Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze

Desítky lidí zaplatily firmě Jitoro stovky tisíc korun za auto. Zákazníci se domnívali, že s poslední splátkou bude vůz jejich. Pak ale zažili šok: auto jim zabavila leasingová firma Unileasing. Ukázalo se, že auta patřila právě Unileasingu, firma Jitoro byla jen mezičlánek. A peníze, které jí klienti posílali, přestala Unileasingu vyplácet. 

Auto se zabavuje

Začátkem loňského prosince seděla Monika Holubová v autě před školou a čekala na své dvě děti, desetiletého syna a osmiletou dceru. Zánovní Opel Astra tehdy splácela firmě Jitoro, měsíčně 8 900 korun. Vtom vedle ní zastavilo auto a řidič stáhl okénko. „Myslela jsem, že se chce ptát na cestu,“ vzpomíná. „On ale řekl, vystupte si, auto se zabavuje.“ Auto našel před školou podle namontovaného GPS lokátoru.

První, co ženu napadlo, prý bylo: „Asi jsem udělala nějaký průser, nějakou splátku jsem blbě zaplatila.“ Muž jí ale vysvětlil, že o ni nejde. Teprve tehdy se od něj dozvěděla, že majitelem vozu není firma Jitoro, s níž uzavřela smlouvu, ale leasingová společnost Unileasing, které Jitoro přestalo platit, byť ona své finanční závazky řádně plnila.

Foto: Archiv Moniky Holubové

Děti právě přicházely k autu, nechápaly, co se děje, protože jsem brečela,“ vzpomíná Monika Holubová. V první chvíli ji napadlo, že auto nikomu nedá. „Volala jsem manželovi a ten mi řekl: ‚Nehádej se a auto odevzdej.‘“ Prosila tedy muže, který přijel vůz zabavit, aby ji alespoň nechal dojet domů, do vsi kousek za Sokolovem. „U zahrady jsem auto vyklidila a předala mu klíče,“ vzpomíná. 

Když momentálně nezaměstnaná Monika Holubová a její manžel, řidič kamionu, spočítali, kolik je zabavené auto na měsíčních splátkách a kauci stálo, došli k úctyhodné částce 471 tisíc korun.

Volala jsem na Unileasing, že chci auto doplatit, že zaplatím i to, co jim Jitoro dluží,“ říká žena. „To nejde, řekli mi. A nabídli, abych si auto koupila za odhadní cenu, nějakých 320 tisíc korun.“ Po tomto neúspěšném pokusu Holubovi podali trestní oznámení na policii kvůli podezření z podvodu. „Můj názor je, že se Jitoro a Unileasing domluvili. Pro Unileasing by to bylo výhodné, auta se jim už skoro zaplatila a teď je znovu prodají,“ myslí si Holubová, která pak strávila hodiny na internetu a zjistila, že lidí jako oni – kteří platili za auto Jitoru a pak jim ho Unileasing zabavil – jsou desítky.

Investigace.cz kontaktovala tři z nich. Podnikatel z Klatov Štefan Murgoš naposílal Jitoru 376 tisíc korun, Unileasing si pro Opel Astra přijel, když byl na opravě v servisu. Pětadvacetiletý dělník Daniel F. (nechce uvést celé příjmení) zaplatil 245 tisíc korun, Škodu Fabia mu Unileasing zabavil před domem jeho rodičů kousek od Kralup nad Vltavou, kde bydlí. Zdravotní sestru Janu Grey z Ústí nad Labem stála Octavia Combi v devítitisícových měsíčních splátkách 184 tisíc korun.

Právě Jana Grey jako jediná ze čtyř oslovených auto odmítla vydat. Nechala ho odstavené kousek od svého domu, kde už stojí víc než dva měsíce. Unileasing na ni podal trestní oznámení pro zpronevěru.

Černý puntík

Ačkoli jsou klienti firmy Jitoro, kteří přišli o auto, roztroušeni napříč republikou a jejich životní příběhy jsou poměrně odlišné, jedno mají společné. Jedná se o lidi, jež běžné banky a leasingové společnosti nechtějí jako své klienty. Mají totiž „černý puntík“, přesněji řečeno figurují v registru dlužníků, mají exekuce nebo jsou v insolvenci.

Foto: Archiv Jany Grey

Můj bývalý manžel nasekal dluhy, mě do toho namočil,“ vysvětluje zdravotní sestra Jana Grey, proč na internetu hledala před pořízením auta hesla jako „leasing bez registrů“ nebo „splácení bez prokázání příjmů“. Pětadvacetiletý Daniel F. zase nedokázal splácet dluhy kvůli nemoci, která mu nějaký čas nedovolila pracovat, a požádal o oddlužení. 

