Exekutor Igor Ivanko neposlal Všeobecné zdravotní pojišťovně desítky milionů korun, které vymohl od jejích dlužníků. Když se věc provalila, pojišťovna k němu byla nebývale vstřícná. Dohodla se s ním, že jí peníze bude splácet. Trestní oznámení nepodala. Kvůli zpronevěře přitom jiní exekutoři skončili ve vězení. „Nevybavuji si případ, kdy by za tohle nebyl exekutor odsouzen,“ říká Jiří Prošek, předseda kontrolní komise exekutorské komory.
Peníze pěti set lidí
Jedním z exekutorů, kteří vymáhají dluhy pro největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu VZP (má zhruba šest milionů klientů), se Igor Ivanko stal v roce 2011. Dlužníků má pojišťovna hodně, loni jich bylo více než 230 tisíc. Rámcovou smlouvu o provádění exekucí s ním tehdy uzavřela krajská pobočka pojišťovny v Praze. O pět let později si zaměstnanci z oddělení vymáhání a správy pohledávek pojišťovny všimli, že jim exekutor Ivanko asi neposílá vše, co vybral.
Na jaře 2017 dal ředitel VZP Zdeněk Kabátek podnět ministerstvu spravedlnosti, aby provedlo kontrolu exekuční činnosti Igora Ivanka. Navzdory mimořádné ministerské kontrole se exekutor nepolepšil, slovy mluvčí VZP Viktorie Plívové: „Ze strany exekutorského úřadu nedošlo k odstranění opožděných úhrad vymoženého plnění.“ Ředitel Kabátek proto podal na exekutora Ivanka také stížnost k exekutorské komoře.
Až potud je chování VZP srozumitelné. Pak ale začala být pojišťovna, v jejíž správní radě jsou lidé jmenovaní vládou a poslanci, k exekutorovi Ivankovi neobvykle vstřícná.
V listopadu 2020 s ním uzavřela první „Dohodu o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady“. Její podstatou je přiznání exekutora, že od klientů VZP vymohl více než 19 milionů korun (přesně 19 488 157,65 korun), ale pojišťovně peníze neposlal. Exekutor se zároveň zavázal, že dluh splatí ve dvanácti měsíčních splátkách od listopadu 2020 do října 2021. Dohoda mezi VZP a exekutorem je veřejně dostupná v registru smluv.
Klientů VZP, od kterých Ivanko vymohl dlužné peníze, ale pojišťovně je neposlal, je podle přílohy zmíněné dohody víc než pět set. Exekutor jim zabavil částky od stokorun až po více než tři sta tisíc, nejčastěji šlo o desítky tisíc vymožených korun. Jejich jména jsou ve zveřejněné dohodě začerněna, jisté ale je, že řadě z nich exekuce citelně zasáhla do rozpočtu, a tím i do života.
Letos v lednu uzavřela VZP s Ivankem druhou „Dohodu o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady“. Podle ní exekutor vymohl přes 13 milionů korun (přesně 13 567 017,35 korun), které pojišťovně nevyplatil. Opět se zavazuje, že peníze bude vracet v měsíčních splátkách od prosince 2021 do prosince 2022.
VZP přitom nechtěla ani korunu navíc, žádné úroky z prodlení, pokuty či penále, jaké musí platit její drobní dlužníci, od nichž peníze pocházely.
Na exekutora Ivanka nepodala ani trestní oznámení. „Nevybavuji si případ, kdy by za tohle nebyl exekutor odsouzen,“ říká Jiří Prošek, předseda kontrolní komise exekutorské komory a její bývalý prezident. „Všichni, kteří měli takový problém, skončili ve vězení.“
Například loni na podzim potvrdil Vrchní soud v Olomouci trest 8,5 roku vězení – za zpronevěru a zneužití pravomoci – bývalé přerovské exekutorce Jitce Studené. Věřitelům nevyplatila zhruba 26 milionů korun, které vymohla v bezmála třech stech exekučních řízeních. Žena se hájila mimo jiné tím, že přestože už není exekutorka a má nižší příjem, dluhy věřitelům splácí. Žalobce však naopak zdůraznil, že ohrozila „důvěru v právní stát a justiční systém“.
Na šest let za mříže poslal v roce 2019 Vrchní soud v Olomouci i bývalého exekutora z Bruntálu Čeňka Bělastu. Věřitelům nedal asi 10 milionů z vymožených peněz. Soud přitom uložený trest považoval za „spíše mírný“.
