Ohňostroj lží v České republice

Dezinformace a konspirace jsou  v České republice přítomny již řadu let a servery, které je šíří, pravidelně sleduje asi desetina internetové populace. Nejčastěji sdílené jsou kremelské narativy a konspirace proti očkování. Při šíření dezinformací lze v České republice vysledovat tři období, která sehrála klíčovou roli: ruská anexe Krymu v roce 2014, pandemie Covidu-19 a ruská invaze do Ukrajiny. Při distribuci konspirací a dezinformací u nás hrají důležitou roli i sociální sítě. Českou specialitou jsou pak řetězové e-maily. Nejvýznamnější konspirační a dezinformační stránky v ČR mají obrovskou návštěvnost – na weby AC24.cz, CZ24 a Protiproud zavítá měsíčně sto tisíc až milion uživatelů. 

Konspirační teorie, například že koronavirus byl vytvořen záměrně v laboratořích za peníze Billa Gatese, považuje za pravdivé 10 až 15 % české populace. Další průzkumy a statistiky přinášejí obdobné závěry. Přibližně 10 % občanů podporuje ruskou invazi do Ukrajiny, zatímco dalších 30 % si není jisto, kdo má pravdu. Extremistické strany také v českých volbách pravidelně získávají 10 až 15 % hlasů. Z tohoto pohledu není situace v České republice výrazně špatná, ale ani dobrá.

Obsah konspiračních a dezinformačních serverů v ČR pravidelně konzumuje přibližně 10 % české internetové populace. Podle analýzy serveru investigace.cz jsou jejich hlavním obsahem kremelské narativy a konspirace proti očkování. V této směsi obsahu se zrcadlí tři významná období, která ovlivnila krátkou historii antisystémových webů.

Vzestup českých konspiračních a dezinformačních webů souvisí s ruskou okupací Krymu v roce 2014. V té době vznikly nebo posílily ty nejznámější, například Aeronet. V roce 2017 tyto weby vyvolaly dezinformační kauzu zvanou Lithium, kterou následně využila populistická politická strana ANO a další subjekty k útokům na ČSSD, tehdejšího lídra parlamentních voleb. Podle výzkumů stála tato kauza vládní ČSSD několik procent voličů a vedla k následné změně vlády a nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra.

Druhou vlnu posilování konspiračních a dezinformačních webů vyvolala v Česku podobně jako v řadě dalších zemí pandemie koronaviru. V tomto období se tyto kanály silně prosadily také na Facebooku, v Česku nejpopulárnější sociální síti. Téměř polovina nejvíce sdílených článků o koronaviru na Facebooku pocházela právě z konspiračních a dezinformačních webů.

Třetí nárůst aktivity dezinformačních webů souvisí s ruskou invazí do Ukrajiny. Některé z existujících stránek přejaly kremelský narativ o legitimitě invaze a propagovaly obraz Ukrajiny prezentovaný vládou Ruské federace. První oficiální českou reakcí na tento obsah bylo odstranění osmi dezinformačních webů ze záznamů DNS vedených národním registrátorem CZ.NIC. České vojenské zpravodajství následně požádalo poskytovatele internetových služeb (ISP) o zablokování přístupu k dalším stránkám.

Blokování těchto stránek sice zpočátku vedlo k poklesu jejich návštěvnosti, nakonec ale návštěvnost některých velkých dezinformačních stránek zvýšilo, protože tyto weby přešly na nové adresy URL a ty už se vládě a poskytovatelům přístupu k internetu nepodařilo znovu zablokovat.

Mezi největšími konspiračními a dezinformační stránkami jsou v ČR weby AC24.cz, CZ24 a Protiproud, které mají návštěvnost mezi sto tisíci a milionem uživatelů měsíčně. Například stránka AC24 žije z reklamy, nebo to alespoň tvrdí její majitel. Jiné, například Protiproud, údajně získávaly alespoň část svých příjmů ze zahraničních zdrojů.

Podle údajů analytického nástroje Similarweb získávají tyto stránky většinu návštěvnosti přímým zadáním adresy do prohlížeče nebo z výsledků vyhledávání. Sociální sítě, například Facebook, přinášejí dezinformačním a konspiračním webům jen asi 5 až 10 % návštěvníků.