Podle jeho matky Ivety F. mají ale právě lidé v insolvenci velkou motivaci dostát finančním závazkům. Kdyby něco nespláceli, hrozí jim zrušení insolvence, a tím pádem i konec vidiny na odpuštění části dluhů. „Myslím, že takové firmy jako Jitoro s tím počítají,“ říká, „klienti v insolvenci nemají šanci dosáhnout na běžný leasing, zároveň jsou ale velmi motivovaní řádně splácet.“ 

Všichni poškození, s nimiž investigace.cz mluvila, se přitom shodují na několika věcech. Při podpisu „Smlouvy o nájmu dopravního prostředku“ s firmou Jitoro měli za to, že právě Jitoro je majitelem aut, která jim dává k užívání. O tom, že skutečným majitelem je Unileasing, se dozvěděli až později. K dispozici totiž měli jen malý technický průkaz, kde bylo Jitoro uvedeno jako provozovatel auta. 

Skutečného majitele by našli leda ve velkém technickém průkazu, ten ale k dispozici neměli. Někteří se o Unileasingu dozvěděli teprve ve chvíli, kdy jim auto přijeli zabavit. Jiní o něco dřív, třeba když dostali do rukou velký technický průkaz kvůli potřebné technické kontrole. Nevěnovali tomu ale velkou pozornost, připadalo jim, že když řádně platí, nic špatného se stát nemůže.

Shodně se také snažili přesvědčit Unileasing, aby jim vůz nechal a mohli uhradit zbývající splátky. Podobnou zkušenost jako Monika Holubová, která chtěla cenu auta doplatit i s dluhy od Jitoro, má i Štefan Murgoš. „Jak k tomu přijdu, zaplatil jsem tolik peněz,“ vzpomíná na telefonát s Unileasingem. „Odpověděli, to není naše věc, starat se o tyto záležitosti. Prý mi auto prodají, ale za tržní cenu, asi 300 tisíc korun.“ 

Tomáš Žďánský Foto: Lukáš Nechvátal

Rodinné firmy

Firma Jitoro začala po zabavení aut dělat mrtvého brouka. V současnosti je jejím jediným jednatelem a zároveň jediným společníkem šestadvacetiletý Tomáš Žďánský, krátce byl spolumajitelem také jeho dvacetiletý bratr Ivan. Za firmu nejčastěji jednala jejich matka Gabriela Žďánská, případně její manžel Tomáš. Klientům, kteří přišli o auta, ale Žďánští přestali brát telefon.

Ti se proto na internetu pídili po dalších informacích o této rodině. Zjistili, že momentálně provozuje pizzerii L’assaggio v pražském Karlíně. Zdravotní sestra Jana Grey, která odmítla auto vydat, vyrazila do pizzerie dokonce osobně. „Řekla jsem, že si chci stěžovat na jídlo, abych paní Žďánskou vylákala z kuchyně,“ vypráví. „Myslím, že kdybych rovnou řekla, že jsem tam kvůli autu, tak by nevyšla.“ Z toho, že se s Gabrielou Žďánskou dokázala potkat tváří v tvář, měla sice dobrý pocit, nijak jí to ale nepomohlo. „Nabídla mi jiné auto. Že prý pronajímají i jiné vozy než od Unileasingu,“ říká Grey.

Osvědčení o registraci vozidla. Provozovatelem je Jitoro s.r.o. Foto: investigace.cz

Žďánští telefony nezvedali ani investigaci.cz. Vyrazili jsme proto do L’assagia. Na zahrádce nás za slunného odpoledne přišel obsloužit mladík s vousy a tetováním. Říkáme, že jsme novináři a chceme mluvit s paní Žďánskou. Mladík odpovídá, že ta bude v pizzerii k zastižení až druhý den. Zkusíme štěstí: „Nejste náhodou pan Žďánský?“ Přikývne. Mluvíme tedy s Tomášem Ždánským, jednatelem a jediným společníkem firmy Jitoro.

My se k tomu vůbec nebudeme vyjadřovat, dokud se to nedořeší,“ odpovídá na všechny otázky, jež se týkají vztahů Jitora s jeho klienty a s Unileasingem. „Nechte mi tu číslo. Mamka se vám ozve, až to bude dořešené.“

Vyjadřovat se nechce ani Unileasing. Akcie této rovněž rodinné firmy drží Pavel Ovsík a Milena Ovsíková, Pavel Nový a Eva Nová, všichni z Klatov. Oslovili jsme tři statutární zástupce firmy, předsedu dozorčí rady Petra Kubeše, spolumajitelku a členku dozorčí rady Evu Novou a místopředsedu představenstva Luboše Nového. Ani jeden z nich nechtěl vztahy s Jitorem a s jeho podvedenými klienty komentovat. Luboš Nový pak požádal o zaslání otázek e-mailem.

