodů ze 100 v hodnocení situace v oblasti lidských práv a demokracie. A mimochodem také orgán, který samotné volby organizuje a řídí jejich průběh. Jeho nezávislost při kontrole své vlastní činnosti je tak více než problematická.
Senátor Jaroslav Doubrava, který vystupoval společně s poslankyní Procházkovou na oficiální tiskové konferenci v Baku, na otázky ohledně financování své cesty neodpověděl. Na e-maily a SMS nereagoval. Když se mu reportér investigace dovolal, ukončil hovor s tím, že je uprostřed jednání. Poté už zpět nezavolal.
Senátor Doubrava ostatně není v „soukromém“ pozorování voleb žádným nováčkem. V roce 2014 se takto zúčastnil voleb organizovaných separatisty na okupovaném Donbase, jež byly podle Kyjeva a západních států nelegální. Tehdy prý údajně ani nevěděl, kdo ho pozval či hradil jeho náklady, protože ho to „nezajímalo a nepátral po tom“.
- Senátor na Donbase
Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) na podzim 2014 pozoroval jako soukromá osoba volby, které organizovali separatisté v samozvané Luhanské lidové republice, jejichž legálnost zpochybňovala vláda v Kyjevě i západní státy.
Tou dobou vedli proruští separatisté na Donbase již několik měsíců válku proti Ukrajině – s podporou Ruska. Konflikt si od dubna do listopadu 2014 vyžádal téměř čtyři tisíce obětí. Ani to však senátora Doubravu od cesty na Donbas neodradilo a během faktického hlasování neshledal žádná pochybení. Údajně dokonce ani netušil, kdo jeho cestu na okupované území platil.
Kyjev ústeckého senátora zařadil v roce 2015 na černou listinu, jež mu zakazuje vstup na Ukrajinu.
Na vlastní oči
„Byli jsme oficiální delegáti (mise placené ústřední volební komisí Ázerbájdžánu – pozn. red.). Bylo nás tam přibližně sto a napříč kontinenty. Potkala jsem tam mnoho národností od Američana, Švéda až po Pákistánce. Stejně tak tam byli i poslanci z jiných parlamentů (…), byli jsme rozesetí po celé zemi,“ upřesňuje poslankyně Věra Procházková a dodává, že se během pozorování „na několika místech“ řídila příručkou vydanou OBSE, materiály od ázerbájdžánské volební komise, průvodcem pozorovatele ázerbájdžánského parlamentu a tamním volebním zákonem.
„Já naprosto odmítám, že přispívám k legitimizaci režimu. Tvrdím snad, že volby byly plně podle norem západních demokracií? Ne. Já hodnotím pouze to, co jsem viděla na vlastní oči, co bylo mojí náplní práce během kontrol, tedy že organizace a podmínky pro voliče ve volebních místnostech byly na vysoké úrovni,“ ohradila se na dotaz investigace.cz, zda její pozitivní hodnocení voleb nemohlo být využito autoritářským režimem – zejména s ohledem na to, že v ČR zastává vysokou veřejnou funkci.
Navíc není tak úplně pravda, že by poslankyně Procházková hodnotila pouze organizaci, tedy v podstatě technický průběh voleb. Procházková podle ázerbájdžánských médií na tiskové konferenci v Baku uvedla, že „volby proběhly v plně demokratických podmínkách“. Což je v rozporu s její argumentací i tím, že podle vlastních slov nemohla sledovat předvolební období nebo celkový průběh voleb a její hodnocení se týkalo organizace voleb, a nikoliv míry základních práv a svobod a demokracie obecně.
„Byla to ‚short term observer‘ (krátkodobá – pozn. red.) mise, proto jsem mohla zejména hodnotit podmínky voleb přímo v místnostech. Já jsem nemohla hodnotit celkový průběh, od toho jsou tu organizace jako OBSE a jiné,“ napsala investigaci.cz poslankyně, jež během volebního dne navštívila – podle svého vyjádření pro ázerbájdžánskou tiskovou agenturu APA – pouhé tři volební místnosti. Ona sama k tomu uvádí, že navštívila i „televizní a novinářské středisko v hotelu Hilton“ a mohla „pohovořit s dalšími kolegy z jiných zemí, kteří měli stejné dojmy jako já.“
Zmíněná OBSE je na poli volebního pozorování respektovanou organizací. Mimo jiné i kvůli detailně propracované metodologii, etickému kodexu pozorovatelů a skutečnosti, že stovkám krátkodobých pozorovatelů předchází dlouhodobější zevrubná analýza politického, mediálního a legislativního prostředí v zemi jejich působení. OBSE na základě negativního hodnocení nedělních voleb i předvolebního období dokonce zpochybnila, zda lze vůbec jejich výsledky považovat za věrohodné.
