Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow.

Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.

Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.

Drsná výpověď šéfredaktora KRIK.rs Stevana Dojčinoviće o novinářské práci v zemi, kde se demokracie drolí, hranice mezi organizovaným zločinem a politikou se stírá a odhalovat pravdu může znamenat konec.

V dalším díle Protagonisty uslyšíte Eoghana Macguirea, šéfredaktora investigativního serveru Bellingcat, který pomocí otevřených zdrojů mapuje válečné zločiny, sleduje uprchlé šéfy kartelů a odhaluje chyby, kvůli nimž se tajné informace o jaderných zbraních objevily na internetu.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 4. díl – Stevan Dojčinović – Reportér mezi mafií a vládou appeared first on investigace.cz.

Redakce IStories spustila databázi zahrnující údaje o zesnulých a nezvěstných ruských vojácích. Srbská policie prověřuje možné zneužití prostředků USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj). Bělorusko prodává řepkový olej z okupované Ukrajiny do EU. Rumunská policie zadržela krajně pravicového politika Călina Georgesca. Britské úřady odsoudily šest mužů za obchodování s migranty a nucení jich k práci na konopných farmách po celé zemi.

Srbská policie na příkaz speciální protikorupční jednotky Nejvyššího státního zastupitelství v Bělehradě prohledala kanceláře několika nevládních organizací, aby shromáždila důkazy o možném zneužití prostředků USAID. Tento krok přišel poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v lednu na 90 dní zmrazila financování USAID.

Podle Institutu pro evropské záležitosti vláda USA zároveň poskytla Srbsku v letech 2012 až 2020 pomoc ve výši více než 110 milionů dolarů (2,6 miliardy korun), které šly do státního rozpočtu, jenž spravuje politická většina v zemi. Spojené státy podpořily Srbsko od roku 2000 celkovou pomocí ve výši více než jedné miliardy dolarů. Některé z nevládních organizací, které byly prohledány, uvedly, že nevedou žádné projekty financované USAID. Maja Stojanović, výkonná ředitelka organizace Občanské iniciativy, prohlásila, že do kanceláří její organizace vtrhlo asi dvacet detektivů, aniž by předložili soudní příkaz.

Redakce IStories spustila databázi s názvem Charon, která zahrnuje údaje o zabitých či nezvěstných ruských vojácích. Umožňuje vyhledávání jednotlivců, odhady počtu padlých podle regionů, jejich věk, místa úmrtí nebo údaje o nezvěstných ruských vojácích. Databázi web IStories pravidelně aktualizuje na základě dat z různých zdrojů, zejména veřejných zpráv o úmrtí. Projekt je pojmenován podle postavy ze starořecké mytologie, převozníka duší zemřelých přes řeku Styx do říše mrtvých.

Rumunská policie zadržela krajně pravicového politika Călina Georgesca, jenž vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb. To bylo však záhy zrušeno kvůli ovlivnění voleb cizím státem – ve zveřejněných dokumentech s informacemi tajných služeb se mluví o Rusku. Policie Georgesca zadržela v Bukurešti, právě když se údajně chystal zaregistrovat jako kandidát do dalších voleb. Redakce investigace.cz nedávno informovala o jeho masivní tiktokové kampani, na níž se podílelo přes 25 tisíc tiktokových účtů, což vedlo k nárůstu Georgescovy podpory z 5 % na 23 %.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Rumunské volby, TikTok a ruské vměšování. Raketový vzestup extrémně pravicového kandidáta Calina Georgescu komentuje Josef Šlerka

Běloruské firmy prodávají řepkový olej z okupované Ukrajiny do EU, zjistili novináři z Radio Free Europe/Radio Liberty. Zatímco ještě v roce 2021 byla největším dodavatelem řepkového oleje Ukrajina, na konci roku 2022, prvního roku ruské invaze do Ukrajiny, to už bylo Bělorusko. Jen během poloviny roku 2024 nakoupila EU z Běloruska 90 400 tun řepkového oleje, což je čtyřikrát více než množství vyvezené z této země za celý rok 2021. Ukrajina v důsledku ruské invaze přišla o 18 % orné půdy, kterou obdělávala ještě v předvečer invaze. Investigace média Radio Free Europe/Radio Liberty ukázala, že nejméně pět běloruských společností, včetně největší Agroprodukt, obdrželo řepku z Ruskem obsazeného regionu Cherson. Šetřením se rovněž zjistilo, že stejná společnost pokračuje v dodávkách řepkového oleje do Litvy, jediné země EU, která doposud zakázala dovoz běloruských potravin. Do Litvy se nyní řepkový olej dostává přes Lotyšsko a Polsko.

Přečtěte si

Obcházení sankcí. Jak se do Česka dostává běloruská močovina

Přečtěte si

Děravé sankce. Rusko a Bělorusko dovážejí do EU dřevo i přes obchodní omezení

Britské úřady odsoudily šest mužů za to, že obchodovali s migranty a nutili je k práci na konopných farmách po celé zemi. V rámci vyšetřování byl identifikován vůdce gangu Mai Van Nguyen, který konopné farmy ovládal. Skupina si na provádění svých nelegálních operací pronajímala nemovitosti s využitím falešných dokladů a přezdívek.

Tři muži byli údajně pověřeni vykořisťováním migrantů zaměstnaných na konopných farmách. Další dva členové, kteří pracovali jako taxikáři, převáželi migranty mezi jednotlivými nemovitostmi a vydělávali stovky liber za jednu cestu, zatímco poslední člen sloužil jako prostředník a staral se o prodej konopí a také zprostředkování pronájmů nemovitostí v Birminghamu. „Nejenže byli migranti převáženi do Velké Británie neuvěřitelně nebezpečnými způsoby – nákladními auty nebo loděmi –, ale poté byli nuceni žít v ponižujících podmínkách, aby splatili své dluhy otrockou prací. Víme, že někteří byli také vystaveni násilí,“ řekl velitel pobočky NCA Kevin Broadhead.

Přečtěte si

Počet případů obchodování s lidmi roste

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

The post #zesvěta: Běloruské firmy prodávají do EU olej vyrobený z ukradené ukrajinské řepky appeared first on investigace.cz.

Soudkyně odvolacího soudu v Bělehradě Dušanka Đorđević podala dvě žaloby na novináře z investigativní sítě KRIK kvůli jejich databázi „Judge the Judges”. V té žurnalisté zmapovali stav srbského soudnictví. Đorđević podala žaloby spolu s manželem za údajné porušení práva na soukromí. Požaduje finanční odškodnění, dvouletý zákaz činnosti, ale také desetiměsíční trest odnětí svobody.

Soudkyně Dušanka Đorđević a její manžel, právník Aleksandar Đorđević, podali občanskoprávní a trestní žalobu na novinářku Bojanu Pavlović a šéfredaktora Stevana Dojčinoviće. Požadují náhradu škody ve výši 760 tisíc srbských dinárů (přes 160 tisíc korun) a odsouzení obou novinářů k deseti měsícům vězení a dvouletému zákazu výkonu povolání.

Žaloba na novináře

Žaloby byly podány kvůli profilu soudkyně zveřejněnému v databázi „Judge the Judges“ (Soud nad soudci). Tu reportéři z KRIK spustili na konci roku 2020 s cílem zvýšit transparentnost soudnictví v Srbsku. Databáze měla informovat občany o práci justice, vycházela z veřejně dostupných informací a podle KRIK v ní nebylo zveřejněno nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit bezpečnost soudců.

⚠️ JUDGE SEEKS PRISON SENTENCES FOR KRIK JOURNALISTS

Appellate Court Judge Dušanka Đorđević is suing us because of the „Judge Who Judges“ database

This is an unprecedented pressure and an attempt to prohibit journalists from reporting on judges👇https://t.co/tAzoUtPA54

— KRIK (@KRIKrs) May 30, 2024

Přesto soudkyně Đorđević v obou žalobách tvrdí, že novináři porušili její soukromí tím, že zveřejnili její jméno a funkci u bělehradského odvolacího soudu a také informace o nemovitostech, jež vlastní se svým manželem. Zároveň tvrdí,  že ji novináři z KRIK vystavili nebezpečí a zločincům prozrazují, kde ji najít. Obvinění podle žaloby vyzývají k veřejnému lynčování soudců, kteří „denně bojují za odstranění příslušníků organizovaného zločinu z naší společnosti“. Zároveň prý dělají novináři ze soudců i jejich rodin terč a usnadňují zločincům jejich identifikaci.

