Prodej občanství nebo povolení k pobytu v členské zemi EU představuje vážné bezpečnostní riziko. Tvrdí to právě zveřejněná zpráva Evropské komise, která investorské programy pro bohaté cizince – takzvaná zlatá víza – vystavuje kritice. Zlatá víza podle ní mohou napomáhat praní špinavých peněz, korupci a daňovým podvodům. Česko má svým způsobem štěstí – laťku potřebné investice nastavilo natolik vysoko, že jeho zlatá víza zatím nevzbudila velký zájem.
Výraz „zlatá víza“ se vžil pro kontroverzní státní investorské programy. Ty stojí na myšlence, že kdo dostatečně zainvestuje, toho daný stát přivítá. Jedno procento nejbohatších lidí světa si tak může vybrat z celé plejády atraktivních zemí, které zlatá víza nabízejí. Stačí jim k tomu ochota se o své bohatství s cílovou zemí podělit. EU není výjimkou – v současnosti má zlatá víza v nabídce dvacet z osmadvacítky členských států.
- Zlatá víza: argumenty pro a proti
Jako první s nimi před více než třiceti lety přišel ostrovní stát v Karibiku – Svatý Kryštof a Nevis a od té doby se tento specifický způsob investorské pobídky rozrostl do celosvětového byznysu o objemu v řádu miliard dolarů, který dnes provozují desítky zemí včetně členů EU a Spojených států.
Zlatá víza mají své zastánce i zaryté odpůrce. Ti první argumentují tím, že lidem umožňují plně realizovat jejich práva a svobody – kde a jak žít či podnikat. Ti druzí naopak tvrdí, že „zlatá víza“ napomáhají korupčnímu prostředí, jsou nespravedlivá a prohlubují globální nerovnost. Například tím, že bohatým za tučný balík peněz nabízí svobodu pohybu, která je současně odpírána milionům uprchlíků, kteří žijí v zoufalých podmínkách. Kritici také tvrdí, že uprchlické krize bývají zapříčiněny stejnými autoritářskými vůdci a zkorumpovanými vysokými úředníky, kteří z programů investičních víz těží.
Argumenty odpůrců „zlatých víz“ mají podporu v tvrzení vyšetřovatelů, podle nichž vlastnictví druhého nebo třetího pasu velmi ulehčuje případné páchání trestné činnosti, například daňových podvodů nebo praní špinavých peněz. A také umožňuje vytváření nových identit, napomáhá k přístupu do úslužných bankovních systémů nebo k jednoduššímu investování finančních prostředků, na jejichž pravý původ se daný úředník zbytečně neptá.
Mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP, jejímž jediným tuzemským členem je investigace.cz, se v loňském projektu „Zlato za víza“ rozhodla zmapovat, jak tento nepříliš transparentní byznys funguje.
Občanem EU snadno a rychle
Na Kypru, Maltě a v Bulharsku si mohou movití klienti z takzvaných třetích zemí – tedy států mimo EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko – koupit rovnou státní občanství. Jeho cena se pohybuje mezi 800 tisíci až 2 miliony eur, tedy přibližně 20–52 miliony korun, které je žadatel povinen vložit do místní ekonomiky. Například investicí do nemovitosti, firmy nebo vzniku pracovních míst. Žadatel přitom nemá povinnost v dané zemi trvale žít nebo k ní mít nějaké vazby.
Zpráva EK tvrdí, že maltské, kyperské a bulharské státní úřady dosud neprováděly dostatečné bezpečnostní prověrky bohatých zahraničních žadatelů a téměř nevyužívaly společných unijních databází typu Schengenského informačního systému. Tím vytvářely bezpečnostní díry v celém imigračním systému unie, do nichž tak mohli legálně vstoupit například problematičtí oligarchové z bývalých sovětských republik nebo čínští úředníci podezřelí z korupce.