Peter Taylor, vedoucí volební pozorovatelské mise OBSE v Ázerbájdžánu, měl na pondělní tiskové konferenci podle místních novinářů zmínit – na poměry OBSE nezvykle upřímně –, že jeho mise je tou jedinou důvěryhodnou. Tím pravděpodobně narážel na „falešné pozorovatele“, jež plní funkci protiváhy často negativního hodnocení voleb ze strany OBSE v autoritářských státech a kteří svými pochvalnými veřejnými vyjádřeními pomáhají legitimizovat režim před domácím i zahraničním publikem. S „falešnými pozorovateli“ má Ázerbájdžán ostatně dlouholetou zkušenost.
Užiteční idioti
„Naše vláda zve tyto falešné pozorovatele, protože vytvářejí iluzi mezinárodního uznání. Využívá je k tomu, aby vytvořila dojem, že mezinárodní společenství schvaluje její špatnou správu země a podvádění u voleb,“ řekla investigaci.cz Chadídža Ismajlová, světoznámá investigativní novinářka z Ázerbájdžánu a bývalá ředitelka tamní redakce Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL). „Pro nás v Ázerbájdžánu je tato praxe velmi frustrující. Jednoduše po Evropanech chceme, aby i v Ázerbájdžánu ctili evropské hodnoty, a nejen když jsou doma,“ dodala Ismajlová, která byla v roce 2015 odsouzena na základě smyšlených obvinění k 7,5 letům vězení kvůli tomu, že ve svých článcích odkrývala korupci v rodině prezidenta Ilhama Alijeva.
Obdobně vidí situaci s falešnými pozorovateli i Arzu Gejbulaeva, ázerbájdžánská bloggerka, novinářka a nezávislá politická komentátorka, poslední roky žijící v Istanbulu. Mimo jiné i proto, že se v rodné zemi přestala cítit bezpečně. Kvůli její kritice vlády jí dodnes přicházejí zprávy s výhružkami smrti.
„Tohle se stalo mnohokrát, během všech voleb, které jsme v Ázerbájdžánu měli. Máme pro to i jméno – kaviárová diplomacie. Nejsem si jistá, zda paní Procházková kaviár sama ochutnala, ale její vyjádření pro mě nebyla nijak překvapivá,“ řekla investigaci.cz Gejbulaeva. „Vždycky tu budeme mít politiky typu Procházkové. Doufám, že za to aspoň doma sklidí kritiku, již si zasluhuje, a že její ‚nestrannost‘ neuškodí demokracii v České republice,“ emotivně uzavřela mladá bloggerka, kterou BBC v roce 2014 zařadila mezi sto inspirativních žen, jež mění současný svět.
Chceme naše lidi
Vliv oficiálních ázerbájdžánských institucí na české zákonodárce ale nekončí případem Procházkové a Doubravy.
Od důvěryhodného zdroje z Poslanecké sněmovny získala investigace.cz informaci, že na monitoring parlamentních voleb do Ázerbájdžánu měla původně vycestovat oficiální delegace čtyř poslanců – Stanislav Berkovec (ANO), Jaroslav Holík (SPD), Květa Matušovská (KSČM) a Kateřina Valachová (ČSSD). Jejich zahraniční cestu ale neschválil organizační výbor sněmovny. Neveřejný dokument má redakce investigace.cz k dispozici.
„O vyslání pozorovatelů z řad poslanců požádalo sněmovnu velvyslanectví Ázerbájdžánu. Poslalo jmenný seznam čtyř poslanců. Složení této ‚delegace‘ bylo dle mého soudu účelové ve snaze mít na místě sympatizující, nikoliv nestranné pozorovatele,“ zdůvodnila zamítnutí žádosti ověřovatelka organizačního výboru, poslankyně Miroslava Němcová (ODS).
