Frankfurtské státní zastupitelství a Spolkový kriminální úřad (BKA) obvinily současnou poslankyni a bývalého poslance německého parlamentu z toho, že měli za úplatu prosazovat zájmy Ázerbájdžánu – v Německu i v evropských institucích. Karin Strenz (CDU) a Eduard Lintner (CSU) podle policie nezákonně lobbovali ve prospěch autoritářského režimu prezidenta Ilhama Alijeva. Měli uplácet i další vlivné evropské úředníky a politiky – za finanční odměnu v řádech milionů eur.
Minulý čtvrtek byla na příkaz státního zastupitelství ve Frankfurtu provedena prohlídka 16 objektů včetně bytu a kanceláře poslankyně Karin Strenz (CDU, Křesťanskodemokratická unie Německa). Její kolegové v Bundestagu ji ve stejný den v hlasování zbavili poslanecké imunity. V souvislosti s korupcí je vyšetřován i její bývalý poslanecký kolega Eduard Lintner (CSU, Křesťansko-sociální unie Bavorska). Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung.
Podle německé policie měla Karin Strenz obdržet platbu ve výši 22 tisíc eur (přibližně půl milionu korun) z jedné z firem kolegy Eduarda Lintnera. Tomu měly během let 2008–2016 z Baku přijít celkem čtyři miliony eur (přibližně 100 milionů korun) na bankovní účty vedené v pobaltských zemích na britské schránkové firmy. Tento sofistikovaný systém praní špinavých peněz nazvaný „Ázerbájdžánská pračka“ odhalila v roce 2017 mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). Investigace.cz, jež je jediným tuzemským členem této novinářské sítě, se na odhalení přímo podílela.
Křesťanskodemokratická zákonodárkyně vysvětlila podezřelou platbu tím, že šlo o „podporu ekonomických vztahů s příslibem vytvoření nových pracovních míst“. „Organizace a firmy, na které se ptáte, mi nic neříkají. Znám je jen tak, že byly zmíněny v předmětu platby,“ zněla vyhýbavá odpověď Lintnera na dotazy novinářů.
Platby dvěma německým zákonodárcům ze strany ázerbájdžánského režimu způsobily v Německu poprask i proto, že oba vrcholní politici se v roce 2013 zúčastnili pozorovatelské mise, která monitorovala demokratičnost tehdejších prezidentských voleb v Ázerbájdžánu. A ani Strenz, ani Lintner na jejich průběhu neshledali žádné nedostatky – na rozdíl od organizací, jako je OBSE, jež je označila za zmanipulované (volby byly navíc poznamenány skandálem: výsledky v oficiální mobilní aplikaci pro voliče byly zveřejněny již v předvečer otevření volebních síní).
Oba němečtí zákonodárci byli v letech 2008 až 2016 zároveň členy Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) – tedy instituce, která je dlouhodobě kritizována za svůj až podezřele shovívavý postoj vůči Ázerbájdžánu. Respektované lidskoprávní organizace, jako je Freedom House nebo Human Rights Watch, označují tuto jihokavkazskou zemi, bohatou na ropu a zemní plyn, jako „autoritářský“ a „nesvobodný“ režim.
Podle německého think-tanku European Stability Initiative lze vlídnost poslanců PACE vysvětlit tím, že Ázerbájdžán evropské politiky léta uplácel nejen penězi, ale i kaviárem nebo perskými koberci. Pro tuto korupční taktiku se vžilo označení „kaviárová diplomacie“. A podle německého listu Frankfurter Allgemeine měl být právě Lintner tím, kdo špinavé peníze z Baku dále přerozděloval svým úplatným kolegům v PACE. Ti měli za tuto finanční odměnu například šířit pozitivní obraz autoritářského režimu nebo hlasovat proti rezoluci PACE, jež upozorňovala na vysoký počet a zoufalou situaci politických vězňů v Ázerbájdžánu.
Na základě zprávy „Kaviárová diplomacie“ a investigace OCCRP Evropský parlament v září 2017 rozhodl, že úplatkařskou kauzu vyšetří a přijme protikorupční opatření. O měsíc později pak na svou pozici rezignoval prezident PACE Pedro Agramunt.
Nedávná policejní razie v kauze „Ázerbájdžánské pračky“ proběhla kromě Německa i na několika místech v Belgii. Podle belgických médií se má vyšetřování týkat tamního politika a bývalého člena PACE Alaina Destexhe.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.