Pandora Papers: Kyperské schéma Ivany Tykač

Královna realit Ivana Tykač, současná manželka jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače, vytvořila komplikované finanční schéma. Podle dokumentů Pandora Papers měly z jejích offshorů protéct směrem k jejím českým firmám v letech 2006 až 2018 stovky milionů korun. Není však zřejmé, zda šlo o reálné převody peněz, nebo tyto transakce proběhly jen na papíře. A pokud se napříč účty přelévaly reálné peníze, není jasné, odkud pocházely. 

„Aquarius, 5+kk, 173 metrů čtverečních“ – tak zní titulek inzerátu nabízejícího zrekonstruovaný luxusní byt v centru Prahy za cenu od 80 tisíc měsíčně. K dispozici jsou čtyři ložnice, tři koupelny a k tomu možnost pravidelného úklidu nebo osobního asistenta či hlídání dětí. Jedná se o jednu z nabídek realitní společnosti Empirent. Vlastnictví tohoto bytu končí u offshorové firmy sídlící na Kypru. Konečným majitelem je Ivana Tykač. 

Kromě manželství s jedním z nejbohatších lidí Česka je Ivana Tykač známá jako realitní královna a zastánkyně žen, které se ocitly v tíživé životní situaci. Její nadace Women for Women pomáhá matkám samoživitelkám, jež si například nemohou dovolit platit svým dětem školní obědy nebo nemají na kauci při pronájmu bytu. V rozhovorech z různých časopisů vysvětluje motivaci tuto organizaci založit svou podobnou životní zkušeností. „Měla jsem tři děti. Rozváděla jsem se, když mi bylo třicet. Tehdy jsem podnikala se svým bývalým manželem, a vzhledem k tomu, že jsem odcházela já, tak jsem o to podnikání přišla. Musela jsem se proto postavit sama na vlastní nohy,“ prohlásila například v Blesku.

Tři roky po rozvodu založila na Kypru svěřenský fond The Ivana Trust a začala budovat síť offshorových firem. Podle dokumentů, která má investigace.cz k dispozici, uzavíraly tyto firmy mezi sebou, dalšími offshory a svou konečnou majitelkou – tedy Ivanou Tykač – od roku 2006 různé druhy smluv o poskytnutí finančních prostředků. Pokud transakce, jež tyto smlouvy ošetřují, skutečně proběhly, protekly mezi offshory, českými firmami a Ivanou Tykač více než dvě miliardy korun.

Součástí tohoto schématu jsou i tři české firmy, které vlastní několik nemovitostí. Obchodní rejstřík uvádí jako jejich majitele anonymní kyperské společnosti, evidence skutečných vlastníků ovšem odhaluje, že majitelkou je Ivana Tykač – tedy kromě jediné společnosti provozující hotel na Malé Straně. 

Důvod, proč své zapojení u ostatních firem uvedla, kdežto u této jedné nikoli, Tykač redakci investigace.cz neobjasnila. Stejně tak neodpověděla ani na další otázky.  

Původ neznámý

Podle dokumentů Pandora Papers vytvořila Ivana Tykač komplikované finanční schéma zahrnující trusty, offshorové firmy a ničím negarantované půjčky v hodnotě stovek milionů korun, kde na obou koncích řetězce stojí ona sama.

Schématu se celkem týká 564 dokumentů, ovšem ne u všech společností, jež v něm figurují, se podařilo dohledat, zda Ivaně Tykač patří – například proto, že byly zrušeny. Konkrétně se v dokumentech uvádí, že tři kyperské offshory (Nortelgate Consultancy Limited, Varinna Holdings Limited a Goweril Trading Limited) a několik českých firem (Rudbecia, Elleseina, Bocha) se společným vlastníkem – Ivanou Tykač – mezi sebou uzavřely v letech 2006 až 2018 celou řadu smluv.

