Uplynulý rok byl pro redakci investigace.cz přelomový. V rámci mezinárodní kauzy Pandora Papers jsme totiž publikovali závažné informace o českém premiérovi Andreji Babišovi, které dodnes nedokázal věrohodně objasnit. Naše malá redakce se však podílela i na dalším významném mezinárodním projektu, Pegasus, a Pavla Holcová získala mezinárodní ocenění pro investigativní novináře Knight Award. Následující výběr připomíná ty nejdůležitější kauzy, jež v roce 2021 investigace.cz publikovala.
- Rok 2021 v číslech
Naše podcasty si za minulý rok vysloužily již celkem 171 467 poslechů. Nejposlouchanějšími epizodami za loňský rok jsou #57 Pandora Papers 1: O projektu – rozhovor s Pavlou Holcovou a Zuzanou Šotovou, #30 Jak podplatit soudce, #53 SPECIÁL: O volbách a datech, díl 1., #29 Tři roky od vraždy Jána a Martiny – rozhovor a #61 Praní peněz, offshore a tak vůbec, díl 1.
V neposlední řadě je třeba zmínit také naši videotvorbu. Nejsledovanějším videem za rok 2021 se stalo video Pandora Papers: V hlavní roli Andrej Babiš, které získalo napříč sociálními sítěmi přes 200 tisíc zhlédnutí. Druhé nejúspěšnější video bylo Úvod do praní peněz, které vidělo napříč sítěmi téměř 32 tisíc lidí.
Rok bohatý na mezinárodní projekty odstartoval hned na začátku února projektem OpenLux. Týkal se Lucemburska, které v reakci na kritiku Evropské Unie spustilo v roce 2019 rejstřík skutečných majitelů firem sídlících v této zemi. Malé, ale z finančního pohledu atraktivní velkovévodství to zároveň prezentovalo jako revoluční krok k transparentnosti. Jenže v rejstříku bylo možné vyhledávat jen podle jména firmy, nikoli podle jména majitelů. Pro novináře byl tento rejstřík téměř nepoužitelný. Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), jehož členem je i naše redakce, se spolu s francouzským deníkem Le Monde proto rozhodli lucemburská data hlouběji zpracovat. Takto jsme v tomto rejstříku objevili 234 Čechů nebo lidí s trvalým pobytem v České republice. Jsou mezi nimi čeští oligarchové, vlastníci menších firem nebo italští realitní magnáti, kteří v posledním desetiletí skupovali historické budovy nejen v centru Prahy. O lukrativnosti Lucemburska svědčí i fakt, že tamější finanční nástroje využívala i nejmocnější italská mafie ’Ndrangheta.
Všechny články ohledně lucemburského projektu naleznete pod označením #openlux.
V investigace.cz jsme usilovně pracovali i během léta, kdy jsme vydali texty související s druhým významným mezinárodním projektem: Pegasus. Pojmenován byl podle názvu izraelského softwaru, vyvinutého firmou NSO Group a vhodného ke sledování nepohodlných lidi po celém světě. Díky tomuto softwaru lze ovládat mobil bez vědomí jeho majitele, na dálku zapnout mikrofon k odposlouchávání, stáhnout fotky, přečíst si soukromé zprávy nebo používat foťák. Možnostem produktu firmy NSO Group neodolaly mnohé vlády z celého světa a špehovací program zneužívaly k odposlouchávání například nezávislých novinářů v Orbánovském Maďarsku nebo ke sledování mexické ženy, jež pátrala po svém synovi, který zmizel za podivných okolností. Svůj mobil měl rovněž napíchnutý i samotný francouzský prezident Emmanuel Macron.
Všechny texty k Projektu Pegasus naleznete pod označením #projektpegasus.
Mezi nejčtenější články roku patřil náš úvodní text k největšímu loňskému projektu: Pandora Papers. Projekt vycházel z výzkumu dvanácti milionů dokumentů uniklých ze čtrnácti právních kanceláří, jež spravují téměř 30 000 firem založených v takzvaných offshorových jurisdikcích. Na projektu pracovalo přes šest set novinářů z více než stovky zemí, včetně redakce investigace.cz. V dokumentech se objevují i jména zločinců, známých fotbalistů, různých celebrit, politiků, soudců, ale i lidí z daňových úřadů takřka z celého světa. Z českých jmen přitáhl největší pozornost dnes už bývalý premiér Andrej Babiš, který si přes své offshory poslal skoro 400 milionů korun. Svým způsobem neudělal nic jiného, než že poskytl sám sobě půjčku. A to na nákup šestnácti luxusních nemovitostí ve Francii včetně zámečku Château Bigaud na Azurovém pobřeží.
Andrej Babiš ale zdaleka není jediný Čech nebo politik, jehož jméno se v dokumentech Pandora Papers objevuje. Během podzimu jsme postupně přicházeli s dalšími, jako jsou například Radovan Vítek, Petr Benda nebo František Koníček. V rámci projektu Pandora Papers se naši reportéři vydali i mimo hranice České republiky, a můžete si proto přečíst reportáže z Francie nebo z Britských Panenských ostrovů.
Všechny články k Pandora Papers naleznete pod stejnojmenným označením. Celá záležitost ale zdaleka neskončila a na několik dalších textů týkajících se této kauzy se můžete těšit i letos.