Podle Đorđević redaktoři KRIK pracují „pod rouškou ušlechtilého cíle boje proti zločinu“ v „neregistrovaném“ médiu. Portál je ale registrován v souladu se srbskými zákony.

Právo psát o těch, kdo jsou u moci

Redakce KRIK považuje výše popsané žaloby za bezprecedentní nátlak na média a pokus zabránit novinářům v nezávislém informování o práci soudců i jejich bezúhonnosti.

„Je to zatím asi největší tlak na KRIK, avšak tyto žaloby také nepřímo ohrožují všechna ostatní média v Srbsku. Žaluje nás vysoce postavená soudkyně, která tvrdí, že jsme neměli zveřejnit ani její jméno, takže jsme nyní v pozici, kdy obhajujeme nejen naši práci, ale i zákonné právo novinářů psát o těch, kdo jsou u moci,“ vyjádřil se Stevan Dojčinović, šéfredaktor KRIK.

Podle něj si lidé musí uvědomit, že podobné procesy budou rozhodovat o tom, zda se novináři v Srbsku budou smět o soudcích vůbec zmiňovat či kritizovat a analyzovat jejich práci. „Tyto procesy vnímáme jako přímé potlačování svobody médií, protože sledování práce a majetku státních úředníků je jedním ze základních novinářských úkolů.“

Majetky soudkyně a jejího manžela

V profilu soudkyně Dušanky Đorđević v databázi KRIK jsou uvedeny podrobnosti o jejím kariérním vzestupu v justici, klíčové soudní případy o nichž rozhodovala, a také informace o nemovitostech vlastněných spolu s jejím manželem. Jde o pět bytů, dvě garáže, obchodní prostory v Bělehradě a pozemky u městečka Bajina Bašta v západním Srbsku. KRIK nezveřejnil přesnou adresu žádné z těchto nemovitostí.

Před publikováním jejího profilu v databázi se novináři z KRIK spojili se soudkyní a dali jí možnost reagovat a vysvětlit, jak ona a její manžel získali svůj majetek. Đorđević odmítla cokoliv komentovat a v písemné odpovědi uvedla, že novináři nemají právo se tímto tématem zabývat a že tím páchají trestný čin.

Svatba soudkyně a advokáta

Dušanka Đorđević se v roce 2005 stala soudkyní čtvrtého městského soudu v Bělehradě. Působila také jako mluvčí tohoto soudu a komunikace s médií patřila k její každodenní práci. V roce 2010 byla povýšena na soudkyni Vyššího soudu v Bělehradě.

Ve stejném roce se Đorđević objevila v médiích, vzala si totiž za muže právníka, který zastupoval muže obžalovaného v případu, jenž měla soudit. Její manžel Aleksandar Đorđević v té době obhajoval mladíka obviněného ze zabití policisty při autonehodě a z následného útěku. Soudkyně a advokát měli svatbu asi deset dní před zahájením procesu.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

Đorđević požádala o to, aby byla vyloučena z projednávání věci, čemuž bylo vyhověno. Rodina zemřelého a jejich advokát však tvrdili, že soudkyně případ záměrně zdržovala a v době, kdy soudní jednání nařizovala, již věděla, že se provdá za advokáta Đorđeviće, ale neinformovala je o tom.

Právník Aleksandar Đorđević je vlastníkem několika společností zabývajících se vymáháním pohledávek. Kromě toho byl srbskou vládou od července 2013 do května 2014 jmenován členem dozorčí rady „Výzkumného a vývojového institutu Kirila Saviće“. V posledních letech se rovněž angažoval v Rozvojovém fondu řízeném Správou státní pokladny srbského ministerstva financí.

Osvobození

Dušanka Đorđević se v roce 2020 stala soudkyní Odvolacího soudu v Bělehradě ve zvláštním oddělení určeném pro organizovaný zločin. Byla členkou komise, která zprostila viny muže obžalovaného z vraždy novináře Slavka Ćuruvije. Zasedala i v senátu, jenž zrušil rozsudek nad bývalým starostou Gročky (předměstí Bělehradu) Dragoljubem Simonovićem za zapálení domu novináře Milana Jovanoviće v roce 2021.

Đorđević nedávno také potvrdila osvobozující rozsudek nad generálním ředitelem bělehradského fotbalového klubu Rudá hvězda Zvezdanem Terzićem. Ten byl obviněn z toho, že si nelegálně bral peníze z prodeje fotbalistů.

Soudkyně zasedala i v komisi, jež loni v lednu stvrdila osvobozující rozsudek nad bývalým ministrem pro ochranu životního prostředí Oliverem Dulićem. A byla i jedním ze soudců, kteří na jaře 2022 zvýšili trest někdejšímu členovi Zemunského klanu Aleksandru Zdravkovićovi za pokus o vraždu podnikatele Milana Beka z devíti na 13 let vězení.

Co by měla veřejnost vědět o soudcích

Srbský novinář a šéfredaktor KRIK Stevan Dojčinović zdůrazňuje, že pokud by byly přijaty takové žaloby, jako je ta vedená proti KRIK, vyslalo by to všem novinářům signál, aby se neodvažovali psát o soudcích.

„Jde také o ohrožení transparentnosti srbského soudnictví, protože naše databáze ´Judge the Judges´ udělala v tomto směru velký pokrok a dala občanům možnost informovat se o práci důležitých soudců,“ říká Dojčinović a dodává: „Znepokojuje nás zejména skutečnost, že žaloby podal soudce, jehož úkolem by mělo být rozpoznávat a zastavovat žaloby SLAPP, nikoliv je iniciovat proti novinářům a usilovat o jejich uvěznění.“ (SLAPP neboli strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou neopodstatněné či zneužívané žaloby, podávané proti novinářům a obráncům lidských práv, pozn. red.)

KRIK dlouhodobě sleduje nejdůležitější soudní procesy v Srbsku, zabývá se soudnictvím a bojuje za transparentnost této složky státní moci. Z tohoto důvodu v roce 2020 tato organizace vytvořila online databázi „Judge the Judges“, obsahující informace o soudcích jakožto veřejných činitelích, o nichž občané do té doby věděli jen velmi málo.

Přečtěte si

Zmanipulované srbské volby: Jak do bělehradského zastupitelstva volila celá země

V databázi KRIK jsou profily 51 soudců s informacemi o jejich kariéře, nejdůležitějších soudních případech které řešili, o řízeních vedených proti nim a o jejich majetku. Databáze neobsahuje žádné informace, jež by mohly jakkoli ohrozit bezpečnost soudců nebo jejich rodinných příslušníků. Novináři získali všechny údaje oficiální cestou a našli je v oficiálních zdrojích. Před zveřejněním kontaktovali každého soudce s žádostí o rozhovor nebo komentář. Třetina oslovených soudců jim odpověděla.

Za vytvoření databáze obdržela organizace KRIK mezinárodní novinářské ocenění „Sigma“. Mezinárodní porota současně konstatovala, že „soudci, jejich činy a majetek jsou jedněmi z nejlépe střežených tajemství v srbské společnosti“ a KRIK se tím podařilo odhalit, co se skrývá za kontroverzními rozhodnutími, která ovlivňují občany po celá desetiletí.

Žaloby, jejichž cílem je odsoudit novináře k trestu odnětí svobody a na dva roky jim zakázat profesní činnost za to, že v demokratické zemi píší o práci veřejných činitelů, jsou jasným nátlakem na svobodu médií, zdůrazňují novináři z KRIK. Podle nich je zvláště znepokojivé to, že tento tlak pochází od soudkyně, která rozhoduje některé z nejdůležitějších případů organizovaného zločinu a  měla by mít vyšší míru tolerance k zájmu veřejnosti o její práci.

Autorka textu: Jelena Radivojević / česká verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: KRIK

The post Srbská soudkyně žaluje novináře z investigativního média KRIK appeared first on investigace.cz.