Podle těchto písemností sjednaly zmíněné společnosti mezi sebou a svou majitelkou smlouvy o půjčkách v celkové hodnotě 362 500 000 korun. Kromě toho mezi nimi existovala úvěrová linka (line of credit) se stropem 940 100 000 korun. (Úvěrová linka je druh půjčky, kdy jedna strana poskytne po nějakou dobu straně druhé možnost čerpání financí do určité hodnoty. Vyčerpané finance pak druhá strana samozřejmě musí splatit.) Na základě dokumentů, které máme k dispozici, bylo z úvěrové linky vyčerpáno minimálně 71 440 000 korun. Dohromady takto proteklo přes účty spřátelených firem nejméně 433 milionů korun.

Už smlouvy o půjčkách vyvolávají řadu pochybností. Jsou na nich sice náležitosti jako data splatnosti nebo výše úroku, avšak data splatnosti se kvůli dodatkům ke smlouvám často posouvala i několikrát za sebou. Splatnost půjček nebo možnost čerpání financí byla u většiny smluv nastavena na 10 let, díky dodatkům je ale například splatnost u smlouvy o úvěrové lince mezi Ivanou Tykač a Goweril Trading Limited, uzavřené v listopadu 2015, posunutá na rok 2028. Firmy za splácení půjček také ničím neručily. Na smlouvách navíc často chyběly jakékoliv bankovní údaje, není tedy jasné, kam mají dlužníci splátky posílat nebo zda se jednalo o bezhotovostní transakce. 

Dokumenty Pandora Papers obsahují jen dvě zmínky o splácení půjček, a to z května 2016, kdy Goweril Trading Limited instruoval svou banku, aby Ivaně Tykač poslala 25 a o šestnáct dní později 36 milionů korun jakožto splacení půjčky. Z celkového objemu půjčených financí, který mohl dosáhnout výše až 1,3 miliardy, jde tedy o zanedbatelnou částku.

Kromě půjček a úvěrové linky probíhaly mezi firmami i další transakce za 120 952 000 korun. Šlo o smlouvy na pronájem nemovitostí, zprostředkování služeb, školení, převody podílů ve firmách, postoupení pohledávek. Například školením v realitním byznysu, které kyperská Goweril poskytla dceři Ivany Tykač Olze Grillové, si firma přišla v květnu 2010 na 1,8 milionu korun. 

V několika případech pak firmy zapojené ve finančním schématu podle dokumentů podepsaly „tripartitní dohody“, přesněji řečeno se v podstatě shodly na tom, že si navzájem dluží peníze, a proto se veškeré dluhy jednoduše mažou. Celé komplikované schéma půjček a převodů pohledávek se tak z hlediska prosté logiky zdá naprosto zbytečné. 

Z písemností Pandora Papers také není jasné, jakého původu byly ony stovky milionů, které si firmy mezi sebou posílaly. Dokumenty obsahují jenom smlouvy o platbách směrem k českým firmám, mezi offshory a Ivanou Tykač nebo mezi offshory navzájem. Kdo ovšem poskytl finance offshorovým společnostem, není zřejmé. 

Tak jako není jasné, zda šlo o reálné převody mezi firemními bankovními účty, či transakce probíhaly jen na oko. Uniklé dokumenty totiž neobsahují informace o bankovních převodech.

„Pokud by se jednalo o reálné převody, s velkou mírou pravděpodobnosti by uniklé dokumenty obsahovaly detailnější informace k transakcím. Podobná schémata za sebou vždy nechávají celou řadu otazníků,“ vysvětluje bývalý policejní vyšetřovatel a expert na problematiku praní peněz Kamil Kouba, jemuž investigace.cz ukázala anonymizované schéma. „Obecně se podobně složitá schémata závazků a pohledávek využívají, aby maskovala nelegální zdroj peněz, za které byly nemovitosti ve skutečnosti nakoupeny, mohou maskovat korupci spojenou s nabytím nemovitostí ve vlastnictví města, mohou se vyhýbat placení daní a v neposlední řadě mohou vytvářet nekonečné množství závazků, které budou po zbytek života splácet. Sami sobě. Takové perpetum mobile na praní peněz.“ Kouba dodává, že odpověď na otázku, jaký je skutečný účel schématu, znají momentálně jen ti, kteří ho sestrojili. 

