Ve Varšavě zrovna svítalo, když studeného lednového rána na začátku letošního roku zadrželi příslušníci polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) dva muže. K akci došlo na základě podezření, že se dvojice podílela na špionáži pro Čínskou lidovou republiku. První ze zadržených, Piotr D., pracoval jako manažer ve společnosti Orange, řadící se mezi čtveřici největších telefonních operátorů v Polsku. Druhým pak byl čínský občan Weijing W., zaměstnanec společnosti Huawei. Oba muži skončili na tři měsíce ve vazbě, a pokud vyšetřovatelé dodají pádné důkazy, hrozí jim až desetiletý trest odnětí svobody.
Podobný krok polských úřadů nemá u našeho severního souseda obdoby. Weijing W. je totiž vůbec prvním čínským občanem, jehož Poláci obvinili z provádění špionáže na svém území. Podle našich zdrojů získala ABW informace o znepokojivých aktivitách Piotra D. a Weijinga W. od amerických tajných služeb.
Polské bezpečnostní složky doposud věnovaly činnosti čínských operativců jen malou pozornost. Prozatím největší podobnou aférou se stal případ Mateuzse Pikorského, bývalého politika, obviněného z vyzvídání pro Rusko a Čínu.
Sedmatřicetiletý čínský rodák Weijing W. vystupoval v Polsku pod jménem Staszek. Tuto přezdívku začal používat už v době, kdy studoval polštinu na prestižní pekingské Univerzitě zahraničních studií. V polské pobočce Huawei pak nejprve působil jako specialista PR. Později povýšil na místo ředitele oddělení pro veřejné zakázky.
Důležité kontakty získal čínský Staszek už jako přednášející na Slezské univerzitě v Katowicích. Tehdy se účastnil řady konferencí, kongresů a sympozií a právě tam navázal spoustu známostí, jež časem vyústily v pozvání i na různé soukromé akce s užším osazenstvem. Takto vybaven mohl už jako zaměstnanec Huaweie plnit své základní povinnosti neboli zajišťování zakázek. Mimo jiné stál v čele vyjednávání s Polskými státními drahami v době, kdy měl národní vlakový dopravce v úmyslu spustit na několika stech nádraží novou telekomunikační síť. Ta měla zajišťovat provoz bezpečnostních kamer, informačních kiosků či alarmů.
Právě o tuto zakázku měla eminentní zájem firma Huawei a později se stala i strategickým partnerem konference zaměřené na téma železniční dopravy. Nová telekomunikační infrastruktura měla fungovat na novém systému mobilní sítě 5G, jejíž zavedení se v Polsku plánuje na rok 2020.
Weijing „Staszek“ W. dostal po svém zadržení od firmy Huawei oficiálně výpověď a telekomunikační gigant trval na tom, že jeho problémy nemají s činností Huaweie nic společného. Polské úřady veřejné správy ale mezitím už začaly provádět inventuru veškerého vybavení od této společnosti.
Plány se hroutí
Poté, co 11. ledna vypluly na povrch informace o tom, že ředitel veřejných zakázek polského Huaweie čelí obvinění ze špionáže, putoval k ledu také ambiciózní plán firmy vybudovat ve Varšavě vlastní centrum pro výzkum a rozvoj technologií.
Tonny Bao, generální ředitel Huawei Polska, se mezitím pokoušel po dobu několika týdnů od vypuknutí skandálu předejít dalším újmám na už tak dost pošramocené reputaci firmy v zemi. Novináře ujišťoval, že k otevření centra inovací ve Varšavě přece jen dojde a na trhu práce tím vznikne až pět set nových míst. Od té doby však představitelé Huaweie o plánované investici mlčí.
Poláci mlčí
Velké plány čínského telekomunikačního giganta krachují a v kancelářích polské pobočky Huawei by se atmosféra dala krájet. Nelze se příliš divit. Šéf Tonny Bao strávil hodiny na jednáních s vedením mateřské divize Huawei v čínském Šen-čenu, kde jeho nadřízení požadovali odpověď na jedinou otázku – bude moci Huawei v Polsku nadále zůstat? Před šesti měsíci tak Bao začal posílat žádosti o vyjádření k tomuto tématu přímo polské vládě, avšak vládní instituce zatím neodpověděly. Nadřízené v Číně samozřejmě zajímá i tento fakt, tedy proč polské úřady vlastně mlčí.
Čínské vedení je logicky netrpělivé – chce především vědět, zda má Huawei šanci v osmatřicetimilionovém Polsku získat privilegium k vytvoření nové sítě 5G. Koneckonců své želízko v ohni při budování nové generace mobilní sítě chtějí mít v podstatě všechny telekomunikační společnosti.
Podle neoficiálních zdrojů našich polských kolegů může nastat ale i tato možnost. Jestliže se v následujících několika měsících situace v Polsku neuklidní, mohl by Huawei své ředitelství pro oblast střední a východní Evropy a severských zemí přesunout jinam. V polských kancelářích Huawei kolují zmínky o tom, že právě této příležitosti by se velmi rád chopil maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko je ostatně už dnes sídlem klíčového zásobovacího centra firmy mimo Čínu a Huawei je taktéž druhým největším čínským investorem v zemi.