Přejeme všem hezký nadcházející víkend! V pátečním výběru článků se dočtete, jak a proč lotyšské sociální sítě zaplavili boti, že jsou demokratické režimy po celém světě v ohrožení a že Srbsko nedostatečně řeší obchod s lidmi, kteří tam jezdí za prací převážně z Asie. Poslední zpráva se pak týká rekordní produkce kokainu, jež v minulém roce přispěla k růstu násilí v Karibiku.

Lotyšské uživatele sociálních sítí zasáhl bezprecedentní útok botů. Ti šíří automaticky generované příspěvky, jež lze jen těžko odlišit od příspěvků reálných uživatelů. S investigací přišla lotyšská organizace Re:Baltica. Boti měli na sociálních sítích obhajovat hokejisty, kteří i přes zákaz odehráli turnaj v Rusku. Podle novinářů jde o první operaci takového rozsahu v baltském jazyce. Re:Baltica píše, že se objevují spekulace, zda nejde o testovací akci před volbami do Evropského parlamentu. Vlna botů začala být na sociální sítí X aktivní den poté, co se lotyšští uživatelé rozhořčovali nad tamními hokejisty, kteří v polovině února 2024 odehráli turnaj v ruské Kazani. Lotyšsko svým národním týmům zakázalo podílet se na soutěžích s účastí ruských a běloruských týmů.

Přečtěte si

Obrázky z denacifikace a populismu na domácím Twitteru

Demokratické režimy po celém světě mohou být v ohrožení, ukazuje nová studie. Nedávná zpráva Bertelsmannovy nadace upozornila na celosvětový odklon od demokratického vládnutí, zřejmý na všech kontinentech. Podle studie se kvalita demokracie za posledních 20 let zhoršila ve 137 zemích, které jsou považovány za rozvojové nebo rozvíjející se ekonomiky. Za poslední dva roky, ovlivněné ruskou válkou proti Ukrajině a pandemií koronaviru, byly volby ve 25 zemích méně svobodné než dříve, v 39 zemích pak byla stále více omezována svoboda projevu a tisku.

According to the latest "Transformation Index" by the German @BertelsmannSt, democracies are now outnumbered by autocracies. DW's @JensThurau breaks down what the results mean and what can be done about democracy being under threat around the globe: https://t.co/TDTXC2yepO

— DW Deutsche Welle (@DeutscheWelle) March 21, 2024

Srbsko ignoruje případy obchodování s lidmi, obává se zpravodaj OSN. Srbská vláda podle něj nevyšetřuje případy údajného obchodování se zahraničními pracovníky. Země v posledních letech daleko častěji dováží externí pracovní sílu, což je způsobeno i tím, že stále více rodilých obyvatel Srbsko opouští a hledá lepší život jinde. Pracovníci převážně z Asie proto míří do Srbska, aby si tam vydělali na živobytí pro sebe i své vzdálené rodiny. Jenže už několik let se objevují zprávy o jejich vykořisťování a obchodování s lidmi z Turecka, Indie, Číny a Vietnamu.

Přečtěte si

Jak se oběti obchodování s lidmi podílí na online podvodech

Novináři z The Insider a RF/RL připravili dokument Jak Putin zabil volby v Rusku. Snímek rekapituluje a ukazuje, jak v ruských předvolebních kampaních postupně ubývá svobody a zároveň se snižuje transparentnost voleb samotných.

Rekordní produkce kokainu i vysoká poptávka po této droze přispěly v roce 2023 ke zvýšení kriminálního násilí v Latinské Americe a Karibiku. Web InSight Crime publikoval podrobnou analýzu mapující pašování kokainu i jeho záchyty v zemích, které hrály v obchodu s drogami důležitou roli. Kolumbie a Bolívie hlásily za rok 2023 rekordní záchyty zásilek kokainu. Vysoké množství podobných zásilek bylo zabaveno i na hlavních a tradičních drogových trzích v Evropě a Spojených státech, nebo na těch novějších v Asii a Oceánii.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Lotyšští boti, hokej a demokracie v ohrožení appeared first on investigace.cz.

Všem čtenářům přejeme hezký nadcházející víkend! Páteční výběr článků tentokrát zahrnuje zprávu o černohorském drogovém bossovi Darku Šarićovi nebo investigaci filmařských plánů ukrajinského dokumentaristy Igora Lopatonoka. Zmiňujeme také nový článek z polského webu frontstory.pl, týkající se odsouzeného kněze. V Evropě se stále řeší problémy se zneužíváním spywaru a Rada Evropy chce, aby se touto situací zabývaly samotné unijní státy.

Srbská policie identifikovala dva státní představitele, kteří měli pomáhat drogovému bossovi Darku Šarićovi. Ten si objednal vraždy svých zločineckých konkurentů na Korfu a v Athénách. S Šarićem údajně spolupracoval bývalý ministr policie Nebojša Stefanović i šéf srbské tajné služby BIA Marko Parezanović. Podle policejního dokumentu souvisejícího s Šarićovým případem však oba jmenované státní zástupce pro organizovaný zločin nestíhal. O celém případu psali novináři ze srbského nezávislého webu KRIK a články o kauze najdete také na webu investigace.cz, protože aktivity tohoto mafiána zahrnují i Česko.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk nejspíš finančně přispěl na jeden z kontroverzních filmů dokumentaristy Igora Lopatonoka, v němž také figuroval. Odhalily to uniklé e-maily. Lopatonokovým snímkům o Ukrajině se vyčítá, že jsou prokremelskou propagandou. Kontroverzních projektů ale tento ukrajinský dokumentarista a filmový producent do budoucna chystal víc, což zjistili novináři z OCCRP a webu vlast.kz. Lopatonok chtěl natočit filmy, které měly zlepšit pověst vůdců Běloruska, Ázerbájdžánu a dalších autoritářských zemí. Na projektu se měl podílet i americký režisér Oliver Stone. Ani jeden takový snímek ale nakonec nevznikl.

Once upon a time, Hollywood director Oliver Stone struck up a partnership with U.S. filmmaker Igor Lopatonok.

The duo worked together on 2 pro-Kremlin documentaries and a fawning series on a Kazakh leader.

Leaked emails show Lopatonok had more in store⬇️https://t.co/0tQyCQAQKv

— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) March 5, 2024

Litevský kněz obviněný z držení dětské pornografie se v tichosti přesunul do Polska, kde byl nadále v kontaktu s dětmi. Úřady v Litvě v roce 2018 obvinily kněze Slawomira B. z přechovávání dětské pornografie. Muž však následně začal pracovat na severu Polska jako kaplan v katolickém sdružení, o čemž informoval web frontstory.pl spolu s litevským deníkem Redakcija. Církevní úřady prohlašují, že muž byl „potrestán“, kněz však nadále zůstává v kontaktu s dětmi. Podle novinářů ale polský správní orgán katolické církve o případu věděl. Nejde přitom o první podobnou kauzu – už loni v únoru novináři informovali o dvou polských duchovních, jež za stejný delikt potrestali v Dánsku a následně je poslali do Polska.

https://twitter.com/panyiszabolcs/status/1764610853381313005

Izraelská ofenzíva v Rafáhu by měla katastrofální humanitární důsledky, varuje uniklá americká diplomatická depeše. Zpráva Úřadu pro humanitární pomoc při americké Agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), zaslaná z amerického velvyslanectví v Izraeli, zhodnocuje situaci ve městě Rafáh na jihu palestinského Pásma Gazy. Depeše důrazně varuje před následky, které by měla izraelská pozemní invaze do Rafáhu, kde se ukrývá asi 1,5 milionů Palestinců. „Případná eskalace vojenských operací v rámci guvernorátu Rafáh na jihu Gazy by mohla mít katastrofální humanitární důsledky, včetně masových civilních obětí, rozsáhlého vysídlení obyvatelstva a zhroucení stávající humanitární reakce, varoval tým USAID,“ stojí v telegramu. O situaci v Rafáhu, kde je také hraniční přechod, informovala investigace.cz v únoru.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Rada Evropy řeší nezákonné nasazování spywaru proti novinářům. Evropské státy musí zastavit „nezákonné nasazování“ špionážního softwaru proti novinářům, zdůrazňuje zpráva, kterou zveřejnila platforma Rady Evropy pro bezpečnost novinářů. Unijní země mají vybudovat účinné mechanismy, jež by žurnalisty chránily před spywarem. Zpráva zmínila i to, že špionážní software byl použit k útoku na novináře v Ázerbájdžánu, Francii, Řecku, Maďarsku, Španělsku, Turecku a Spojeném království.

Zneužití spywaru se řeší také v Polsku, kde špionážní software Pegasus v tomto směru zneužívala předchozí vláda. V zemi proto vznikla parlamentní vyšetřovací komise, která má používání spywaru objasnit, zejména v případech, kdy byl nástroj zneužit proti představitelům opozice.

Spojené státy americké mezitím na začátku března uvalily sankce na několik dodavatelů spywaru a obvinily je z toho, že pomáhali represivním vládám špehovat americké úředníky, novináře či aktivisty. Americké ministerstvo financí uvedlo, že se zaměřilo především na konsorcium společností známé jako Intellexa, jehož činnost představuje „kontrašpionážní hrozbu pro vládu USA“ a které „umožnilo porušování lidských práv po celém světě“. Na sankčním seznamu je izraelský podnikatel Tal Dilian a právnička Sara Hamou, kteří za Intellexou stojí. O napojení Intellexy na Česko psala investigace.cz v únoru.

The post #zesvěta: Srbský případ drogového bosse. Projekty kontroverzního dokumentaristy. Kauza litevského kněze. Varování před tragédií v Rafáhu appeared first on investigace.cz.

Srbsko uspořádá nové volby do zastupitelstva Bělehradu. Podle agentury AP to oznámil starosta Bělehradu Aleksandar Šapić. Předešlé volby totiž vyvolaly protesty, které poukazovaly na to, že je provázela řada podvodů. Článek OCCRP ukázal, jak se do Bělehradu „přestěhovalo“ nápadně mnoho nebělehradských voličů, aby mohli hlasovat pro Srbskou pokrokovou stranu (SNS).

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V neděli 17. prosince 2023 se v Srbsku konaly předčasné volby do parlamentu a současně i do zastupitelstev ve více než šedesáti městech včetně metropole Bělehradu.

Nebylo pochyb o tom, že v parlamentu si udrží většinu Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiće, který působil jako ministr informací za jugoslávského diktátora Slobodana Miloševiće, jenž léta utužoval svou moc nad zemí.

S volbami do zastupitelstva Bělehradu to ale bylo jinak. Následkem dvou střeleb do nic netušících lidí, jež zemí otřásly minulý rok, se město stalo místem protivládních protestů. Po dlouhé době se tak zdálo, že opozice sdružená v koalici s názvem Srbsko proti násilí má šanci získat kontrolu nad městským zastupitelstvem. Tomuto výsledku napovídaly i předvolební průzkumy.

V den voleb se však ukázalo, že něco není v pořádku. Obyvatelé města, kteří se do volebních místností vydali, si totiž povšimli podezřelého chování dalších voličů. Šlo o nemálo neznámých lidí, kteří přicházeli volit do míst, jež očividně viděli poprvé a kde se ani trochu nevyznali.

Během dne se podezřelé chování vyjasnilo: k volbám do bělehradského zastupitelstva byli organizovaně sváženi Srbové z jiných částí země a ze sousední Bosny a Hercegoviny. Panovalo proto podezření, že se tak stalo, aby si vládnoucí SNS udržela své postavení v zastupitelstvu. Strana také při vyhlášení předběžných výsledků mírně vedla. Žádná partaj ale nakonec nezískala absolutní většinu, takže i z tohoto důvodu se volby do bělehradského zastupitelstva budou opakovat.

Celá aféra ovšem odstartovala bouřlivé protesty a výzvy směrované k mezinárodnímu společenství – zejména k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž oddělení pro lidská práva vedlo mezinárodní misi, jež hlasování pozorovala.

Monitoring voleb

Mise OBSE, konkrétně zástupci z jejího Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, si určitých nesrovnalostí všimli. Pozorovatelé ve zprávě poukazují na to, že problém nespočíval ani zdaleka ve špatných technických podmínkách, jak se domnívali představitelé Západu, nýbrž v tom, že volby proběhly za nespravedlivých podmínek výhodných pro vládnoucí stranu a že je podstatně ovlivnilo i zapojení prezidenta Vučiće, přestože nebyl na volebním lístku. Zpráva také zaznamenala obvinění z organizovaných autobusových svozů voličstva, cílených na podporu vládnoucí strany v Bělehradě. OBSE rovněž uvedla devět případů kupování hlasů.

Přečtěte si

Ohňostroj lží v Srbsku

Dokument ale neobsahoval odpověď na otázku, jak bylo možné, že volby do městského zastupitelstva infiltrovali lidé zvenčí. Mise byla totiž vyslána především k parlamentním volbám.

Otázku ale zodpověděli srbští volební pozorovatelé. „Výsledky voleb byly z velké části výsledkem výhod, které vládnoucí strana získala nezákonně za spoluúčasti několika státních institucí,“ uvádí se v závěru zprávy neziskové organizace CRTA, jež komunální volby monitorovala.

Noví obyvatelé Bělehradu 

„Dva týdny před dnem voleb jsme zjistili, co se děje s volebními seznamy,“ říká mluvčí organizace CRTA Raša Nedeljkov. Prezidentova strana SNS se snažila měnit místa pobytu voličů. Toho šlo docílit díky tomu, že komunální volby byly vypsány jen zhruba ve třetině srbských obcí, a tak příznivci vlády, co nevolili doma, mohli hlasovat tam, kde to podle SNS bylo potřebné.

„Mluvíme o zcela zmanipulovaném systému v rámci ministerstva vnitra, které má na starosti bydliště a občanství, a ministerstva veřejné správy a místní samosprávy, jenž má na starosti vedení registru voličů,“ podotýká Nedeljkov.

Přípravy na takovou organizaci voleb začaly už několik týdnů před 17. prosincem. Ivana Milosavljević, novinářka srbského investigativního centra CINS, se nechala zaměstnat v jednom velkém call centru, v němž více než sto lidí denně volalo občanům a ptalo se jich, zda budou volit SNS. Získané údaje poté zadávali do databáze.

Přečtěte si

Hlas za flašku: Volby v Kyrgyzstánu

Nadřízená zmíněné novinářky jí mimo to v call centru nabídla práci v den voleb, a to za dvojnásobný plat. Podmínkou však byla fotografie volebního lístku. „Před příchodem do práce musíte hlasovat a vyfotit svůj volební lístek. Tu fotku s hlasem byste měla poslat jenom mně. Je to prostě záruka, že jste jedna z nás, že jste loajální a že dostanete těch devět tisíc (srbských dinárů, v přepočtu asi dva tisíce korun, pozn. red.),“ sdělila novinářce nadřízená.

V jednom z případů, který výzkumníci CRTA ověřili, uvedla osoba žijící nedaleko Bělehradu, že její rodič byl vyzván stranickým výborem SNS, aby se dostavil na policejní stanici a přinesl svůj občanský průkaz. Tam si spolu s dalšími asi dvaceti lidmi změnili oficiální bydliště na sousední vesnici, jež spadá do katastru Bělehradu. Výměnou za hlasování v tomto místě pak jeden z organizátorů přislíbil každému účastníkovi 2 000 dinárů, což je v přepočtu kolem 430 korun českých.

Analýza CRTA také zjistila, že na více než 1 400 bělehradských adresách bylo zapsáno neobvyklé množství voličů z Bosny. Ti běžně mohou volit, jestliže jsou držiteli srbského občanství. Podle mluvčího Nedeljkova by ale v Bělehradě měli volit pouze lidé, kteří v hlavním městě skutečně žijí. Obzvlášť nápadný je podle mluvčího případ 129 osob z Bosny, kteří měli fiktivní adresy v budově toho času stále ve výstavbě.

V den samotných voleb organizace rovněž zdokumentovala, jak byli zahraniční voliči rozmístěni po městě. Podle závěrečné zprávy se sportovní hala, známá jako bělehradská aréna, proměnila v logistické centrum. „Pozorovatelé hlásili, že před arénou viděli soukromou ochranku, mnoho autobusů a vozidel z Bosny a Hercegoviny a skupiny koordinující přepravu voličů,“ uvádí se ve zprávě. „Tento systém zahrnoval vítání voličů, usnadnění jejich registrace uvnitř arény, přiřazení k volebním místnostem, zajištění bezplatné přepravy pomocí stranicky organizovaných autobusů, dodávek, taxíků i soukromých aut a jejich odvoz zpět,“ píše se ve zprávě.

