Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím

Uniklé dokumenty z několika kyperských právnických a konzultačních firem ukazují, jak tento evropský ostrov napomáhal ruským oligarchům v ukrývání jmění a obcházení evropských sankcí i po počátku ruské agrese vůči Ukrajině. Nadnárodní novinářský projekt ICIJ a Paper Trail Media nazvaný Cyprus Confidential odhaluje tajné převody majetků Romana Abramoviče nebo jeho bývalých byznys partnerů Alexandra Abramova a Alexandra Frolova, ale i tajné dohody syrské ropné společnosti o nákupu materiálu z USA nebo financování německého novináře šířícího proputinovský pohled na svět.

Středomořský ostrov Kypr je již dlouhá léta geopolitickou křižovatkou, o kterou se přetahují impéria a kde se setkávají různé národy, kultury, náboženství a především peníze. Po desetiletí na ostrov směřoval ohromující příliv peněz převážně z Ruska, což sice několika málo tamním lidem zajistilo bohatství, ale samotný Kypr poznamenalo pověstí pochybného finančního centra.

Práce Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), Paper Trail Media a jejich partnerských médií včetně investigace.cz nyní odhaluje, že Kypr hraje daleko významnější roli, než bylo známo, při transakcích špinavých peněz pro autokratický režim ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i další diktátory a protidemokratické subjekty.

K těmto lidem a organizacím patří například syrští autokrati, jejichž státní ropná společnost se pokusila vyhnout obchodnímu embargu Spojených států tím, že k zamaskování nákupu produktů od dodavatele ropných zařízení z Houstonu využila kyperského prostředníka. Přes Kypr posílal peníze i Kreml, a to prominentnímu německému novináři známému proputinovskými texty.

Projekt Cyprus Confidential tak odhaluje dlouhodobou ruskou hegemonii nad hluboce provázaným světem kyperské politiky a financí. Zároveň vysvětluje, proč se Evropské centrální bance nepodařilo prosadit svou autoritu nad Kyprem, členským státem Evropské unie, ani zkrotit bankovní systém nafouknutý nelegálními penězi. A také ukazuje, jak poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, kyperská pobočka účetní a konzultační společnosti PwC pomáhala ruským oligarchům převádět jejich bohatství a podrývat západní sankce, jejichž cílem bylo přerušit financování Putinovy války. Vzhledem k tomu, že západní země stále častěji používají finanční sankce k zablokování toku peněz, které jiné vlády využívají k nepřátelským účelům, se Kypr stal skrytým finančním bojištěm.

ICIJ a jeho mediální partneři v rámci projektu prozkoumali 3,6 milionu uniklých dokumentů od šesti poskytovatelů finančních služeb se sídlem na Kypru a jedné lotyšské společnosti. Interní dokumenty, které tento únik obsahuje, se datují od půlky 90. let až do dubna loňského roku. Zahrnují důvěrné prověrky osob, organizační schémata, finanční výkazy, žádosti o bankovní účty a e-mailovou komunikaci. Dokumenty tak nabízejí komplexní vhled do tajnůstkářského finančního sytému.

Kritici kyperského netransparentního systému tvrdí, že závislost ostrova na ruských a dalších zahraničních penězích s sebou nese důsledky, které si uvědomujeme až nyní. „Když Rusové přišli na Kypr, přinesli s sebou nejen ruskou korupci, ale i ruský organizovaný zločin a agenty ruských zpravodajských služeb,“ říká Boris Demaš, ruský občan dlouhodobě žijící na Kypru a kritik vlivu Kremlu.

Kyperský historik ekonomie Alexander Apostolides uvedl, že na politiku napojené ostrovní firmy, „které by měly být regulovány, zřejmě nacházejí způsoby, jak se tomu vyhnout a dělat věci, jež jsou buď nelegální, nebo přinejmenším neetické“.

Kyperská vláda navzdory kritice a zjištění novinářů tvrdí, že se situace zlepšuje. Podle vyjádření kyperského ministerstva financí klesly ještě před invazí do Ukrajiny v únoru 2022 ruské vklady v kyperském bankovním systému na 4 %. “Kypr vyvíjí od roku 2013 vytrvalé úsilí a podařilo se mu stabilizovat svůj bankovní sektor a stát se špičkovou jurisdikcí v oblasti boje proti praní špinavých peněz i vymáhání sankcí,” reagovalo na otázky ICIJ tiskové oddělení kyperské vlády.

