Cyprus Confidential: Ruské investice v Lublani zachraňoval polský byznysmen

Jeden z nejbohatších Poláků Cezary Smorszczewski působil v petrochemickém koncernu Orlen nebo ve firmě vlastněné oligarchou Michailem Fridmanem. A právě on převzal milionovou investici ve Slovinsku, když po vypuknutí konfliktu v Ukrajině začali Rusové z tohoto podniku couvat.  Příběh o ruském napojení na slovinské investice odhalují polští novináři z webu Frontstory. Objevuje se v něm i česká stopa v podobě podnikatele Petra Šmída.

V jedné z nejzelenějších částí Lublaně má vzniknout moderní rezidenční Regentská čtvrť (Regentov kvart), podle webu ideální pro mladé rodiny a šetrná k životnímu prostředí. Má jít o 356 bytů a více než 500 parkovacích míst. Celková hodnota projektu se odhaduje na 65 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun).

Oficiálním vlastníkem pozemku a investorem je slovinská společnost Lesnep. Tato firma má přitom za sebou síť obchodních vazeb sahajících až do Lucemburska, na Kypr, do Polska a do Ruska. Ve skutečnosti ji vlastní kyperská společnost Brusnika. Abroad.

Krátce po ruské invazi do Ukrajiny na jaře 2022 většinu akcií  Brusnika. Abroad získal polský podnikatel a investor Cezary Smorszczewski, v Polsku známý jako bývalý viceprezident firmy Orlen. Do roku 2020 také působil jako manažer a nepřímo i akcionář společnosti, do které investoval koncern spojený s ruským oligarchou Michailem Fridmanem.

Řetězec transakcí vede do Ruska

Jak bylo řečeno, investorem Regentské čtvrti je firma Lesnep z Lublaně, jejímž ředitelem je Slovinec Matjaz Cerjak. Mezi říjnem 2020 a březnem 2022  ale společnost měnila majitele. Hlavní roli v tomto procesu hrály firmy pod hlavičkou „Brusnica“.

Informace z projektu Cyprus Confidential ukazují, že slovinskou odnož Brusnica vlastní Brusnika. Abroad z Kypru. Tato společnost až do března 2022 patřila Rusovi Alexeji Krukovskému, majiteli moskevské firmy Brusnika. Lesnep sice měnil v průběhu několika měsíců majitele, cena firmy se však podle novinářů z Frontstory vždy pohybovala mezi 5 (asi 121,6 milionů korun) až 5,6 miliony eur (asi 136,2 milionů korun).

V únoru 2022 však Rusko napadlo Ukrajinu. Pár dní poté, 7. března, byl kyperské advokátní kanceláři spojené s Brusnika. Abroad poslán referenční dopis týkající se Cezaryho Smorszczewského. O dva dny později zavedla Evropská unie sankce namířené vůči Rusku. Na přelomu března a dubna 2022 pak Smorszczewski koupil 90 % společnosti Brusnika. Abroad za celkem 9 tisíc eur (asi 219 tisíc korun). Polák se tak stal hlavním investorem Regentské čtvrti, přičemž hodnota této investice se má pohybovat v desítkách milionů eur.

Letošního května Smorszczewski koupil také většinový podíl ve slovinské firmě Brusnica, a to za 6 750 eur (přes 158 tisíc korun).

Levně koupit, draze prodat

Novináři z Frontstory se nového majitele Brusnika. Abroad ptali, proč se rozhodl do projektu investovat. Cezary Smorszczewski v odpovědi zdůraznil, že využil situace  „nakoupit levně a draze prodat“, což je jeho podnikatelským záměrem. Popřel, že by se Slovincem Cerjakem působili v lublaňské investici jako pouzí prostředníci, a zachránili tím projekt před podezřením z vazeb na ruské peníze.

Smorszczewski také řekl, že je většinovým vlastníkem akcií společnosti i skutečným majitelem a „ostatní narážky jsou nepravdivé a nepodložené fakty“. „Souhlasil bych s tím, že ruští investoři byli pod tlakem, aby opustili trhy. Příležitosti se tak naskytly samy. Mnozí toho využili a nakoupili aktiva za tržní cenu. Já jsem to udělal také,“ dodal podnikatel.

Vysvětlil, že společnost, která se váže k lublaňské investici, ho stála „značnou částku“, prý několik tisíc eur za akcie a „mnoho milionů“ eur za její dluh. Zdůraznil, že jde o nominální cenu akcií společnosti a její finanční rozvaha zahrnuje také „významné“ úvěry. Navíc mu prý dlužné pohledávky vůči firmě byly prodány na základě zvláštní smlouvy a za „značnou částku“. Smorszczewski i Cerjak novinářům odmítli sdělit, o jaké částky se jednalo.

„Když jsem hledal investory, bylo nejjednodušší kontaktovat ty, s nimiž jsem spolupracoval během posledních devíti let. Proto byli naši první partneři právě Rusové,“ přiznal Matjaz Cerjak v rozhovoru pro slovinský web Delo letos v červenci. „S nimi jsme koupili projekt Regentská čtvrť. Vždy jsme ale chtěli přibrat i další investory a jedním z nich byl současný většinový vlastník firmy, Polák Smorszczewski. Loni, když došlo ke konfliktu v Ukrajině, byl právě on připraven do příběhu vstoupit místo ruských investorů.“

Nikdo si na něj nevzpomíná

Boháč Cezary Smorszczewski pochází z Bělostoku a narodil se v roce 1965. Vystudoval polytechniku a práva, vzdělával se i v zahraničí. Na počátku 90. let začínal pracovní kariéru v polské státem kontrolované ropné společnosti PGNiG a v bankovnictví.

https://twitter.com/FRONTSTORY_PL/status/1724709757238358032

V roce 2004 nastoupil do firmy PKN Orlen, kde byl tři roky viceprezidentem a zodpovídal za zahraniční investice. V té době působil jako generální ředitel Orlenu Igor Chalupec. Ten ve své knize Rusko, ropa, politika popisuje tehdejší klíčovou investici, totiž převzetí rafinerie v litevském městě Mažeikiai společností Orlen, kde měl mít Smorszczewski důležité postavení a nakonec také letěl do Londýna, kde měl jednat s Rusy o ceně této rafinerie.