Přečtěte si

Novináři odhalili izraelské kyberzločince. Tým Jorge za úplatu manipuloval volby ve světě

Celý systém byl podle mluvčího Nedeljkova známkou rafinovanosti režimu. „Ještě v devadesátých letech Miloševićův režim nechal doslova přivážet velké pytle s předem naplněnými hlasovacími lístky, které pak vhazovali do volebních uren. Dnes už to tak není. Mluvíme o deseti nebo dvaceti hlasech tady, deseti nebo dvaceti tam. A to se nashromáždí tak akorát,“ vysvětluje Nedeljkov.

Pozorovatelé CRTA v den voleb zjistili známky organizované migrace voličů do celkem 71 bělehradských volebních místností, což představuje 14 % pozorovaných míst. CRTA odhaduje, že vládnoucí strana tím získala o 30 tisíc hlasů navíc.

Stížnosti neuspěly 

V návaznosti na svá zjištění podala CRTA řadu stížností srbským oficiálním orgánům – od protikorupčního úřadu přes policii až po regulátora elektronických médií. Po oficiálních protestech opozice a desetitisíců občanů se volby do zastupitelstva Bělehradu budou opakovat.

Belgrade, Serbia, just now. Protest, next stop – police station to demand release of those imprisoned yesterday evening. #Belgrade #Serbia #protest #election pic.twitter.com/1lT8Kpx6h5

— Boštjan Anžin (@BostjanAnzin) December 25, 2023

Vysocí vládní představitelé připustili, že Srbové ze zahraničí hlasovali – ale podle nich pouze v souladu se zákonem. Prezident Vučić označil volby za nejčistší a nejčestnější v historii Srbska. Premiér odmítl zprávy o porušování pravidel s tím, že jsou neoficiální. Státně orientovaná média obviňovala z protestů zahraniční organizátory.

Terčem útoků se stala i samotná CRTA. Vrcholní představitelé SNS označli její zaměstnance za zástupce zahraničních zájmů, veřejně odhalovali jejich soukromé informace a vyzývali k jejich zatčení.

Strana SNS ani prezident Vučić na žádosti o komentář OCCRP nereagovali.

The post Zmanipulované srbské volby: Jak do bělehradského zastupitelstva volila celá země appeared first on investigace.cz.

Za okny padá sníh, znatelně se ochladilo a brzy se začíná stmívat. Jestli se vám nechce procházet zasněženou krajinou, ideálním programem ku zpestření dlouhých zimních večerů může být právě náš nejnovější přehled dění ze světa zločinu, podvodů a drogových pašeráků. Dozvíte se, jakým způsobem jihoameričtí pašeráci drog nabízejí své zboží nebo jak čínský podnikatel obalamutil roztouženého amerického seniora.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Mafiánské emotikony

Ve městě Concepción na jihu Chile se živě dařilo obchodu s drogami, hlavně na večírcích a tamních univerzitách. Úřady tu nakonec zatkly několik členů gangů, jež omamné látky prodávali. Ukázalo se, že drogy sem dodávají Kolumbijci. Dealeři byli ve své činnosti kreativní a používali na sociálních sítích k nabízení různých druhů drog emotikony — symbol diamantu pro kokain, trojlístek pro marihuanu a baterii pro extázi. Nejde ale tak úplně o novinku. Už před dvěma lety americký Úřad pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) informoval o různých typech symbolů a emotikonů, které kriminální organizace využívají k prezentaci nabízených narkotik.

O drogách zabavených během zásahu i o tom, kolik peněz pašeráci měli, se dozvíte v článku na webu OCCRP.

Přečtěte si

NarcoFiles: Narkobaroni si najímají hackery, aby jim pomohli dostat kokain přes kontroly v přístavech

#2 Šrámy na duších

„Nemohla jsem ani vyjít ven, nebo někam jít samotná… Měla jsem takovou úzkost, že když jsem šla něco vyřídit, dvakrát jsem ztratila vědomí.“ Svěřila se novinářům z The Bureau of Investigative Journalism jedna z moderátorek seznamovacích aplikací jako je Tinder či Grindr. Tito lidé řeší mimo technické podpory také sexuální útoky, homofobii nebo sexuální zneužívání dětí, a pomáhají tak odstraňovat z těchto aplikací násilníky. Jenže jejich práce jim způsobuje problémy s duševním zdravím a trvající traumata. Svůj podíl na tom má i přístup vedení společnosti, jež aplikace provozuje. Zaměstnanci mluvili o špatných pracovních podmínkách i nedostatečné podpoře, přičemž někteří z nich byli trestáni a propuštěni právě kvůli svým psychickým problémům, způsobeným paradoxně právě touto prací.

Investigaci o pozadí práce moderátorů seznamovacích aplikací přináší web The Bureau of Investigative Journalism.

Interviews with 40 current and ex-content moderators across Match Group, Grindr, and Bumble describe their mental health issues that they link with their jobs (@niamh_mcintyre / The Bureau of Investigative Journalism)https://t.co/n3YkVI143Rhttps://t.co/Y0BLeaQQ3t

— Techmeme (@Techmeme) November 22, 2023

#3 Miliardový krypto podvod

Loni v říjnu, když byl povýšen jeden z vyšetřovatelů kyberkriminality v Bangkoku,  mezi prvními mu gratuloval čínský podnikatel Wang Yicheng s velkou kyticí zabalenou v červeném papíře. Viceprezident čínské obchodní skupiny Wang si během posledních dvou let vytvořil dobré vztahy s členy thajských orgánů činných v trestním řízení i s tamními politickými elitami. Během této doby na kryptoměnový účet registrovaný na jeho jméno přicházely desítky milionů dolarů, spojené s typem investičního podvodu označovaného jako „pig butchering“ (název pochází z čínského výrazu, přeloženého jako „porážení prasete“, analogie odkazuje na proces získání důvěry oběti předtím, než dojde ke krádeži kryptoměn či financí obecně, pozn.red.). Z toho podstatná částka pocházela z kryptopeněženky, jež je podle několika amerických firem spojená s podvody. Obětí se například stal jeden senior z Kalifornie, který přišel o své celoživotní úspory, neboť uvěřil, že komunikuje s atraktivní mladou ženou jménem Emma, přičemž ve skutečnosti šlo o podvodníka.

Jak byl podvod odhalen a jaké jsou další osudy Wanga Yichenga se dozvíte v článku na webu Reuters.

Přečtěte si

Jak ruští lektoři češtiny podvádějí na kryptoměnách

#4 Srbská opozice v ohrožení

Kritici současného srbského parlamentu dlouhodobě upozorňovali na rozsáhlou korupci v zemi nebo proruskou zahraniční politiku aktuální vlády. Teď byli nejspíš napadeni špionážním softwarem. Pokus o útok ale nakonec úplně nevyšel. Společnost Apple totiž pravidelně poskytuje uživatelům svých telefonů aktualizace a iPhony obou opozičníků byly aktualizovány nejnovější verzí softwaru, která zařízení chrání před podobnou infiltrací. Platforma Citizen Lab upozornila, že na základě dlouholetého prošetřování je Srbsko pravidelným zákazníkem  firmy vytvářející spyware. Pokus o hackerský útok byl podle jednoho ze zasažených Srbů pokusem ho zastrašit, zdiskreditovat jeho práci a „najít proti mě něco kompromitujícího“.

Detaily o situaci v Srbsku rozebírá web The Guardian.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: investigace.cz

The post #zesvěta: Dáte si diamant, nebo radši trojlístek? appeared first on investigace.cz.

Ruský propagandistický web NewsFront je jedním z klíčových nástrojů šíření kremelských dezinformací v Evropě. Na tvorbě obsahu a jeho expedování se přitom podílejí lidé, kteří zdánlivě nemají nic společného a tuto činnost často dělají zcela zadarmo. I když na tvůrce i samotné webové stránky uvalila sankce Evropská unie i Spojené státy, propagandistům NewsFront se daří úspěšně různá omezení obcházet. Celá situace tak připomíná hru na schovávanou. Dokazuje to i šetření mezinárodního týmů novinářů ze šesti zemí, na němž se podílela rovněž investigace.cz a které publikoval server VSquare. 