Pomozte nám odhalovat příběhy, jako je tenhle.

Podporujte pravidelně nezávislou investigativní žurnalistiku a pomozte nám odhalovat zločince a bezpráví.

Odpověď dorazila strohá a bez podpisu konkrétního člověka: „Společnost Unileasing, a. s., měla právní vztah se společností Jitoro, s. r. o., který byl ukončen. Vztahy mezi společností Jitoro, s. r. o., a jejími zákazníky komentovat nemůžeme. S pozdravem Unileasing, 30 let na trhu, jednoduše unikátní.“

Příběhy podvedených

  • Monika Holubová
  • Štefan Murgoš
  • Jana Grey
  • Daniel F.

Začátkem loňského prosince seděla Monika Holubová v autě před školou a čekala na své dvě děti, desetiletého syna a osmiletou dceru. Vtom vedle ní zastavilo auto a řidič stáhl okénko. „Myslela jsem, že se chce ptát na cestu,“ vzpomíná. „On ale řekl, vystupte si, auto se zabavuje.“ První, co ženu napadlo, prý bylo: „Asi jsem udělala nějaký průser, nějakou splátku jsem blbě zaplatila.“ Muž jí ale vysvětlil, že o ni nejde. Teprve tehdy se dozvěděla, že majitelem vozu není firma Jitoro, se kterou uzavřela smlouvu, ale leasingová společnost Unileasing, které Jitoro přestalo platit, byť ona své finanční závazky řádně plnila.

Děti právě přicházely k autu, nechápaly, co se děje, protože jsem brečela,“ vzpomíná Monika Holubová. V první chvíli ji napadlo, že auto nikomu nedá. „Volala jsem manželovi a ten mi řekl: ‚Nehádej se a auto odevzdej.‘“ Prosila tedy muže, který přijel vůz zabavit, aby ji alespoň nechal dojet domů, do vsi kousek za Sokolovem. „U zahrady jsem auto vyklidila a předala mu klíče,“ vzpomíná.

Monika Holubová, která je momentálně nezaměstnaná, a její manžel, řidič kamionu, platili za Opel Astra každý měsíc 8 900 korun. Spolu s kaucí poslali firmě Jitoro celkem 471 tisíc korun.

Volala jsem na Unileasing, že chci auto doplatit, že zaplatím i to, co jim Jitoro dluží,“ říká žena. „To nejde, řekli mi. A nabídli, abych si auto koupila za odhadní cenu, nějakých 320 tisíc korun.“ Proč se hned na začátku neobrátili na běžnou leasingovou společnost, vysvětluje slovy: „Měli jsme dluhy, řešili jsme oddlužení a potřebovali jsme někoho, kdo to neověřuje.“

Ten samý den, kdy Unileasing auto zabavil, Monika Holubová dala na policii trestní oznámení pro podvod. „Můj názor je, že se Jitoro a Unileasing domluvili,“ říká. „Pro Unileasing by to bylo výhodné, auta se jim už skoro zaplatila a teď je znovu prodají.“

Právě jsem se díval, jak mi opravili auto,“ vzpomíná Štefan Murgoš na dopoledne koncem letošního února. Kvůli drobné nehodě a výměně nárazníku měl Opel Astra v servisu. Tam k němu přistoupil muž se slovy: „Jste tady od toho auta? Já jsem vám ho přijel zabavit.“ Byl to zaměstnanec Unileasingu. Překvapenému Murgošovi sdělil, že firma Jitoro, které každý měsíc vzorně posílal splátku 7 550 korun, přestala Unileasingu platit.

Smlouvu na 48 splátek podepsal s firmou Jitoro v roce 2018, kdy zaplatil kauci 25 tisíc korun a mimořádnou splátku 65 tisíc korun. Logicky se pak těšil, že za čtyři roky bude auto jeho. Když mu Unileasing auto zabavil, zbývalo mu do kýženého konce deset splátek. Celkem na účet firmy Jitoro naposílal 376 900 korun.