Facebook sice není pro počet přesměrování na dezinformační a konspirační weby zásadní, přesto hraje na české antisystémové scéně klíčovou roli. Většina dezinformačního obsahu je původní, ať už jde o video, nebo o text. Facebookové skupiny tak vytvářejí samostatný ekosystém s vlastními celebritami. Bylo tomu tak i v případě Ladislava Vrábela, který byl jedním z těch, kdo do Prahy v září 2022 svolali demonstraci proti vládě. Zúčastnilo se jí přibližně 70 000 lidí.

Dezinformace a konspirační obsah jsou na Facebooku často spojeny s šířením rasismu, xenofobie, nenávistných projevů a dalších negativních jevů. Česká policie, státní zastupitelství a soudy v boji proti nim zvyšují své úsilí. V roce 2021 byla za nenávistný komentář na Facebooku jedna osoba podmíněně odsouzena.

Zvláštností českého dezinformačního prostředí jsou řetězové e-maily. Ty slouží k šíření dezinformací a konspirací především mezi staršími lidmi. Podle výzkumů obdržela alespoň jeden takový e-mail přibližně polovina uživatelů internetu v ČR. Pět procent z nich uvádí, že takový e-mail alespoň jednou přeposlali svým přátelům.

V rámci české politické scény konspirace aktivně využívají a sdílejí zejména politici SPD. Například europoslanec této strany Ivan David je předsedou spolku Nová republika a aktivním autorem příspěvků na jeho webu. Na využívání dezinformací a konspirací v minulosti vsadila i řada dalších politických stran, například krajně pravicový Volný Blok.

Vedle Facebooku hraje na dezinformační scéně zásadní roli sociální síť Telegram. Dosah některých skupin a kanálů je srovnatelný s dosahem podobných skupin na Facebooku nebo větší. Publikum Telegramu se v posledním roce rozrostlo a lze očekávat, že jeho důležitost bude i nadále růst. Vzhledem k jazykové a kulturní blízkosti sdílí česká dezinformační scéna řadu konspirací a dezinformací s tou slovenskou. Oddělit počty českých a slovenských návštěvníků antisystémových webů nebo členů antisystémových skupin, zejména na Telegramu, je často obtížné.

Systematicky se boji proti dezinformacím na úrovni vlády a státní správy věnuje Centrum proti hybridním hrozbám, které je zřízeno a financováno ministerstvem vnitra. Nedávno byla také zřízena a obsazena pozice zmocněnce vlády pro média a dezinformace. Vláda dále připravuje nový zákon, jenž by umožňoval blokovat webové stránky se závadným obsahem, který přímo ohrožuje bezpečnost státu.

V nevládním sektoru bojuje proti dezinformacím několik organizací a soukromých společností. Iniciativa Nelež se snaží přesvědčit firmy, aby na webových stránkách s dezinformačním a konspiračním obsahem neinzerovaly. Nadační fond nezávislé žurnalistiky vede přehled konspiračních a dezinformačních webů, který je základem pro označování takového obsahu na českém vyhledávači Seznam. Existuje také skupina Čeští elfové, inspirovaná podobným hnutím v Litvě, která sleduje a vyhledává dezinformace a kremelskou propagandu.

Jak je tomu v ostatních zemích střední a východní Evropy, najdete zde.

Článek vznikl v rámci projektu German Marshall Fund – Ruská informační válka Mediální partner WDR v Německu nebyl financován GMF.

