Obrovský únik kyperských vládních dokumentů podle média Al Jazeery ukazuje, že vláda prodávala občanství „politicky exponovaným osobám“. Zlatá víza jsou přitom kritizována jako korupční praktika a poskytování azylu zločincům.
Nový únik ukazuje, že mezi roky 2017 a 2019 si kyperské občanství koupili političtí představitelé různých zemí, členové představenstev státních firem nebo bratr libanonského premiéra. Zlaté vízum, které pro osoby ze států mimo Evropu znamená vstupenku do zemí EU, stojí minimálně 2,5 milionu dolarů (55 milionů korun). Většina těchto peněz putuje do trhu s nemovitostmi.
Jakmile někdo vlastní kyperský pas, může se nejen volně pohybovat po státech Evropy, ale bez větších problémů v členských zemí EU také pracovat či vlastnit bankovní účty. Evropská unie proto program pro zahraniční investory kritizuje od jeho spuštění v roce 2013.
Kypr tyto služby poskytoval nejen osobám navázaným na politiku – a tedy možným korupčníkům –, nýbrž i usvědčeným zločincům a uprchlíkům před zákonem, mezi něž patří i podvodníci peroucí špinavé peníze. Pro policejní složky ze států EU je totiž Kypr mnohdy nedosažitelnou zemí.
Podmínkou pro získání občanství je sice vedle investovaných peněz čistý trestní rejstřík, důkazy ovšem poskytují úřadům sami žadatelé. Byť kyperské úřady tvrdí, že provádějí vlastní prověrky, z dokumentů získaných Al Jazeerou to nevyplývá. V květnu 2019 sice kyperská vláda zavedla pro získání občanství přísnější pravidla. Vízum by neměl získat nikdo, kdo je vyšetřován, stíhán, odsouzen nebo jsou na něj uvaleny sankce za pokus o koupi pasu. Po několika skandálech, kdy byla zlatá víza přesto udělena nechvalně známým osobám, nakonec kyperští poslanci v červenci 2020 schválili zákon, který dává institucím pravomoc občanství také odebírat.
Nejvíce žádostí o kyperská zlatá víza pochází z Ruska, Číny a z Ukrajiny.
To, že veřejně činné osoby vlastní občanství jiné země, není samo o sobě nic špatného. Nabízí se ovšem otázka, kde na tak velkou investici pro sebe či svoji rodinu vzali peníze politici a na co tato zlatá zadní vrátka potřebují. Proto mohou být politici a s nimi provázané osoby z kauzy Cyprus Papers podezřelí z korupce nebo z jiné nekalé činnosti.
Snaha o zveřejnění jmen držitelů zlatých pasů ale parlamentem neprošla. Kyperské úřady údajně všechna udělená občanství zpětně prověřují.
Česko: nabídka, která se dá odmítnout
Program investorských víz byl v červenci 2017 spuštěn i v Česku. S příliš velkým zájmem se dosud nesetkal.
„Od 15. 8. 2017, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (…), byly podány dvě žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem investování. Žádosti byly podané občanem Ukrajiny a občanem USA,“ napsal investigaci.cz tiskový odbor ministerstva vnitra v lednu 2019. Když redakce nyní požádala o aktuální informace, pracovník odboru Adam Rözler odepsal, že od roku 2017 „byla podána a zamítnuta jedna žádost podaná občanem Ukrajiny“. Po upozornění na skutečnost, že si sdělené informace navzájem odporují, tiskový odbor odpověděl: „V případě žádosti amerického občana došlo k technické závadě a chybně zaevidovaná žádost byla následně v systému zrušena.“
Žádosti o investorská víza mohou cizinci podat nejen na ministerstvu vnitra, ale i na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. „K dnešnímu dni jsme obdrželi celkem tři žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investovaní, šlo o žadatele turecké, ukrajinské a ruské národnosti. Vízum jsme udělili jedinému z nich, a to žadateli z Turecka,“ sdělila investigaci.cz Zuzana Štíchová, tisková mluvčí ministerstva zahraničních věcí.
Podtrženo sečteno, potenciální zahraniční investoři projevují vůči státnímu programu jen minimální zájem. Podle vládního nařízení by totiž museli v Česku proinvestovat nejméně 75 milionů korun a zároveň vytvořit alespoň dvacet pracovních míst, aby české „zlaté vízum“ získali.
„Úředník, který ten návrh psal, nevěděl, co dělá,“ svěřil se před třemi lety portálu info.cz Tomáš Milar, český investor žijící ve Spojených státech. K českému programu „zlatých víz“, cílícímu na investory mimo Evropskou unii, má totiž četné výhrady – zejména k jeho nepříliš realistickým podmínkám a nízké atraktivitě pro potenciální zájemce, ale též k nejasnosti procedury vedoucí k získání takového víza.
„Od počátku jsme poukazovali na přílišnou restriktivnost podmínek nastavených vládou,“ řekl v roce 2018 Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR. Ta v připomínkovém řízení prosazovala snížení limitu investice v ČR na 15 milionů korun, neboť nevěřila, že by vládou nastavené podmínky mohly investory přilákat.
Česko tak na jednu stranu přichází o potenciálně významné investice, na druhou stranu eliminuje rizika, že by dlouhodobého pobytu za účelem investování mohli zneužít zločinci či zkorumpovaní úředníci a politici, jako se tomu stalo na Kypru nebo již dříve v Litvě.
Video vysvětlující Cyprus Papers v angličtině: