Evropská média čelí rostoucí cenzuře a tlaku ze strany politiků. Na území Jižní Ameriky lidé bojují proti nelegálnímu těžebnímu průmyslu, ročně jsou tu zavražděny desítky ekologických aktivistů. Kybernetická skupina operující pod křídly ruské zpravodajské služby napadá globální počítačové sítě. Americká banka Citigroup skrytě převedla miliardy dolarů ropné společnosti ze Spojených arabských emirátů.
Za kybernetickými útoky na členské státy EU a NATO stojí ruská rozvědka. Informovala o tom německá zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BfV) ve spolupráci s dalšími národními bezpečnostními složkami. Varování přišlo poté, co německá vláda obvinila Moskvu z krádeží a zveřejňování citlivých údajů svých politiků a firem.
Kyberzločinecká skupina patřící ruské vojenské zpravodajské službě (GRU) prováděla špionáže a sabotáže globálních počítačových sítí už od roku 2020. Napadala především klíčová vládní a finanční odvětví, dopravu, energetiku a zdravotnictví. Od začátku ruské invaze bylo cílem útoků, uskutečněných s pomocí malwaru WhisperGate, především zamezit poskytování pomoci Ukrajině.
Počet zavražděných ochránců přírody přesáhl od roku 2012 dva tisíce, jen v loňském roce přišlo o život 196 z nich. Jak upozorňuje nezisková organizace Global Witness, skutečné číslo může být ještě vyšší. Vyšetřování mnoha případů totiž znemožňuje korupce a napojení státních činitelů na průmyslová odvětví a organizovaný zločin. Hlavním cílem útoků je umlčet environmentální aktivisty, a zabránit tak zveřejňování informací o ničivých dopadech velkých průmyslových hráčů na životní prostředí a lokální komunity.
Až 85 % všech vražd environmentalistů se odehrává v Jižní Americe. Ta dlouhodobě bojuje s ekologickou krizí v podobě rozsáhlého odlesňování amazonského deštného pralesa, který je kácen především kvůli expanzi zemědělství i těžbě ropy a drahých kovů.
Za nájemnými vraždami ochránců přírody nejčastěji stojí právě vysoce ziskový a mnohdy nelegální těžební průmysl. Naleziště ropy, zlata, mědi či lithia se nacházejí také na domorodých územích, a původní obyvatelé jsou proto terčem téměř poloviny všech násilných útoků. Domorodé komunity a ostatní aktivistická uskupení nejen v Jižní Americe, ale také v Asii a Africe evidují případy zmizení svých členů, zastrašování, věznění a represe ze strany státních aparátů.
Janomamové
Jihoamerický indiánský kmen, který obývá pohraničí Brazílie a Venezuely, se dlouhodobě zasazuje o ochranu přírody na svém území. „Je to tichá válka, kterou společnost nevidí – ale ti z nás, co bojují, vědí, že existuje,“ sdělil pro The Guardian domorodec, jenž se účastnil partyzánského odboje proti nelegální těžbě. Těžební průmysl, který kontaminuje tamní vodní zdroje a je příčinou humanitární krize, je zodpovědný za vraždy mnoha členů tohoto kmene. V roce 2023 takto přišla o život mimo jiné i tlumočnice a překladatelka domorodého jazyka a snacha náčelníka místního kmene Angelita Prororita Yanomami (35). Když Angelita na začátku dubna minulého roku záhadně zmizela, tamní obyvatelé apelovali na federální vládu, aby se zapojila do vyšetřování, avšak bezvýsledně. Její ostatky byly nalezeny až vojenskou policií 1. května na břehu řeky Branco, poblíž brazilského města Boa Vista.
Zastrašování, cenzura a právní útoky ohrožují nezávislou žurnalistiku v Evropě. Monitorovací zpráva projektu Media Freedom Rapid Response (MFRR) odhalila, že znepokojivě rostou případy porušování svobody tisku v EU a v kandidátských zemích. Podle zprávy došlo v první polovině tohoto roku celkem k 756 takovým incidentům. Téměř stovka z nich se odehrála v Itálii, kde se jednalo především o verbální a právní útoky pravicově populistické vládnoucí strany Fratelli d’Italia (Bratři Itálie) proti novinářům a médiím kritickým vůči státu.
Podobný vývoj zaznamenala MFRR rovněž na Slovensku, kde podle zprávy představuje pro nezávislá média nejakutnější hrozbu vláda premiéra Roberta Fica a jeho koalice. Ta osobně napadala novináře Denníku N, TV Markízy, TV JOJ a deníku SME, přijala diskriminační mediální zákony a také zlikvidovala existující veřejnoprávní média RTVS. Více o současné podobě slovenské mediální krajiny si můžete poslechnout v rozhovoru investigace.cz se slovenským novinářem a politickým komentátorem Arpádem Soltészem.
Banka Citigroup pomohla ropnému gigantovi získat miliardy dolarů. Nadnárodní korporace, jejíž centrálu v New Yorku letos v červnu zablokovali environmentální aktivisté, se tak vyhnula svým klimatickým závazkům. Přestože banka slíbila, že dodrží Pařížskou dohodu a do roku 2050 sníží emise spojené s jejími finančními aktivitami na nulu, převedla celkem 3,5 miliardy dolarů ropné společnosti Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC). Aby se však banka vyhnula represím plynoucím ze spolupráce s jedním z největších světových znečišťovatelů životního prostředí, neučinila tuto finanční operaci přímo. Místo toho peníze převedla na chemickou společnost Borouge, jež je ve formě akcií prodala ADNOCu a Fertiglobe, kterou ADNOC částečně vlastní.
„Vzhledem k tomu, že většina financování proudí přes tajné jurisdikce prostřednictvím složitých dceřiných struktur, je obtížné vyčíslit skutečnou míru angažovanosti bank v oblasti fosilních paliv,“ potvrdila britská advokátní skupina Tax Justice Network.
Autorka článku: Adéla Gajdicová
Zdroj úvodní fotografie: Carlos Garcia Granthon / Zuma Press / Profimedia