Transakce začínají v roce 2006 a končí rokem 2018, nejvíce smluv se ovšem týká let 2013 a 2014. Splatnost některých půjček zatím stále běží. Podle dokumentů putovalo nejvíce peněz na účty českých společností Rudbecia a.s. a Elleseina a.s. a mezi offshorovými firmami a Ivanou Tykač. Méně často dokumenty zmiňují společnost Bocha a.s.

The Ivana Trust

První kyperský offshore z popsaného schématu, společnost Nortelgate Consultancy Limited, vznikl v roce 2000. Zakládací písemnosti sice Pandora Papers neobsahují, najdeme v nich ale dokument o kontrole, kterou prováděla najatá kyperská firma, jež Nortelgate spravovala. Právě z této listiny vyplývá vlastnictví společnosti Nortelgate Ivanou Tykač. Děje se tak nepřímo, přes svěřenský fond The Ivana Trust, který rovněž sídlí na Kypru. Ivana Tykač a její rodina navíc tím, že jsou beneficienty trustu, zakrývají další firmy. Ani The Ivana Trust totiž nevlastní společnost Nortelgate přímo, ale přes nastrčené podílníky a profesionální správcovské firmy. Kyperský rejstřík firem bohužel neuvádí konečné vlastníky, ale jen podílníky. Nortelgate původně oddělovaly od The Ivana Trust dvě podílnické firmy, v roce 2016 přibyla ještě třetí.

V dokumentech Pandora Papers lze dohledat, že správci a zakladatelky The Ivana Trust byly Ivana Tykač a její dcera Ivana Hronová. Beneficienty pak Ivana Tykač a její děti, stejně jako společné děti s jejím současným mužem Pavlem Tykačem.

Svěřenský fond The Ivana Trust založila Ivana Tykač v roce 2000 dlouho předtím, než se provdala za Pavla Tykače. Tehdy se podle informací z českého obchodního rejstříku jmenovala Ivana Hronová. 

Jak už bylo řečeno, tento svěřenský fond vlastní kyperskou společnost Nortelgate Consultancy Limited. Podle dokumentů, které máme k dispozici, jsou jeho součástí další dva kyperské offshory, Varinna Holdings Limited a Goweril Trading Limited, jež Ivana Tykač založila v roce 2006 pod svým dívčím jménem Nováková. Svěřenský fond The Ivana Trust tedy drží firmy a jejich majetky – beneficienti fondu mohou ze své pozice profitovat, například pokud firmy generují nějaký zisk, nemohou ale s majetky manipulovat, což znamená, že je třeba nemohou prodat. 

Na pozici ředitelů všech tří kyperských firem (Nortelgate, Varinna a Goweril) se kromě profesionálních ředitelů v průběhu let vystřídaly Ivana Tykač a její dcera Olga Grillová. Syn Josef Hron v rodinném byznysu rovněž oficiálně figuruje – momentálně je majitelem české realitní společnosti Empirent.

Labyrint jmen a dětí

Podle obchodního rejstříku vystřídala Ivana Tykač za svůj podnikatelský život celkem šest příjmení: za svobodna se jmenovala Nováková, pak Červenková (1993–1995), poté Hronová (1995–2003), v letech 2003 až 2007 se vrátila k rodnému Nováková, které v dalších dvou letech vystřídala Grillová (2007–2009). Příjmení Tykačová má od roku 2011, v roce 2013 začala užívat nepřechýlený tvar Tykač – vysvětlila to tím, že často pobývá s manželem ve Švýcarsku, kde je to praktické.

