Kostlivec ve skříni v podobě někdejší komunistické Mezinárodní investiční banky ožil a z Moskvy se stěhuje do střední Evropy. Obavy nevyvolávají pouze neobvyklé výhody jeho zaměstnanců, které jsou jako ušité pro špionážní činnost, ale i ruský ředitel banky a další vlivní lidé s minulostí agentů KGB patřící k nejužšímu kruhu přátel Vladimira Putina. Vzhledem k největšímu podílu akcií v Mezinárodní investiční bance v ní má Rusko i hlavní slovo.
Toxičtí klienti
Podle dobové zprávy deníku The Financial Times byl ještě v roce 2011 cílovou zahraniční destinací ruských peněz Kypr. Deník tehdy odhadoval objem těchto peněz mezi 8 až 35 miliardami eur. Výše odhadovaných částek vycházela z informací německé rozvědky.
Příznivá kyperská situace se ale před pár lety změnila.
„S příchodem protiruských sankcí a přísnějších pravidel už kyperské banky s ruskými penězi a klienty raději neobchodují. Což se týká i klientů, kteří mají na Kypru své účty již mnoho let,“ uvedl jako vysvětlení pro stanici Bloomberg Jevgenij Kogan, bývalý ředitel Centra pro ochranu práv akcionářů a investorů kyperských bank, a dodal: „Ruští klienti se stávají toxickými.“
Ruská vláda proto přišla v roce 2013 s nápadem, o němž tehdy s odvoláním na ruské ministerstvo financí informoval polský deník Gazeta Wyborcza. V Moskvě si vzpomněli na tamní Mezinárodní investiční banku, MIB – založenou v 70. letech minulého století a od rozpadu Sovětského svazu víceméně neaktivní až do roku 2012. Nápad spočíval ve využití této instituce jako „domácího offshore“. Důvod byl prostý. MIB se díky svému mezinárodnímu statusu a registraci u OSN těší zvláštním privilegiím, kterými běžné banky nedisponují. A zároveň se na ni nevztahují sankce.
Znovuzrozená MIB
Mezinárodní investiční banka vznikla v roce 1970 s cílem podpořit obchod uvnitř východního bloku. Měla to být komunistická alternativa ke Světové bance či Evropské investiční bance, EIB. Členy se staly země tehdejšího východního bloku plus Kuba, Vietnam a Mongolsko. Vyjma Polska to platí dodnes.
Na to, aby banka plnila svůj účel, však byla příliš malá, což se také dodnes nezměnilo. MIB disponuje kapitálem ve výši 326 milionů eur. Pro srovnání kapitál Evropské investiční banky činí 243 miliard eur.
Po rozpadu východního bloku i samotného Sovětského svazu se banka uložila k jakémusi „zimnímu spánku“ a přestala prakticky fungovat. Z těchto důvodů z MIB v roce 2000 vystoupilo Maďarsko. Viktor Orbán byl tehdy poprvé premiérem a jeho vláda odchod vysvětlila tím, že banka je „neefektivní“. O rok dříve z MIB vystoupilo jako vůbec první Polsko.
V roce 2012 se však ruský kabinet rozhodl Mezinárodní investiční banku oživit a pověřil tím muže jménem Nikolaj Kosov. Několik měsíců nato Orbánova vláda naznačila, že by měla zájem se k MIB zase připojit. Stalo se tak v roce 2015.
Letos v lednu pak Orbán s Kosovem řešili přesun sídla MIB do Budapešti. Orbánův mluvčí poté pro maďarskou tiskovou agenturu MTI uvedl, že „maďarská vláda věří, že přesun MIB do Maďarska posílí roli země jako mezinárodního finančního centra“. Dále řekl, že celkem pět nadnárodních rozvojových bank sídlí na území Evropské unie, ale žádná z nich na území střední Evropy. „To znamená, že přesunutí MIB do Budapešti bude vnímáno jako krok vpřed,“ dodal mluvčí.
Toto není ruská banka!
