Visegrádské kauzy: co jsme odhalili

Více než rok jsme pracovali na našem zatím největším projektu zaměřeném na země Visegrádu, podporovaném GACC (The Global Anti-Corruption Consortium). Na tématech jsme spolupracovali s partnery Átlátszó a Direkt36 z Maďarska, s polskou Fundacjou Reporterów a slovenským Investigatívním centrem Jána Kuciaka. Pokryli jsme několik přeshraničních témat, která v tomto regionu rezonovala. Přinášíme vám přehled našich původních investigací, na kterých jsme dlouhodobě pracovali. K některým tématům si můžete také poslechnout speciální podcast. 

„Ruská banka“ v srdci Evropy

Náš první přeshraniční případ toho projektu se týkal činnosti Mezinárodní investiční banky (MIB). Banka založená v době komunismu se sídlem v Rusku se rozhodla přesunout do srdce Evropy, do Budapešti. Maďarsko přivítalo „ruského trojského koně“, jak se o bance ironicky vyjádřila maďarská europoslankyně Zita Gurmaiová, s otevřenou náručí. MIB totiž není v pravém slova smyslu bankou, ale mezinárodní institucí, a její zaměstnanci mají diplomatickou imunitu.

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-brana-do-evropy/

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-minulost-s-novou-tvari/

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-permanentni-stret-zajmu/

Na investorském poli nebyla MIB nijak významným hráčem. Některé její úvěry však budí pozornost. Například úvěry ve výši 50 milionů eur ve prospěch českých hutí Pilsen Steel představovala MIB na svých stránkách jako průlomový projekt, avšak krátce po finanční injekci hutě vyhlásily bankrot. MIB přitom během insolvence postoupila celou svou pohledávku ruské státní Vněšekonombank, která je na sankčním seznamu EU. Českou Pilsen Steel na konci června koupil nový majitel, německá korporace Max Aicher. Podobný scénář se odehrál i na Slovensku. MIB tam půjčila přes 9 milionů eur neznámé firmě Dixia Sollaris, která pak zkrachovala. Jak se vůbec ruská banka ocitla ve střední Evropě a jaké projekty podpořila?

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-investice-v-cesku-smrdi-podvodem/

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-pochybne-cesko-slovenske-uvery/

https://investigace.cz/ruska-banka-v-budapesti-cesky-zajem-v-limbu/

České zbraně v Ázerbájdžánu

Co se dováží z Česka do Ázerbájdžánu? Zbraně – a to navzdory mezinárodním doporučením, k nimž se Česko hlásí. Investigace.cz detailně zmapovala, jak tuzemská ministerstva přivírala oči nad závaznými normami, aby vyšla vstříc potřebám českých zbrojařů. Zahraniční obchod s vojenským materiálem přitom funguje netransparentně a odborná veřejnost má velmi omezenou možnost jeho kontroly. Dokládá to i případ kontroverzního vývozu vojenského materiálu do Ázerbájdžánu, jenž před třemi lety realizovaly firmy holdingu Czechoslovak Group (CSG) patřící zbrojaři Jaroslavu Strnadovi. Do jihokavkazské země, kam Evropská unie i OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) vývoz zbraní výrazně nedoporučují, tehdy dorazily houfnice Dana a raketomety Vampir české výroby. Když se touto výzbrojí ázerbájdžánská armáda v propagačním videu chlubila, vzbudilo to mimořádnou pozornost médií: Česko do Ázerbájdžánu totiž bojová vozidla oficiálně nevyváží. CSG tehdy přispěchala s prohlášením, že v souladu s licencí vyvezla jen podvozky. Detailně jsme popsali, jak se ve slovenské zbrojovce vlastněné holdingem CSG tyto podvozky proměnily na děla a raketomety, které přes Izrael následně doputovaly do válkou zmítaného Ázerbájdžánu.

