Zákonodárci Procházková a Doubrava chválili volby v Ázerbájdžánu. Za peníze Ázerbájdžánu

Investigace.cz zjistila, že poslankyni Věře Procházkové (ANO) a pravděpodobně i senátoru Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz) hradila náklady na pozorování voleb v Ázerbájdžánu tamní ústřední volební komise. A žádný z nich neshledal na jejich průběhu nic podezřelého. Na rozdíl od OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jež rovnou zpochybnila věrohodnost jejich výsledků. Ázerbájdžán měl dokonce poslat českému parlamentu jmenný seznam s předem vytipovanými poslanci, kteří měli na průběh voleb v jihokavkazské zemi dohlížet.

V síni v jihokavkazském Baku, kde probíhá tisková konference, sedí za stolem pět politiků. Mezi nimi je i poslankyně Věra Procházková (ANO) a ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Spolu se třemi evropskými kolegy pronášejí chválu na právě skončené předčasné volby do parlamentu v Ázerbájdžánu, kde posledních padesát let téměř nepřetržitě vládla z různých pozic tvrdou rukou rodina Alijevů. Od rozpadu Sovětského svazu jim pomáhala kontrolovat moc v zemi strana Nový Ázerbájdžán (YAP), která při víkendovém hlasování získala více než dvě třetiny poslaneckých křesel.

Procházková a Doubrava v Ázerbajdžánu
Poslankyně Procházková (druhá zprava) a senátor Doubrava (první zprava) na tiskové konferenci v Baku. Zdroj: apa.az

„Volby proběhly v plně demokratických podmínkách,“ zhodnotila pro desítku mikrofonů místních tiskových agentur a médií poslankyně Procházková hlasování, které se konalo minulou neděli. „Lidé ve volebních místnostech neměli k průběhu voleb žádné námitky,“ doplnila zákonodárkyně z Karlových Varů. „Podle voličů nedocházelo k žádným problémům,“ přizvukoval své kolegyni z českého parlamentu ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz).

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která vysílá volební pozorovací mise do svých členských států včetně Ázerbájdžánu, měla na průběh nedělních voleb podstatně odlišný názor. Podle její předběžné zprávy zabránily ázerbájdžánské restriktivní zákony a politické prostředí tomu, aby kandidáti mohli o poslanecká křesla volně soutěžit. Některým z nich byla kandidatura úplně znemožněna. Pozorovatelé OBSE zaznamenali případy zastrašování voličů, během sčítání a zanášení volebních hlasů do systému pak i významné procedurální nedostatky. Ty podle organizace vzbuzují obavy, zda lze výsledky vůbec považovat za věrohodné.

Příklady volebních podvodů z nedělních voleb sesbíralo i Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) v krátkém videoklipu.

Úroveň demokracie v Ázerbájdžánu ostatně dlouhodobě kritizují i respektované lidskoprávní organizace, jako je Human Rights Watch nebo Freedom House. Režim v zemi označují za „nesvobodný“ a „autoritářský“.

Právě kvůli kritice západních organizací v oblasti demokracie a lidských práv se režim současného prezidenta Ilhama Alijeva v minulé dekádě uchýlil k taktice takzvané kaviárové diplomacie. Ta spočívá v tom, že představitelé režimu fakticky uplácejí evropské politiky – ať již prostřednictvím darů v podobě pravého kaviáru, perských koberců či luxusních pobytů v pětihvězdičkových hotelích na pobřeží Kaspického moře, nebo přímo penězi. Uplacení evropští politici na oplátku veřejně pějí chválu na vládu Ilhama Alijeva nebo blokují důležité rezoluce, které režimu nevyhovují – jako například rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z ledna 2013, jež odkazovala na vysoký počet politických odpůrců současného prezidenta Ilhama Alijeva v ázerbájdžánských vězeních.

Jak ukázala nedávná aféra dvou německých a jednoho belgického poslance, které na konci ledna oficiálně obvinila policie, někteří evropští politici za „PR služby“ ve prospěch Baku inkasují i miliony korun.

Dva němečtí poslanci měli za úplatu velebit Ázerbájdžán

Soukromě, ale za cizí peníze

Investigace.cz zjistila, že ani poslankyně Věra Procházková, ani senátor Jaroslav Doubrava nepatřili k členům oficiální delegace, jež na volby obvykle vysílají evropské parlamenty včetně toho českého. Jejich pozorovatelská mise byla ryze soukromým podnikem.

Na čtyřdenní cestu do Baku pozvala poslankyni Procházkovou Česká-Středoasijská smíšená obchodní komora (ČSOK). Toto „dobrovolné sdružení českých a zahraničních fyzických a právnických osob“ si podle svých webových stránek klade za cíl rozvíjení všestranné spolupráce mezi Českou republikou a zahraničím, zejména pak v oblasti obchodu.

Jak do rozvoje hospodářských styků zapadá pozorování voleb v Ázerbájdžánu, není jasné. Vedoucí kanceláře prezidenta ČSOK, Hana Petrechová, totiž navzdory telefonním urgencím na otázky investigace.cz neodpověděla a prohlásila jen to, že prezident komory Jiří Nestával obdrží stovky e-mailů denně a proto dotazy investigace.cz nemusel ani číst.

  • Jak ředitel ČSOK dělal byznys na Krymu

Ředitel České-Středoasijské smíšené obchodní komory (ČSOK) Jiří Nestával vloni přitáhl pozornost svým vystoupením na mezinárodní konferenci na okupovaném Krymu s podivným anglicko-česko-ruským názvem „THE MOST к успеху: экспортный потенциал Крыма“ („Most k úspěchu: exportní potenciál Krymu“ – pozn. red.).

Problém je v tom, že na Krym, který je od ilegální anexe v březnu 2014 pod okupační správou Ruska, se v současnosti vztahují mezinárodní sankce a evropští podnikatelé mají zákaz s tamními firmami obchodovat. Už dříve zjistil Deník N, že ředitel ČSOK Jiří Nestával měl loni v prosinci v krymském Simferopolu uzavřít blíže nespecifikovanou obchodní smlouvu, což těmto sankcím odporuje. Podle ukrajinských zákonů navíc Nestával přicestoval na poloostrov nelegálně, protože na okupované území vstoupil nikoliv z pevninské Ukrajiny, ale z Ruska.