Když podepisoval s Jitoro smlouvu, vůbec ho nenapadlo, že auto patří někomu jinému. Zjistil to až ve chvíli, kdy po něm Jitoro chtělo, aby auto přivezl vyfotit. Důvodem byl fakt, že vůz měnil vlastníka – firma Jitoro jím nebyla. Auto se převádělo z firmy TT Complex na Unileasing. Tehdy tomu ale nevěnoval pozornost, říkal si, že když řádně platí, nic mu nehrozí.

Romský podnikatel Murgoš, jenž s partou dělníků stavěl železniční koridory či dělal chodníky, se dostal do insolvence údajně poté, co mu jeden z odběratelů stavebních prací nezaplatil. Otec dvou dcer, z nichž jedna studuje právní akademii v Plzni a druhá chodí na základní školu, věděl, že se „škraloupem“ může na běžný úvěr či leasing zapomenout. Firmu Jitoro našel na internetu náhodou a nikde se o ní nepsalo nic, co by ho odradilo.

Po zabavení auta se mu nikoho z Jitoro už kontaktovat nepodařilo. Gabriela Žďánská, matka jejího jednatele a momentálně jediného společníka Tomáše Žďánského, s níž do té doby komunikoval, mu mobil nevzala. Spojil se proto s Unileasingem a nabízel, že doplatí zbylé splátky, aby si auto mohl nechat. „Říkal jsem jim, jak k tomu přijdu, zaplatil jsem tolik peněz,“ vzpomíná Štefan Murgoš. „Odpověděli, to není naše věc, starat se o tyto záležitosti. Prý mi auto prodají, ale za tržní cenu, nějakých 300 tisíc korun.“ Obrátil se proto na advokáta, ten jeho kauzu teprve začíná řešit.

Zdravotní sestra Jana Grey, která momentálně testuje lidi na covid a zároveň jezdí po republice a prodává lyofilizované (mrazem pečené) ovoce, se o zabavení Octavie Combi dozvěděla po telefonu. „Byla jsem v šoku,“ popisuje své rozpoložení. „Vždyť jsem řádně splácela.“ Překvapením pro ni prý byl i fakt, že auto nepatří firmě Jitoro, s níž uzavřela smlouvu, ale Unileasingu. „Na malém techničáku bylo Jitoro,“ říká. „Velký technický průkaz jsem nedostala, takže jsem neměla šanci zjistit, kdo je majitel.“

Za Octavii platila 9 tisíc korun měsíčně, se 40tisícovou akontací tak Jitoru celkem poslala 184 tisíc korun. „Můj bývalý manžel nasekal dluhy a mě do toho namočil,“ vysvětluje Grey, proč na internetu hledala před pořízením auta hesla jako „leasing bez registrů“ nebo „splácení bez prokázání příjmů“. „Firem i fyzických osob, které to nabízejí, jsou mraky,“ říká. Vybrala si Jitoro a žádný důvod mu nevěřit prý neměla. „Negativní informace jsem o téhle firmě na internetu nenašla, auto mi ukázali, projeli ho se mnou, měla jsem smlouvu,“ shrnuje.

Auto Jana Grey odmítla vydat. „Řekla jsem, že nemám smlouvu s Unileasingem, ale s Jitorem, tak mě nezajímá, že Unileasing chce auto zabavit,“ vzpomíná. S Octavií ale přestala jezdit a nechala ji zaparkovanou kousek od domova, stojí tam už víc než dva měsíce. „Snažila jsem se s Unileasingem domluvit, že budu splácet dál, ale nebyli k tomu svolní.“

Jana Grey je v kontaktu s několika dalšími ošizenými klienty Jitora. Ti se o firmě a lidech s ní spojených (jednatelem a momentálně jediným společníkem je Tomáš Žďánský, za firmu ale vystupují i jeho rodiče Gabriela a Tomáš) snažili najít co nejvíc informací. A zjistili, že rodině patří pizzerie L’assaggio v pražském Karlíně.

Když nikdo z Jitora nebral telefon, vyrazila Jana Grey do pizzerie. „Řekla jsem, že si chci stěžovat na jídlo, abych paní Žďánskou vylákala z kuchyně,“ vypráví. „Myslím, že kdybych rovnou řekla, že jsem tam kvůli autu, tak by nevyšla.“ Z toho, že se s Gabrielou Žďánskou dokázala potkat tváří v tvář, měla sice dobrý pocit, nijak jí to ale nepomohlo. „Nabídla mi jiné auto. Že prý pronajímají i jiné vozy než od Unileasingu,“ říká Grey.

Nedávno byla Jana Grey na výslechu, Unileasing na ni podal trestní oznámení kvůli tomu, že jejich auto zpronevěřila.

