Putinova firma v Česku

Společnost Gunvor, jeden z největších obchodníků s plynem a ropou na světě, i dva měsíce po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu nadále obchoduje přes svůj odštěpný závod v Česku i na Slovensku, aniž by předkládala ze zákona povinné finanční závěrky. V českém obchodním rejstříku sice nenajdete jediné ruské jméno spojené s Gunvorem, analytici a lidé kdysi blízcí Vladimiru Putinovi se přesto shodují, že skrytým vlastníkem poloviny akcií této firmy s obratem 50 miliard dolarů ročně byl až do roku 2014 právě ruský prezident.

Skromný prezident s bohatými přáteli

Vladimir Putin o sobě vždycky tvrdil, že je pouhým skromným státním úředníkem a žádný větší majetek nevlastní. Oficiálně přiznává byt v Petrohradě o rozloze 75 m², garáž, tři auta a přívěs. Tento obraz ale narušila nejenom odhalení ruského opozičního aktivisty Alexeje Navalného, který zveřejnil záběry a detailní popis soukromého Putinova paláce v Gelendžiku u břehů Černého moře, jehož hodnota se odhaduje na téměř třicet miliard korun, ale i další zjištění ruských investigativních novinářů.

Jméno Vladimira Putina u těchto luxusních nemovitostí nebo jachet ovšem nenajdete. Majetky jsou psané na okruh jemu nejbližších lidí, kteří pro něj jako nastrčení majitelé spravují paláce, vlastní jachty a soukromé tryskáče nebo drží akcie firem. 

Mezi tyto bílé koně patří například Arkadij Rotenberg, který o sobě tvrdí, že je majitelem zmíněného Putinova paláce na pobřeží Černého moře. Dalším je Sergej Roldugin, přes den hudebník symfonického orchestru, v noci miliardář spravující majetky v offshorových firmách, u kterých přitom ani netuší, že ty firmy sám vlastní.

Ropný baron s vášní pro hokej

Jedním z nejdůležitějších je však obchodník s ropou a předseda představenstva Kontinentální hokejové ligy Gennadij Timčenko. Ten je považován za jednoho z nejbohatších Rusů a zároveň blízkého osobního přítele Vladimira Putina. Znají se už z doby, kdy Putin působil jako vlivný regionální politik v Petrohradě. 

  • Kdo je Gennadij Timčenko?
Gennadij Timčenko je rusko-finský oligarcha a miliardář. Trvale žije s rodinou ve Švýcarsku. Timčenko je uváděn jako jeden z tzv. pokladníků ruského prezidenta Putina, který spravoval jeho peníze ve Švýcarsku a ve světě. USA ho kvůli jeho těsné spolupráci s Putinem zařadily na sankční seznam už v roce 2014. Po ruské invazi na Ukrajinu se Timčenko 28. února 2022  dostal na seznam osob, jež nesmí do Evropské unie a jejichž aktiva jsou na území Unie zmrazená.

Timčenkova kariéra raketově odstartovala poté, co byl v květnu 2005 v Rusku odsouzen tehdy jeden z nejbohatších Rusů Michail Chodorkovskij. Ten přišel nejen o svobodu, ale i o svoji firmu Jukos, kdysi jednu z největších společností těžících ropu a zemní plyn. Jukos byl obratem rozprodán, jeho nejvýnosnější divizi Juganskněftěgaz koupila ruská státní společnost Rosněfť. 

Gennadij Timčenko, foto: Wikipedia Commons

Státní firma Rosněfť pak prodávala ropu a zemní plyn Timčenkově firmě Gunvor, a to za směšně nízké ceny, jež ale nebyly v Rusku nikdy zveřejněny. Gunvor pak tyto produkty prodávala do západních zemí za ceny tržní, tedy s několikasetprocentním ziskem.

Podle ruského analytika Stanislava Belkovského putoval takto vzniklý profit právě k Putinovi. Za necelých osm let, tedy mezi lety 2000, kdy firma Gunvor vznikla a Putin byl zvolen prezidentem, a rokem 2008, se z původně malé Gunvor sídlící ve Švýcarsku stal třetí největší obchodník s ropou a zemním plynem na světě s příjmy okolo 70 miliard dolarů.

Timčenko vlastnil firmu Gunvor společně se švédským podnikatelem Torbjörnem Törnqvistem. Novinářka Catherine Belton ve své knize Putinovi lidé tvrdí, že Törnqvista seznámil s Timčenkem švýcarský bankéř s ruskými kořeny Jean Goutchov.

Timčenko i tehdejší spolumajitel (dnes většinový vlastník) Gunvor Torbjörn Törnqvist jakékoliv spojení na Vladimira Putina popírají. Samotný Putin informace o tom, že by mohl profitovat na obchodech společnosti Gunvor, označil na tiskové konferenci v únoru 2008 za „kecy, které si někdo vytáhl z nosu a rozmazal po papíře“. Informace o možném propojení se ale objevují se stále silnějšími důkazy.