Příliš vysoká laťka
Podobné výtky nicméně Evropská komise směřovala i k ostatním sedmnácti zemím EU, včetně České republiky, které nabízejí možnost koupě povolení k pobytu. Cena takového povolení se liší stát od státu: zatímco v Chorvatsku je laťka stanovena na 15 tisíc eur (385 tisíc korun), Slovensko si povolení k pobytu na svém území cení na 5 milionů eur (128 milionů korun).
Cizinec, který by chtěl mít trvalý pobyt v ČR, by podle tuzemského programu spuštěného v létě 2017 musel investovat nejméně 75 milionů korun a zároveň vytvořit alespoň dvacet pracovních míst.
„Od počátku jsme poukazovali na přílišnou restriktivnost podmínek nastavených vládou,“ řekl vloni investigaci.cz Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR. Ta v připomínkovém řízení prosazovala snížení limitu investice v ČR na 15 milionů korun. Nevěřila totiž, že by vládou nastavené podmínky víz přilákaly investory. Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které legislativní návrh připravovalo, bylo prioritou dosažení rovnováhy mezi nabídkou pro investora a ochranou státu. MPO původně počítalo s navrhovanou nižší částkou, „resorty nejvíc zainteresované v oblasti migrační politiky” však údajně požadovaly zvýšit investici na 75 milionů korun.
Poslední rok a půl dal Hospodářské komoře ČR za pravdu. Podle informací z Ministerstva vnitra přilákala česká zlatá víza od srpna 2017 do listopadu 2018 pouze dva potenciální investory – občana Ukrajiny a Spojených států (pozn. red. – v době publikování článku se nepodařilo zjistit, zda bylo jejich žádostem ze strany českých úřadů vyhověno).
Brusele, máme problém
Na jednu stranu tak ČR přišla o stamilionové investice, na druhou stranu zmírnila riziko, že spolu s bohatými Saúdy, Rusy či Číňany si k nám – a potažmo do celého Schengenu – najdou cestu i vyšší míra korupce, špinavé peníze nebo tamní mafie.
Dodnes je v oblasti vydávání zlatých víz velmi benevolentní Portugalsko. To podle zprávy EK vůbec neprověřuje původ proinvestovaných peněz, čímž vystavuje sebe i zbytek EU riziku infiltrace zahraničního organizovaného zločinu. O tom by dnes ostatně mohla barvitě vyprávět Litva, která v letech 2010–2014 vydala zlatá víza výměnou za investice tisícům Rusů, včetně několika krajně problematických podnikatelů blízkých Putinovi.
Problematické investice však neputovaly jen do Pobaltí. Investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia se například snažila rozklíčovat systém zlatých víz a na něj navázanou korupci na Maltě. V říjnu 2017 byla zavražděná bombou nastraženou v jejím autě. Britské imigrační úřady se podle Guardianu rozhodly přezkoumat případy 700 zlatých víz vydaných bohatým Rusům až po skandální otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala.
Důvěřuj, ale prověřuj
„Stanete-li se občanem jednoho členského státu, stáváte se občanem EU se všemi právy, včetně volného pohybu a přístupu na vnitřní trh. (…) Rádi bychom viděli transparentnější řízení, na jehož základě je možné občanství získat. A taky více spolupráce napříč unijními státy. EU by neměla mít slabé místo, které by umožnilo příliš benevolentní nákup unijního občanství,“ okomentovala čerstvou zprávu EK Věra Jourová, unijní komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti.
Evropská komise se proto rozhodla důsledněji monitorovat, zda jsou programy zlatých víz členských států v souladu s unijní legislativou. V budoucnu se chce zaměřit mimo jiné na kvalitu bezpečnostních kontrol a dodržování pravidel k zamezení praní špinavých peněz (AML) nebo daňových podvodů. Komise pro tyto účely hodlá zřídit tým expertů, kteří budou mít za úkol nastavit systém efektivnějšího sdílení informací o žadatelích a vypracovat společné standardy bezpečnostních prověrek do konce letošního roku.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.