To jsou silná slova
Proč tedy VZP uzavřela s Igorem Ivankem nebývale vstřícné dohody, místo aby na něj podala trestní oznámení? „To já vůbec nevím, neznám detaily,“ tvrdí ředitel VZP Zdeněk Kabátek, který je pod dohodami s Ivankem podepsaný. „Vím, že to je problematický exekutor, s nímž jsme před několika lety ukončili spolupráci. Řešilo to právní oddělení, chtělo pro VZP zajistit peníze.“
Na fakt, že jiní exekutoři, co zpronevěřili peníze, skončili ve vězení, odpovídá: „To jsou strašně silná slova, že něco zpronevěřil. Došlo k nějakému uznání dluhu a my jsme se stali silnější v jeho vymáhání.“ Proč VZP nepodala trestní oznámení? „To je dotaz pro naše právníky. Já tyhle detaily řešit neumím a nechci,“ říká ředitel. „Pošlete mi e-mail, já jim ho předám, ať na něj odpoví.“
Odpověď, zprostředkovaná tiskovou mluvčí VZP Viktorií Plívovou, je poměrně obsáhlá. Plyne z ní, že VZP nepodala trestní oznámení kvůli ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo sice prý konstatovalo, že exekutor porušil povinnosti, když nezajistil, aby nedocházelo k prodlení s vyplácením peněz, avšak nebylo to tak vážné porušení, aby si zasloužil kárnou žalobu. „VZP proto upustila od myšlenky podat na exekutora trestní oznámení,“ píše Plívová.
Naopak exekutorská komora, jež si VZP na Ivanka také stěžovala, jeho počínání vyhodnotila jako velmi vážné. „Kontrolní komise se domnívá, že soudní exekutor systematicky nevyplácí vymožené prostředky některým věřitelům,“ napsala mluvčí exekutorské komory Eva Rajlichová. Které další věřitele kromě VZP exekutor Ivanko šidí, už ale prozradit nechtěla: „Obecně lze uvést, že se jedná nejméně o čtyři soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty, co do rozsahu dominuje VZP.“
Rozzlobená komora
Mluvčí exekutorské komory Eva Rajlichová:
Komora v sérii kontrol zjistila pochybení, která přesahovala rámec činnosti dohledového orgánu, proto jsme podali trestní oznámení. Policejní orgán věc odložil. Šetřilo ji Krajské ředitelství policie Hl. města Prahy (odbor hospodářské kriminality). Z usnesení PČR o odložení plyne, že policejní orgán shledal „pouze“ opožděné vyplacení, což není trestný čin. Prostředky dle PČR exekutor následně v průběhu šetření v daných věcech doplatil, takže absentovala způsobená škoda. Dle PČR není možné prověřit 110 000 spisů a udělat audit za 10 let zpátky. Toto je prý úkol pro dohledové orgány.
Kárná žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu byla podána, jelikož se kontrolní komise domnívá, že soudní exekutor systematicky nevyplácí vymožené prostředky některým oprávněným. Obecně lze uvést, že se jedná nejméně o čtyři soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty, co do rozsahu dominuje VZP. Při kontrole bylo zjištěno, že na zvláštních účtech jsou velmi malé zůstatky oproti celkovému počtu neukončených exekucí. Kontrolou vybraného vzorku exekučních spisů se zjistilo, že vymožené plnění nebylo věřitelům vypláceno delší dobu, a že jeho výše přesahuje zůstatky na účtu exekutora. Exekutor připustil určité „finanční nesrovnalosti evidenčního charakteru“. Podle jeho tvrzení to souviselo s hrubými pochybeními jeho bývalých vedoucích zaměstnanců. Kdy se bude kárná žaloba řešit, záleží na kárném senátu Nejvyššího správního soudu. Jednání v této věci ještě nebylo nařízeno.
Komora podala na Ivanka trestní oznámení, policie ale vyšetřování odložila. Zároveň se komora obrátila s kárnou žalobou na Nejvyšší správní soud. Ten může rozhodnout i tak, že exekutorovi bude odebrána licence. Soud zatím případ neprojednával.
Ani slova ředitele Kabátka o tom, že Ivanko je problematický exekutor, s nímž pojišťovna před léty ukončila spolupráci, nejsou tak jednoznačná, jak mohou vypadat. VZP totiž udělala jen to, že mu přestala přidělovat nové případy. Tisíce už běžících exekucí ale vymáhá dál.
VZP by přitom mohla postupovat mnohem razantněji – chtít, aby všechny dlužníky předal jinému exekutorovi. „Mohli by požadovat, aby běžící exekuce předal někomu jinému,“ vysvětluje už citovaný předseda kontrolní komise exekutorské komory Jiří Prošek. Riziko, že by v takovém případě pojišťovna musela uhradit Ivankovi odměnu (15 % z vymáhané částky), je přitom podle Proška minimální. „Rozhodoval by o tom nový exekutor,“ říká. „A neumím si představit, že by v tomto případě nárok na odměnu uznal.“
Nemilostivý exekutor
Exekutorský úřad Igora Ivanka sídlí v kancelářské budově na okraji Prahy. Domluvit si s ním schůzku po telefonu se nedaří, na jediném zveřejněném čísle se ozve ženský hlas a představí se jako „call centrum“. Přímý telefon na exekutora žena odmítá sdělit. Při osobní návštěvě ale máme štěstí. Mohutný muž v kostkované košili, jenž se baví s recepční u vstupu do úřadu, je náhodou zrovna Igor Ivanko. Po chvíli váhání souhlasí s rozhovorem.
„Měl jsem tady nějaké zaměstnance, kteří udělali škodu,“ odpovídá na dotaz, proč neposílal VZP peníze vymožené od dlužníků. „Nikdo není neomylný. Podali jsme nějaké trestní oznámení, myslím, že to policie odložila.“ Na koho? „Už si to nepamatuji, je to dávno,“ říká Ivanko. Je přesvědčen, že vztahy s VZP to příliš nepoškodilo a pojišťovna mu začne znovu dávat i nové případy: „Máme tam nějakou smlouvu, až se to vyřeší, budeme dál pokračovat.“
Zatímco VZP se k Igoru Ivankovi v roli dlužníka chová velmi vstřícně, nechce po něm při splácení víc než třicetimilionového dluhu vůbec žádné peníze navíc, on sám žádnou vstřícnost k dlužníkům VZP rozhodně neprojevil. Byl jedním z mála exekutorů, kteří během akce „milostivé léto“ vymáhali nejen samotný dluh, ale i penále. To je často vyšší než původní dluh – z celkem 29 miliard, které lidé dlužili VZP na začátku „milostivého léta“, činil původní dluh 13 miliard korun a penále 16 miliard korun.
„Milostivé léto“, mimořádná a jednorázová oddlužovací státní akce, proběhla v Česku mezi říjnem 2021 a lednem 2022. Vztahovala se na exekuce, ve kterých byl věřitelem stát či veřejnoprávní subjekty, dobrovolně se připojily i některé soukromé společnosti. Princip spočíval v tom, že pokud dlužník zaplatil původní dluh (takzvanou jistinu), exekuce byla zastavena a dlužníkovi bylo odpuštěno takzvané příslušenství (například úroky z prodlení, pokuty).
Zákon byl ale napsaný nejednoznačně, nebylo jasné, zda do odpuštěné částky, tedy příslušenství, patří i penále. VZP si proto vyžádala názor ministerstva spravedlnosti, to řeklo, že penále za příslušenství považovat lze, a VZP se pak tímto názorem řídila. Stejně jako exekutoři, kteří pro tuto pojišťovnu dluhy vymáhají. Výjimkou byl právě Igor Ivanko.
„Jen pár exekutorů jako Ivanko bojkotuje milostivé léto,“ tweetoval v průběhu akce Daniel Hůle, odborník Člověka v tísni na dluhovou problematiku. A zveřejnil dopis, který od úřadu Igora Ivanka dostal jeden z dlužníků.
https://twitter.com/danielhule/status/1463408339774234625
Plyne z něj, že dlužník zaplatil exekutorovi celé dlužné pojistné, 65 550 korun. Pokud by narazil na jiného exekutora než Ivanka, mohl by se těšit z toho, že má dluh z krku – nemusel by už platit penále, pokuty, úroky z prodlení ani vysokou částku exekutorovi (v rámci „milostivého léta“ dostal exekutor jen necelou tisícikorunu, obvykle dostává násobně víc).
