Od „solárního boomu“ uplynulo více než deset let, jedna z jeho nejviditelnějších tváří, podnikatel Zdeněk Zemek, se však soudu stále vyhýbá. Letos v srpnu totiž Krajský soud v Brně projednávání jeho případu znovu odročil, a to kvůli Zemkově operaci. Ve vězení už zato skončili zástupce firmy, která elektrárny pro Zemka stavěla, i elektrikář, jenž na ně vydal revizní zprávu. Trest si odpykali i Zemkovi synové Alexandr a Zdeněk.
Vzpoura na ERÚ
Nestávalo se, aby předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt na své podřízené křičel. Šéf odboru licencí Luděk Pražák ho ale v době, kdy na konci roku 2010 vrcholil „solární boom“, pěkně rozlítil.
Spor mezi Fiřtem a Pražákem vyhrotily tři solární elektrárny (Saša-Sun, Zdeněk-Sun a VT-Sun), které stavěl majitel ocelářského holdingu Z-Group Zdeněk Zemek v jedné ze svých továren Válcovny trub Chomutov. Zemek chtěl licence k výrobě elektřiny získat do konce roku 2010, aby mohl následujících dvacet let prodávat elektřinu za výhodnou a státem garantovanou výkupní cenu. Kdyby licence obdržel až v roce 2011, ztratil by více než dvě miliardy korun – výkupní cena totiž od 1. ledna toho roku klesla z 12,15 korun za 1 kWh na 5,50 za 1 kWh.
Úředníci ERÚ vyjeli do areálu Válcoven trub na kontrolu krátce před Štědrým večerem 2010. Zjistili, že sluneční elektrárny nejsou dostavěné, a tudíž nemohou dostat licenci. Miliardář Zemek se s tím však nechtěl smířit a požadoval provedení další kontroly ještě před koncem roku, neboť mezitím již údajně všechny nedostatky odstranili. Jenže obdobných podnikatelů byla ve stejné situaci celá řada a úředníci ERÚ nestíhali. Vedení úřadu se proto rozhodlo, že žádná kontrola se po pár dnech opakovat nebude.
Podnikatel Zemek ale své naléhání zintenzivnil. Aby předsedu Fiřta nepropásl, čekal na recepci ERÚ už od půl sedmé ráno. Vedoucího odboru licencí Pražáka naopak navštívil přímo v jeho domácnosti v týdnu před Silvestrem dokonce třikrát. Pražák pak volal šéfu Fiřtovi, že Zemek chce další kontrolu, a žádal jeho souhlas. Fiřt se však rozčílil a křičel do telefonu, že to je porušení pravidel, na nichž se při poradě vedení ERÚ dohodlo.
Pražák vzápětí napsal předsedovi e-mail, že pokud ho nenechá dělat jeho práci, jak on sám uzná za vhodné, nemůže být ředitelem odboru. Fiřt pro danou chvíli rezignoval, Pražákovi odepsal, že mu v kontrole nemůže zabránit, ale jestli ji provede jen v Chomutově, a nikoliv u všech podnikatelů, kteří o ni stáli, vyvodí z toho důsledky. Později Pražáka opravdu propustil.
Saša-Sun, Zdeněk-Sun a VT-Sun se tak staly jedinými slunečními elektrárnami, jež úředníci navštívili během pár dní na konci prosince dvakrát. A v poslední možný den, na Silvestra 2010, skutečně získaly licence, které jim po dalších dvacet let zaručovaly státem garantovanou výhodnou cenu za vyrobenou elektřinu.
Pražákova vzpoura se však stala fatální pro řadu lidí a měla pro ně neblahé důsledky. Hned začátkem roku 2011 ERÚ podal trestní oznámení na elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-Sun, o něco později padlo i trestní oznámení na VT-Sun, a to kvůli okolnostem nabytí jejich licencí. Obžalován byl nejen Pražák a jednatelé elektráren, tedy Zemek starší a jeho synové Alexandr a Zdeněk, ale spolu s nimi i zástupci firem, které elektrárny stavěly, elektrikář, jenž dělal revizní zprávu, či úřednice ERÚ, jež licence vydala.
Pražák si později u soudu postěžoval, jak jej rozčilovalo být „mezi dvěma mlýnskými kameny“. „Na jedné straně nadřízený, který vám říká, nedělej nic, nechceme, aby se licence vydala. Na druhé straně žadatel, který hájí svůj zájem, říká, já bych chtěl, aby se to vyřídilo.“
Soudního verdiktu se ale Luděk Pražák nedožil. Bývalý dlouholetý předseda ERÚ Josef Fiřt na něj navzdory popsanému konfliktu vzpomíná v dobrém. „Byl to velice solidní člověk, chodilo na něj hodně chvály,“ říká dnes Fiřt. Lidem, kteří chtěli zprovoznit nějaký obnovitelný zdroj energie, nejenom sluneční, ale i vodní nebo větrný, podle něj Pražák trpělivě pomáhal, provázel je přes úřední úskalí.