https://investigace.cz/ceske-zbrane-v-azerbajdzanu-i-jak-se-z-podvozku-stalo-delo/

https://investigace.cz/ceske-zbrane-v-azerbajdzanu-ii-ministerska-mlha/

Zadní vrátka společnosti Huawei

Společnost Huawei se v posledních letech zařadila mezi klíčové telekomunikační hráče na evropském trhu. Experti na Čínu však naznačují, že by firma Huawei mohla využívat svou technologii k odposlouchávání a monitorování svých uživatelů a tato data pak poskytovat čínské vládě. Huawei ale tvrdí, že na rozdíl od americké NSA nikdy prokazatelně neodposlouchávala ani nesledovala evropské politiky. Do prosince 2018 využívala technologie firmy Huawei – mobilní telefony, servery či routery – řada tuzemských orgánů státní správy, ministerstev, ale i politici, novináři, vědci, policejní složky a státní firmy. Huawei vyhrála veřejné zakázky v Česku, Maďarsku nebo v Polsku, a měla tak poskytovat technické řešení stání infrastruktury. Což by znamenalo, že výrobky Huawei jako routery nebo servery budou na ministerstvech, v jaderných elektrárnách, v záchranné službě nebo u policie. Američtí výzkumníci přitom neobjevili žádná přímo nainstalovaná „zadní vrátka“ (backdoor). Nenašli ani kód, který by čínským tajným službám umožňoval odposlouchávat soukromé hovory politiků nebo krást data. V čem jsou tedy zjištění obsažená ve studii šokující, když v technologiích Huawei žádná rizika neexistují? Spočívají ve slově: Zatím. Bezpečnost těchto výrobků je tak špatná, že zadní vrátka tam mohou být kdykoli nainstalována, aniž by si majitel přístroje všiml jakékoli akce.

https://investigace.cz/co-je-spatne-s-huawei/

https://investigace.cz/huawei-ii-ping-pong-ve-stredni-evrope/

Státní reklama v Parlamentních listech

Parlamentní listy

Svoboda médií je v ohrožení a visegrádský region není výjimkou. V žebříčku sestaveném organizací Reportéři bez hranic se propadla celá V4. Jedním z důvodů, jež vedou k neblahému propadu visegrádských zemí, je fakt, že důležitá média vlastní oligarchové. Další příčinou je však i stát – ten mediální scénu nemusí ovlivňovat jen problematickými zákony jako třeba v Maďarsku, ale také prostřednictvím peněz. 

V tomto směru představuje poměrně netransparentní zónu státem zadávaná reklama a inzerce v médiích. Investigace.cz se spolu se svými partnery proto rozhodla blíže se podívat na to, do jakých médií putují peníze daňových poplatníků. Pokusili jsme se získat data o reklamě a inzerci, jež zadávají ministerstva nebo kraje, radnice a firmy, v nichž má stát vliv, či které nakládají s veřejnými penězi. Některé odpověděly, jiné chtěly za tyto informace několikatisícové poplatky a odpovědi dalších nás nemile překvapily

Tři česká ministerstva platila za inzerci v Parlamentních listech – portálu kritizovánem za poskytování prostoru prokremelsky orientované dezinformační kampani a za šíření fám či zjevných nepravd. Tato ministerstva dohromady poslala Parlamentním listům za inzerci více než milion korun. Jak investigace.cz zjistila, důvody byly bizarní. Prý chtěla omezit vliv Babišem ovládaného vydavatelství Mafra nebo mít klid od novinářů. Využívala proto Parlamentní listy a platila jim za často neobjektivní informování.

https://investigace.cz/statni-reklama-ministerstva-a-jejich-medialni-partneri/

https://investigace.cz/statni-reklama-kdo-take-plati-parlamentni-listy/

https://investigace.cz/statni-reklama-polsko-madarske-medialni-know-how/

Falešní pozorovatelé z Česka

„Volby proběhly v plně demokratických podmínkách,“ zhodnotila pro desítku mikrofonů místních tiskových agentur a médií poslankyně Procházková (ANO) průběh parlamentních voleb v Ázerbájdžánu. Stejný názor na volby měl i další český politik přizvaný k pozorování – senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Náklady na jejich cestu, místní dopravu a ubytování platila tamní ústřední volební komise. Tedy stejný orgán, jehož nestrannost a výkon měli zákonodárci Procházková s Doubravou hodnotit.

Na pozorování do Baku se soukromě vydali i další dva poslanci ­– Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) ­– ačkoliv jim oficiální cestu zamítl organizační výbor sněmovny. Jak investigace.cz zjistila, tito dva zákonodárci byli na jmenném seznamu předem vytipovaných poslanců, kteří měli na průběh voleb v jihokavkazské zemi dohlížet. Českému parlamentu poslal soupis žádaných jmen jeho ázerbájdžánský protějšek. Kdo nakonec organizoval a platil soukromou cestu Holíka a Matušovské, není jasné, indicie nicméně vedou k nedůvěryhodné nevládní organizaci European Council on Democracy and Human Rights a ázerbájdžánské ambasádě v Praze.

