Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) čelí podezření, že do ní pronikají ruští špioni. Situaci v organizaci komplikují i ruští úředníci, kteří sabotují její rozhodování a mírová jednání. Rusko také stále zadržuje tři zaměstnance OBSE. Podle mluvčího Ministerstva zahraničních věcí je OBSE kvůli ruskému působení čím dál méně schopna naplňovat své původní poslání.
Zástupci Ruska už delší dobu komplikují situaci v OBSE, například výhružkami na adresu kritiků ruské války proti Ukrajině. Když jeden ze zástupců Litvy v březnu 2022 válku odsoudil, moskevský diplomat mu pohrozil, že jej v Rusku, kde za obdobnou kritiku hrozí 15 let vězení, postaví před soud. „Chytit lze kohokoli a kdekoli,“ varoval jej s tím, že dlouhá ruka Ruska může dosáhnout velmi daleko.
Česká republika již podnikla opatření, jež mají v rámci OBSE vést ke snížení ruského vlivu na Česko. „Česko v srpnu 2022 sdělilo Rusku a Bělorusku, že v reakci na závažná porušení mezinárodního práva, kterých se tyto země dopustily v souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině, dočasně přerušuje vůči těmto dvěma zemím provádění politických závazků vyplývajících z Vídeňského dokumentu OBSE,“ řekl investigaci.cz mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
V důsledku toho tak Česko nepředává Rusku a Bělorusku v rámci pravidelné výměny například informace o svých ozbrojených silách. „Vůči všem ostatním účastnickým zemím OBSE své závazky vyplývající z Vídeňského dokumentu OBSE naplňujeme,“ doplnil Drake. To se ovšem o Rusku říct nedá. V lednu totiž oznámilo, že kvůli rozhodnutí Česka rovněž nebude dodávat informace, ač mu to Vídeňský dokument ukládá, a to celé OBSE.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OBSE má v současnosti 57 členských zemí, včetně celé Evropské unie, všech nástupnických států Sovětského svazu, USA a Kanady.
Administrativu vede generální sekretariát v čele s německou političkou Helgou Schmid a zaměstnanci OBSE zasedají v Parlamentním shromáždění. Většina z více než 3 500 zaměstnanců organizace pracuje v jihovýchodní Evropě, východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve střední Asii.
Jejich pracovní náplní je školit úředníky, pozorovat volby a podporovat mírová jednání.
Členské státy OBSE uzavírají různé bezpečnostní závazky.
Třicet členských států takto podepsalo Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, která zahrnuje systém limitací, výměny informací a verifikací pěti kategorií konvenčních zbraní. Smlouvu podepsalo i Rusko, v roce 2015 od ní však odstoupilo.
Další obdobnou dohodou je například Vídeňský dokument, jenž má budovat vzájemnou důvěru a transparentnost. Zavazuje k výměně informací, umožňuje inspekce, ověřovací návštěvy, ukázky vojenské techniky a podobně. Tento dokument podepsalo i Rusko.
Zástupci Ruské federace v OBSE kromě toho také blokují rozhodnutí. Ze stolu smetli například prodloužení mise pozorovatelů, kteří měli od začátku ruské okupace Krymu v roce 2014 za úkol monitorovat dodržování příměří a organizovat výměny zajatců v této lokalitě. OBSE tam ale nyní má novou misi. „Naši lidé pomáhají v oblasti lidských práv, demokratizace společnosti, s odminováním nebo s ochranou vysídlenců před organizovaným zločinem, jako je třeba obchod s lidmi,“ prohlásil v rozhovoru pro Deník N Ivo Šrámek, zástupce Česka v OBSE.
Ruští diplomaté zablokovali i několik dalších rozhodnutí OBSE. Odmítli například udělit souhlas s tím, aby v roce 2024 organizaci předsedalo Estonsko. Moskva z velké části pozastavila i své platby do společné pokladny. Podle zdrojů Der Spiegel činí neuhrazená částka více než 10 milionů eur (v přepočtu zhruba 244 milionů korun).