Kvůli majoritnímu podílu Ruska (46,03 procenta) i letité sídelní adrese v Moskvě získala MIB označení „ruská banka“. Vedení to ale odmítá a tvrdí, že jde o mezinárodní organizaci. Rusko však díky svému většinovému podílu může zablokovat prakticky jakékoliv její rozhodnutí, jak ve své analýze tvrdí odborník na Rusko Andras Racz z politického think-tanku Political Capital. S tak vysokým akcionářským podílem a Rusem Nikolajem Kosovem v čele MIB je banka de facto pod ruskou kontrolou.
Redaktorům novinářského projektu Vsquare specialista Racz sdělil, že podle zakládajících listin je každodenní správa banky (půjčky, nábor zaměstnanců či finanční operace) kompletně pod kontrolou jejího ruského ředitele Kosova. Většina finančních domů sice funguje obdobným způsobem, avšak běžná už není skutečnost, že dozorčí orgány MIB (správní rada a představenstvo) taktéž kontroluje Rusko.
O všech rozhodnutích na této úrovni totiž hlasují představitelé všech členských zemí v závislosti na tom, jak velký mají akcionářský podíl. Vzhledem k tomu, že k přijetí návrhu je nutná tříčtvrteční většina a Rusko drží v bance více než 46procentní podíl, žádné rozhodnutí neprojde proti jeho vůli.
Náš člověk v Budapešti
Vliv Kremlu nad údajně nezávislou mezinárodní bankou vyvolává četné obavy mezi zahraničními diplomaty, historiky, analytiky i politickými komentátory, a to hlavně v Maďarsku. Strachují se, že v případě přesídlení MIB do Budapešti může banka fungovat jako nástroj Kremlu pro rozmisťování agentů ruské rozvědky na území Evropské unie. Vzhledem k ochraně srovnatelné s diplomatickou imunitou, kterou bude banka poskytovat svým zaměstnancům i jejich příbuzným, se možnost zpravodajského využití této instituce doslova nabízí. Analytici se také obávají, že MIB může sloužit k praní peněz a obcházení protiruských sankcí.
Renomovaný maďarský historik Krisztián Ungváry v rozhovoru pro maďarský deník Népszava například uvedl, že vpuštění MIB do země se rovná vlastizradě, neboť „lidé z vedení banky jsou pravděpodobně tajnými agenty rozvědky“. Slovenský prezident Andrej Kiska trvalou přítomnost regionální kanceláře MIB v Bratislavě z bezpečnostních důvodů odmítl.
Podle expertů a diplomatů, s nimiž hovořili naši redaktoři, je nejznepokojivější fakt, že banka plánuje zaměstnat celkem 110 lidí – část v Budapešti a část v Moskvě. To je mnohem více, než MIB původně uvedla. Server Direkt36 v dubnu napsal, že zpráva, kterou obdržela parlamentní komise pro národní bezpečnost od maďarské rozvědky, hovořila o plánu zaměstnat jen něco kolem 30 až 40 nových zaměstnanců. Nepůjde však o obyčejné zaměstnance, ale o lidi požívající velké výhody, což mimo jiné znamená, že maďarské úřady nebudou mít naprosto žádnou možnost jak na činnost banky dohlížet. Aby výhod nebylo málo, nejen vedení a zaměstnanci MIB, ale i jejich příbuzní či hosté budou mít přístup do Maďarska – tedy země v schengenském prostoru volného pohybu osob – bez jakýchkoliv prověrek ze strany maďarských úřadů.
Podivný je i fakt, který maďarskému serveru Direkt36 potvrdil viceprezident MIB Potapov. Banka se sice oficiálně přestěhuje do Budapešti, podle Potapova však v Moskvě zůstane asi 25 jejích zaměstnanců včetně IT oddělení a kanceláří pro administrativu. Konkrétní důvody pro toto rozhodnutí viceprezident neuvedl. Naopak v rozhovoru pro Direkt36 zdůraznil: „Nejsme špioni, nejsme špionážní organizace. Kvůli tomu v Maďarsku nejsme.“
Tentýž server přitom informoval, že kandidát maďarské vlády navrhovaný do představenstva MIB, Imre Boros, měl v minulosti styky s maďarskou komunistickou tajnou policií.
