Počátkem roku jsme ke čtvrtému výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vydali e-knihu Neděkuj, pamatuj. Podíleli jsme se na projektu OCCRP a zpravodajského serveru Meduza, který odhalil, co všechno může vlastnit ruský prezident Vladimir Putin. Náš projekt pojmenovaný KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“) zpřehlednil a katalogizoval majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina. Dále jsme se věnovali dezinformačním webům, a to v rámci projektu Firehose of Falsehood (Ohňostroj lží), kdy jsme spolu s dvanácti redakčními týmy ze střední a východní Evropy mapovali dezinformační ekosystém, organizovaný v Evropě ruským státním aparátem.
Rok 2022 přinesl redakci investigace.cz nejen nové projekty, ale i několik ocenění. Pavla Holcová, zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku a regionální editorka Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), dostala prestižní Allardovu cenu. Tu udílí nadace Allard Prize Foundation za výjimečnou odvahu při ochraně lidských práv, prosazování právního státu a za boj proti korupci. Novinářskou cenu nám udělila také Nadace Open Society Fund (OSF) za podcast Odposlech – konkrétně za rozhovor s ruským opozičním novinářem Romanem Aninem. Ocenění obdrželi Lukáš Nechvátal a Nikola Klepáčková. Nominaci jsme získali také za kauzu Pandora Papers, jež odhalila utajené offshorové schéma bývalého premiéra Andreje Babiše, a za text, který popisoval slovensko-čínskou pračku peněz.
Čtyři roky po vraždě
„Neděkuj, pamatuj.“ To byla odpověď, kterou investigativní novinář Ján Kuciak s oblibou používal, když mu chtěl někdo poděkovat za laskavost, pomoc nebo jen za zaplacení piva. Po jeho vraždě nabyla slovní hříčka daleko hlubšího významu. Čtyři roky po smrti Jána a jeho snoubenky Martiny Kušnírové jsme vydali stejnojmennou e-knihu.
Obsahuje rozhovory se třinácti slovenskými osobnostmi, kterým vražda a její následné vyšetřování změnily či ovlivnily život. Některé rozhovory jsou velmi osobní, jiné analyzují změny ve slovenské společnosti a hledají odpověď na otázku, jak ji odkaz Jána a Martiny proměnil. Samostatnou kapitolou je vyprávění o spravedlnosti a také o tom, jak několik odvážných vyšetřovatelů dokázalo kauzu Kuciakovy vraždy dotáhnout do konce i za cenu osobního nepohodlí a výhrůžek.
Vedle rodičů zavražděných mladých lidí v knize mluví například hlavní vyšetřovatel tohoto případu Peter Juhás, policejní prezident Štefan Hamran, advokát matky zavražděné Martiny Roman Kvasnica, prokurátor Daniel Lipšic, předseda Specializovaného trestního soudu Ján Hrubala, sociolog Michal Vašečka či politolog Erik Láštic. Rozhovory vedla Pavla Holcová a Eva Kubániová, obě Martinu a Jána velmi dobře znaly. Poté, co na Slovensku nedávno padla vláda a reálně hrozí návrat k moci politiků spojených s nejtemnějším obdobím mladého slovenského státu, představuje tato publikace varovné memento toho, co se na Slovensku dělo a opět může dít.
Pandora Papers
Po celý rok jsme pokračovali ve zveřejňování českých příběhů, které odhalil projekt Pandora Papers (založený na úniku zhruba dvanácti milionů dokumentů ze čtrnácti právních kanceláří, jež poskytují offshorové služby). Popsali jsme například komplikované finanční schéma, které vytvořila Ivana Tykač, královna realit a manželka jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače. Podle dokumentů v Pandora Papers měly z jejích offshorů protéct směrem k jejím českým firmám stovky milionů korun. Nebylo však zřejmé, zda šlo o reálné převody peněz, nebo zda transakce proběhly jen na papíře. A pokud se napříč účty přelévaly reálné peníze, nebylo jasné, odkud pocházely.
Mimo to jsme se zaměřili i na další majitele offshorových firem, kteří se pohybovali ve veřejném prostoru. Například rodina kladenských právníků Račokových si díky anonymním offshorům na Seychelách vytvořila predátorský systém. Lidem půjčovala peníze na smlouvy obsahující drastické pokuty, a když nezaplatili, jejich byt nebo dům šel do dražby.
Tajemný zdroj Panama Papers
Rozhovor s mužem vystupujícím pod fiktivním jménem John Doe nás vrátil k dřívějšímu úniku dat, známému jako Panama Papers. Po letech se novinářům Bastianu Obermayerovi a Frederiku Obermaierovi znovu ozval anonymní whistleblower, který jim v roce 2015 poskytl více než 2,6 terabytů tajných dat, včetně milionů interních e-mailů. Data pocházela z panamské právní firmy Mossack Fonseca, jednoho z nejdůležitějších poskytovatelů služeb v oblasti globálního byznysu offshorových firem. Po informacích z Panama Papers, publikovaných pod záštitou Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), musela na svou funkci rezignovat řada politiků. Únik dat spustil vyšetřování tisíce případů po celém světě. Od té doby platí ohledně zakládání skořápkových firem přísnější pravidla. Vládám všude po světě se díky těmto datům také podařilo získat zpět více než 1,3 miliardy dolarů ztracených na daňových příjmech. John Doe teď poprvé začal mluvit o tom, co ho k předání dat vedlo, jak ho zklamala německá policie i kdo by ho chtěl nechat zavraždit.
