Mazut

Ze Severní Makedonie se každou zimu stává jedno z nejtoxičtějších míst na světě. Ve veřejných budovách tam totiž topí mazutem dovezeným z Česka, a to v kotlích, které k tomu nejsou uzpůsobené. Ze spalování mazutu tak vznikají jedy, jež se dostávají do ovzduší. Kritickou situaci ale nikdo neřeší, neboť na dovozu kontroverzního paliva vydělávají místní politici.

V roce 2018 zaplavily sociální sítě v Severní Makedonii fotky komínů, ze kterých vycházel špinavý černý kouř. Lidé rovněž upozorňovali i na iritující zápach, a v komentářích se proto objevovaly popisky typu „smrad horší než chcíplá kočka“. Nikdo nevěděl, proč se kvalita ovzduší najednou tak prudce zhoršila, a politici mlčeli. Spolu s kolegy z OCCRP a IRL jsme proto začali zjišťovat, co je zdrojem černého dýmu a proč vzniklou krizi nikdo neřeší. Dali jsme dohromady řetězec firem, na jehož začátku je těžký topný olej z kralupské rafinerie ORLEN Unipetrolu a na konci podlomené zdraví obyvatel Severní Makedonie.

Těžký zbytek z krakování neboli mazut

Rakovina, selhání orgánů, neplodnost či poškození plodu – to jsou dopady, které má těžký topný olej neboli mazut na lidské zdraví. Při jeho nedokonalém spalování vznikají saze a popílek, do ovzduší se uvolňuje síra a další toxické látky. Jde o nejjedovatější, ale zároveň nejlevnější topný olej. Na Západě se od jeho užití jako topného paliva upouští.

Makedonie jde ale přesně opačným směrem. Od roku 2018 v zemi narůstá počet veřejných budov i dopravců, kteří mazut jako palivo používají. Přestože jsou obyvatelé ze znečištěného ovzduší zděšeni, nedaří se jim rozhodnutí politiků nijak změnit.

„Vůbec jsme netušili, že je to (používání mazutu jako topiva i paliva, pozn. red.) až tak rozšířený problém. Lidé nám začali posílat podobné fotografie ze stovky míst v Makedonii,“ vysvětluje Eli Pesheva z organizace O2 Initiative, zabývající se stavem ovzduší v Makedonii. Dopad spalování mazutu na sebe skutečně nenechal dlouho čekat a ještě týž rok byla Skopje, hlavní město Makedonie, vyhlášena nejjedovatějším hlavním městem světa.

Mazut se využívá jako palivo u velkých zaoceánských tankerů nebo k výrobě asfaltu, v Makedonii ho však mixují s dalšími hořlavými látkami, aby toto nejlevnější palivo mohlo být použito jako topný olej. Samotný mazut totiž potřebuje ke spalování speciální kotle, teplotu vznícení má mezi 380 a 420 stupni Celsia a teplotu vzplanutí mezi 130 a 160 stupni Celsia.

Tento mix pak několikanásobně překračuje povolené limity toxických látek, zejména pak palivového dusíku (NOx), sazí a popílku. Dovoz toxického mazutu potvrzují jak severomakedonští celníci, tak laboratoře provádějící namátkové kontroly importovaného „topného oleje“.

Tajná schůzka

V dubnu roku 2018 přišli do kanceláře místopředsedy severomakedonské vlády Koco Angjuseva dva muži. Jedním z nich byl Ilija Srezoski, kterému úřady zakázaly obchodovat s ropou a ropnými deriváty, neboť ignoroval bezpečnostní pokyny pro uskladnění paliv. Když zákaz vešel v platnost, Srezoski převedl svoji firmu Evrotim na zetě.

Druhým hostem byl Izudin Ahmetlić, majitel společnosti HIFA Oil a jeden z nejbohatších a nejvlivnějších lidí v Bosně a Hercegovině.

O čem se pánové s místopředsedou vlády bavili, není úplně jasné. Naopak je známý fakt, že firma Evrotim ještě téhož roku vyhrála několik velkých veřejných zakázek na dodávky topného oleje. Smlouvu s Evrotimem uzavřely nejen velké firmy napojené na Angjuseva, ale i ministerstvo obrany nebo Dopravní podnik města Skopje.