Kromě ruskojazyčné verze operuje NewsFront v celé řadě dalších jazyků včetně slovenštiny, polštiny, maďarštiny, němčiny a dalších. Práce mezinárodního týmu novinářů ukázala, že je to možné i díky více než 70 redaktorům a externistům nejen z Ruska, ale i z dalších částí Evropy. Novináři analyzovali data, včetně více než sta e-mailových adres spojených s weby NewsFront, a podařilo se jim některé z nich spojit se skutečnými lidmi, kteří kremelskou propagandu šíří v Evropě i mimo ni.

Člen krajně pravicové německé strany AFD z malého bavorského městečka; srbští pravicoví aktivisté; „tatarský“ imám; bývalý maďarský diplomat a amatérský tlumočník – tyto na první pohled nesouvisející osoby přesto mají něco společného. Přispívají nebo aktivně podporují NewsFront, ruskou propagandistickou továrnu publikující v jedenácti jazycích, napojenou údajně na ruskou FSB. Pro nástroj Putinovy informační agrese vůči Evropě navíc často pracují zadarmo a ideologicky se nezřídka hlásí k radikální pravici.

Přečtěte si

NewsFront: Nenávistné pozdravy z Krymu

Na svých webových stránkách NewsFront tvrdí, že má pobočky v Bulharsku, Srbsku, Německu, Francii, Španělsku, Velké Británii, Gruzii a Maďarsku a že většina jeho pracovníků jsou dobrovolníci.

Americká internetová společnost Meta Platforms, která je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram, potvrdila, že musí neustále aktualizovat seznam nových domén, jež NewsFront používá k zrcadlení svého obsahu. Není však schopna hlídat odkazy na telegramové kanály, kde NewsFront svoje zprávy šíří. Právě na Telegramu našel NewsFront své nové útočišti a místo, kde lze propagandistický obsah sdílet.

Postupně se však ukázalo, že ani Telegram už není pro obsah NewsFrontu bezpečný. Na základě dotazů novinářů, kteří se na projektu mapování tohoto webu podíleli, Telegram přiznal, že zatímco v USA bylo zablokování prokremelského dezinformačního kanálu snadné, neboť spadal pod americké sankce, v Evropě to tak jasně nastavené nebylo. „V EU jsme o žádných sankcích proti NewsFront nevěděli a zástupci EU nás v této věci nekontaktovali. Nyní, když víme o sankcích proti šéfredaktorovi NewsFront, byl také zablokován, stejně jako předtím RT (Russia Today) a Sputnik,“ odpověděl nám Telegram.

Přečtěte si

NewsFront: Jak se šíří kremelská propaganda s koronavirovou příchutí

K zablokování některých kanálů Newsfront došlo krátce poté, co Telegram kontaktovali novináři. Dostupná tak již není česká, slovenská, ruská, bulharská, francouzská ani španělská mutace. Polská, srbská, německá a anglická však byly v době publikování první reportáže mezinárodního týmu novinářů stále přístupné, ať už v původní verzi, nebo pod novými názvy. Na Slovensku se pro změnu objevil úplně nový kanál.

Případ webu NewsFront proto ukazuje, že navzdory snahám Evropské unie, Spojených států i samotných internetových platforem není potlačení nebo regulace proruských propagandistických narativů v Evropě jednoduché a NewsFront zůstává i nadále jejich vlivným šiřitelem. Přestože na něj byly uvaleny sankce a některé jeho kanály byly zablokovány, stále nachází způsoby, jak tyto překážky obcházet – ať už prostřednictvím zrcadlových webů, migrací na Telegram, nebo zakládáním nových kanálů. Kauza NewsFront zkrátka odhaluje mezery v sankcích USA i EU proti internetovým projektům a dokládá, že ruské dezinformační operace dokážou využít nejednotný přístup firem a států ve svůj prospěch.

Lokální politik v ruských službách

Jednou z prvních mutací NewsFront byla německá verze, jejíž hlavní tváří byl až do uvalení sankcí Johannes Normann, člen německé pravicové populistické strany AFD. Členem hnutí je deset let, žádnou významnou funkci však nezastává. Na pravicově-populistické scéně je přesto velmi aktivní, zejména prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích, jež mají desítky tisíc sledujících. Často se chlubí, že se pravidelně stýká s osobnostmi německé, rakouské a švýcarské pravicové scény. Ve videích NewsFront se začal objevovat v roce 2016 jako respondent i autor článků německé verze. Normann o sobě tvrdí, že má přátelský vztah k Rusku a do NewsFront chtěl přispívat, poněvadž tam nebyl „cenzurován“.

Letos v květnu potvrdil na Twitteru své kontakty s Anastasií Škytinovou (podle Normanna je na Krymu). Jméno této aktivistky se objevilo v seznamu e-mailových adres lidí, kteří mají přístup do redakčního systému webu NewsFront, jejž novináři v rámci mezinárodního projektu analyzovali. Příspěvky Škytinové se pravidelně objevovaly na německé stránce webu, kde také vystupovala v rozhovorech s Normannem. V roce 2020 je však přestala poskytovat. Poté, co o rok později Spojené státy uvalily na NewsFront sankce, zanechal rozhovorů i Normann.

V roce 2020 se NewsFront rovněž živě zajímal o dění v Normannově rodném městě Mömbris a v nedalekém bavorském Aschaffenburgu. Na webu se o tomto jinak nevýrazném provinčním městě objevilo několik článků.

Ačkoli se Normann z článků na NewsFront vytratil, zprávy a informace z jeho rodného kraje se začaly objevovat v ruským státem vlastněné televizi Ruptly TV. Ta slouží jako další nástroj kremelské propagandy v Evropě. Normann tvrdí, že s Ruptly TV nemá žádné kontakty. Ruská televize tedy zřejmě považuje Aschaffenburg za velmi důležité místo v Německu, kde se odehrávají události celostátního významu. Letos již pětkrát odvysílala videa z protivládních shromáždění, která se tam konala.

Znepokojení a za peníz

Ne vždy ale pro NewsFront pracují lidé zadarmo. Například webové stránky Serbian NewsFront byly spuštěny v roce 2015, když jejich šéfa Konstantina Knyrika údajně kontaktovalo několik srbských dobrovolníků, „znepokojených rostoucím vlivem západních médií v Srbsku“, jak řekl Rádiu Svobodná Evropa. V roce 2016 vedl NewsFront Serbia ostrou kampaň proti tehdejšímu premiérovi Černé Hory Milovi Đukanovići, jenž se zasazoval o vstup země do NATO.

Šéfredaktorkou webu byla v té době Oksana Sazonova, ruská novinářka narozená v Oděse, odkud se přestěhovala do Rostova na Donu a později do Srbska. Ukrajinský web Myrotvorec zveřejnil snímky obrazovky z let 2015 a 2016, z nichž vyplývá, že Sazonova vedla rozhovor se zaměstnanci NewsFront ohledně platu pro srbský tým. Částka, o níž se diskutovalo, činila 400 eur (asi 259 eur pro ni a 141 eur pro tým, tedy zhruba 10 000 korun dohromady).

Podle vyšetřování organizace Bellingcat byla Sazonova v roce 2016 v kontaktu se srbským pravicovým aktivistou Nemanjou Ristićem. Krátce poté byl Ristić černohorskou prokuraturou obviněn, že je součástí skupiny lidí z Černé Hory, Srbska a Ruska, kteří plánovali provedení státního převratu v den voleb, aby se k moci dostaly proruské síly, jež by zabránily vstupu země do NATO. Mezi obviněnými byli vůdci Demokratické fronty a také dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Po několikaletém soudním procesu byli údajní osnovatelé převratu odsouzeni k trestu odnětí svobody a zmíněný Ristić dostal sedm let. Rozsudek byl však zrušen a probíhá nový proces.