Pod vlivem Kremlu

Do kyperského finančního systému, který má v rámci Evropské unie jedny z nejslabších zákonů o zveřejňování finančních informací a také shovívavou Centrální banku, přitekly od 90. let ruské investice v přepočtu za více než 4,6 bilionu korun. To oligarchům nad ostrovem zajistilo obrovský vliv. Kypr byl tak podle dokumentů z Cyprus Confidential nezbytným nástrojem, jak peníze buďto dostat z Ruska a investovat například do realit či jachet, nebo je pomocí finančních machinací dostat do Ruska zpátky a tam skrytě investovat. Podle zjištění novinářů z ICIJ a OCCRP bylo toto ukrývání peněz navíc možné i díky pomoci ze strany kyperských vládních představitelů nebo finančních institucí.

Jedním z nich je i bývalý kyperský prezident Nikos Anastasiadis, jenž před nástupem do funkce v roce 2013 vybudoval právní a zprostředkovatelskou firmu, která pomáhala ruským klientům zakládat offshory a byla podezřelá z napomáhání praní peněz. Poté, co se stal prezidentem, přenechal Anastasiadis firmu svým dvěma dcerám a dalším partnerům. Často pak cestoval do Moskvy na setkání s Putinem a zajišťoval dohody podporující užší hospodářské a finanční vazby mezi oběma zeměmi. Na základě zjištění OCCRP byla firma vyšetřována kyperským úřadem pro boj proti praní špinavých peněz a následně zproštěna podezření.

Mezi Rusy, kteří byli klienty kyperských finančních a právních firem, z nichž dokumenty unikly, se nachází 96 sankcionovaných osob. Zhruba polovina z nich jsou takzvané politicky exponované osoby, tedy veřejně činní funkcionáři nebo osoby napojené na politickou scénu. ICIJ v uniklých dokumentech identifikovalo téměř 800 společností a svěřenských fondů registrovaných v tajnůstkářských jurisdikcích, jež vlastnili nebo ovládali Rusové a na něž byly od roku 2014 uvaleny sankce. Zatímco mnohé z registrovaných subjektů jsou takzvané skořápkové společnosti bez zaměstnanců a provozoven, některé jsou dceřinými společnostmi průmyslových gigantů. Například výrobce oceli Evraz, který dodává většinu železničních kolejnic, po nichž jezdí ruské vlaky přepravující zbraně a munici vojskům v Ukrajině.

Dokumenty rovněž umožňují nahlédnout do opulentního životního stylu ruských oligarchů. Ať už se jedná o jejich superjachty, sbírky drahých obrazů od Matisse, Moneta a Luciana Freuda, nebo soukromé koncerty, na nichž vystupovali třeba Amy Winehouse, Red Hot Chili Peppers a další slavné rockové hvězdy.

Ochotní pomocníci

Uniklé dokumenty také ukazují, že peníze od sankcionovaných Rusů nejsou cizí ani velkým auditorským a konzultačním nadnárodním společnostem, jako je PwC. Cyprus Confidential například odhalují, že PwC pomohlo jednomu z nejbohatších ruských průmyslníků Alexeji Mordašovi převést podíl v jeho společnosti v přepočtu za více než 32 miliard korun v ten samý den, kdy na něho Západ uvalil sankce. Kyperské ministerstvo financí věc podle svého vyjádření z loňského listopadu vyšetřuje.

Přibližně ve stejné době pomohla kyperská pobočka PwC při transakci v přepočtu 2,3 miliardy korun dvojici ruských oligarchů, které Velká Británie krátce na to prohlásila za součást „spolku vybrané elity“, pomáhajícího Putinovi vést válku proti Ukrajině. Alexandr Abramov a Alexandr Frolov byli sankcionováni kvůli svému zapojení do těžebního, dopravního a stavebního odvětví.

PwC oznámila, že opouští Rusko až několik měsíců po ruské invazi do Ukrajiny a zároveň svým pobočkám nařídila, aby přestaly pracovat pro klienty, na něž byly uvaleny sankce. „Jakákoli sankce vůči konkrétním ruským subjektům nebo osobám, která bude přijata kdekoli na světě, bude uplatňována všude na světě,“ uvedla účetní firma na svých internetových stránkách.

Auditorská firma se podle prohlášení sice přestala starat o ruské finance, to ale neplatí pro osoby, jež tuto společnost opustily a založily si vlastní poradenské firmy. Jednou z nich je Abacus Ltd., kterou britská policie vyšetřuje kvůli obcházení sankcí v souvislosti s převáděním financí pro ruského miliardáře Petra Avena. Aven byl mimo jiné u založení finančního konglomerátu Alfa Group, který měl poskytnout pojištění ruskému výrobci zbraní Kalašnikov.