Další obavy v očích odborníků vyvoláva postava samotného ředitele MIB. Nikolaj Kosov pochází z rodiny důstojníků KGB a mezi jeho nejbližší obchodní partnery patří člen z nejužšího kruhu vlivných osob kolem prezidenta Putina, ředitel ruského bankovního gigantu VTB Andrej Kostin.
O Kosovovi nedávno napsal americký deník New York Times s odvoláním na anonymní zdroj, že západní úřady mají podezření o jeho někdejší službě v ruských tajných službách.
Vedení Mezinárodní investiční banky toto obvinění popírá. V březnu například publikovali detailní tiskové prohlášení, v němž opět zdůrazňují, že MIB je mezinárodní bankou, ve které drží přes 50 procent podílů členské státy Evropské unie. „MIB nemůže nikdy být ‚ruskou‘ nebo ‚maďarskou‘ bankou, jelikož nepodléhá zákonům žádné z těchto zemí,“ stojí v prohlášení.
- Kosov a jeho minulost
V roce 1956 vyslal tehdejší velitel KGB Ivan Alexandrovič Serov oddíl sovětských agentů do Maďarska. Jejich úkolem bylo pomoci při potlačení maďarského povstání. Podle bývalého vysoce postaveného důstojníka KGB Sergeje Kondraševa byl mezi těmito agenty také Nikolaj Kosov starší, otec ředitele MIB. Jeho úkolem v Maďarsku bylo „pravděpodobně využít své kontakty z dřívějšího nasazení pod novinářských krytím ve Spojených státech“. Hlavním úkolem oddílu agentů bylo zjistit, jak západní vlády a tajné služby „podporovaly nebo plánovaly podpořit revoluci“ a „předvídat a zmařit veškeré přímé západní intervence v zemi na pomoc rebelům“.
Později v sedmdesátých letech minulého století řídil otec šéfa MIB Nikolaj Kosov starší tzv. „Službu A“ pod Prvním generálním ředitelstvím KGB, kam spadaly zahraniční operace. Mimo jiné i nepřátelské akce vůči židovským skupinám a sionistickému hnutí.
Na otázky týkající se minulosti Kosova staršího a jeho podílu na potlačení maďarské revoluce v roce 1956 reagoval vysoce postavený zástupce ministerstva vnitra slovy, že „bychom měli přestat s politizováním ekonomických témat, protože pak bychom nemohli navazovat obchodní styky téměř s nikým, včetně USA a Číny“.
Co spojuje úzký okruh lidí kolem Putina a MIB
V kontextu výše popsaného pak byla ze dvou důvodů klíčová schůzka vedení Mezinárodní investiční banky na Kubě v květnu 2014.
Bankovní rada, neboli nejvýše postavené rozhodovací fórum instituce, tady formálně přijala pozvání Maďarska k přesídlení do Budapešti.
Členové rady pak rozhodli, že ruskému bankovnímu gigantu VTB poskytnou status pozorovatele. Tento status mimo jiné zahrnuje i to, že ruské bance umožní přístup k záznamům o schůzích a zasedáních rady a také o všech vnitřních operacích a rozhodovacích procesech MIB.
„Taková podoba pozorovatelského statusu je podivná. Nejedná se o běžný model“, sdělil redaktorům bývalý finanční úředník Orbánovy vlády, jenž o těchto citlivých tématech hovořil pod příslibem anonymity. Další mezinárodní rozvojové banky, jako například Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Světová banka, podle něj běžným komerčním bankám podobný pozorovatelský status neudělují.
Představitelé MIB s tímto názorem ale opět nesouhlasí. „Pozorovatelský status nezaručuje přístup k interním informacím. Pouze umožňuje podílet se na otevřených zasedáních a byznysových fórech banky. Instituce s podobných statusem tak mohou propagovat své produkty a služby podílníkům a partnerům banky,“ tvrdí lidé z MIB.
VTB je druhou největší bankou v Rusku a jejím majoritním akcionářem je ruský stát. Její ředitel Andrej Kostin se osobně zodpovídá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. A shodou okolností je Kostin i dlouholetým přítelem ředitele MIB Nikolaje Kosova.