Na solární boom a tlak byznysmenů, pro které posun hodinové ručičky do roku 2011 znamenal někdy i miliardové ztráty, však Pražák nebyl připraven. „Tam se odehrálo něco, čemu nerozumím,“ říká Fiřt, „na něčem jsme se domluvili na poradě a on si postavil hlavu, že udělá něco úplně jiného.“
O berlích po žebříku
Co se dělo v Zemkových elektrárnách, vycházelo najevo během policejního vyšetřování a posléze i před soudy. Někdy až kuriózní detaily tak vypovídají o podstatě chomutovského solárního příběhu.
Pro jeho srozumitelnost je třeba zmínit, že předtím, než ERÚ vydal licenci, požadoval některé podklady, například revizní zprávu elektrikáře, která garantovala bezpečnost elektrárny, nebo předávací protokol mezi stavitelem a provozovatelem potvrzující, že žadatel o licenci je opravdu majitelem elektrárny.
Předpokládalo se (a za normálních okolností by tomu tak i bylo), že zmíněné podklady vzniknou až poté, co bude elektrárna dokončena. Jenže okolnosti konce roku 2010 ani zdaleka normální nebyly. Místo plynulého snižování výkupní ceny, které by kopírovalo klesající ceny solárních panelů, a tím pádem i investičních nákladů, došlo mezi lety 2010 a 2011 ke skokové změně státem garantované výkupní ceny. A podnikatelé se to dozvěděli pouhých 53 dní před koncem roku. Do té doby se kvůli liknavosti politiků na tomto poli nic nedělo, byť příklad, jak se vyhnout chaosu a podvodům, ležel v podobě Německa hned za humny.
Ke konci roku 2010 se tak v Česku začalo odehrávat absurdní drama – o licenci narychlo žádali i solárníci, jejichž elektrárny nebyly ani zdaleka hotové. Přetíženému ERÚ přitom předkládali požadované podklady, předávací zprávy a revizní posudky elektrikářů, jež vůbec neodpovídaly realitě.
Policisté, žalobci a soudci, kteří licenční spisy později procházeli, se někdy nestačili divit. Ve složce Zemkovy elektrárny VT-Sun na střeše chomutovské haly například objevili revizní zprávu elektrikáře, jenž rozhodně nebyl schopen elektrárnu prohlédnout. Soudu se nedožil, vypovídala před ním ale žena, která s ním v době vzniku revizní zprávy žila. „Byl to notorický alkoholik, vypil dvě tři flašky rumu denně,“ popsala své zkušenosti. „Měl nemocnou nohu, chodil o berlích, byl na tom špatně s rovnováhou, padal, došel nejvýš do nedalekého baru.“
Soud poté konstatoval, že jeho závislost na alkoholu a zdravotní stav téměř vylučovaly nejen cestu z Prahy (kde elektrikář bydlel) do Chomutova, natož pak výstup po zmrzlém požárním žebříku – revizní zpráva vznikla v době, kdy mrzlo a sněžilo, a jinak než po žebříku se na střechu dostat nedalo. Soud na základě dalších průkazných materiálů také vysvětlil, že stavitelé elektrárny měli problém najít revizního technika, který by vypracoval „falešnou revizní zprávu na ještě nedostavenou elektrárnu“, a teprve zmíněný nešťastník z Prahy byl ochotný dát své razítko a podpis bez jakékoli prohlídky.
Kvůli falešným revizním zprávám a předávacím protokolům často končili před soudem a ve vězení pěšáci, k nimž se miliardy ze solárního boomu rozhodně nedostaly, neboli zástupci firem, jež elektrárny stavěly, či právě elektrikáři, kteří vystavovali revizní zprávy.
Právní konstrukt policistů, žalobců a soudců byl totiž takový, že v okamžiku, kdy předávací protokol či revizní zpráva mluvily o hotové elektrárně, ačkoliv ve skutečnosti dokončená ještě nebyla, šlo o „účelově nepravdivé dokumenty“, které měly „ERÚ uvést v omyl“ a takto získat licenci do konce roku 2010 a tím i majetkový prospěch „velkého rozsahu“ (nebo k němu jinému pomoci). Například u tří Zemkových chomutovských elektráren znamenal rozdíl mezi výkupní cenou elektřiny roku 2010 a 2011, jenž měl být vyplácen dalších dvacet let, víc než 2,2 miliardy korun.
Na Zemkovy chomutovské elektrárny doplatili nejen jeho synové coby jednatelé Saša-Sun a Zdeněk-Sun (Vrchní soud v Olomouci poslal oba do vězení na 6 let a 9 měsíců), ale například i zástupce Železáren Veselí nad Moravou Jan Hudeček. Tyto železárny patří do Zemkova holdingu Z-Group, které elektrárny v Chomutově stavěly. Hudeček dostal za nepravdivý předávací protokol 7 let a 6 měsíců. Trest postihl i elektrikáře Vladimíra Čimperu, za nepravdivou revizní zprávu šel na 4 roky do vězení.
