Kontrolní mise EU v zemi kozla zahradníka

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa byl jedním z šestičlenné mise Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), která přijela letos v únoru do Česka především kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zpráva z cesty této šestice, vedené předsedkyní zmíněného výboru Monikou Hohlmeier, je téměř hotová. Vyplývá z ní, že unijní pravidla, jež mají zabránit střetu zájmů, České republika nesplňuje.

mikuláš peksa
Zdroj: Facebookový profil Mikuláše Peksy

Co obsahuje zpráva z vaší české kontrolní mise?

Je to asi deset stran textu a dvacet stran příloh, které charakterizují, co jsme viděli, a dávají doporučení, jak problémy řešit. Zatím je to jen návrh zprávy, všichni účastníci naší mise se k ní momentálně mohou vyjadřovat. Proto bych považoval za nekorektní návrh zprávy zveřejňovat, počkejte si na finální verzi. Ta by měla být hotova koncem dubna, až zprávu odsouhlasí všichni účastníci mise.

Překvapilo vás něco jako člověka, který zná české poměry lépe než vaši zahraniční kolegové?

Filozofií mise bylo prozkoumat jednotlivé stupně kontroly získávání a utrácení evropských peněz. Šli jsme tak po celém řetězci, chtěli jsme vidět, zda mechanismus předcházení střetu zájmů je opravdu funkční. Mise mi dala věci do kontextu, pomohla mi pochopit, jak je celý systém nastavený a co jsou jeho problematické části. Podle mého názoru je to především nedokonalé převedení evropské směrnice proti praní špinavých peněz do českého práva a nedostatečné pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.

Co konkrétně je špatně?

Směrnice proti praní špinavých peněz ukládá zřízení rejstříku, ve kterém je u každé firmy zapsáno, kdo je takzvaným koncovým vlastníkem, konečným uživatelem výhod. Takový rejstřík v Česku sice existuje, ale není dobře nastaven. Zapisuje se do něj na základě čestného prohlášení, nikdo přitom neověřuje, zda jsou zapsané údaje pravdivé. Rejstřík navíc není veřejný, nahlížet do něj mohou jen vybrané úřady. Například na Slovensku je tento rejstřík nastavený daleko lépe. To bezzubé nastavení rejstříku pochází z minulého volebního období, implementaci evropské směrnice mělo na starost ministerstvo financí, které tehdy řídil Andrej Babiš.

Co najdu v českém rejstříku, když si zadám Agrofert, respektive svěřenské fondy, do kterých ho Andrej Babiš vložil, a co ve slovenském?

Ve slovenském rejstříku je mezi konečnými uživateli výhod Andrej Babiš. Co najdete v českém nevím, nemám k němu přístup. Předpokládám ale, že tam bude uvedený správce svěřenských fondů. Mohu jen spekulovat o tom, že správce dal čestné prohlášení pro zápis do rejstříku, aby premiéra zbavil odpovědnosti.

A v čem jsou nedostatečné pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu?

Úřad smí zkontrolovat příjemce dotace. Když se však jedná třeba o dceřinou firmu, nesmí už kontrolovat matku. Například by mohl jako příjemce dotace kontrolovat Farmu Čapí hnízdo, ale už ne Agrofert, kdyby byla Farma součástí tohoto holdingu.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

A co překvapilo vaše zahraniční kolegy z výboru?

Asi bych začal od maďarského europoslance Sándora Rónaie. Ten říkal, že mu situace v Česku velice připomíná situaci v Maďarsku před pár lety, tedy na začátku období, kdy premiér Viktor Orbán začal utahovat šrouby. To je pro mě memento. V Maďarsku mají se zneužíváním evropských dotací větší problém než my, systém se změnil v oligarchickou kliku kolem premiéra Orbána a jeho přátelé jsou nejbohatší dotační podnikatelé v zemi. Začalo to zrušením kontrolních mechanismů, v důsledku toho mohli spříznění podnikatelé tak vyrůst. U nás se teď otevírají dveře podobnému vývoji.