Evrotim nakupoval mazut od společnosti HIFA Oil, která jej dovážela přímo od českého výrobce – ORLEN Unipetrolu.

Do té doby téměř neznámá severomakedonská firma Evrotim se takto stala hlavním dovozcem mazutu, deklarovaného jako „olej – jiné“, do Severní Makedonie. Obchod jen kvetl a do země se vozily tisíce tun těžkého topného oleje z kralupského ORLEN Unipetrolu. Podle účetních závěrek Evrotimu vzrostl roční obrat z méně než půl milionu eur v roce 2017 na 13 milionů eur za rok 2019.

První problém nastal v prosinci 2018. Přesně 25 vagonů HIFA Oil s topným olejem tehdy dorazilo ke kontrole na severomakedonskou obchodní inspekci. „Dostali jsme tip ze Srbska, že se do Evrotimu veze olej, který v Srbsku otestovali a zjistili, že na běžný topný olej má abnormální viskozitu. Byly to tisíce tun ‚topného oleje‘,“ vzpomíná dnes už bývalý ředitel obchodního inspektorátu Stojko Paunovski. „Už od pohledu bylo jasné, že nejde o běžný topný olej, který se k nám vozí. Příšerně to smrdělo. A tak jsme odebrali vzorky,“ dodává. Evrotim poté dostal šestiměsíční zákaz tento druh topného oleje dovážet.

V roce 2019 se historie opakovala. Obchodní inspektorát opět obdržel varování, že Evrotim znovu dováží mazut. „Zase nám zavolali Srbové, že k nám do Makedonie míří mazut objednaný firmou Evrotim a že nebyli schopni zjistit původ tohoto plaiva. Topný olej měl pocházet z Bosny, ale doložené certifikáty uváděly jako zemi původu někoho jiného a další kupa dokumentů, jako jsou faktury nebo průvodky, rovněž nic nevyjasnily,“ dodává Paunovski.

Soukromá laboratoř, která vzorky testovala, sepsala zprávu o jejich škodlivosti s tím, že byl překročen maximální povolený limit popelových zbytků a sedimentu. Nezapomněli zmínit ani iritující zápach.

Vyhozen pro neposlušnost

Paunovskému došlo, že musí jednat, a to rychle. Napsal na ministerstvo hospodářství, že dovážený topný olej je potřeba testovat mnohem častěji a přísněji, aby v Severní Makedonii nekončil toxický materiál vydávaný za topný olej. Ředitel obchodního inspektorátu nebyl zdaleka jediný, kdo měl s dovezeným těžkým topným olejem problémy. Donutit politiky, aby věc řešili, se však nepodařilo.

Přestože si na toxické ovzduší, dovoz a spalování mazutu v Severní Makedonii stěžují snad všichni – od ropných společností, úředníků až po obyčejné lidi, tamní vláda tento problém úspěšně ignoruje. Podle zdrojů IRL stojí za byznysem se spalováním levného mazutu skupina politiků, kteří se postarali, aby se pravidla pro dovoz mazutu nezpřísnila.

Před pár týdny byl Stojko Paunovski naopak propuštěn z postu ředitele severomakedonské obchodní inspekce pro „neposlušnost“. Zhruba stovka jeho kolegů sice sepsala petici proti jeho odchodu, vyhazovu však nezabránili.

Majitel Evrotimu Ilija Srezoski nejprve popřel, že by místopředsedu vlády Angjuseva vůbec znal. Později ale přiznal, že se přátelil jak s Angjusevem, tak i s majitelem HIFA Oilu Ahmetlićem. Zároveň odmítl, že by obchodní inspekce někdy zastavila náklad jeho topného oleje pro podezření z toxicity. „Náš topný olej splňuje veškeré evropské standardy, klidně vám hned pošlu všechny certifikáty,“ nabídl novinářům. Jakákoli obvinění jsou prý jen „lži, možná motivované závistí“.

