Kypr má již delší dobu pověst pochybného obchodního centra, a to kvůli špatně vymahatelným zákonům, volně nastaveným regulacím, systému skrytého vlastnictví firem a kvetoucímu byznysu zprostředkovatelských společností. To vše umožňuje obcházet sankce vůči ruským oligarchům. Nedávno však kyperští představitelé zveřejnili plán, který by měl pomoci se této pošramocené pověsti zbavit.
Kypr plánuje do konce roku vytvořit nový útvar pro uplatňování finančních sankcí. Tamní představitelé to oznámili poté, co projekt Cyprus Confidential, na němž se podílela i investigace.cz, odhalil podíl kyperských firem na obcházení západních sankcí uvalených na Putinovy spojence.
Společnosti pomáhaly obcházet sankce Romanu Abramovičovi, Alexandru Abramovi či Alexandru Frolovovi. Kyperské firmy také například zprostředkovaly zakázané dodávky zboží do Sýrie či honorář pro proputinovského německého novináře.
Se zřizováním nového útvaru pro uplatňování finančních sankcí budou Kypru pomáhat experti ze Spojeného království, jež přislíbilo poskytnout technickou podporu a rady na základě vlastních zkušeností. Nedávno byl totiž v Británii zřízen Úřad pro uplatňování obchodních sankcí, jehož cílem je uplatňovat přísnější sankce proti společnostem, jež se sankcím vyhýbají. Úřad také pomáhá podnikům při dodržování sankcí a vyšetřuje jejich porušování. Kypr a Velká Británie již v květnu 2023 uzavřely vzájemnou dohodu o posílení spolupráce při zastavování nezákonných finančních toků.
Co jsou Cyprus Confidential
Záznamy MeritServus a MeritKapital byly získány díky organizaci Distributed Denial of Secrets, která shromažďuje uniklé informace z celého světa. Uniklé záznamy společností Cypcodirect, ConnectedSky, i-Cyprus a Kallias & Associates získala novinářská organizace Paper Trail Media. V případě společnosti Kallias & Associates byly jejich dokumenty získány od Distributed Denial of Secrets, jež je sdílela s Paper Trail Media a ICIJ. Dokumenty společnosti DJC Accountants získala nadnárodní novinářská síť Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP).
Na mezinárodním novinářském projektu Cyprus Confidential spolupracovalo 272 novinářů z 69 médií z 55 zemí. Partnerská média sdílela všechny uniklé záznamy v rámci projektu s ICIJ, který ověřil jejich pravost, zpracoval je a poskytl svým partnerským médiím, z České republiky to byla exkluzivně investigace.cz.
Investigace Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) také ukázala, jak některé advokátní kanceláře pomáhaly sankcionovaným Rusům pokračovat v podnikání. Šéf kyperské advokátní komory Michael Vorkas následně slíbil, že potrestá všechny právníky, u nichž se prokáže, že porušili pravidla. „Můžete si být jisti, že případy, které se týkají závažného porušení zákona, nezůstanou v šuplíku, ale vyjdou najevo a jména budou zveřejněna,“ prohlásil podle listu Cyprus Mail šéf kyperské advokátní komory Vorkas na lednové tiskové konferenci. „Musíme chránit společnost a společnost nám musí důvěřovat.“
Útvar pro uplatňování sankcí má být vytvořen do konce roku. Kypr tím chce napravit svou pověst finančního útočiště pro ruské oligarchy. „Pověst a důvěryhodnost naší země je klíčová,“ řekl kyperský prezident Níkos Christodúlídés krátce po zveřejnění článků projektu Cyprus Confidential a slíbil, že vše, co vyšlo najevo, bude prošetřeno. S vyšetřováním Kypru pomáhá 24členný tým amerických odborníků na finanční kriminalitu z FBI.
Méně oligarchů
Ačkoli efektivita nových reforem a snah ještě měřitelná není, už nyní se ukazuje, že kyperská ekonomika se pomalu zbavuje závislosti na ruském bohatství. Podle agentury AP se mezi lety 2014–2022 ruské a ukrajinské vklady v kyperských bankách propadly ze 76 procent na 67 procent. I počet ruských a ukrajinských klientů se snížil, a to z 82 procent na 54 procent.
Podle místních médií několik velkých společností s ruskými majiteli přesunulo své sídlo z Kypru jinam. Kyperské úřady ale agentuře AP na četné dotazy na to, kolik firem a o které konkrétní firmy jde, neodpověděly.
Koncem ledna také Bank of Cyprus uzavřela své pobočky v Moskvě a Petrohradě.
Kypr jako člen Evropské unie musí dodržovat směrnice proti praní špinavých peněz, a aktualizovat tak své právní předpisy v této oblasti. Dlouhodobě je ale kritizován za to, že předpisy neuplatňuje dostatečně. Když v roce 2013 Kypr žádal o finanční pomoc kvůli probíhající ekonomické krizi, podmínkou bylo, aby začal důsledně bojovat proti praní špinavých peněz tím, že implementuje právní rámec proti praní špinavých peněz.
Země sice disponuje úřady, které mají na starosti regulaci finančních zločinů – například již v roce 1997 ustanovila Útvar proti praní špinavých peněz MOKAS –, jak ale ukázala investigace Cyprus Confidential, vinou volně nastavených pravidel a jejich laxního vymáhání v zemi k praní docházelo i nadále.
Samotný bývalý prezident Nikos Anastasiadis byl zakladatelem jednoho z největších poskytovatelů offshorových služeb. Investigace OCCRP zjistila, že partneři jeho advokátní kanceláře působili jako úředníci fiktivních společností, které byly spojeny s rozsáhlými podezřeními z praní špinavých peněz. Anastasiadis sice z firmy v roce 2013, kdy byl do veřejné funkce zvolen, vystoupil, ve firmě poskytující offshorové služby ale zůstaly jeho dcery. Kancelář měla také zprostředkovávat obchody s lidmi napojenými na Vladimira Putina a byla spojena s ruskou bankou Troika Dialog, která proslula coby pračka peněz pro organizovaný zločin.
Firma bývalého prezidenta byla zapojena i do kontroverzního programu „zlatých víz“, který fungoval mezi lety 2007 a 2020. Tento program je považován za korupční systém, který umožnil kleptokratům, oligarchům a zločincům snadno získat evropské občanství, díky čemuž se mohli volně pohybovat po všech evropských státech nebo zde vlastnit bankovní účty. Stačilo jen zaplatit kolem 2,5 milionu dolarů, což bylo v přepočtu kolem 55 milionů korun. Prezidentova společnost měla podle OCCRP pro tyto klienty obstarávat zlaté pasy.