Majetek mocných Rusů
Ruská agrese proti Ukrajině spustila nejen mezinárodní sankce, ale také zájem o majetek mocných Rusů v Evropě a v USA. Právě tomu se věnuje projekt Russian Asset Tracker (RAT), na kterém jsme spolupracovali s dalšími čtyřiadvaceti evropskými médii. Databáze zatím nabídla pohled na vlastnictví majetku prvních pětatřiceti osob, jejich rodin a obchodních partnerů. Těchto celkově asi sto sedmdesát lidí bylo vybráno na základě seznamu „klíčových podporovatelů a uživatelů výhod kremelského režimu“, které tým ruského opozičního lídra Alexeje Navalného doporučil sankcionovat. Jedná se o vůbec největší a nejkomplexnější audit majetku mocných Rusů, jejž mají mimo svou rodnou zemi. Postupně se databáze bude rozšiřovat o další vlivné osobnosti ať už z prostředí byznysu, nebo politiky.
Věnovali jsme se i majetku Vladimira Putina, konkrétně českým a slovenským dceřiným firmám společnosti Gunvor. Ta patří k jedněm z největších obchodníků s plynem a ropou na světě a se surovinami nadále obchodovala i po invazi Ruska do Ukrajiny. A to přes svůj odštěpný závod v Česku a na Slovensku, aniž Gunvor předkládal ze zákona povinné finanční závěrky. V českém obchodním rejstříku sice není jediné ruské jméno spojené s Gunvorem, analytici a lidé kdysi blízcí Putinovi se ovšem shodují, že skrytým spoluvlastníkem byl právě ruský prezident. Společnost Gunvor vydělávala na obchodech s ruskou státní firmou Rosněfť. Ropu a zemní plyn od ní nakupovala za směšně nízké ceny, na Západ je však prodávala za ceny tržní, tedy se ziskem několika set procent.
Pokud jde o Putinův majetek, průlomový byl projekt, který odhalil, co všechno může ruský prezident vlastnit. Naši kolegové, ruští novináři z konsorcia OCCRP a zpravodajského serveru Meduza, získali data z neveřejné domény LLC Invest.ru. Metadata e-mailů pod touto doménou poskytla důkaz, že ruské firmy, jež spolu oficiálně nemají vůbec nic společného, jsou propojené minimálně na úrovni managementu. A všechny majetky, které se kdy podařilo s Putinem spojit, sdílejí právě tuto doménu. Na papíře mají společnosti užívající doménu LLC Invest.ru často uvedeno, že jejich vlastníky jsou například bankéři nebo ruští oligarchové. Všechny tyto majitele ale zároveň spojuje fakt, že jsou to lidé z blízkého okruhu prezidenta Putina. Vznikl tak přehled majetku, vlastněného přes konsorcium LLC Invest, který se váže k Vladimiru Putinovi. Jde o luxusní usedlosti, bankovní účty, sportovní resort, vinice, soukromou letku či jachty v účetní hodnotě až 4,5 miliardy dolarů.
K mapování ruského majetku také přispěl únik dokumentů Pandora Papers. Tým Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, jehož členem je také investigace.cz a který má veškerá data k dispozici, pracoval i po vydání nejdůležitějších kauz z této databáze na zpřístupnění dalších uniklých informací. Ve své Offshore Leaks Database poskytl novou várku dat, tentokrát od právnické firmy s majoritní ruskou klientelou. Zveřejnil zde jména osmi set Rusů, mezi něž patří třeba bývalý ministr informací a komunikace a poradce prezidenta Vladimira Putina Leonid Rejman nebo oligarcha Roman Avdějev, majitel sankcionované banky Credit Bank of Moscow, který podniká ve stavařském a dřevozpracujícím průmyslu a patří mu moskevský fotbalový klub Torpedo.
Na konci roku přišla investigace.cz s projektem pojmenovaným KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“), jenž zpřehledňuje a katalogizuje majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice či zastávají strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Mocní Rusové se za pomoci právníků a offshorových společností naučili své bohatství skrývat. Zjistit, kdo co vlastní, je tak úkol náročný i pro zkušené policejní vyšetřovatele. My jsme využili našeho v Česku ojedinělého přístupu do mezinárodních novinářských projektů, jako jsou Panama Papers, FinCen Files nebo Pandora Papers, a zmapovali jsme, kdo z mocných Rusů v Česku ukrývá své majetky. Naše zkoumání jsme se rozhodli zveřejnit formou medailonků těchto osob v přehledné databázi.