K neobvyklé žádosti s přiloženým jmenným seznamem od ambasády cizího státu poslankyně Němcová dodala: „Obdobně – prostřednictvím svého velvyslanectví – žádala v minulosti několikrát o vyslání pečlivě vybraných poslanců na různé akce i Čína. S tím, že bude hradit náklady cesty. Myslím si, že šlo přinejmenším o propagandistické akce a opakovaně jsem přesvědčovala kolegy v organizačním výboru, abychom z principu takové cesty neschvalovali. To se většinou nakonec stalo a podobně jsem apelovala i v případě Ázerbájdžánu.“
Žádost i její zamítnutí potvrdil i předseda sněmovny a organizačního výboru Radek Vondráček (ANO): „Cesta byla OV zamítnuta několika poslancům, pozvaným ázerbájdžánskou stranou.“
Velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze výpověď Němcové i Vondráčka popřelo. Investigaci.cz odpovědělo, že pozvánku do českého parlamentu nezaslali oni, ale přímo ázerbájdžánský parlament. A že to byla česká strana, kdo údajně rozhodoval o složení delegace.
Čtyři výše uvedení poslanci a poslankyně nestihli do uzávěrky článku odpovědět na dotazy investigace.cz zaslané e-mailem, jak a proč se na údajném seznamu mohli vyskytnout. Telefony v jejich kancelářích a na sekretariátech poslaneckých klubů až na asistentku paní poslankyně Matušovské nikdo nezvedl.
Oficiální delegace obou komor českého parlamentu nakonec přece jen vycestovala – ale v jiném složení, než měli původně požadovat Ázerbájdžánci.
- Oficiální česká delegace při volbách v Ázerbájdžánu
Této delegace se zúčastnili Karla Maříková (SPD), Jan Bauer (ODS), Josef Hájek (ANO) a Zdeněk Ondráček (KSČM) za Poslaneckou sněmovnu, Jan Žaloudík (ČSSD) a Ladislav Václavec (ANO) za Senát – členové Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění OBSE.
Poprask v obou komorách
Soukromá pozorovatelská mise poslankyně Věry Procházkové (ANO) a ústeckého senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) vzbudila u některých z jejich kolegů v parlamentu nevoli či pozdvižené obočí.
„O cestě poslankyně Procházkové jsem neměla žádné informace. To, že jela pod krytím obchodní komory, je její soukromá aktivita. Nejela tam s mandátem sněmovny a sněmovnu tam nezastupovala. Ale znamená to, že ázerbájdžánská strana ‚loví v politických vodách‘ a když neuspěla s přímou žádostí o vyslání pohodlných poslanců, udělala to oklikou přes obchodní vazby,“ řekla investigaci.cz poslankyně Miroslava Němcová (ODS) a dodala: „To, že cesta byla ázerbájdžánskou stranou náležitě využita, je jasné stejně jako to, že paní poslankyně se do těchto služeb dobrovolně zapojila. Považuji to za její selhání.“
Kritikou se netajil ani Jan Lipavský (Piráti): „S vyjádřením poslankyně Procházkové nesouhlasím a důvodům její cesty nerozumím. Nepředpokládám, že by její vyjádření měla jakýkoliv dopad na naši zahraniční politiku. O tom, že poslouží jako užitečná loutka pro vládní propagandu, ovšem nepochybuji.“ Člen sněmovního výboru pro obranu a zahraničního výboru upozornil i na napojení poslankyně na problematickou komoru: „Česká-Středoasijská smíšená obchodní komora je velmi podivná instituce spolupracující s nelegitimní vládou na Ruskem okupovaném Krymu. Být veřejně jakýmkoliv způsobem spojovaný s touto organizací je riziko přinejmenším reputační jak pro samotnou poslankyni, tak i pro její vládní stranu ANO.“
Radek Vondráček (ANO), předseda Poslanecké sněmovny a spolustraník poslankyně Procházkové, byl ke kolegyni smířlivější: „Pokud skutečně podnikla cestu, byla to nejspíš její soukromá iniciativa – tím pádem mohu těžko hodnotit.“
Kolega Jaroslava Doubravy z horní komory parlamentu Pavel Fischer (bez politické příslušnosti) o cestě ústeckého senátora do Ázerbájdžánu nevěděl, ačkoliv je předsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, protože šlo o soukromou cestu.
„Chování senátora Doubravy považuji za skandální! Znevěrohodňuje Senát i celou Českou republiku. Senátor v zahraničí vždy reprezentuje svůj stát a musí s tím ve všech svých vyjádřeních počítat, i kdyby šlo o soukromou cestu. Obzvlášť pokud jako zástupce demokratické země komentuje regulérnost voleb. Senátor Doubrava projevil mimořádnou míru nekompetentnosti, jeho vystoupení by dokonce mohlo být zneužito v rámci hybridní války,“ napsal investigaci.cz Pavel Fischer. „Vyjádření senátora Doubravy je nebezpečný exces, který může poškodit Českou republiku,“ zakončil Fischer.