Ázerbájdžánský parlament zaslal Poslanecké sněmovně ČR seznam čtyř vybraných poslanců, jež oficiálně pozval na pozorování tamních voleb. Dva z pozvaných poslanců – Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) – se nakonec vydali do Baku soukromě, neboť organizační výbor sněmovny žádost ázerbájdžánského parlamentu zamítl. Kdo jejich cestu organizoval a platil, není jasné. Indicie vedou k nedůvěryhodné nevládní organizaci a ázerbájdžánské ambasádě v Praze.
Koncem letošního ledna zamítl organizační výbor české sněmovny vyslat do Ázerbájdžánu oficiální delegaci, která měla odletět monitorovat tamní předčasné parlamentní volby, jež proběhly v neděli 9. února.
Ve včerejším článku jsme k tomuto tématu mimo jiné uvedli, že důvodem zamítnutí bylo riziko propagace vládnoucího režimu v Ázerbájdžánu.
Zákonodárci Procházková a Doubrava chválili volby v Ázerbájdžánu. Za peníze Ázerbájdžánu
Jak jsme dodatečně zjistili, ze čtveřice Ázerbájdžánem pozvaných poslanců – Stanislav Berkovec (ANO), Kateřina Valachová (ČSSD), Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) – se poslední dva z jmenovaných se zamítavým rozhodnutím kolegů nespokojili. Poslanec Holík a poslankyně Matušovská, zástupci dvou ideologicky protichůdných politických stran, tak minulý pátek sbalili kufry a vyrazili do Baku soukromě.
Nebyli ostatně jedinými českými zákonodárci, kteří se vydali pozorovat volby v jihokavkazské zemi neoficiálně, tedy jako soukromé osoby. Ve výše citovaném včerejším článku jsme přinesli informace o poslankyni Věře Procházkové (ANO) a senátoru Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz), kteří byli součástí skupiny evropských pozorovatelů, jejichž náklady na cestu, místní dopravu a ubytování platila tamní ústřední volební komise. Tedy stejný orgán, jehož nestrannost a výkon měli zákonodárci Procházková s Doubravou hodnotit.
Oba se na tiskové konferenci shodli, že volby proběhly za „demokratických podmínek“ a že „byly organizovány na vysoké úrovni“. Což se naprosto rozcházelo se závěry respektované mise OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která hlasování ohodnotila natolik negativně, že dokonce zpochybnila věrohodnost výsledků voleb (více než dvě třetiny křesel v tamním parlamentu získala strana Nový Ázerbájdžán – YAP – blízká současnému prezidentu Ilhamu Alijevovi, jenž „zdědil“ prezidentskou funkci po otci a vládne zemi tvrdou rukou téměř dvacet let).
Děkuji za zájem
I Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) zasedli v Baku za stůl posetý mikrofony místních médií, aby po skončení voleb sdělili své čerstvé dojmy ázerbájdžánským novinářům.
Poslance Holíka zaujaly technické detaily volebního soukolí. Rozplýval se například nad užitím Braillova písma na volebních lístcích, což podle něj „opět dokazuje, že se tato země stará o všechny své obyvatele“. Podle mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW) je v současnosti v ázerbájdžánských věznicích okolo třicítky lidí, kteří si s režimem prezidenta Ilhama Alijeva dovolili nesouhlasit. HRW upozorňuje, že jsou ve vazbě a vězeních nezřídka vystavováni mučení. Těm, co jsou na svobodě, pak režim podle lidskoprávní organizace významně omezuje většinu základních práv, jako je například svoboda shromažďování či projevu.
Poslanec Holík během tiskové konference vyzdvihoval i důležitost identifikace voličů pomocí detektoru využívajícího ultrafialové záření a jehož pomocí by se mělo po použití speciálního inkoustu určit, zda se někdo nesnaží hlasovat opakovaně. Záběry zaslané místními obyvateli Rádiu Svobodná Evropa (RFE/RL) však ukazují, že toto opatření příliš efektivní nebylo (viz „carousel-voting“ v následujícím videoklipu).
Ostatně použití videokamer ve volebních místnostech čeští poslanci – Holík s Matušovskou – zhodnotili jako „důležitý krok“, aniž by ázerbájdžánským médiím upřesnili, v čem spočívá jeho důležitost.
„Neviděli jsme žádná narušení a byli jsme velmi spokojeni s prací volebních komisí,“ ukončil za oba české zákonodárce pohled na proběhlé parlamentní volby v Ázerbájdžánu Jaroslav Holík s tím, že navštívili celkem 16 volebních místností.
Komunistická poslankyně Matušovská byla o poznání méně sdílná než její kolega z SPD. Ázerbájdžánské sdělovací prostředky žádnou její výpověď nezaznamenaly. To, že se po boku Holíka soukromého pozorování zúčastnila, dokazuje pouze fotografie z tiskové konference a nepřímo i odpověď Velvyslanectví Ázerbájdžánu v ČR, že z pozvaných poslanců nakonec přiletěli jen dva.