Žádný ze čtveřice českých zákonodárců neshledal na průběhu voleb nic podezřelého.  Naopak OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) rovnou zpochybnila věrohodnost jejich výsledků. Profesionální pozorovatelé OBSE totiž zaznamenali případy zastrašování voličů, ale i významné procedurální nedostatky během sčítání a zanášení volebních hlasů do systému. 

V Ázerbájdžánu posledních padesát let téměř nepřetržitě vládla z různých pozic tvrdou rukou rodina Alijevů. Úroveň tamní demokracie ostatně dlouhodobě kritizují respektované lidskoprávní organizace jako Human Rights Watch nebo Freedom House. Režim v zemi označují za „nesvobodný“ a „autoritářský“. Před lety propukl skandál takzvané „kaviárové diplomacie“, kdy Ázerbájdžán uplácel evropské politiky, aby režimu pomáhali zlepšit jeho pošramocenou image v zahraničí.

https://investigace.cz/zakonodarci-prochazkova-ano-a-doubrava-severocesi-cz-chvalili-volby-v-azerbajdzanu-za-penize-azerbajdzanu/

https://investigace.cz/poslanci-spd-a-kscm-pozorovali-volby-v-azerbajdzanu-taji-kdo-jim-cestu-zaplatil/

Atom ve středu Evropy

Ruský energetický gigant Gazprom v České republice vlastní jednu z hlavních strojírenských společností jaderného průmyslu, Škodu JS. Na Slovensku zase poskytují půjčky společnosti Slovenské elektrárne ruské banky, včetně kontroverzní Mezinárodní investiční banky. Nedávno tam ruský dodavatel porazil amerického konkurenta ve výběrovém řízení na dodávku jaderného paliva do jaderné elektrárny Mochovce. V Maďarsku byla pro stavbu nové jaderné elektrárny najata ruská státní jaderná společnost Rosatom. Maďarsko kromě toho podniklo kroky ke zmírnění svých licenčních pravidel s cílem urychlit výstavbu závodu, což zvýhodňuje právě ruské partnery. Kdo vede na trhu s jadernou energetikou ve střední Evropě? Odpověď není složitá.

https://investigace.cz/stredni-evropa-a-jeji-osudovy-atom/

Česko kraluje evropských dotacím

„Ona je trošku pomatená. Ona vůbec nerozumí, jak fungují dotace,“ znevažoval letos koncem února český premiér Andrej Babiš europoslankyni Moniku Hohlmeier. Důvodem byl fakt, že delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT), vedená zmíněnou europoslankyní, přijela do Česka prošetřit Babišův střet zájmů. Začátkem dubna delegace dokončila návrh závěrečné zprávy z návštěvy. Resumé je jednoznačné: v Česku neexistuje žádný jasný mechanismus, který by řešil střet zájmů při čerpání evropských dotací. Neuralgickým bodem této situace se stal koncern Agrofert, který Babiš budoval jako jeho jediný majitel od 90. let minulého století a jenž zahrnuje více než 250 firem z různých oborů, např. chemie, potravinářství, zemědělství či lesnictví. Právě do Agrofertu tečou masivní dotace, skoro 2 miliardy korun ročně. Jak si vede Česko v porovnání s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky?

https://investigace.cz/ceska-dotacni-bazina/

https://investigace.cz/kontrolni-mise-eu-v-zemi-kozla-zahradnika/

https://investigace.cz/dotovane-a-podvedene-visegradske-cerpani-eurofondu-pod-dohledem-olafu/

Obchodníci se zdravím

Ladislav Vydra je důchodce z Prahy. Po operaci oka téměř ztratil zrak a doktoři mu nedávali příliš mnoho šancí na výraznější zlepšení. Andrzej z Polska má zase vážné problémy se sluchem a rád by se vyhnul naslouchátku. Oba dva sedli na lep reklamě na zázračné, ale ve skutečnosti podvodné zdravotnické prostředky. Prodej údajných zdravotnických výrobků seniorům – nejzranitelnější společenské skupině vůči podobným podvodům – se však zdaleka netýká jen Polska a Česka.