Pětadvacetiletému Danielu F. zabavil Unileasing Škodu Fabia před domem rodičů ve vsi kousek od Kralup nad Vltavou, kde bydlí. Ve splátkách 5 900 korun měsíčně, spolu s 15tisícovou akontací, poslal Jitoru celkem 230 tisíc korun. „Měl zaplaceno 39 splátek, zbývalo mu jich už jen 9,“ říká jeho matka Iveta F.

Daniel F. pracuje jako operátor výroby. Vinou nemoci, která mu nějaký čas nedovolila pracovat, nedokázal splácet dluhy a požádal o osobní bankrot (insolvenci). Podle Ivety F. mají právě lidé v insolvenci velkou motivaci dostát finančním závazkům. Kdyby něco nespláceli, hrozí jim zrušení insolvence a tím pádem i konec vidiny na odpuštění části dluhů. „Myslím, že takové firmy jako Jitoro s tím počítají,“ říká Iveta F. „Klienti v insolvenci nemají šanci dosáhnout na běžný leasing, zároveň jsou ale velmi motivovaní řádně splácet.“

O tom, že auto nepatří Jitoru, ale Unileasingu, se rodina Daniela F. dozvěděli ve chvíli, kdy kvůli potřebné technické kontrole dostali do ruky velký technický průkaz. „Nijak nás to ale nezneklidnilo,“ tvrdí Iveta F. „Říkali jsme si, je to jedno, když peníze posíláme přes ně, hlavně když platíme včas.“ Nikoho z rodiny nenapadlo, že by se Daniel mohl s autem napálit. „Asi jsme moc důvěřiví,“ říká Iveta F. „Když máte v úmyslu splácet, nemyslíte na to, že vás druhá strana chce podvést.“

Iveta F. se na internetu pídila po tom, co se děje dál se synovým autem. Už třetí den po zabavení ho Unileasing nabízel znovu k prodeji na svých stránkách. Týden nato se objevilo v nabídce AAA Auto za „akční cenu“ 165 tisíc korun (původní cena byla 215 tisíc korun). Daniel F. podal kvůli podezření z podvodu trestní oznámení. 

Neférová smlouva

Advokát Petr Němec, jenž se věnoval nekalým podnikatelským praktikám, vidí problém už v samotné „Smlouvě o nájmu dopravního prostředku“, kterou firma Jitoro se svými klienty uzavřela. „Je to takové šmejdské,“ říká. „Není to férová smlouva.“

Myslí tím fakt, že na jednom řádku smlouvy se sice říká, že „po řádném zaplacení všech splátek se vozidlo stává majetkem nájemce“, avšak v jednom z předchozích odstavců se naopak dočteme, že „po řádném ukončení nájmu“ bude předmět nájmu „prodán nájemci přes autobazar, na kterém se obě strany dohodnou“. Smlouva tak jasně neříká, zda si klienti auto splátkami koupí, nebo zda za něj platí jenom nájem jako třeba za pronajatý byt.

Tak jako tak ale v případě ošizených klientů Jitora nedošlo ani k „řádnému zaplacení všech splátek“, ani k „řádnému ukončení nájmu“, protože jim bylo auto zabaveno dřív.

Vyčkávám, zda policie začne něco dělat nebo ne,“ komentuje situaci advokát Vladimír Volný, kterého si najala Monika Holubová. „Chtěl bych v trestním řízení uplatnit nárok na náhradu škody. Na fyzickou osobu je to vždycky snazší než na nějakou společnost, která už třeba nefunguje. Policie může obstavit majetek, nemovitosti, ze kterých by se pak poškození uspokojili.“ Spokojen by byl tehdy, kdyby lidé spojení se společností Jitoro, tedy rodina Žďánských, museli vrátit splátky za auta v plné výši. 

Trestní oznámení klientů pro možný podvod, stejně jako trestní oznámení Unileasingu pro údajnou zpronevěru, se schází u jednoho policisty, Radka Formana z policie na Praze 3. „Je to v rozpracování. Dávám dohromady podklady,“ říká. „Zatím nedošlo k zahájení trestního řízení. Nemohu podávat informace, dokud je to v nějakém jednání.“

Uniliesing každopádně na popsané kauze vydělal. Jak zjistila Iveta F., bílá Škoda Fabia, za kterou její syn Daniel zaplatil 230 tisíc korun, se hned třetí den po zabavení objevila v nabídce Unileasingu. Týden nato se škodovka ocitla v nabídce AAA Auto za „akční cenu“ 165 tisíc korun, původní cena byla 215 tisíc korun. 

Autorka článku: Hana Čapová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.