Putin akcionářem

Sergej Pugačov, přezdivaný Putinův bankéř, celou situaci kolem Timčenka a Putina popsal v rozhovoru s britskou novinářkou Catherine Belton: „Pozval si mě jeden švýcarský bankéř a ptal se mě na Timčenka. Řekl mi, že ten člověk (Timčenko) spravuje Putinovy bankovní účty.“

To potvrzuje i prohlášení amerického ministerstva financí, které ve vysvětlení, proč se rozhodli přidat Gennadije Timčenka na sankční seznam, uvádí: „Timčenkovy aktivity v energetickém sektoru jsou přímo spojeny s Putinem. Putin má investice ve společnosti Gunvor a může mít přístup k jejím finančním prostředkům.“ Podobné informace o propojení mezi Vladimirem Putinem a firmou Gunvor se objevují i ve Wikileaks.

A právě fakt, že Gennadij Timčenko byl v roce 2014 přidán na sankční seznam USA, změnil směřování firmy Gunvor. Pouhý den předtím, než USA vydaly aktualizovaný seznam Rusů, kteří patří k nejbližším Putinovým spolupracovníkům nebo se přímo podílejí na ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014, prodal Timčenko svůj podíl ve firmě Gunvor svému švédskému obchodnímu partneru Torbjörnu Törnqvistovi, který tak dnes vlastní 87 procent akcií. Cena, kterou Törnqvist za Timčenkův podíl zaplatil, nebyla nikdy zveřejněna.

Gunvor v Česku

Česká pobočka Gunvor na Vinohradech, foto: investigace.cz

Jaký objem peněz vydělává česká nebo slovenská dceřiná společnost a co přesně v Česku a na Slovensku dělají, není jednoduché dohledat. Přestože tyto dceřiné společnosti mají ze zákona povinnost dokládat finanční závěrku do obchodního rejstříku a v Česku i na Slovensku působí už od roku 2010, finanční závěrky ani své výroční zprávy zatím nikdy nezveřejnily.

Na naše dotazy poslané jak e-mailem, tak přes webové rozhraní centrála firmy Gunvor rovněž neodpověděla. Stejně tak jsme nebyli schopni dopátrat se informací přímo v české pobočce Gunvor. Tato filiálka sídlí na pražských Vinohradech v historickém domě, jejž uvádějí za své sídlo desítky dalších firem, které o sobě navzájem nic nevědí. Název společnosti Gunvor lze ale najít ve vestibulu na schránkách a pod hlavičkou advokátní kanceláře. Zaměstnankyně právní kanceláře nicméně konstatovala, že Gunvor sice v jejich kancelářích sídlí, avšak samotná právnická kancelář s firmou nemá co do činění. K tomu, čím se ropná společnost v Česku zabývá, se odmítla vyjadřovat a s reportéry investigace.cz se obratem rozloučila.

Kyperská společnost Gunvor má své oficiální sídlo ve Švýcarsku. Jak už bylo řečeno, z 87 procent ji dnes vlastní Torbjörn Törnqvist, zbytek akcií drží podle oficiálního prohlášení zaměstnanci. Podle výroční zprávy z roku 2021 tvoří ruská ropa a zemní plyn dnes už jen šest procent dodávek zajišťovaných touto společností. Největším odběratelem je Evropa, druhým největším USA. Ještě v roce 2011 byl přitom Gunvor zodpovědný za téměř dvacetiprocentní dodávky surové ropy pocházející z Ruska a dopravované po moři.

Gunvor a úplatky

Firma spojená s ruským prezidentem měla v posledních letech i jiné problémy než pokles dodávek ruské ropy a plynu. V roce 2017 natočili švédští investigativní novináři dokument, který prokazoval, že firma Gunvor byla v Bělorusku zapojená do podvodných machinací a pašování ropy, jejichž součástí bylo i uplácení vlivných běloruských politiků.

O dva roky později společnost Gunvor ve Švýcarsku odsoudili k pokutě 96,7 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) za to, že nezabránila uplácení představitelů zahraničních států. Mělo se jednat o lidi, kteří rozhodovali o výhodných smlouvách na obchodování s ropou v Kongu a Pobřeží slonoviny.

Autorka textu: Pavla Holcová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Oprava 26. 9. 2022: Větu „Gunvor pak tyto produkty prodávala do západních zemí za ceny tržní, tedy s několikasetprocentní marží.“ jsme opravili na: „Gunvor pak tyto produkty prodávala do západních zemí za ceny tržní, tedy s několikasetprocentním ziskem.“ Za nepřesnost se omlouváme.


Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.