VTB rovněž patří k jedné z ruských společností, na něž se vztahují sankce Spojených států zavedené kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Tyto sankce se vztahují také na osobu Andreje Kostina. To znamená, že mu Američané zmrazili veškeré majetky a aktiva na území USA a americké firmy nesmějí pod hrozbou přísných trestů s Kostinem navazovat obchodní styky.
MIB se i v tomto směru snaží vypadat důvěryhodně. „Na MIB se jako na mezinárodní rozvojou finanční instituci žádné sankce nevztahují,“ uvádí banka s tím, že veškeré své aktivity provozuje „přísně v souladu s mezinárodními regulacemi“ a bere při nich v potaz existující omezení související s mezinárodními sankcemi.
Ačkoli představitelé MIB tvrdí, že „proto byla MIB bohužel nucena zdržet se po roce 2014 všech obchodních aktivit s VTB,“ kontroverzní status pozorovatele s nezanedbatelnými výhodami jí přesto udělili.
Přátelství zavazuje
Společná historie Nikolaje Kosova a Andreje Kostina sahá ještě do dob studené války. Oba muži tehdy pracovali jako diplomaté, v druhé polovině 80. let pak působili na sovětské ambasádě ve Velké Británii. „Mnoho let jsme spolu pracovali v Londýně a stali se z nás přátelé,“ vzpomínal Kosov v rozhovoru pro magazín Rusko-britské obchodní komory (RBCC) z roku 2013. Uvedl tehdy mimo jiné, že právě Kostin ho přiměl k tomu, aby se začal angažovat v bankovním sektoru. Přátelství z Londýna se upevnilo i skrze Kosovova syna Pavla, který se později stal důležitým manažerem v ruské VTB.
„Pan Kosov a pan Kostin jsou skutečně dlouholetí přátelé,“ potvrzuje tiskový mluvčí MIB. „Ano, jsou stále v blízkém kontaktu,“ dodává k přátelství obou mužů. Podle nějvšak spolu o činnostech Mezinárodní investiční banky nikdy nehovoří.
Informaci o Kostinově působení v řadách rozvědky KGB potvrzuje ve své knize Tajná dohoda: Jak Rusko pomohlo Trumpovi získat Bílý dům bývalý moskevský zpravodaj deníku Guardian Luke Harding. Ten v ní cituje nejmenovaný zdroj z rozvědky, který uvedl, že Kostin byl agentem KGB. Jako agenta KGB Kostina zmiňuje ve své knize také švédský ekonom Anders Åslund, jenž v 90. letech působil jako ekonomický poradce někdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina. VTB tvrzení, že by Kostin s KGB kdy spolupracoval, odmítla.
Kostin je považován za jednoho z lidí Kremlu. V rozhovoru pro americkou televizi z roku 2015 přiznal, že má s Putinem blízký vztah. „Víte, když jste ředitelem největší banky v Rusku, prezidenta navštěvujete a čas od času se s ním setkáte,“ uvedl Kostin. Poté připustil, že se s Putinem zná už více než dvě desetiletí. „Zná mě velmi dobře a já jeho přinejmenším také. Ale náš vztah je omezen jen na to, co dělám, o širších tématech spolu nehovoříme,“ dodal.
U břehů Dunaje
Nový zákon schválený maďarským parlamentem v březnu ukládá vládě povinnost poskytnout MIB vhodné kancelářské prostory. V červnu maďarský deník Nepszava informoval, že MIB zvažuje palác Lanchid Palota u budapešťského Széchenyho řetězového mostu jako své nové sídlo. Jde o velmi drahou kancelářskou budovu na nábřeží Dunaje. Viceprezident Mezinárodní investiční banky Georgy Potapov tuto informaci částečně potvrdil. Budova nedaleko řetězového mostu údajně představuje jednu z variant nového sídla banky. Přesun podezření vzbuzujícího a Putinovým Ruskem ovládaného finančního domu do střední Evropy se zkrátka blíží.
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.