Když se však novináři z Frontstory ptali lidí účastnících se jednání o Mažeikiai, na Smorszczewského se rozpomínali jen velmi matně. Někdejší vedoucí kanceláře polského prezidenta Lecha Kaczyńského si na žádný kontakt se Smorszczewským nevzpomněla, stejně tak ani tehdejší předseda vlády. Sám Igor Chalupec nejdříve souhlasil s rozhovorem, na poslední chvíli však schůzku s novináři zrušil.

Smorszczewski má prý v oblibě sportovní auta a podle bývalého spolupracovníka se velmi rád předvádí. Jeho žena Michalina se proslavila účastí v kuchařském televizním pořadu Master Chef. On sám pak investoval do restaurace Senses, kde Michalina pracuje jako manažerka.

Fond Michaila Fridmana

V roce 2018 vzniká v Lucembursku společnost A-Cloud (dříve také EC Partners). Formálně v ní má podíl Smorszczewského polská firma CKS Inwestycje, většinový podíl však patří společnosti Enern Capital českého podnikatele Petra Šmídy (podle české Evidence skutečných majitelů jsou přímými vlastníky Enern Capital Petr Šmída, Pavel Mucha a Radovan Nesrsta). Firma Enern Capital na dotazy investigace.cz zaslané e-mailem nereagovala.

Šmída býval až do roku 2018 předsedou správní rady a dlouholetým členem představenstva Alfa Bank, jedné z největších bank v Rusku, vlastněné sankcionovaným oligarchou Michailem Fridmanem.

Hlavním investorem firmy A-Cloud se stal lucemburský koncern ABH Holdings, který patří Michailu Fridmanovi. To polským novinářům potvrdil Pavel Nazariyan, zástupce koncernu a obchodní partner zmíněného ruského oligarchy.

Podle získaných dokumentů z projektu Cyprus Confidential figuroval v ABH Holdings také Petr Šmída. Měl pozici ve správní radě spolu s Fridmanem nebo Petrem Avenem. Poslední zmíněný dříve také šéfoval ruské Alfa Bank a údajně má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Tentýž rok vznikly další dvě společnosti, Corviglia Carry Vehicle a Corviglia Capital Fund. Smorszczewského a Šmídova A-Cloud v nich byla hlavním akcionářem.

„Banky a finanční služby vstupují do období bezprecedentní změny pod vedením nejlepších podnikatelů současnosti. Rozhodli jsme se založit Corviglia Capital Fund za účelem tyto podnikatele najít a investovat do jejich růstu,“ popsal tuto aktivitu Petr Šmída pro web E15 v roce 2018.

Corviglia Capital Fund vkládal kapitál především do technologií pro finanční instituce. Podle Pavla Nazariyana tu byla hlavním investorem další Fridmanova společnost, ABH Financial Ltd., registrovaná rovněž na Kypru a vlastněná ABH Holdings. Za rok 2018 investovala do fondu 1,27 milionu dolarů.

Peníze z Ruska

Když v roce 2018 publikoval polský web Puls Biznesu článek o tom, že do fondu Corviglia investují Rusové, Cezary Smorszczewski to popřel. O měsíc později však agentura Reuters informovala, že kyperská společnost napojená na Fridmana je významným investorem v Corviglii.

Jeden ze zdrojů novinářům z Frontstory potvrdil, že nikdy nebylo utajovaným tématem, odkud plynou finance pro Corviglia Capital Fund, o penězích z Ruska se prý mluvilo zcela otevřeně.

Smorszczewski však novinářům řekl, že nikdy nebyl zapojen do žádných projektů dotýkajících se sankcionovaných osob. V době, kdy měl Fridman do Corviglie investovat, nebyl ještě sankcionován, stalo se tak až po vypuknutí války, dodává Frontstory.

V Corviglii prý Smorszczewski jednal s „renomovanými a ve světě dobře hodnocenými investory“. Peníze pro fond údajně pocházely z Evropské unie a na vše dohlížely lucemburské úřady, dodal polský podnikatel.

„S Fridmanem jako ředitelem společností A-Cloud a Corviglia jsem neměl žádné formální kontakty,“ odepsal Smorszczewski novinářům. Podle něj se Fridman nikdy aktivně neangažuje ve společnostech, „v jejichž orgánech nesedí“, a kde je tak pouze jejich skutečným vlastníkem. „Jako úspěšný podnikatel Fridman vždy vyhledával talentované lidi a dával jim příležitost vydělat si peníze. Tento přístup se mi líbil,“ uzavřel Smorszczewski.

Před dvěma lety byl zrušen jak Corviglia Carry Vehicle, tak i Corviglia Capital Fund i firma A-Cloud.

Mezitím se obyvatelé Lublaně začali bouřit proti projektu Regentské čtvrti a podali dvě žaloby. Nechtějí prý v klidné zelené čtvrti vysoké bytové domy. „Při setkáních s místními obyvateli byly vzneseny teze a nápady, jak tuto investici zablokovat,“ vyjádřil se Smorszczewski. „Takové problémy se bohužel u developerských projektů objevují často. Je důležité dodržovat zákony.“