Proč je tak těžké dohledat majetek ruských oligarchů

Alexandr Abramov a Alexandr Frolov, dva ruští oligarchové, kteří se řadí na 17. a 33. místo v žebříčku nejbohatších Rusů, jsou skrytými vlastníky jednoho z nejluxusnějších developerských projektů na okraji Prahy. Mimo to vlastní nemovitosti, podíly ve firmách či přepychové jachty po celém světě, avšak jen u zlomku toho všeho lze prokázat, že jsou opravdovými majiteli. „Využívají anonymitu offshorů, protože tím chrání své vlastnické právo. V Rusku už totiž nikdo nevěří v nezávislé a spravedlivé soudy,“ vysvětluje ruský investigativní novinář Roman Anin. 

Vlastnictví Oaks Prague skryté za offshorové firmy, zdroj: investigae.cz

V Popovičkách nedaleko Prahy vzniká jeden z nejpozoruhodnějších developerských bytových projektů. Jde o satelitní městečko s vlastním golfovým hřištěm a renomovanými restauracemi, jehož součástí je třeba i privátní školka. V nabídce nemovitostí ke koupi jsou byty, rodinné domy nebo rovnou celé luxusní vily, které navrhovali proslulí architekti. Celkem by mělo jít o „přibližně 480 domovů“, přičemž několik objektů již existuje. Cena těch nejmenších garsonek začíná na 8,8 milionech korun. 

Projekt realizuje akciová společnost Arendon Development Company. Dohledání jejích konečných majitelů je ale kvůli komplikované majetkové struktuře de fakto nemožné. 

Arendon Development totiž patří kyperské firmě Lormont, která dostává půjčky od spřízněné společnosti Vollin Holdings z Britských Panenských ostrovů. 

Kdo stojí za offshorovou firmou Vollin Holdings, se podařilo zjistit jen díky uniklým informacím v rámci mezinárodního projektu Pandora Papers, na němž se investigace.cz podílela. Podle těchto dokumentů jsou majiteli Vollin právě Alexandr Abramov a Alexandr Frolov, a to skrze další síť britskopanenských a kyperských offshorových společností, jejichž vlastníkem jsou dva kyperské svěřenské fondy. Alexandr Frolov je beneficientem fondu The Elpins Trust, naopak Alexandr Abramov užívá výhod fondu The Dapore Trust. Svěřenské fondy vznikly již v roce 2005 a kromě Abramova a Frolova jsou na jejich platebních listinách i jejich manželky a děti. 

Z dokumentů, jež má redakce investigace.cz k dispozici díky spolupráci na Pandora Papers, také vyplývá, že offshorová struktura, kterou pro investování do českého developerského projektu v Popovičkách oba Rusové využili, není zdaleka ojedinělá. 

Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku

Frolov i Abramov vlastní další desítky skořápkových firem, které investují či investice spravují nebo jen drží podíly v dalších desítkách firem po celém světě. Tyto anonymní skořápkové firmy drží na účtech aktiva v hodnotě milionů dolarů. 

Má ho rád, nemá ho rád

Nedůvěra ve spravedlnost a ochranu obchodních zájmů má v Rusku mnoho příčin. Asi nejznámější varovný případ svévole mocných vůči neposlušným oligarchům představuje rozhodnutí v kauze ruské ropné společnosti Jukos a jejího majitele Michaila Chodorkovského, který v tomto byznysu přišel o všechno a na dlouhá léta skončil ve vězení jen kvůli tomu, že kritizoval prezidenta Vladimira Putina. 

  • Kauza Jukos
Michail Chodorkovskij patřil koncem 90. let minulého století k nejbohatším Rusům. Vybudoval ropnou společnost Jukos, která se stala největší energetickou soukromou firmou v Rusku s obrovskými zásobami ropy a zemního plynu. Chodorkovskij ale začal kritizovat režim Vladimira Putina kvůli korupci. V roce 2003 byl Chodorkovskij zatčen a obviněn z daňových úniků a finančních machinací. V 90. letech sice Jukos daně optimalizoval, ale jen pomocí děr v daňových zákonech, což bylo tou dobou v Rusku legální. V roce 2003 však ruské soudy v jeho případě uplatnily nové zákony, byť se zpětnou platností. Chodorkovskij byl nakonec v několika procesech odsouzen k dlouholetému vězení. Na základě amnestie byl po deseti letech a deseti měsících propuštěn na svobodu s neoficiální podmínkou, že opustí Rusko. Po jeho zatčení úřady cíleně přivedly Jukos k bankrotu. Majetek firmy byl posléze rozdělen a rozprodán lidem přátelským k Putinovi

„Je nutné pochopit jeden zajímavý fenomén. V Rusku soudům nikdo nevěří. A to ani lidé, kteří jsou Putinovi blízko. Navenek mohou hlásat, jací jsou vlastenci a jak Rusko milují, ale ve skutečnosti jsou si moc dobře vědomi, že když se něco semele, soud jim žádnou ochranu neposkytne, protože nezávislý soudní systém reálně neexistuje,“ vysvětluje Roman Anin, novinář z investigativního portálu iStories. 

Právě proto je pro bohaté Rusy výhodné vlastnit své majetky například přes kyperské schránky, jež jsou následně v rukou britskopanenské firmy. „Pak se na ně vztahuje britské právo, a to je rozhodně důvěryhodnější,“ uzavírá Anin. Investováním do kyperských společností si ruští boháči navíc často kupovali i tamní občanství, které funguje nejen jako vstupenka na evropský trh, ale otevírá jim i hranice do Unie. 

„Jmění, jež osoby blízké Kremlu nakumulovaly, si logicky chtějí užívat. Jenže to jde jen ve svobodné společnosti. Proto jsou pro bohaté Rusy kyperská víza tak lákavá – získají tím možnost volného pohybu po celé Evropské unii, jejímž členem je Kypr od roku 2004,“ říká kyperský investigativní novinář Stelios Orphanides. 

Pandora Papers: Oligarchové a bankéři

Dalším z důvodů, proč majetní Rusové raději ukrývají své majetky v zahraničí, je podle novináře Anina mnohdy pochybný původ peněz, jež do nemovitostí a ostatních luxusních věcí investovali. Může se jednat o peníze vytunelované ze státních firem, z rozpočtu nebo třeba o úplatky. 

To, že v ruskou spravedlnost nevěří ani Frolov s Abramovem, dokládá i fakt, že oni samotní se na žádném sankčním seznamu nevyskytují a oficiálně by tak nemuseli vlastnictví svých firem skrývat za nepřehledné offshorové struktury. Oba nadto nejsou ani aktivní v politice, a tím pádem nemusejí tímto pokoutným způsobem obcházet zákon, který ruským politikům zakazuje podnikat v zahraničí. 

Oligarchové a Putin

Jak Abramov, tak Frolov obdrželi před více než pěti lety od ruského prezidenta Vladimira Putina vyznamenání za zásluhy. Americké ministerstvo financí oba oligarchy zařadilo na „Putinův seznam“, tedy k výčtu vlivných Rusů s blízkými vazbami na Kreml. Místo na „Putinově seznamu“ ale automaticky neznamená uvalení sankcí, oba podnikatelé proto mohou i nadále nakládat se svým majetkem jak v USA, tak v Evropě. 

Na otázku, zda jsou si obchodní partneři s ruským prezidentem blízcí, kroutí Roman Anin hlavou. „Podle mě Abramov ani Frolov v okruhu Putinových nejbližších nejsou. Obecně se tento kruh v posledních letech zužuje, podle našich zdrojů je nejbližších lidí momentálně přibližně pět.“ 

  • Abramov & Frolov

Alexandr Abramov je ruský miliardář, jeden ze zakladatelů a předseda nadnárodní společnosti Evraz, zaměřené na výrobu a těžbu oceli, která je z více než 50 % vlastněná ruskými oligarchy. Forbes odhaduje Abramovovo jmění v přepočtu na 126 miliard korun. Boháčem se stal díky exportu kovu a uhlí v 90. letech. Od roku 2010 je i držitelem kyperského občanství, jež získal „za služby Kyperské republice“, což mu umožňuje snazší přístup nejen do Evropské unie, ale i na evropský trh. Podle zdrojů OCCRP zajišťovala Abramovovu žádost o občanství rodinná právní firma tehdejšího kyperského prezidenta Dimitrise Christofiase, která se zároveň starala o Abramovovy nákupy dvou velkých ruských elektrotechnických společností skrze skořápkové firmy. Obě společnosti jsou navíc zapletené do takzvaného Troika Laundromatu neboli sítě offshorových firem, přes které vlivní Rusové prali peníze vytunelované ze státního rozpočtu, vyhýbali se placení daní či takto ukrývali své majetky.

Obchodním partnerem Abramova je Alexandr Frolov, ruský oligarcha známý svým podílem v ocelářském a těžařském gigantu Evraz, kde působil 14 let jako výkonný ředitel, a to až do roku 2021, kdy firma oznámila, že z funkce odstoupil. Forbes jeho jmění odhaduje v přepočtu na 54 miliard korun. Frolov podniká i v těžbě zlata nebo dřeva a v železniční dopravě. Stejně jako u Abramova se Frolovovy firmy objevily v kauze ruské pračky Troika. Kyperské občanství Frolov získal v roce 2012.

Jak investigativní novinář dodává, ruský prezident měl dříve mnohem více přátel i spojenců. Postupně ale okruh lidí, kterým věří, zásadně omezil jen na pár lidí a Alexandr Abramov ani Alexandr Frolov mezi nimi nejsou. To je pravděpodobně důvod, proč se ještě ani jeden z nich nedostal na sankční seznamy, ačkoli jejich obchodní partner Roman Abramovič figuruje na tom evropském i americkém. 

Zdaleka však nejsou jediní Rusové, kteří vlastní firmy tak komplikovaným způsobem. Jen v únicích dat pojmenovaných Pandora Papers bylo takzvaných konečných vlastníků firem s ruským občanstvím téměř 4,5 tisíce, vůbec nejvíce ze všech národností. Samotná nedůvěra v právní stát v Rusku se ale netýká pouze ekonomického odvětví a podnikání. Vladimir Putin v roli prezidenta vytvořil systém, který je mu hierarchicky podřízený – na klíčové posty v soudnictví totiž dosadil sobě poslušné lidi a ti rozhodují buď podle jeho instrukcí, nebo podle pokynů ruské bezpečnostní služby FSB, nástupkyně sovětské KGB, z jejíchž řad Putin vzešel. Současný ruský prezident tak soudy začal mimo jiné využívat k likvidaci nepohodlných oligarchů typu Chodorkovského, ale i nezávislých médií či opozičních politiků, jakým je například Alexej Navalnyj. „V Rusku v nějaký spravedlivý soudní proces nikdo nevěří. Všechna rozhodnutí stojí na vůli prezidenta, FSB nebo dalších tajných služeb,“ uzavírá ruský investigativní novinář Roman Anin.

Autorky textu: Pavla Holcová, Zuzana Šotová
Autorka úvodní fotografie: Lenka Matoušková
Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.