Ivanko ale v dopise trval na tom, že dlužník musí zaplatit i penále, byť přiznal, že si je vědom toho, že VZP penále nechce. Ihned však dodal, že se přáním VZP řídit nebude, protože ta „svůj názor opírá o expertní neformální názor ministerstva spravedlnosti, který nelze považovat za závazný výklad právní normy“, protože „k tomu je oprávněn pouze soud“. Dopis doplnil citacemi zákonů a paragrafů, podle nichž penále odpustit nejde. A skončil slovy, že „podmínky milostivého léta nejsou ze strany povinného splněny“ a exekuci nelze zastavit.
„Téměř všichni exekutoři, kteří vymáhají pohledávky zdravotních pojišťoven, nakonec přijali ten výklad, že penále lze pro účely milostivého léta považovat za příslušenství pohledávky, jakkoliv tomu dle jiných právních předpisů není,“ říká mluvčí exekutorské komory Eva Rajlichová. „Výklad přijatý JUDr. Ivankem je ojedinělý.“
Podle Daniela Hůleho exekutor Ivanko takovým přístupem připravil tisíce, možná desítky tisíc lidí o šanci zbavit se dluhů.
Nejsem Rus
Schůzka s Igorem Ivankem končí absurdně. Mohutný muž zničehonic vytahuje mobil a ukazuje v něm dokument. „Ofotil jsem si oddací list,“ říká. „Někde píší, že jsem Rus. Tady vidíte, že to není pravda. Otec je Slovák, narozený v Michalovcích. Matka je Ukrajinka, narodila se v Kramatorsku. Víte, kde to je? Tam se teď bojuje nejvíc.“
Žádnou zmínku o tom, že by Igor Ivanko byl Rus, internet nevyhledal. Před třemi lety se ale Deník N zabýval tím, že Ivanko má „vazby na firmy pod ruským vlivem“, a fakt, že vymáhá dluhy pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) může být proto bezpečnostním rizikem.
Bývalý náměstek ministra financí, právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský, Deníku N řekl, že ÚZSVM řeší „mimořádně citlivé kauzy“, například Mosteckou uhelnou, solární spory nebo kauzu Diag Human, proto by měl tento úřad věnovat „extrémní pozornost bezpečnostní způsobilosti exekutora“. ÚZSVM však přiznal, že se při uzavírání smlouvy s Ivankem v roce 2015 bezpečností nezabýval. Ivanko se přitom stal jediným exekutorem, jenž pro tento státní úřad dluhy vymáhal.
V době, kdy Ivanko podepisoval smlouvu s ÚZSVM, sídlil jeho exekutorský úřad ve vile, která patřila ruské ambasádě (v roce 2016 se přestěhoval do kancelářské budovy v pražské Ruzyni). Zároveň působil ve firmách podnikatele Igora Střelce, o něhož se kvůli jeho vazbám na Rusko zajímaly tajné služby. V letech 2004 až 2015 byl Igor Ivanko v dozorčí radě hned tří Střelcových firem: STIG, IQ Factory a Český národní fond kultury.
Ivankův podnikatelský partner Igor Střelec, před listopadem 1989 rozvědčík komunistické bezpečnosti vystudovaný v Moskvě, který se připravoval na zahraniční misi na Západě, spolupracoval například s Olegem Bojkem, ruským miliardářem s vazbami na Kreml, či s Ukrajincem Sergejem Onyskivem, jenž byl obžalován z organizování obchodu se ženami na severu Čech.
ÚZSVM na tyto výhrady reagoval slovy, že smlouvu s Ivankem ukončí a vybere nového exekutora. „V současné době v této věci připravujeme transparentní veřejnou zakázku,“ řekl Deníku N v roce 2019 tehdejší mluvčí Radek Ležatka.
Uplynuly tři roky a státní úřad nového exekutora stále nemá. „ÚZSVM dosud vypsal dvě transparentní veřejné zakázky na zajištění exekutorských služeb. V první přišlo více nabídek, ovšem všechny s přesně stejnou nabídkovou cenou. Proto musel ÚZSVM veřejnou zakázku zrušit. V druhé ÚZSVM vybral vítěze, nicméně ten následně odmítl uzavřít smlouvu,“ napsala investigaci.cz mluvčí Michaela Tesařová. „Z toho důvodu v současnosti finalizujeme vyhlášení třetí veřejné zakázky.“
„S ÚZSVM spolupracuji dál. Smlouvu se mnou nerozvázali,“ potvrzuje nezměněnou situaci Igor Ivanko a dodává: „Asi zjistili, že tady není žádné bezpečnostní riziko.“