Po sňatku s Tykačem také začala vystupovat v médiích, mluvila hlavně o obecně prospěšné společnosti Women for Women, kterou s manželem založila v roce 2012 a kde zastává funkci ředitelky. Podle „slov zakladatelů“, jež si lze přečíst na stránkách této společnosti, přivádějí „komplikované rozvody plné zášti, útoků a smutku“ partnery „někdy až na hranici života a smrti“, a „utrpení dětí je tak mnohem hlubší“. Women for Women má proto rodinám „pomoci přejít po vrtkavém a nejistém mostě z komplikované minulosti do lepší budoucnosti“. 

K tomuto textu najdete podkladové dokumenty v Neprůstřelné sekci.

Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup.

V roce 2013 mluvila Ivana Tykač v médiích často i o svých dětech. Právě v tom roce se jí a Pavlu Tykačovi totiž narodila Viktorie, přičemž už tehdy měli i čtyřletou Valerii. Na otázku magazínu OnaDnes – „Prosím, ujasněte mi ty počty dětí. Kolik jich vlastně máte?“ – Tykač vysvětlila:  „S manželem dohromady osm. Muž má z minulého manželství dvě, já z předchozích čtyři a spolu máme dvě.“ Tři z jejích čtyř dětí – Olga Chabr Grillová (narozena 1989, za manžela má radního Prahy pro majetek Jana Chabra), Ivana Hronová (1994) a Josef Hron (1995) – jsou veřejně známé, protože společně s matkou podnikají.

Právě tyto tři děti – Olga Grillová, Ivana Hronová a Josef Hron – byly beneficienty The Ivana Trust. Z dokumentů Pandora Papers vyplývá, že v roce 2013 dcery Olga a Ivana převedly své podíly na matku, načež Ivana Tykač držela 67 procent a její syn Josef Hron 33 procent.

Poměry se znovu změnily v roce 2016. Podle dopisu, který obsahují Pandora Papers, se podíly v The Ivana Trust – v případě, kdyby se zakladateli fondu něco stalo – mají rozdělit mezi Olgu Grillovou (15 %), Pavlu Isabelu Tykač (25 %), Valerii a Viktorii Tykač (každá 30 %). Olga a Pavla Isabela jsou dcery Ivany Tykač z předchozích vztahů, Valerii a Viktorii má s Pavlem Tykačem.

Pandora Papers: O projektu

Impérium Ivany Tykač

Kromě smluv o půjčkách, a tedy potenciálních penězích si tři kyperské offshory – Nortelgate Consultancy Limited, Varinna Holdings Limited a Goweril Trading Limited – mezi sebou prohodily i vlastnictví českých firem. Nortelgate momentálně patří jak Rudbecia a.s., tak i Elleseina a.s. Pro posledně jmenovanou firmu to platí od roku 2016, do té doby byla Elleseina majetkem Goweril Trading, naopak firmu Rudbecia získal Nortelgate v roce 2017, předtím spadala pod Varinna Holdings. 

Než se majiteli českých firem Rudbecia a Elleseina staly společnosti z Kypru, byla jejich jediným akcionářem (několik měsíců v roce 2012) právě Ivana Tykač. Na pozici ředitelek jak českých firem, tak kyperských offshorů se pak v průběhu jejich fungování střídaly Ivana Tykač a její dcera Olga. 

Firmě Rudbecia patří podle katastru nemovitostí luxusní hotel Royal Old Post na pražské Malé Straně. Firma Elleseina také vlastní dva domy v centru Prahy, a to v Rybné ulici a Na Perštýně. V jednom z nich se nachází už zmíněný apartmán Aquarius, který je momentálně v nabídce pronájmů rodinné realitní společnosti Empirent.

Vlastníkem firmy Elleseina je podle evidence skutečných majitelů Ivana Tykač, u firmy Rudbecia evidence majitele neuvádí. Z dokumentů Pandora Papers ovšem vyplývá, že skrze svěřenský fond The Ivana Trust je majitelkou taktéž Ivana Tykač.