Není známo, kdy přesně Sazonova opustila místo v NewsFront Serbia. V rozhovoru z roku 2019 hovořila o svém působení v Srbsku už v minulém čase. V záhlaví webu přesto zůstala uvedena jako šéfredaktorka až do roku 2022. Naše zdroje potvrzují, že z webu již dávno odešla a smazala své účty na sociálních sítích.

Po odchodu Sazonovy chtěl Knyrik jako další redaktorku Draganu Trifković. Ta byla až do roku 2020 v srbských politických kruzích známá jako významná členka pravicových parlamentních stran. V současnosti pravidelně veřejně vystupuje v roli proruské analytičky a odbornice na geopolitické otázky a konflikty. Obhajuje separatismus Donbasu a Krymu a ukrajinské úřady ji zařadily na sankční seznam.

Podle naší analýzy dat byla Dragana Trifković jednou z osob, jež měly v Srbsku administrátorský přístup na webovou stránku NewsFront, což potvrdila v rozhovoru s reportérkou serveru Raskrikavanje, která se na mezinárodním projektu podílela.

Mimo to prohlásila, že si s Knyrikem vyměnila jen několik e-mailů: jednou ohledně organizace novinářské návštěvy Donbasu a podruhé, když jí nabídl práci. Domnívala se, že místo redaktorky v NewsFront jí navrhuje, protože mluvila rusky a srbsky.

Trifković také uvedla, že jí byl umožněn přístup do administrace webových stránek, i když jednání nebyla uzavřena. Dodnes prý neví, proč tomu tak bylo. Tuto možnost přesto využila a zveřejnila jeden ze svých rozhovorů o Kosovu. Podle jejích slov poté už s NewsFront neměla nic společného a v kontaktu nezůstala ani s Knyrikem.

Předtím však s webem hojně spolupracovala: srbský NewsFront pod vedením Oksany Sazonovy názory a aktivity Dragany Trifković široce propagoval, publikoval její články, rozhovory a reportáže z různých konferencí v Rusku a z Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trifković se nyní od webu, který považuje za „velmi neprofesionální“, distancuje, ale nevěří, že by měl být napojen na ruskou rozvědku.

Imám, komunista a tlumočník

V Maďarsku NewsFront působí od roku 2018. Autorem prvního textu vyzývajícího k „revoluci“ proti Kyjevu, EU a USA byl tatarský imám s vojenskou minulostí ze speciálních jednotek ruského námořnictva Tanaj Čolchanov, který projekt rovněž řídil a editoval. Čolchanov se o redakční povinnosti dělil se Sándorem Csikósem, komunistou a bývalým maďarským diplomatem. To se dělo až do října 2021, kdy web „usnul“.

Znovu ožil na konci léta 2022 pod vedením nového šéfredaktora Miklóse Keveházyho, bývalého stoupence a tlumočníka maďarské proruské krajně pravicové strany Jobbik a ruskou propagandou často citovaného jako experta na Maďarsko.

Přesto je tato pobočka NewsFront jednou z nejméně úspěšných ze všech jedenácti jazykových verzí agentury. Maďarská dezinformační scéna se od těch ze sousedních zemí totiž značně liší. V Maďarsku nejsou ruské dezinformační weby a šíření podezřelých propagandistických zpráv ruskými aktéry příliš typické a nemají tak velký prostor k ovlivňování. Jejich roli již zastává propaganda a média vlády Viktora Orbána, která sama šíří kremelské narativy a konspirace. Proto není třeba dezinformačních webů s potenciálním ruským pozadím, jako jsou ty, jež úspěšně působí v zemích napříč Evropou.

I když server NewsFront nemá českou verzi, neznamená to, že u nás nemá vliv. Jeho obsah je sdílen českými antisystémovými weby, například serverem nepodvoleni.cz, ale i různými telegramovými kanály. Samotná slovenská mutace pak má, dle dat serveru SimilarWeb, více než 30 % návštěv právě z České republiky.

The post Evropané ve službách prokremelské propagandy appeared first on investigace.cz.

Většinu mediálního prostoru v Srbsku vyplńuje vládní prokremelská propaganda. Rusko jako silného ochránce Balkánu zde prezentují nejpopulárnější celostátní televize a noviny. Kreml uplatňuje svůj vliv v Srbsku i díky vlastním médiím, například zpravodajský kanál Russia Today otevřel v listopadu 2022 svou bělehradskou redakci a začal produkovat obsah v srbštině. V posledních letech stoupá mezi proruským publikem také oblíbenost sociálních sítí, přes které se masivně šíří lavina alternativních informací. Nejpopulárnější platformou je Telegram.

Srbsko je do značné míry rusofilská země. Všudypřítomná kremelská propaganda v srbských médiích je přitom spíš produktem domácích aktérů než důsledkem organizované a řízené kampaně ruské vlády. Velká část srbských mainstreamových médií je svojí redakční politikou provládní, a tedy sympatizující s prokremelským narativem. Kremelskou propagandu již řadu let aktivně šíří nejpopulárnější celostátní televize i noviny. Skládá se především z tendenčního narativu obdivujícího Rusko a prezidenta Vladimira Putina – články o ruské síle a Putinově odhodlání se v srbském veřejném prostoru objevují denně. Události související s Ruskem, jako je například současná válka, jsou zhusta prezentovány pouze oficiální kremelskou optikou. Rusko je často zobrazováno jako zachránce a přítel Srbska, mnohdy dokonce jako mocný „starší bratr“, který chrání svého menšího balkánského spojence.

Přečtěte si

Ohňostroj lží

Emocemi nabité zpravodajství je navíc mezi srbskými čtenáři oblíbenější než to objektivní a věcné. Propaganda je výhodnou mediální strategií – senzační titulky zaručují slušné množství kliknutí a vysokou čtenost, což znamená vyšší příjmy. Stejnou zaujatost lze pozorovat i u alternativních médií, tedy stovek více či méně vlivných webových stránek, které šíří nacionalistickou, ultrakonzervativní a často radikálně pravicovou ideologii, jež v sobě rusofilství zahrnuje.

Další mediální pilíř ruského vlivu v Srbsku tvoří ruská státní média jako Sputnik a Russia Today. Zpravodajský kanál Russia Today otevřel svou bělehradskou redakci a spustil webovou stránku v srbštině v listopadu 2022, vlastní televizní kanál pak plánuje spustit do roku 2024.

Kromě tradičních médií – televizních stanic, novin nebo zpravodajských webů – však v Srbsku existují i sociální sítě, jejichž popularita mezi proruským publikem roste. Jedná se především o Telegram a jemu podobné platformy, které v posledních letech přitahují uživatele s příliš extremistickými názory pro mainstreamové sociální sítě, jako je Facebook a Youtube. S příchodem pandemie si platformy jako Telegram, VKontakte, Odysee, Viber, BitChute a další získaly v Srbsku oblibu mezi aktivisty proti očkování, skeptiky a samozvanými bojovníky proti globalizaci.

Pro toto publikum je pravděpodobně nejvýznamnějším alternativním zdrojem informací Telegram. Podle TG Stat, katalogu kanálů Telegramu, jsou nejpopulárnějšími kanály v Srbsku právě ty proruské. Profil Dejana Beriće, který informuje z válečné fronty, je s více než 60 000 sledujícími v Srbsku nejvlivnějším účtem na sociálních sítích. Berić je srbský dobrovolník bojující od roku 2014 v Ukrajině za ruskou stranu.

Přečtěte si

Ohňostroj lží v zemích střední a východní Evropy

Náklonnost Srbů k Rusku může mít mnoho příčin a nepochybně je umocněna dlouhodobými protizápadními náladami. Oba narativy – jak ten protizápadní, tak proruský – jsou ve veřejném prostoru zastoupeny stejnou měrou. Západ je prezentován jako zdroj zla a dekadence a jako nepřítel, před kterým Rusko Srby chrání. Tento negativní postoj se aktivně budoval v 90. letech během autoritářské vlády Slobodana Miloševiće a vyvrcholil v roce 1999, kdy jednotky NATO bombardovaly srbské území, což ukončilo válku v Kosovu.

