Génius. Floutek. Turecký Gatsby. U soudu v New Yorku stanul Reza Zarrab, člověk, který legalizoval špinavé peníze pro Rusko i sankcionovaný Írán. Pral i přes českou PPF banku.
Kolem roku 2010 čelil Írán zdánlivě neřešitelnému problému. Tím byly ekonomické sankce, které na něj uvalily Spojené státy americké. USA chtěly tímto způsobem donutit Írán k tomu, aby ukončil obohacování uranu pro účely šíření jaderných zbraní. Sankce měly mimo jiné zabránit Íránu v používání finančních nástrojů USA, tedy i amerického dolaru. V praxi to znamenalo drastické omezení obchodu a plateb za ropu neboli jednu z komodit, na které je íránský státní rozpočet závislý. Země jako Čína si nemohly dovolit konflikt s mocnými USA, a tak íránská pokladnice pomalu vysychala.
Řešení nakonec poskytl turecko-íránský kšeftař Reza Zarrab – člověk, který při promýšlení plánů, jak tyto ekonomické sankce obejít, prokázal mimořádnou kreativitu. Jeden z jeho projektů zahrnoval i spolupráci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a tureckou státní bankou Halkbank. Zarrab se později přiznal, že Íránu opravdu pomáhal prát peníze, a u soudu dopodrobna popsal schéma, které američtí prokurátoři označili jako „ohrožení mezinárodní bezpečnosti i aktivit, jež mají zabránit šíření nukleárních zbraní na blízkém východě“.
Ekonomický džihád
Íránský nejvyšší duchovní Ajatolláh Sajjid Alí Chameneí vyzval v roce 2011 věřící k ekonomickému džihádu (svaté válce) vůči zničujícím ekonomickým sankcím uvaleným na Írán kvůli jeho jadernému programu.
To Zarraba inspirovalo. Napsal dopis tehdejšímu íránskému prezidentu Mahmúdu Ahmedínežádovi, v němž nabídl pomoc při vedení této ekonomické svaté války. „Moudrý vůdce islámské revoluce v Íránu oznámil, že toto je rok ekonomického džihádu. Rodina Zarrabových […] má za to, že je naší národní i morální povinností, deklarovat naši vůli jakkoli spolupracovat na zavedení měnových a devizových protisankčních opatření,“ stojí v dopise z roku 2011.
Íránský režim nabídku přijal, a tak Reza Zarrab mezi lety 2011 až 2015 legalizoval podle střízlivých odhadů amerických prokurátorů přes dvě miliardy dolarů (přibližně 44 miliard korun). Používal k tomu mimo jiné skupinu 22 lidí, kteří pašovali do Ruska a Spojených arabských emirátů v kufrech zlato. Jak vyšlo během vyšetřování najevo, celkově ho propašovali přes 200 tun. Kurýři dostávali zaplaceno 500 dolarů za kufr a denně převezli dva kufry, oba s 20 až 30 kilogramy čistého zlata.
Pro bezhotovostní převody Zarrab vytvořil síť skořápkových firem, které si mezi sebou na základě falešných faktur za nákup a prodej potravin posílaly obrovské množství peněz. Zarrab si z takto vypraných peněz nechával 4 procenta pro sebe a 4 procenta používal na úplatky pro politiky.
V neprůstřelné sekci webu najdete bonusové dokumenty k této kauze.
Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup,