Pandora Papers naopak neobsahují žádné písemnosti, které by svědčily o jakémkoli reálném příjmu tří kyperských offshorů, od nichž podle smluv mají téct peníze směrem k českým firmám. Obsahují ale dokument z roku 2018, který vypovídá o zdroji příjmů Nortelgate Consultancy Limited, což by měly být hotel Old Royal Post (vlastněný firmou Rudbecia) a realitní společnost Empirent a.s. Jak už bylo řečeno, jejím jediným akcionářem je Josef Hron, syn Ivany Tykač, a generální ředitelkou její dcera Olga Chabr Grillová. 

Impérium Tykač & Tykač

Před časem napsal ekonomický deník E15: „Z realitní byznysmenky Ivany Tykač se stala přední provozovatelka krátkodobých pronájmů v Praze.“ Pro turisty měla v rámci krátkodobých pronájmů Airbnb víc než tisíc lůžek ve 250 ubytovacích zařízeních různého typu. 

Byznys s byty rozjela Ivana Tykač před více než deseti lety, kdy začala skupovat od Prahy 1 půdní prostory určené k rekonstrukci. Staré půdy kupovaly firmy Arta a Meltex, jež se dodnes soudí s Prahou 1, kterou žalovaly o odškodné za skryté vady půdních prostorů.

Jediným společníkem firmy Arta byla až do roku 2016 kyperská Nortelgate. Poté se majitelem stala jiná kyperská společnost – Riatal Investments Limited, ta vznikla v témže roce. Pátrání po konečném vlastníku kyperské Riatal končí u lichtenštejnské nadace Raatrani Foundation, což je specifická právní forma, kterou uznává jen málo evropských států a která funguje podobně jako svěřenský fond. Svým beneficientům také poskytuje daňové zvýhodnění a snadný převod nadace na dědice. 

Přes stejnou strukturu je v lichtenštejnské nadaci uložena i druhá společnost, Meltex. O tom, kdo je zakladatelem nadace, může leccos napovědět česká evidence skutečných majitelů – podle ní jsou totiž vlastníky Arta i Meltex manželé Ivana a Pavel Tykačovi. 

Jednatelem společnosti Arta byla léta Ivana Tykač, momentálně je to její dcera Olga Chabr Grillová. Podle katastru nemovitostí firma vlastní celkem dvacet sedm domů v centru Prahy, například v ulicích Školská, Vojtěšská nebo Růžová. Meltex je majitelem devětadvaceti podobných nemovitostí.

Ivanu Tykač se investigace.cz pokusila kontaktovat hned dvěma cestami, přes její asistentku Moniku Moravcovou a přes Jana Chudomela, který vystupuje jako mluvčí manželů Tykačových. Chtěli jsme například vědět, proč Ivana Tykač vybudovala offshorovou strukturu, kde vzala peníze, které měly mezi jejími firmami protéct či proč peníze převáděla mezi vlastními firmami přes offshorové schéma.

Asistentka Monika Moravcová byla při prvním telefonním kontaktu vstřícná, přátelská, nevyloučila ani osobní schůzku s Ivanou Tykač, i když upozornila, že dřív než v září to kvůli plnému programu asi možné nebude. Chtěla otázky zaslat mailem. O čtyři dny později, když se investigace.cz zajímala, jak to vypadá s odpověďmi, řekla Moravcová odměřeným hlasem jen dvě věty: „Nebudu se k tomu vyjadřovat. A už mi prosím nevolejte.“ Pak zavěsila telefon. 

Mluvčí Jan Chudomel slíbil, že otázky Ivaně Tykač přepošle. Ani urgence odpovědí přes něj ale nevedla k cíli. „Otázky jsem odeslal, Ivana Tykač by je měla mít,“ řekl po pár dnech Chudomel. „Žádná reakce mi ale nepřišla. Nevím ani, zda je četla, zda mail otevřela. Mohu jí napsat další mail, ale opravdu nevím, jestli odpoví. Udělal jsem, co jsem mohl.“

 

Autorky textu: Hana Čápová, Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková 

Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.