Další ze společností napomáhajících sankcionovaným ruským oligarchům byla podle Cyprus Confidential firma MeritServus. Jedním z jejích klientů se stal i Roman Abramovič, miliardář známý svými luxusními jachtami a do roku 2022 také vlastnictvím anglického fotbalového klubu Chelsea. Abramovič patří mezi nejznámější a nejvýznamnější ruské oligarchy a od 90. let je členem Putinova okruhu nejbližších.

Ze zjištění ICIJ vyplývá, že společnost MeritServus pomáhala spravovat nejméně 14 svěřenských fondů registrovaných na Kypru, jež vlastnil nebo ovládal Abramovič. Společnost rovněž poskytovala služby Abramovičovým firmám registrovaným v jurisdikcích s vysokou mírou korporátního tajemství, včetně ostrova Man, Jersey a hlavně Britských Panenských ostrovů, kde byla registrována většina jeho společností – téměř stovka.

Cyprus Confidential mimo to dokládají, že Abramovičem kontrolovaný subjekt prodal velmi výnosný podíl v reklamní společnosti subjektu kontrolovanému Sergejem Rolduginem, což je violoncellista a Putinův dlouholetý přítel, jenž byl v rámci kauzy Panama Papers odhalen jako hlavní postava sítě, která přes banky a fiktivní společnosti převedla v přepočtu více než 40 miliard korun. Americké ministerstvo financí na Roldugina v červnu 2022 uvalilo sankce a označilo jej za „správce offshorového bohatství prezidenta Putina“. Z těchto peněz mohly být tajně financovány i aktivity fotbalového klubu Chelsea. Tuto možnost nyní vyšetřuje i vedení Premier League, neboť klub po Abramovičově odchodu uvedl, že jeho zveřejněné finanční závěrky „nejsou kompletní“. Abramovič byl pod tlakem sankcí nucen Chelsea prodat brzy po začátku Ruské invaze do Ukrajiny.

Dodávky vybavení do Sýrie a proputinovský německý novinář

Cyprus Confidential rovněž odhalují rozhovory o nákupu amerického vrtného zařízení od houstonského výrobce NOV Inc. Jednalo se o komunikaci mezi syrskou státní ropnou společností a na Kypru registrovaným zprostředkovatelem. Článek předkládá důkazy o tom, že syrská ropná společnost a kyperský zprostředkovatel H. A. Cable Export se v letech 2014 až 2019 připravovaly provést nejméně pět transakcí s cílem získat zařízení NOV. V roce 2016 vznesla syrská společnost ohledně obstarání NOV dotaz na společnost H. A. Cable Export, a to „kvůli sankcím uvaleným na Sýrii ze strany USA“. V roce 2019 pak syrská společnost vyzvala H. A. Cable Export, aby od NOV nakoupila čerpadla a čerpací zařízení „co nejdříve“. Americké úřady přitom jakýkoli export do Sýrie zakázaly již v roce 2011 kvůli vládě autoritářského režimu Bašára al-Asada, přičemž zvlášť jmenovaly státem vlastněnou ropnou společnost. Společnost NOV popírá, že by s kyperským prostředníkem uzavřela jakýkoli obchod.

Mezi mnoha lidmi ze Západu, kteří si vybudovali kariéru na pozitivní prezentaci Ruska a jeho autokratického vůdce, je i Hubert Seipel, německý novinář, spisovatel a osobnost známá z televize. Své renomé si vybudoval díky bezkonkurenčnímu přístupu k ruskému prezidentovi, což dokládají jím zveřejňované snímky, na nichž společně loví jeleny na Sibiři a v limuzíně projíždějí Moskvou. Seipel tak vytvořil sympatický obraz Ruska a zemi vykreslil jinak než jako světovou hrozbu. Uniklé dokumenty nyní ukazují, že Seipel za tyto služby obdržel mezi lety 2018 a 2019 v přepočtu více než 16 milionů korun v podobě sponzorských darů. Peníze k novináři putovaly ze skořápkové firmy navázané na ruského sankcionovaného oligarchu a ocelářského magnáta Alexeje Mordašova.

Seipel byl v Německu dlouho považován za předního experta na Rusko. Ručně psaná poznámka na jednom z uniklých dokumentů z roku 2018 uvádí, že sponzorský dar byl určen na „napsání knihy o politickém prostředí v Ruské federaci“. Jiná poznámka na stejném záznamu odkazuje na dohodu z roku 2013 o „Putinově životopisu“. Autor vydal tuto německojazyčnou knihu od dva roky později pod názvem „Putin: Vnitřní pohledy na moc“.