Švýcarská vláda připravuje novelu zákona proti praní peněz a financování terorismu, podobně přísná opatření by měla platit od příštího ledna také v Evropské unii. Organizace Transparency International ale upozorňuje, že k ideálnímu stavu mají nové zákony ještě daleko. Švýcaři se tak chtějí přiblížit mezinárodním standardům v boji proti legalizaci podezřelých příjmů. Podle OCCRP se má...
Globální pračka, příběh Sergeje Magnitského, Panama Papers… seznam by mohl pokračovat dál. V uplynulých letech měly všechny námi vyšetřované kauzy související s praním peněz jedno společné – banky. Ačkoliv finanční instituce samotné nemusejí v jednotlivých případech figurovat jako pachatel či spolupachatel, převáděním peněz napříč kontinenty praní peněz umožňují.
Ruská zemská banka patřila až do roku 2011 Jeleně Baturinové, manželce Jurije Lužkova, bývalého starosty Moskvy a kdysi jednoho z nejmocnějších ruských politiků.
Přes české banky se přelévají peníze z ruských zdrojů, a to ve velkém stylu. V uplynulých letech tudy prošlo 175 podezřelých transakcí v objemu přes 36 milionů dolarů, tedy jedné miliardy korun. Finanční analytický úřad tyto transakce zaznamenal, nicméně podle dostupných informací neměl dostatek důkazů k tomu, aby byly převody zadrženy, nebo aby byl někdo obviněn z trestného činu.
Česká republika v celém schématu zaujímá relativně významné místo. Z 21 skořápkových firem, které tvořily jádro schématu, 17 posílalo peníze na české bankovní účty. Přes Česko se odehrálo 175 bankovních transakcí o celkovém objemu 37.868.816 dolarů, což zemi řadí na 19. místo v seznamu nejvyužívanějších států k převodu peněz, hned mezi USA a Itálii. Například na Slovensko posílalo peníze jen osm offshoreových společností v celkovém objemu 4 901 916 dolarů.
Skandál s vykradením investičních fondů Hermitage Capital, který díky kampani amerického zakladatele nakonec vedl k sankcím proti Rusku, začal nenápadně.