Vedoucí projektu: Josef Šlerka, Investigace.cz

Seznam novinářů, kteří se projektu účastní:
Josef Šlerka, Investigace.cz, Česká republika
Anastasiia Morozova, Julia Dauksza, Anna Gielewska, FRONTSTORY.PL, Polsko
Karin Kőváry Sólymos, ICJK, Slovensko
Boglárka Rédl, Márton Sarkadi Nagy, Átlátszó, Maďarsko
Kaili Malts, Delfi Estonsko
Inese Liepiņa, Re:Baltica, Lotyšsko
Sarunas Cerniauskas, Siena.lt, Viktoras Dauksas, DebunkEU.org, Litva
Palina Milling, Petra Blum, Westdeutscher Rundfunk (WDR), Německo
Katarina Bulatović, Oštro, Slovinsko
Anja Vladisavljević, Oštro, Chorvatsko
Iulia Stănoiu, Context.ro, Rumunsko
Atanas Tchobanov, BIRD.BG, Bulharsko
Marija Vučić, KRIK, Srbsko

Článek vznikl v rámci projektu Ruská informační válka, který podpořil German Marshall Fund. Mediální partner WDR v Německu nebyl financován GMF. Děkujeme bezpečnostnímu výzkumníkovi Vladimíru Smitkovi z lynt.cz za jeho technické a OSINT poznatky. Děkujeme také Karlu Minaříkovi, autorovi vizualizace sítě a Jakubovi Kubsovi z Debunk.eu za pomoc při datových analýzách.

  • Jak jsme vytvořili seznam webových stránek
  • Metodika vizualizace sítě
  • Kategorizace webových stránek

Metodologie

  • Výběr webových stránek zahrnutých do projektu FoF vychází ze seznamu stránek označených jako ruské pilíře dezinformací a propagandy, který shromáždilo americké ministerstvo zahraničí.
  • Seznam byl dále rozšířen. Prvním přírůstkem na seznamu jsou další ruské webové stránky, které často sdílejí obsah nebo jiné konspirační či prokremelské narativy z webových stránek uvedených na seznamu ministerstva zahraničí. Tyto údaje jsme shromáždili pomocí webové služby Ahrefs. Kromě toho jsme zkoumali sdílené čtenáře pomocí údajů z online nástroje Similarweb – výsledkem bylo zařazení webových stránek, které navštěvují lidé čtoucí weby z původního seznamu DoS. Za weby šířící dezinformace jsme pak považovali ty, které byly jako takové často označovány databází EUvsDisinfo.
  • Dále jsme na seznam zařadili webové stránky z jednotlivých zemí našeho šetření, které se přímo podílejí na sdílení obsahu z prokremelských, konspiračních nebo ultrapravicových kruhů. (Případně jsou zařazeny weby z příslušných zemí, které se podílejí na šíření takového obsahu nebo narativů, aniž by přímo odkazovaly na zdroje.)
  • Nakonec jsme doplnili i webové stránky, na které všechny tyto weby často odkazují, například Breitbart, ZeroHedge a další.
  • Pro vizualizaci jsme prostřednictvím Ahrefs.com stáhli všechny zpětné odkazy z webových stránek a propojili je dohromady.

  • Graf ukazuje webové stránky z našeho seznamu (viz metodická poznámka Jak jsme vytvořili seznam webových stránek) a jejich vzájemnou provázanost. Body jsou jednotlivé stránky. Hrany mezi nimi vypovídají o tom, že jedna ukazuje na druhou nebo že obě ukazují na sebe navzájem (a to alespoň pětkrát za dobu existence webu).
  • Kliknutím na každý bod se zobrazí seznam domén, na které vedlo alespoň pět odkazů z dané domény, a seznam domén, ze kterých vedlo alespoň pět odkazů na danou doménu. Údaje pocházejí z webu Ahrefs.com. Velikost uzlu odpovídá tomu, jak jedna strana funguje jako informační most mezi různými skupinami a webovými stránkami. A počítá se matematicky jako betweenness centrality. Barva uzlů odpovídá jednotlivým zemím s výjimkou stránek patřících k alt-right, krajní pravici a konspiraci v Severní Americe, které souhrnně označujeme jako radikální.

  • Při kategorizaci webových stránek na prokremelské, dezinformační, konspirační a ultrapravicové jsme vycházeli z předchozích výzkumů provedených v této oblasti (např. „Misinformation in action“ Harvard Kennedy School). Opírali jsme se zejména o databázi EUvsDisinfo, která shromažďuje a analyzuje příklady nepravdivých informací/dezinformací a kategorizuje média a webové stránky šířící dezinformace a zmanipulovaný obsah. Odvolávali jsme se také na obsahové analýzy místních organizací pro ověřování faktů.