Ľubica Rošková je v podnikatelských kruzích na východním Slovensku přezdívána „Hraběnka“. Tato 66letá psycholožka zahájila svoji podnikatelskou kariéru v roce 1992. Později se zapojila i do politiky a stala se poslankyní za Smer-SD, politickou stranu bývalého dlouholetého premiéra Roberta Fica.

Po neúspěšných volbách v roce 2016 se Rošková vrátila k podnikání, tentokrát v oblasti zemědělství. V listopadu 2016 „Hraběnka“ investovala 6 640 eur do společnosti Gard a přejmenovala ji na Agro Porúbka. Firma, kterou Rošková vlastní spolu se svým spolupracovníkem Jozefem A. (čelí obvinění, proto neuvádíme celé jméno – pozn. red.), má sídlo na východním Slovensku a může se pochlubit působivým portfoliem. Najdeme v něm podniky zabývající se pronájmem automobilů, nemovitostí, administrativními a překladatelskými službami, lesnictvím a zemědělstvím. Přestože celkový zisk společnosti není nijak zvlášť velký (v roce 2018 dosáhl příjmu 165 464 eur), příběh Agro Porúbka se na Slovensku stal velmi populární. Oba majitelé jsou nyní vyšetřováni Národní kriminální agenturou (NAKA), která zkoumá obvinění z podvodů s dotacemi a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Agro mrtvých duší

V letech 2016 a 2017 Agro Porúbka nezákonně získala zemědělské dotace v hodnotě 150 tisíc eur. Průměrná dotace na hektar půdy činí 240 eur, v roce 2017 se tyto dotace vztahovaly na celkovou plochu 430 hektarů rozložených na 63 různých místech východního Slovenska, což vzhledem k tomu, že společnost měla v tomto roce oficiálně jen sedm zaměstnanců, bylo více než pozoruhodné.

Podezřelé aktivity společnosti odhalil reportér ze slovenského Denníku N. Jeho zjištění později potvrdila také kontrola Zemědělské platební agentury, která již požaduje návrat 150 tisíc eur vyplacených z dotací EU. Firma je stále vyšetřována. I když tato částka není velká, přibližuje způsob, jakým jsou na Slovensku fondy EU zneužívány.

Vyšetřovatelé přišli na řadu nesrovnalostí. Agro Porúbka například vybírala zemědělské dotace na půdu, která nebyla vůbec zemědělská. Jak zjistily Aktuality.sk, patřilo mezi tyto domnělé „zemědělské“ oblasti i malé letiště pro práškovací letadla, betonové parkoviště, fotbalové hřiště, nepřístupný říční ostrov a majetek plynárenské společnosti. V jiných případech zase firma obdržela peníze na pozemky, jež vlastnili jiní lidé. O tyto dotace žádala obvykle bez jejich vědomí.

Kontrola zemědělské platební agentury také potvrdila, že společnost Agro Porúbka na pozemcích, pro něž dotace získala, nehospodařila.

Odpověď, proč se Agro Porúbce podařilo získat dotace, přitom není bůhvíjak komplikovaná. Přerozdělování zemědělských fondů EU na Slovensku je totiž založeno na systému důvěry: od zemědělců se nepožaduje, aby o vlastnictví dané půdy předložili důkazy. Pokud podvodník spojí několik malých pozemků do jednoho většího a ten použije k podání žádosti o dotaci, nikdo to okamžitě nezjistí – ani skuteční vlastníci půdy. Zemědělská platební agentura bude zkoumat, komu pozemky patří, pouze tehdy, jestliže dva různé subjekty požádají o dotaci na stejný pozemek.

Ve své zprávě z roku 2018 OLAF napsal, že v oblasti evropských strukturálních a investičních fondů a zemědělství bylo v období 2014 až 2018 na Slovensku zjištěno 1 649 podvodných a nepodvodných nesrovnalostí. Číslo představuje 19,29 % všech plateb z EU, což je nejvyšší podíl ze všech členských zemí. Španělsko, které se umístilo na druhém místě, mělo nesrovnalosti ve 3,3 % plateb. Čtrnáct šetření OLAFu ze Slovenska bylo ukončeno doporučením s žádostí o vrácení 2,29 % financí.

Někdo musí být první 

Maďarsko je pro změnu na špici seznamu unijních zemí, jimž OLAF vydal doporučení vrátit 3,84 % z finančních prostředků poskytnutých EU v období 2014 a 2018.

V roce 2018 generální prokurátor Maďarska Péter Polt odmítl kritiku Evropského parlamentu ohledně podvodného použití dotačních prostředků. Polt trval na tom, že vyšetřování na základě doporučení úřadu OLAF probíhala, a rovněž zveřejnil seznam všech takových soudních řízení od roku 2012.