Zemkova hladová zeď
Samotný Zdeněk Zemek starší zatím před soudem nestanul. Sluneční elektrárny přitom byly jeho nápadem a jako majitel holdingu Z-Group měl v dění rozhodující slovo. „Se soláry jsem se začal potkávat kolem roku 2008,“ vypráví dnes Zemek investigaci.cz. „Jezdili za mnou zájemci, věděli, že mám průmyslové areály, a chtěli koupit nějaké plochy, kde by elektrárny postavili.“
To přivedlo Zemka na myšlenku, že je ve svých továrnách – Železárnách Veselí nad Moravou, Železárnách Hrádek, Železárnách Chomutov a Válcovnách trub Chomutov – postaví sám. V době hospodářské krize to byla vítaná příležitost, jak využít výrobní kapacity a zaměstnance. „Spadli jsme s výrobou na 45 procent,“ říká. „Nazval jsem to hladová zeď.“ Například ve Veselí takto vznikly fotovoltaiky Aneta-Sun, Michalka-Sun a DZ-Sun, v Chomutově zase ŽV-Sun, Saša-Sun, Zdeněk-Sun a VT-Sun. Právě kvůli poslední jmenované elektrárně na střeše tamní tovární haly státní zástupce Radek Mezlík Zemka obžaloval.
Viní jej z toho, že jako jednatel VT-Sun podepsal nepravdivý předávací protokol se stavitelem této elektrárny, Železárnami Veselí nad Moravou, podle kterého bylo předávané „dílo kompletní“, ačkoli věděl, že „není dokončené ani zčásti“. Předávací protokol pak spolu s revizní zprávou elektrikáře (zmíněného „notorického alkoholika“) měl úředníky ERÚ uvést v omyl a v důsledku posloužit k tomu, aby od nich elektrárna VT-Sun získala licenci ještě v roce 2010. Na rozdílu mezi výkupní cenou roku 2010 a roku 2011 pak měla VT-Sun vydělat v následujících 20 letech víc než 360 milionů korun.
Ďábelská konstrukce
Během vyšetřování byl Zemek stejně intenzivní jako při snaze získat licenci. Samotný výslech obviněného trval tři dny a Zemek žalobce Mezlíka upozornil, že tím ani zdaleka neskončil – sdělil mu, že na kompletní výpověď bude potřebovat dalších 5 až 10 dní. „Přes veškeré úsilí státního zástupce a policejního orgánu zajištění jediného úkonu, výslechu obviněného, protáhlo délku trestního stíhání o víc než rok,“ píše Mezlík v obžalobě. Dodává, že výslech Zemka „i přes jeho značný rozsah nepřinesl nová zjištění“.
Soudu se Zemek několikrát vyhnul se zdůvodněním, že je nemocný. Brněnský krajský soud proto jeho případ vyloučil k samostatnému projednávání. Letos v dubnu se pak Zemek omluvil, že „pod vedením rakouského lékaře podstoupí náročnou operaci závažného onemocnění“. Další plánované soudní jednání bylo zrušeno kvůli jiné Zemkově operaci také letos v srpnu.
O měsíc později při osobním setkání v pražské kanceláři své firmy Ferromet popsal Zdeněk Zemek investigaci.cz svou verzi příběhu, v němž se on a jeho synové stali oběťmi. Podle podnikatele bylo neférové už to, že stát snížil od roku 2011 garantovanou výkupní cenu z 12,15 korun za 1 kWh na 5,50 za 1 kWh i pro tehdy již rozestavěné elektrárny. „Předpokládali jsme, že půjde jen o nové elektrárny, jejichž výstavba bude zahájena v roce 2011,“ říká, „a rozestavěným zůstane dosavadní cena.“
Kontroloři ERÚ, kteří na konci roku 2010 konstatovali, že chomutovské elektrárny jsou nedokončené, byli podle Zemka „absolutní diletanti“, co neměli „ani to nejzákladnější vzdělání“. „Máme notářské zápisy, které říkají, že elektrárny byly řádně a včas dokončené,“ tvrdí podnikatel.
Z těchto důvodů ho zlobí, že jeho synové byli odsouzeni a on je obžalován za podvod. „Ani jeden úředník z ERÚ neřekl, že byl podveden. Jak tedy může policie tvrdit, že chtěl někdo někoho podvést?“ ptá se Zemek. „A co je to nedokončenost? To žádný zákon nezná. Celé je to jen ďábelská konstrukce, jak zlikvidovat solárníky.“
„Licence byly elektrárnám soudem odňaty, tedy vyšší výkupní ceny z roku 2010 nakonec vůbec nedostaly. Jsou ve stamilionových ztrátách,“ dodává Zemkův mluvčí Miroslav Slaný. „K žádné škodě vůbec nedošlo, respektive došlo, ale paradoxně úplně na druhé straně – poškozenými jsou naopak Zemci.“
Alexandr a Zdeněk Zemek mladší byli letos na jaře z vězení předčasně propuštěni. Kdy začne soud se Zdeňkem Zemkem starším, který byl letošního srpna kvůli jeho operaci odročen na neurčito, zatím není jasné.
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl díky finanční podpoře Journalismfund.eu.