Databáze majetků Křetínského, podvody s leasingem a exekucemi a nebezpečná hnojiva
Pokračovali jsme i v databázovém projektu s názvem Impérium. Jeho první část se týkala Andreje Babiše – podařilo se nám najít téměř osm set firem, jež s ním byly nějak spojeny, a zmapovat dotace v hodnotě skoro devatenácti miliard korun, které získaly. Projekt Impérium, soustřeďující informace o majetku a firmách vlivných českých oligarchů, jsme rozšířili o muže, který Andreje Babiše v žebříčku nejbohatších Čechů předběhl a umístil se na čtvrtém místě. „Impérium DK“ se věnuje podnikatelským aktivitám Daniela Křetínského a celý projekt by měl pomoci pochopit, jakým způsobem ve střední Evropě dochází k monopolizaci ekonomické, politické a mediální moci. Databáze je dostupná na adrese https://imperiumdk.investigace.cz/.
Vyjma různých zbohatlíků a mocných tohoto světa jsme se věnovali i příběhům obyčejných Čechů, kteří za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Přestože své finanční závazky vzorně spláceli, o auto i peníze nakonec přišli. Mezi nimi a leasingovou firmou byl totiž mezičlánek, firma Jitoro či Deteka, který peníze vybrané od zákazníků přestal leasingovce posílat. Podvedení klienti se zřejmě obrátí na soud a my budeme sledovat, jak jejich kauzy dopadnou.
Upozornili jsme také na podivný případ exekutora Igora Ivanka, který neposlal Všeobecné zdravotní pojišťovně desítky milionů korun, jež vymohl od jejích dlužníků. Když se věc provalila, pojišťovna k němu byla nebývale vstřícná. Nepodala trestní oznámení jako v jiných podobných případech, ale dohodla se s ním, že jí peníze bude splácet. Kvůli zpronevěře přitom jiní exekutoři skončili ve vězení. Podle kontrolní komise exekutorské komory je Ivankův případ závažný, a proto vůči němu vznesla kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud o ní zatím nerozhodl.
Zabývali jsme se i byznysem, který prý vynáší víc než obchod s drogami či zbraněmi. Jde o prodej nelegální zemědělské chemie. Více než šestina pesticidů, jež se jako postřik dostanou na česká pole, jsou buď zakázané přípravky, nebo levnější padělky oficiálních značek. Česko bohužel patří mezi pět zemí EU, kde se černému trhu s těmito produkty daří nejvíce.
Dezinformační ohňostroj
V rubrice Data Boutique jsme se věnovali především dezinformacím. Součástí ruské agrese v Ukrajině byla například i propagandistická a dezinformační války šířená v prostředí sociálních sítí. Vytvořili jsme proto přehledný nástroj monitorující debaty o tomto konfliktu na sociální síti Facebook. Záměrem bylo lépe porozumět, jakým způsobem se o válce komunikuje a jak je prezentována nebo interpretována skupinami i osobami, které jsou k propagandě a dezinformacím náchylné.
Země Evropské unie řešily, zda a jak blokovat konspirační a dezinformační weby. Data posléze ukázala, že jejich návštěvnost začala klesat. Z naší analýzy vyplynulo, že počty návštěv poklesly přibližně o 30 %. Proměnila se také struktura návštěvnosti a konspirační a dezinformační scéna se rozštěpila. Zatímco většina menších webů se již nebyla schopna vrátit na svá původní čísla, čtveřice Aeronet, Protiproud, AC24 a CZ 24 se stala stálicí této scény.
Na konci roku jsme začali publikovat texty projektu Firehose of Falsehood (volně přeloženo jako Ohňostroj lží). Projekt je pojmenován podle jedné z propagandistických technik, kterou jako první definoval americký think-tank RAND Corporation. Jde o strategii opakovaného a nepřetržitého sdílení informací bez ohledu na to, jestli jsou pravdivé a konzistentní. V rámci projektu Firehose of Falsehood spolupracovalo třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy pod vedením Josefa Šlerky z investigace.cz. Cílem bylo důkladně prozkoumat dezinformační ekosystém organizovaný ruským státním aparátem působící v Evropě. Projekt využíval hloubkovou analýzu dat a metadat v kombinaci s vhledem do situace v konkrétních zemích, kde novináři spolupracující na projektu žijí a pracují.
Zjištění umožnila nahlédnout pod povrch fungování proruských a protizápadních dezinformačních sítí působících ve střední a východní Evropě a ukázat, jak obrovský rozsah a dosah tento ohňostroj lží má. Obsah zkoumaných webů je často zmanipulovaný nebo rovnou vymyšlený, některé přinášejí populární konspirační teorie nebo konspirace specifické pro danou zemi, jiné do mixu těchto „informací“ přidávají i nacionalistické či ultrapravicové narativy. Tyto stránky se navzájem často propojují a vytvářejí společně rozsáhlý ekosystém hlásných trub ruské propagandy, konspirací a ultrapravicové ideologie v jednotlivých státech střední a východní Evropy.