Maďarští kolegové z Átlátszó zkoumali jednotlivé případy uvedené v seznamu generálního prokurátora a zjistili, že o některých nejprve informovala média a investigativní novináři. Až na základě těchto zpráv započal vyšetřování OLAF a teprve poté bylo zahájeno trestní stíhání.

Většina případů uvedených generálním prokurátorem je stále v průběhu šetření. Všechna obvinění se týkají podobných věcí jako například použití falešných certifikátů o výdajích a nafouknutí ceny vybavení. V některých případech žadatelé ani neměli v úmyslu projekt uskutečnit.

Na zetě mi nesahejte

Bývalá německá europoslankyně Ingeborg Grässle, která předsedala parlamentnímu výboru dohlížejícímu na využívání fondů EU, varovala v září 2019 o způsobu, jakým vláda Viktora Orbána využívá prostředky EU. Grässle uvedla, že Maďarsko „má problém s podvody, korupcí, veřejnými zakázkami a také se skutečností, že tamní soudní systém se nechce zabývat trestnými činy, snad proto, že jeho součástí jsou lidé, kteří chrání zločince“. Jeden z případů, který se v tomto ohledu často zmiňuje, přímo souvisí s rodinou Viktora Orbána.

Evropský úřad pro boj proti podvodům zaslal na začátku roku 2018 maďarským úřadům výsledek své dvouleté práce a doporučil právní kroky související se „závažnými nesrovnalostmi“ a „střetem zájmů“ u společnosti Elios Zrt. Ta v letech 2011 až 2015 získala zakázky na instalaci nového pouličního osvětlení ve městech po celé zemi. OLAF vyšetřoval celkem 35 smluv o celkové hodnotě 40 milionů eur (cca 1,1 miliardy korun) z prostředků EU.

Během podpisu smluv byl spolumajitelem a správcem společnosti třiatřicetiletý István Tiborcz, mimo jiné zeť premiéra Viktora Orbána a člen exkluzivního klubu sta nejbohatších lidí Maďarska.

Je také důležité zmínit, že Tiborczova společnost rovněž získala řadu dalších veřejných zakázek, které nebyly úřadem OLAF kontrolovány. Elios pracovala pro univerzity, stadiony, státní elektrárenskou společnost i železniční společnost. Kolegové z Átlátszó prošli všechny veřejné soutěže, které společnost Elios vyhrála, a zjistili, že 84 % jejích příjmů z veřejných zakázek v letech 2010 až 2016 pocházelo z fondů Evropské unie.

Podrobnosti o tom, jak společnost Elios fungovala, aby vyhrála výběrová řízení na veřejné osvětlení, byly odhaleny v oficiálních dopisech. Ty zaslal OLAF maďarským městům, jež dostala finanční prostředky EU na nová veřejná osvětlení a jejich instalaci pak zadala Eliosu. 

Dokumenty objasňují, jak byly veřejné soutěže zmanipulovány: kritéria pro výběrová řízení se na poslední chvíli měnila, konkurenční nabídky psaly stejné osoby, životní cyklus LED svítilen neodpovídal pravdě, byly odhaleny personální vztahy mezi subdodavateli a auditní společností a na některých místech společnost Elios představovala jediného uchazeče o nabídku.

V únoru 2019 maďarská vláda rozhodla, že Evropské komisi nepředloží faktury o projektech modernizace veřejného osvětlení prováděných společností Elios. Platby společnosti Elios tím pádem nelze čerpat z fondů EU a účet tak zaplatí maďarští daňoví poplatníci. Maďarská pobočka Transparency International v prohlášení uvedla, že „tímto krokem maďarská vláda potvrdila zapojení společnosti Elios do podvodného výběrového řízení a působí jako spolupachatel, který umožňuje podezřelým z korupce vyváznout bez postihu“.

To znamená, že OLAF již nemá právo celou věc nadále vyšetřovat. Jeho dopisy, jež byly zaslány obcím, umožňují zrekonstruovat, co se přesně stalo, a obsahují podrobnosti, které jasně naznačují, že došlo k trestným činům.

Maďarská policie již uzavřela dvě vyšetřování týkající se Eliosu. V obou případech konstatovala „nedostatek spáchaného zločinu“. Podle odborníků na trestní právo, které Átlátszó kontaktovalo, měla policie naopak dojít k závěru, že došlo ke zpronevěře finančních prostředků a státního rozpočtu zločineckou organizací.

Tento text vychází z původních článků našich partnerů z Maďarska, Polska a Slovenska.