„Děkuji za váš zájem o dění v Ázerbájdžánu. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o služební cestu, kterou by schvaloval Parlament ČR, nemám důvod se o svých soukromých záležitostech veřejně vyjadřovat,“ odpověděla investigaci.cz poslankyně Matušovská
Poslanec Holík ani jeho asistentka na dotazy investigace.cz zaslané e-mailem a telefonáty nereagovali.
Snížený práh politické hygieny
Od zdroje z poslanecké sněmovny má investigace.cz informaci, že za organizováním soukromé pozorovatelské mise obou poslanců měla stát nevládní organizace European Council on Democracy and Human Rights (ECDHR – Evropská rada lidských práv a demokracie – pozn. red.). Za úctyhodným názvem nápadně připomínajícím ODIHR (Office for Democratic Institutions and Human Rights – jedna z kanceláří OBSE, jež se zabývá lidskými právy a pozorováním voleb) se ve skutečnosti skrývá polský nacionalistický politik Janusz Niedźwiecki.
- European Council on Democracy and Human Rights
European Council on Democracy and Human Rights (ECDHR) založil v březnu 2017 Janusz Niedźwiecki poté, co byl jeho kolega z xenofobní politické strany Zmiana (Změna) – Mateusz Piskorski – zadržen polskou kontrarozvědkou. Údajně na základě obvinění, že spolupracuje s ruskými tajnými službami. Piskorski totiž předtím vedl obdobnou nevládní organizaci, jež na pozorování voleb převážně ve státech postsovětského prostoru posílala evropské politiky, kterým byly blízké nacionalistické a pro-kremelské názory. Ti měli za úkol pozitivními vyjádřeními vyvažovat často kritické soudy ze strany respektovaných pozorovatelských misí jako je OBSE. Niedźwiecki tak po zatčení svého kolegy vycítil příležitost a založil svou organizaci se stejným cílem i modem operandi.
ECDHR od roku 2017 vyslalo pozorovatele například na volby v Rusku nebo na monitorování ilegálního referenda na Krymu. Její „nezávislí“ pozorovatelé je hodnotili pozitivně.
Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) o účasti poslance Holíka a poslankyně Matušovské na pozorování voleb v Ázerbájdžánu nevěděla. Domnívá se však, že cestu s největší pravděpodobností platila země, která zaslala pozvání. „Stranické centrály KSČM a SPD za vyslání dostaly, nebo dostanou ještě extra bonus od zvoucí země (100%). Například v prohloubení nějaké spolupráce v citlivých oblastech,“ přibližuje poslankyně, jaká může být motivace politických stran jako je SPD či KSČM.
„Jeho (poslance Holíka – pozn. red.) vyjádření jsem nečetla, předpokládám však, že byl využit propagandou Ázerbájdžánu. Věděl o tom a souhlasil s tím. Škodí to obrazu České republiky v demokratickém zahraničí,“ řekla investigaci.cz Němcová.
Pochopit, proč SPD, jež se v Česku veřejně profiluje jako protiislámská strana, vyslala svého poslance na volby do převážně muslimské země, opravdu není jednoduché. Holíkův vztah k tomuto náboženství ostatně ilustruje jeho vyjádření pro časopis Respekt: „Informování o nebezpečí islámu je něco jako hlásit počasí – meteorologům taky nikdo nezakazuje, aby informovali o tom, že přichází vítr.“ Podle loňské zprávy ministerstva vnitra patří SPD, v němž je poslanec Holík členem nejužšího vedení, k nejvlivnějším aktérům v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti.
Poslanec Holík si s citlivými politickými otázkami ale příliš těžkou hlavu nedělal ani v minulosti. V roce 2017 například odjel na pozvání strany Spravedlivé Rusko na oslavu tří let od ilegální anexe ukrajinského poloostrova Ruskem. Ukrajinské ministerstvo zahraničí jeho jednání ostře odsoudilo s tím, že pan poslanec má „snížený práh politické hygieny“.
Tajemný muž
Klíčem k porozumění tomu, kdo soukromou pozorovatelskou misi Holíka a Matušovské organizoval nebo sponzoroval, může být nakonec opět fotografie z tiskové konference.
Vlevo od Holíka sedí mladý muž. Podle zdroje z ázerbájdžánské komunity sídlící v Česku se jedná o konzulárního pracovníka ázerbájdžánské ambasády Eldara Valijeva. Zda po boku dvou českých poslanců na tiskové konferenci k volbám v Baku pouze tlumočil, nebo zda měl i jinou – například organizační roli – však představitelé ambasády investigaci.cz neozřejmili. Valijev, který se učil česky na univerzitě v Baku a studoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, žije dle svých slov v Česku více než 15 let. Je tajemníkem Evropsko-Ázerbájdžánské obchodní komory.
Na e-mail s našimi otázkami velvyslanectví Ázerbájdžánu do konce uzávěrky nereagovalo.
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.