Německou kolegyni zase udivilo, jak zvláštně je u nás nastavená podpora zemědělcům. Ve většině evropských zemí je zvykem, že dotace jsou pro malé zemědělce, rodinné farmy. V Česku je systém nastavený tak, že protežuje velké korporace, podniky.

Premiér Babiš o vás a dalším českém členovi mise Tomáši Zdechovském (lidovci) řekl, že jste „vlastně vlastizrádci“, kteří „bojují proti českému premiérovi, místo aby bojovali za české zájmy“. Dotklo se vás to?

Nebylo to moc příjemné. Když se to dostalo do médií, anonymní hrdinové mi vyhrožovali. Trvalo to do té doby, než s koronavirem poklesl zájem o kauzu střetu zájmů.

Říkal jste, že návrh zprávy zatím zveřejnit nechcete, dokud nebude hotová její finální verze. Shrňte alespoň její základní poselství.

Mohu zopakovat, co už jsem zmiňoval. Implementace směrnice proti praní špinavých peněz se musí změnit, zlepšit. Musí být jasné, kdo je konečný uživatel výhod, musí se systematicky ověřovat, zda žadatel o dotaci není ve střetu zájmů. Také je třeba pohnout s pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu, aby mohl věci opravdu důsledně prošetřovat. 

Česká dotační bažina

Co bude následovat?

Až se na finální verzi zprávy shodne celá šestičlenná mise, předložíme ji výboru a ten dá doporučení Evropskému parlamentu. Na jeho nejbližším zasedání se má hlasovat o usnesení k situaci v České republice. V doporučení by mělo být, že systém v Česku musí zavést nezávislou kontrolu, která znemožní, aby dotace zneužívali k obohacování ti, kdo jsou zrovna u moci. 

Bude to chtít celý výbor pro rozpočtovou kontrolu, když jeho místopředsedkyní je například Martina Dlabajová za ANO?

Jsem hodně zvědavý, jak se k tomu postaví. Stejně jako další místopředseda výboru, Tamás Deutch z maďarské vládní strany Fidesz. Většina výboru je ale velice zásadová, snaží se pojmenovávat problémy pravými jmény.

Myslíte si, že je v tomto směru reálné prosadit nějakou změnu v Česku? Hned po vyhlášení nouzového stavu se na pořadu jednání vlády přece zčistajasna objevila (a po kritice médií byla rychle stažena) novelizace „zákona o vytvoření rejstříku koncových vlastníků“, která měla naopak pozici premiéra Babiše vylepšit, protože rejstřík by se nevztahoval na svěřenské fondy, kam vložil svůj majetek.

Samozřejmě, že to je těžké, když máte kozla zahradníkem. Ale principiálně to možné je, takové věci by měli řešit lidé, kteří dotace nečerpají. 

Co může vaše mise přinést?

Evropský parlament se při tvorbě usnesení řídí zprávami a dalšími dokumenty výborů, jež jsou určeny pro dalších sedm set kolegů poslanců, kteří ten či onen problém nesledují tak detailně. Tyto zprávy jsou pro ně užitečným vodítkem. Parlament se bude muset postavit k tomu, že se dojednává rozpočtový rámec Unie na dalších sedm let a na vyjednávání se podílejí lidé jako premiér Babiš, ve střetu zájmů je ale také ministr zemědělství Miroslav Toman, kteří mohou z evropských dotací zároveň profitovat. Evropský parlament je volený občany, měl by bránit jejich zájmy, vystoupit proti střetu zájmů.

Není to ale poněkud patová situace? Už delší dobu se o střetu zájmů českého premiéra mluví, ale nic se neděje.

Není to tak, že se nic neděje. Na evropské úrovni probíhá řada diskusí ohledně řešení situace v Česku. Jejich počet je násobně vyšší než před rokem. V tuto chvíli se hledají konkrétní legislativní opatření, která by k nápravě situace přispěla. Uznávám, že to je složité. Česko není samo, stejné problémy jsou i v Maďarsku, v Polsku, vlády těchto zemí se podporují, navzájem si pomáhají v obcházení pravidel.

Autorka článku: Hana Čápová
Autor úvodní fotografie: Facebookový profil Andreje Babiše
Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja ReporterówInvestigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.