Mazut z Unipetrolu

Na začátku řetězce firem dodávajících do Severní Makedonie mazut označený jako topný olej stojí kralupská rafinerie ORLEN Unipetrol. Na certifikátu, který ORLEN Unipetrol vystavuje při prodeji svého produktu, je uvedeno, že jde o „těžký zbytek z krakování“ s nízkým obsahem síry.

„Čistší typy těžkého topného oleje se mohou používat v teplárnách, cementárnách nebo jako palivo zaoceánských tankerů,“ vysvětluje profesor Dejan Mirakovski z Technické univerzity Goce Delcheva ve Stipu. „Ty špinavější varianty jsou považovány za toxický odpad,“ dodává. Podle Basilejské dohody o nakládání s toxickým odpadem se takový odpad smí vyvážet ze zemí EU jen se speciální licencí.

Ve chvíli, kdy mazut opouští kralupskou rafinerii, patří mezi ty čistší typy. „Těžký topný olej neboli slurry oil je prodáván jako registrovaný produkt pro výrobu chemických látek nebo jako průmyslové palivo. Kvalitu tohoto produktu dokládáme certifikátem jakosti a příslušným bezpečnostním listem, jenž je v souladu s evropskou legislativou a českou technickou normou,“ vysvětluje tiskový mluvčí ORLEN Unipetrolu Pavel Kajdl a dodává: „Za to, co se v navazujícím distribučním řetězci děje dál, nejsme zodpovědní. Je na kupujícím, co s nakoupeným certifikovaným produktem udělá. Musí se však řídit pokyny uvedenými v bezpečnostním listu.“

Podle profesora Mirakovského společnost HIFA Oil zkrátka využila mezery v zákonech a klasifikaci topných olejů a prostě je popisuje jako „topné oleje“ bez dalších specifik. Tím pádem společnost nepotřebuje žádné speciální licence na export a nemusí ani podrobovat svůj náklad pravidelnému testování na limity toxických látek.

Ředitel HIFA Oil Kenan Ahmetlić tvrdí, že produkt, který prodávají, splňuje veškeré právní požadavky nutné k jeho prodeji na Balkáně a posléze i ke spalování jako topný olej. Tomu přitakává i majitel Evrotimu Srezoski tím, že 99,99 % mazutu z Unipetrolu splňuje zákonné normy Severní Makedonie.

Výkup balkánských továren

Parametry jsou splněny

Těžký topný olej z ORLEN Unipetrolu všechny parametry a limity opravdu splňuje, problém však spočívá v tom, že samotný mazut je tak hustý, že hoří až při vyšších teplotách, a to od 130 stupňů Celsia. K jeho spalování jsou proto potřebné speciální kotle se speciálními hořáky. Nejsou-li podobné kotle po ruce, existuje jiné řešení: namixovat mazut s hořlavější kapalinou, která během spalování mazut dostatečně zahřeje. Právě tato druhá varianta se podle naší analýzy děje cestou mezi Českem a Severní Makedonií.

Vzorky, jež jsme jako novináři získali ze severomakedonské obchodní inspekce a dali je otestovat v laboratořích, sice potvrzují nízkou míru síry, jenže překračují limity dané pro popelové částice a sedimenty, a to v některých případech až desetinásobně, než je pro topný olej povoleno.

Laboratorní pracovník, který pro nás na základě vlastní analýzy porovnal certifikát z laboratoře ORLEN Unipetrol s chemickým rozborem mazutu dodávaného HIFA Oilem do Evrotimu, potvrdil, že v českém topném oleji jsou další příměsi.

Zelená agenda EU

Proti spalování mazutu na Balkánu se začala ostře vymezovat i Evropská unie. V listopadu 2020 totiž EU podpořila novou „zelenou agendu“ a ochranou životního prostředí podmínila diskusi o vstupu balkánských zemí do EU.

Mezinárodní tlak tak možná zabrání Evrotimu prodávat mixovaný mazut do veřejných budov jako topivo. Podle majitele Srezoského navíc ORLEN Unipetrol přestal tento těžký zbytek po krakování neboli mazut prodávat. Jenže Evrotim si našel novou cestu, jak v dovozu toxické směsi pokračovat – mazut bude vozit i nadále, tentokrát však z Bulharska.