Dotované a podvedené. Visegrádské čerpání eurofondů pod dohledem OLAFu

Více než dvacet let chrání Evropský úřad pro boj proti podvodům (běžně známý jako OLAF, z francouzského Office européen de lutte antifraude) finanční zájmy EU, vyšetřuje podvody, korupci a závažné zneužívání rozpočtu Unie a jejích institucí. Vytyčil také politiku Evropské komise pro boj proti podvodům.

OLAF zkoumá celou řadu přestupků od pochybení v postupech zadávání veřejných zakázek až po celní podvody a padělání dokumentů. Veřejně je přitom známo jen velmi málo informací o dopadu jeho vyšetřování ve visegrádském regionu, kde ke zpronevěře fondů EU dochází od chvíle, kdy se tyto země v roce 2004 k Unii připojily. OLAF nemá žádné soudní pravomoci, kterými by státní orgány činné v trestním řízení přinutil jednat podle svého doporučení. Samotné vlády tohoto evropského regionu zároveň ukazují, že návrhy OLAFu neberou vždy dostatečně vážně.

V letech 2014 až 2018 provedl OLAF v celé EU téměř 1 200 vyšetřování a doporučil Evropské komisi získat zpět do rozpočtu EU přes 6,9 miliard eur. Vydal také téměř 1 700 návrhů na soudní, finanční, disciplinární a správní kroky, které mají příslušné orgány v konkrétních členských státech EU provést. Když byl však OLAF dotazován ohledně rozsahu a povahy těchto podvodných aktivit v oblasti Visegrádu, zdráhal se poskytnout jakékoli bližší informace.

  • Jak funguje financování zemědělství z eurofondů
Podpora zemědělství EU se řídí pravidly společné zemědělské politiky. Ta je financována ze dvou fondů: Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Za jejich řízení je zodpovědná Evropská komise. Ta však neprovádí platby příjemcům přímo, ale přes členské státy prostřednictvím národních nebo regionálních platebních agentur. Platební agenturou v České republice je Státní a zemědělský intervenční fond. Platební agentury však nejsou zodpovědné jen za platby příjemcům dotací, ale i za hodnocení způsobilosti jednotlivých uchazečů. Výdaje platebních agentur pak hradí Evropská komise členským státům v případě EZZF na měsíční bázi a v případě EZFRV čtvrtletně.

Některé údaje o členských zemích EU lze přesto ve výročních zprávách OLAFu nalézt: Jedna z roku 2018 uvádí, že celkem 95 dokončených vyšetřování v oblastech evropských strukturálních a investičních fondů a zemědělství prováděných v letech 2014 až 2018 se týkalo zemí visegrádského regionu, tedy Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska. Co se těchto čtyř let týče, OLAF doporučil, aby se zpět do fondů EU vrátilo celkem 0,45 % plateb. Pro některé země visegrádského regionu jsou tato čísla ještě nižší. OLAF nemá kompetenci právně vyžadovat vrácení peněz, vydává pouze doporučení. Přešetření tak zůstává v rukou státních orgánů jednotlivých zemí. Průměr přešetření na základě doporučení OLAFu se v EU mezi lety 2012 až 2018 pohyboval kolem 36 %.

 

Naši visegrádští kolegové se pokusili dozvědět se od OLAFu i od národních agentur o konkrétních případech vyšetřovaných ve střední Evropě více – například o často zneužívaných prostředcích určených pro zemědělství. Zjistili jsme, že povaha podvodů byla podobná ve všech zemích Visegrádu: při podávání žádostí o finanční prostředky se používaly falešné doklady nebo falešné certifikáty výdajů, náklady na služby a vybavení byly při veřejných zakázkách nadměrně navýšeny nebo se o prostředky hlásily společnosti, které neměly v úmyslu projekt uskutečnit.

Česká dotační bažina

Fiktivní nabídky za miliony

V Polsku se vyšetřuje několik případů, kterými se zabýval i OLAF a u nichž Evropskému parlamentu doporučil vyžadovat navrácení neoprávněně použitých dotačních částek.

Například v Poznani tamní regionální prokuratura prošetřuje případ, na který upozornil audit OLAFu. Ten se týká společnosti, jež obdržela prostřednictvím PARP (Polské agentury pro rozvoj podnikání – pozn. red.) dotaci 38 milionů zlotých (228 milionů korun) k nákupu „inovativní výrobní linky na výrobu ocelových tyčí pomocí laserové technologie“. Šetření, které stále probíhá, podle úřadu momentálně vychází z informací o registraci společnosti a údajů ze Švýcarska, Itálie a Německa.

  • Co je PARP?
Polsko má několik úřadů, které by měly OLAFu pomáhat při odhalování podvodů, včetně Oddělení auditu veřejných fondů (DAS) na ministerstvu financí a Polské agentury pro rozvoj podnikání (PARP). DAS je odpovědný za spolupráci s OLAFem už tři roky.

PARP je klíčová instituce, jež poskytuje evropské dotace malým a středním společnostem. Také dohlíží na to, jak jsou vynakládány finanční prostředky EU. Od roku 2010 agentura předložila státnímu zastupitelství 74 oznámení, v nichž upozorňuje, že v daném grantu mohlo dojít k podvodu nebo že se podvodu dopustila společnost, na kterou PARP dohlíží.

Budova PARP ve Varšavě, zdroj: parp.gov.pl

Podle státního zastupitelství zaměstnance PARP uvedli v omyl zástupci příjemce dotace a jejich rozhodnutí byla ovlivněna nespolehlivými dokumenty.

Další případy vyšetřované polskými státními zástupci se týkají údajného porušení podmínek výběrového řízení a organizování fiktivních nabídek.

Za posledních 15 let obdrželo Polsko od EU 163 miliard eur (4,44 bilionu korun). Celková suma potenciálně zneužitých prostředků je v porovnání s žádanou částkou proto velmi malá. Odhady, kolik finančních prostředků EU bylo zneužito, se však obvykle nezabývají případy, kdy byli podezřelí z podvodu zproštěni obvinění nebo jinak osvobozeni. Na základě analýzy reportů OLAFu, médií a soudních spisů polští kolegové zjistili, že celková částka, kterou polští podvodníci vytáhli z EU, může dosáhnout až stovek milionů eur. Přesné číslo zůstává neznámé.

Hraběnka a farmáři

Evropská unie posílá na Slovensko obrovské množství peněz formou zemědělských dotací. Tyto prostředky jsou spravovány a přerozdělovány Zemědělskou platební agenturou (Pôdohospodárska platobná agentúra – pozn. red.), což je instituce s ročním rozpočtem více než půl miliardy eur. Takové peníze přitahují nejen zemědělce a zemědělské společnosti, ale i lidi s pochybnými úmysly. Zneužívání zemědělských dotací proto představuje na Slovensku velký problém. V zemi existuje okolo šesti tisíc zemědělských subjektů, přičemž asi 50 % z nich pravidelně o dotace žádá. 

 

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.