Organizovaný zločin vzkvétá i v Česku
Kromě významných mezinárodních projektů jsme se věnovali i zločinu přímo na území České republiky. V první polovině roku jsme vydali sérii článků s názvem Ázerbájdžánci u českého moře. Místní ázerbájdžánská komunita na první pohled nepůsobí nijak významně a zahrnuje ani ne tisíc osob s trvalým pobytem. Přesto její vlivní, movití a dobrými kontakty vybavení zástupci čile nakupují lukrativní nemovitosti v oblíbených turistických destinacích za miliardy korun. V Karlových Varech vlastní tchán ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva luxusní hotel kousek od centra, prezidentova dcera tam pro změnu disponovala vilou, kterou posléze převedla na spřízněného poslance. Investice neznámého původu spojené s ázerským vládním zmocněncem pro boj proti korupci ale putovaly také do Mariánských Lázní a do Prahy. Jde přitom o velmi problematické investice – není totiž vůbec jasné, odkud lidé napojení na ázerbájdžánskou politiku a s průměrným platem kolem 40 000 korun měsíčně berou tak velké peníze. Země nadto potlačuje základní lidská práva, pronásleduje opozici i novináře, avšak na bohatství plynoucí z těžby ropy dosáhne jen pár vyvolených. Samotní prominenti si ale nejsou jistí, jak dlouho jejich režim ještě vydrží a zda neupadnou v nemilost. Proto se snaží ukrýt své majetky v zahraničí – ať už jde o Londýn, Karlovy Vary nebo jižní Čechy.
Od „solárního boomu“ uplynulo více než deset let, obnovitelné zdroje však díky finanční podpoře Evropské komise v blízké budoucnosti zažijí velký návrat. Evropské dotace na tyto projekty přitom získaly za posledních deset let nálepku nedůvěryhodnosti. Stalo se to z několika důvodů. Jedním z nejdůležitějších byly garantované výkupní ceny elektřiny, jež neodpovídaly nákladům na výrobu – což přitáhlo pozornost organizovaného zločinu. A to nejen bílých límečků schopných nezákonností, ale i tradičního organizovaného zločinu, kam patří italské nebo balkánské mafie. Ty kromě dotací v Itálii expandovaly v tomto směru i do zbytku Evropy, například do Španělska, Česka nebo na Slovensko. Česká republika se v doméně subvencí na obnovitelné zdroje zároveň neproslavila zrovna tím právě nejtransparentnějším chováním, a tak jsme se v investigaci.cz podívali na to, jak vypadal solární byznys v Česku. Přesunuli jsme se do roku 2010, kdy se vyplácela nejvyšší podpora pro začínající solární investory, porovnali jsme největší solárníky tehdy a dnes, rozepsali příběh jednoho z nejúspěšnějších solárníků Zdeňka Zemka až po jeho soudní proces.
Z dalších českých kauz, o nichž jsme loni psali, si můžete přečíst, jak pral Írán peníze přes českou PPF banku, jak byl secesní palác Koruna na Václavském náměstí téměř prodaný za jednu korunu nebo proč český mazut, který se využívá na topení v Makedonii, znečišťuje tamnější životní prostředí.
Mezi hlavní události roku 2021 investigace.cz řadí mezinárodní ohlas na náš článek o Andreji Babišovi v aféře Pandora Papers. Uplynulý rok proto ředitelka Pavla Holcová komentovala těmito slovy: „Jak pro investigativní novináře na celosvětové úrovni, tak pro nás jako malé centrum investigace.cz, byl tento rok přelomový. Byl to první rok, kdy jsme jako investigace.cz přinesli mezinárodní data pro velkou a zlomovou českou kauzu.“
Loňský rok jsme naše témata rozšířily i o novou datovu sekci Data Boutique. Díky práci Josefa Šlerky tak můžete pravidelně sledovat analýzy založené na datech ze sociálních sítí. Před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny jsme v tomto duchu přinesli i podcastovou sérii O volbách a datech.
Důležitou události pro naši redakci bylo i vyhlášení rozsudku slovenského Nejvyššího soudu v případě vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Soud zrušil rozhodnutí Specializovaného trestního soudu v Pezinku o nevině Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové a případ vrátil k opětovnému projednání původnímu soudnímu senátu.
Významným se pro nás stalo i udělování mezinárodních Knight Awards, ocenění v roce 2021 získala naše ředitelka Pavla Holcová jako vůbec první Češka. „Nevnímám to tak, že by tohle ocenění bylo jenom pro mě. Je pro celý tým investigace.cz, protože bez nich by to nebylo možné a je i pro mé kolegy z OCCRP, kteří mě profesně zformovali,“ řekla v našem podcastu Odposlech investigace.cz. Celý rozhovor s Pavlou a její osobní hodnocení roku 2021 si můžete poslechnout v našem vánočním podcastu.
Milí čtenáři, děkujeme vám za podporu a zájem o naši práci v roce 2021. I díky vaším finančním příspěvkům může naše malá redakce nadále přinášet nezávislé informace a rozkrývat důležité případy či události. Pokud vás tento roční přehled zaujal a nejste pravidelnými čtenáři investigace.cz, nemusíte čekat celý rok na další – přihlaste se k odběru našeho newsletteru (tuto možnost máte přímo na naší homepage). Každý měsíc v něm publikujeme to nejlepší z našich kauz. Doufáme, že vás i v tomto roce osloví témata, která pro vás připravujeme, a pokud vám naše práce dává smysl, můžete nás podpořit i finančně.
Děkujeme, že jste s námi!