Jak zjistila investigace.cz spolu se svým polským partnerem Fundacja Reporterów, podvod nese rysy organizovaného zločinu, probíhá na čtyřech kontinentech a zanechal za sebou tisíce obětí v minimálně jedenácti zemích Evropské unie od Rumunska až po Belgii. Podvodník, kterého naši reportéři vystopovali v polské vesnici, se přitom skrývá za nastrčenými firmami v Panamě, Singapuru a na Komorských ostrovech. Kam nás dovedlo pátrání po online šmejdech a proč léta unikají pozornosti kontrolních orgánů a policie?

https://investigace.cz/online-smejdi-chyt-nas-kdyz-to-dokazes/

Kočnerův vliv za hranicemi Slovenska

Marian Kočner, obžalovaný z vraždy Jána Kuciaka a také z daňových podvodů, za nitky netahal jenom na Slovensku. Dávné obchodní vazby jsou mezi mafiánem Kočnerem a českým předsedou vlády Andrejem Babišem. Firmu Port Service vlastnila společnost Port Service Bratislava, založená v roce 1992. Ve statutárních orgánech mateřské společnosti byli zapsáni Andrej Babiš a jeho kolega z dob Petrimexu Pavol Pavlis. Kočner Babiše v 90. letech okradl. Později mu ale Babiš za korunu prodal firmu, která měla potenciál na státu vysoudit miliardu a půl.

https://investigace.cz/babis-prodal-kocnerovi-firmu-za-korunu/

„Proč Mamojka selhal,“ napsal na motáku Marian Kočner poté, co ho vzali do vazby v červnu 2018. Mojmír Mamojka byl tehdy ústavním soudcem, který nevyhověl jeho stížnosti proti vzetí do vazby. Investigace.cz spolu so slovenskými kolegy zjistila, že podle zpráv v Threemě Kočner dva týdny před svým zadržením Mamojku navštívil. Za ústavním soudcem ho měla odvézt jeho milenka, aby nejel svým autem, a podle pokynů měla na Kočnera čekat po dobu 15 minut.

Soudce Mamojka se proslavil i v Česku. Jako tehdejší děkan právnické fakulty na soukromé Vysoké škole Sládkovičovo byl vedoucím rigorózní práce, za niž tenkrát významný sociální demokrat Michal Hašek získal v roce 2010 titul JUDr. Experti na právo se vyjádřili, že tato práce by neobstála ani jako seminární. Mamojka veškerou kritiku odmítl: „Jsem starý zkušený akademik a na vysokých školách něco znamenám. Nikdo mi nebude říkat, co je, a nebo není plagiát, co je, a nebo není dobrá práce.“

https://investigace.cz/kocnerovo-svadeni-ustavniho-soudce/

Koupím staré vagony, zn: draze!

„Od chvíle, kdy jsem si přečetl tu smlouvu, nejezdím vlakem,“ říká právník Ostravských opraven a strojíren Karel Ležatka. „Je jen otázka času, kdy se stane nějaké neštěstí.“ Má na mysli smlouvu firmy ČD Cargo, dcery stoprocentně státních Českých drah, uzavřenou v roce 2018 se slovenskou společností SMK. Cargo jí prodalo pět set vagonů, momentálně si je pronajímá a nakonec je možná koupí zpátky. Vše bez výběrového řízení. SMK za to může inkasovat víc než miliardu korun. Na oplátku se slovenská firma ve smlouvě zavazuje, že staré vagony zmodernizuje. A právě technické detaily, jak má modernizace proběhnout, Ležatku vyhnaly z vlaku. Ze smlouvy totiž vyčetl, že mohou být použity i podvozky, jež kvůli své nespolehlivosti a nebezpečnosti dávno nemají na trati co dělat. „Vagony s takovými podvozky jsou na kolejích zcela nelegálně,“ říká. „Měly by být okamžitě znehybněny.“ Co se skrývá za příběhem staronových vagonů ČD Cargo?

https://investigace.cz/otlucene-vagony-za-miliony/

https://investigace.cz/cd-cargo-proti-vsem/

Mrtvý tygr, drahý tygr 

Před dvěma lety Česko šokovala kauza Berousek. Ten na českém venkově množil tygry, které pak zabíjel a jejich části prodával na černém trhu. Tygří množírny fungují dál a nejsou jen výhradou Česka. Spolu se slovenskými a polskými kolegy jsme pátrali po tom, jak komerční množírny fungují a proč ve světovém nelegálním byznysu s tygry hraje Česko tak důležitou roli. 

https://investigace.cz/pytlaceni-mrtvychtygru/

 

Autorka článku: Eva Kubániová
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja ReporterówInvestigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.