Napětí panuje také ohledně zasedání. Polsko například odmítlo povolit ruskému ministru zahraničí Lavrovovi vstup do země na prosincové shromáždění, jehož se zúčastnili ministři zahraničí všech členských států, načež Rusko na únorové zasedání ve Vídni vyslalo několik delegátů, na které se vztahují evropské i americké sankce. Mezi nimi byl i Pjotr Tolstoj, pravnuk spisovatele Lva Tolstého, nechvalně proslulý mimo jiné i tím, že vyzval k bombardování Ukrajiny. Někteří delegáti z ostatních zemí reagovali na přítomnost těchto osob alespoň svým oblečením, neboť vystoupili v ukrajinských barvách. Když se slova ujala ruská delegace, mnozí demonstrativně opustili sál, zatímco jiní vyvěsili ukrajinskou vlajku.
Rusko se nevyhýbá ani obviňování pracovníků OBSE. Jeho úřady zabavily během invaze Putinových vojsk více než 70 vozidel této organizace, která se je marně snažila získat zpět. V ruském prohlášení stálo, že vozidla byla zabavena jako důkazní materiál v trestních záležitostech proti několika zaměstnancům OBSE, jež Rusko obvinilo z účasti na řízení palby na Doněck a Luhansk.
Tyto úředníky Rusko již přes rok zadržuje. Dle oficiální zprávy organizace již několikrát vyzvala k jejich okamžitému propuštění. „Je naprostou parodií na spravedlnost, že Rusko drží jako rukojmí tři členy organizace, k níž patří i sama Moskva, kteří sloužili v misi, kterou schválila,“ řekl pro Der Spiegel americký velvyslanec při OBSE Michael Carpenter. Podle něj představují ruští diplomaté v organizaci bezpečnostní riziko. Zástupce Česka Ivo Šrámek však soudí, že OBSE nemá žádný nástroj k tomu, aby si vynutila dodržování svých stanov. Řekl to v rozhovoru pro Deník N.
Ukrajinská vláda již vyzvala k dočasnému vyloučení Ruska z organizace. To by nebylo poprvé, kdy by byl konkrétní stát dočasně vyloučen – v roce 1992 organizace na několik let vyloučila Jugoslávii, kde probíhala válka mezi tamními národy. Někteří ale poukazují na to, že organizace by mohla poskytnout prostor pro sblížení, jakmile ruská agrese vůči Ukrajině skončí.
Některé státy podezírají Rusko i ze špionáže. Jak uvádí Der Spiegel, podle zahraničních tajných služeb využívá Rusko různé mezinárodní organizace poměrně často ke krytí svých agentů. Ti patří oficiálně k ruským delegacím, ve skutečnosti ale vykonávají špionážní činnost. Epicentrem těchto aktivit je podle zjištění novinářů Vídeň, kde sídlí OBSE i další mezinárodní organizace či jejich pobočky. Financial Times k tomu uvádí, že tajným agentům se ve Vídni daří i díky zákonům země, které tyto aktivity netrestají, pokud jejich cílem není přímo Rakousko.
Členské státy jako Lotyšsko, Litva či Polsko již identifikovaly zaměstnance OBSE, jež považují za podezřelé. V minulosti šlo například o manželku náměstka ruského ministra zahraničí, která pro organizaci pracovala ještě několik měsíců po ruské invazi do Ukrajiny.
Někteří podezřelí pro organizaci stále pracují. Jeden ze zástupců Lotyšska na zasedání Stálého výboru Parlamentního shromáždění OBSE například kritizoval, že vídeňskou kancelář Parlamentního shromáždění vede Daria Bojarskaja, která má ze své pozice přístup k důvěrným dokumentům. Tato žena dříve pracovala na ruském ministerstvu zahraničí a pravidelně cestovala s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem i s Vladimirem Putinem, pro něhož tlumočila při setkání s Donaldem Trumpem v roce 2019 v japonské Osace.
Generální tajemnice OBSE Helga Schmid mezitím upozorňuje, že pro OBSE pracuje jen velmi málo Rusů, ať už jako přímí zaměstnanci, nebo úředníci vyslaní z Ruska. Navíc jsou podle ní stejně jako všichni zaměstnanci povinni zastupovat výhradně zájmy OBSE, nikoli zájmy svých států, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost.
„Vlivem ruského destruktivního působení může OBSE čím dál méně naplňovat své původní poslání a základní účel. Smyslem OBSE je rozvíjet dialog, budovat důvěru mezi státy a podporovat spolupráci. Rusko jako účastnická země aktuálně neplní své závazky, rozvrací partnerství a narušuje chod organizace. Avšak je třeba dodat, že ve svém snažení je izolované,“ uzavírá mluvčí Ministerstva zahraničních věcí.