Zájem maďarské strany potvrzují i slova ministra financí Mihályho Vargy. Během své dubnové návštěvy Číny se setkal i s regionálním šéfem Huaweie pro Peking Jamesem Li. „Čínská společnost Huawei je důležitým strategickým partnerem [maďarské] vlády,“ uvedl ministr po schůzce.
Huawei zatím veškeré zprávy o možném odchodu z Polska odmítá. Představitelé firmy opakovaně zdůraznili, že jsou připraveni s polskými úřady vyjednávat, a dokonce přislíbili nové investice v zemi. Společnost v Polsku investovala už pět miliard zlotých a v následujících třech letech hodlá vynaložit další dvě miliardy. Na druhou stranu firma upozornila i na riziko, že pokud bude z procesu budování sítě 5G vyloučena, tamní telekomunikační služby mohou zdražit až o trojnásobek. Jestliže Polsko zakáže zařízení společnosti Huawei, muselo by vynaložit zhruba osm a půl miliardy eur na pořízení nových antén, vysílačů, ovládacích panelů a dalších přístrojů, což by se negativně projevilo na poplatcích za telefonní služby.
Žádný z těchto argumentů však polskou vládu neobměkčil. Souboj nervů mezi Polskem a Čínou tak nadále pokračuje.
Do hry vstupuje Maďarsko
Navzdory letošním varováním ze strany českých a polských úřadů Maďarsko na potenciální bezpečnostní riziko ze strany Huaweie nijak nereagovalo.
Huawei naopak patří k jednomu z předních výherců veřejných zakázek v Maďarsku, i když většinou jako subdodavatel. V roce 2013 to byla právě technologie Huawei, kterou maďarské úřady zvolily pro vybudování nového systému tísňového volání linky 112 v celé zemi. V roce 2015 pak Huawei vyhrál spolu s maďarskou státní IT společnosti tendr na vytvoření mobilní sítě LTE450. Tato síť přitom slouží jako speciální druh připojení pro státní zaměstnance. Mariann Gecse, komunikační ředitelka společnosti Huawei Technologies Maďarsko, řekla, že společnost nepatří mezi deset nejvýznamnějších subdodavatelů IT a telekomunikací v maďarském státě a jejich mobilní síť LTE450 se většinou používá k připojení inteligentních zařízení, nikoli k telefonování nebo používání mobilního internetu. Mimo to zdůraznila, že Huawei dodával hardware pouze pro tyto projekty a nemá nic společného s daty, jež protékají sítěmi.
Maďarsko nepodporuje čínskou politiku pouze na ekonomické úrovni. Evropská unie se například v červenci roku 2016 pokoušela o vydání společného prohlášení vycházejícího z rozhodnutí mezinárodního soudního tribunálu v Haagu. Prohlášení se mělo týkat napjaté situace v Jihočínském moři a podle haagského tribunálu dávalo za pravdu Filipínám, jež na postup Číny podaly oficiální stížnost. Snahu EU však zablokovalo Řecko, Chorvatsko a Maďarsko. V březnu roku 2017 zase Maďarsko zabránilo podepsání petice odsuzující mučení právníků zadržených v Číně.
V dubnu roku 2018 naopak usilovala Evropská služba pro vnější činnost o vydání společné deklarace, v níž by evropská osmadvacítka vyzvala Čínu k dodržování lidských práv a mezinárodního práva. V prohlášení mimo jiné figuroval požadavek na to, aby budoucí dvoustranné dohody mezi EU a Čínou neobsahovaly propagandistické výrazy. Maďarsko nejprve hrozilo vetem a poté odmítlo daný dokument podepsat.
V říjnu 2018, když se konala schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky s japonským premiérem Šinzó Abem, pro změnu protestoval Viktor Orbán proti tomu, aby se ve společném komuniké předsedů vlád objevila byť jen zmínka o situaci v Jihočínském moři.
S Čínou vpřed
Politika Budapešti vůči Číně je mírně řečeno benevolentní a důvěřivá. V doméně telekomunikací to i po vážných zpochybněních korektnosti aktivit Huaweie v zahraničí potvrdil za kancelář předsedy vlády Gergely Gulyás: „Maďarská vláda ve firmě Huawei neshledává žádná bezpečnostní rizika,“ uvedl 24. ledna 2019 na každotýdenní tiskové konferenci úřadu vlády. Gulyás novinářům sdělil, že si kancelář premiéra není vědoma žádných návrhů, jež by vylučovaly Huawei z procesu budování sítě 5G v Maďarsku.
Toto prohlášení později podpořil i bývalý šéf maďarského úřadu pro kyberbezpečnost Ferenc Frész. „Využití přelomové čínské technologie nepředstavuje národní bezpečnostní riziko. Riziko, jemuž čelíme, je naopak takové, že nebudeme mít dostatečný výzkumný a produkční potenciál. Z širšího pohledu prakticky ani neexistuje žádný etablovaný evropský výrobce, takže témuž riziku čelí všichni členové EU. Jedinou realistickou otázkou je to, zda se máme při budování stěžejních komunikačních sítí spoléhat na dodavatele z Ameriky, Číny nebo z Jižní Koreje,“ uvedl Frész. Tuto trochu kostrbatou apologii maďarské vládní politiky v otázce nových technologií lze lapidárně shrnout několika slovy: U Dunaje má Čína zelenou.
Autorka grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.