Rusko bylo přitom vždy prezentováno jako politický a vojenský spojenec proti Západu, a to už od dob světových válek. Tento narativ je v zemi přítomný stále – v posledních letech Ruská federace například podporovala Srbsko na mezinárodní půdě tím, že odmítala uznání Kosova jako nezávislého státu. Srbská republika trvá na tom, že Kosovo je nedílnou součástí srbského území. V populárním a vlivném srbském bulváru tato skutečnost masivně přispívá k předem vybudovanému obrazu Vladimira Putina jako srbského přítele a ochránce srbských zájmů.

Autorka textu: Marija Vučić, KRIK

The post Ohňostroj lží v Srbsku appeared first on investigace.cz.

Právě probíhající soudní proces s jedním z největších narkobaronů posledních dvaceti let Darkem Šarićem ukazuje, že o svoji moc nepřišel ani ve vězení. Z vazby, kde tráví už několikátý rok pro podezření z praní peněz a obchodu s kokainem, údajně plánoval vraždu svědka. V Česku měl tento Černohorec firmu, na Slovensku zase manželku. Soudní proces s Darkem Šarićem sledují kolegové ze srbského investigativního média KRIK.rs.

Na evropské drogové scéně se v roce 2007 začal objevovat kokain od nového dodavatele. Drogy byly baleny asi po kilogramových dávkách do dětských balónků. Za dodávkami stál balkánský kartel, jenž narkotika vozil do Evropy z Jižní Ameriky a přeprodával je italské mafii. Tato zločinecká organizace postupně ovládla trh s kokainem.

Kartelu velel Darko Šarić, rodák z černohorského města Pljevlja. V 90. letech páchal drobné zločiny, obvinili ho z nelegálního držení zbraní nebo z vloupání. Časem ale získal padělané dokumenty, díky nimž mohl cestovat, a také známosti mezi srbskými a černohorskými podnikateli a úředníky. V průběhu let se Šarić stal hlavou pašerácké sítě, která byla hlavním dodavatelem kokainu do západní Evropy. V roce 2015 nakonec přece jen skončil před soudem, a to hned kvůli několika obviněním. Na rozsudek však stále čeká.

Balkánská stopa v Česku

Narkobaron Šarić vlastnil několik pasů včetně slovenského. Na Slovensku získal v roce 2005 občanství díky sňatku s Veronikou Poláčikovou. Pár týdnů po nabytí pasu se ovšem dal rozvést. Tím jeho napojení na střední Evropu ale nekončí. Šarić totiž založil několik firem i v Česku.

V lednu 1998 vznikla firma Solimba Z. M., kterou Šarić vlastnil společně s dalšími lidmi z bývalé Jugoslávie. Společnost měla sídlo v Táborské ulici 22 v Praze. Jednatelkou byla Milka Štěpánková. Podle ní měl mafián podíl ve firmě jen proto, aby získal doklady k pobytu. „Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v půlce Evropy. Mířil hlavně na Západ.“ Tato skořápková firma nikdy nepodala žádné daňové přiznání. Šarićův bratr Arso míval v Česku zase firmu TIM Trade s adresou v Modřanech.

Praha se pro balkánské mafiány stala oblíbenou evropskou metropolí a postupně tu působilo nejméně šest skupin těchto zločinců. Česko pašerákům vyhovovalo, protože tu mohli snadno získat povolení k pobytu a založit obchodní společnosti, kde nemuseli vykazovat žádnou skutečnou obchodní činnost. Takové firmy pak byly jen zástěrkou či adresou, kam mohlo být dodáno zboží.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

„Žijí tu nebo přijíždějí do Prahy, aby dělali obchody nebo sledovali pohyb dodávek naložených jejich drogami po Evropě. Jestli jsou jejich oficiální firmy spící nebo ne, na tom zase tak často nezáleží,“ řekl policista z Generálního ředitelství cel investigaci.cz v roce 2016.

Česká republika byla a je pro balkánské zločince důležitým logistickým centrem. Vozí tudy drogy na západ a sever Evropy a ve skořápkových firmách tu perou špinavé peníze.

Podle novináře Stevana Dojčinoviće z KRIK mají balkánští zločinci rádi Česko i díky jeho geografické poloze. Snadno se mohou dostat do ostatních evropských zemí, hlavně do Rakouska a Německa. Mají také pocit, že tu zapadnou a jsou nenápadnější. Podle Dojčinoviće neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která by neměla vazby na Česko.

Operace Balkánský válečník

U argentinského pobřeží se v roce 2009 odehrála důležitá akce amerického Úřadu pro boj proti drogám (DEA), Srbské zpravodajské služby (BIA) a uruguayských a argentinských policistů. Zátah přezdívaný Balkánský válečník mířil na jachtu Maui, jež měla převážet obrovské množství kokainu. Našly se v ní dvě tuny této drogy. Úřady následně zatkly stovky členů balkánské mafie, Darko Šarić ale utekl.

O rok později Srbsko vydalo na tohoto narkobarona mezinárodní zatykač kvůli pašování kokainu a praní špinavých peněz. Zločinec se skrýval pět let neznámo kde. V březnu 2014 se však Šarić nečekaně a zcela dobrovolně vydal úřadům údajně poté, co zjistil, že byl v Latinské Americe vystopován. Chtěl prý zabránit násilí, které by jeho zatčení doprovázelo.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Srbský soud vinil Šariće z toho, že byl hlavou balkánského pašeráckého kartelu, Černohorec ale veškeré spojení s kokainem popřel. V roce 2015 ho odsoudili na 20 let vězení za to, že pašoval 5,7 tun kokainu a vypral více než 20 milionů eur. Šarić se však odvolal a srbský soud v roce 2018 vynesl rozhodnutí o trestu 15 let vězení. Narkobaron se znovu odvolal. V létě 2021 Nejvyšší kasační soud konečný verdikt nad Šarićem zrušil a vrátil případ k odvolacímu soudu.

Letos v dubnu narkobarona znovu zatkli. Tentokrát mimo jiné i kvůli podezření, že zosnoval vraždu svého spolupracovníka Milana Milovace, jenž pro něj zařizoval drogové obchody v Ekvádoru. Měl také plánovat likvidaci nepohodlného svědka Nebojši Joksoviće.

Zrada od kamaráda

Jak vyplývá z dokumentů, které nedávno získali kolegové ze srbské organizace KRIK, na skutečnosti, že byl Šarić obviněn z pašování drog, má výrazný podíl právě Nebojša Joksović, jeho bývalý dlouholetý přítel, jenž se rozhodl proti narkobaronovi vypovídat a stal se tak klíčovým svědkem. Úřadům prozradil, že ho Šarić požádal, aby najal někoho, kdo by získal kokain ukrytý v jednom z bytů pronajatých skupinou v Itálii.

Byl to tak první svědek, který o Šarićově obchodování s drogami promluvil. Právě proto je Joksovićovo svědectví pro celý proces důležité. Šarić a jeho právníci se ho dlouho snažili zdiskreditovat a zpochybnit jeho výpovědi například tvrzením o tom, že si pořídil velký majetek za Šarićovy peníze. Joksović vlastnil třeba tiskárnu nebo kavárnu a další nemovitosti.

Na druhou stranu měl nejspíš několik motivací, proč proti svému příteli vypovídat. Prý ho někteří ze Šarićových mužů zradili. Samotnému Šarićovi měl pak za zlé i to, že v roce 2009 při akci Balkánský válečník utekl, kdežto Joksović byl zatčen a putoval do vězení, kde si prošel peklem. Podíl na tom ale měli právě Šarićovi lidé.

Darko Šarić se podle nového vyšetřování několikrát pokoušel svého bývalého přítele zbavit. Jeho vraždu naposledy objednával v březnu 2020. Joksović přesto vyvázl, byť už byly připravené peníze, najatí vrazi i nachystané zbraně. Proč k vraždě nakonec nedošlo, není z vyšetřování jasné.

Od momentu, kdy Joksović vypovídal proti Šarićovi, zločinci několikrát zaútočili na jeho majetek — do jeho kavárny někdo hodil bombu, neznámí pachatelé mu zapálili dům. Spekuluje se o tom, že Šarić stojí i za smrtí jeho příbuzného, Radojici Joksoviće.

Šarićova skupina také neúspěšně zkoušela Joksoviće falešně obvinit z toho, že nechal explodovat auto svého bývalého obchodního partnera Gorana Nikolaševiće, s nímž měl neshody.

Joksovićovo svědectví je jedním z důvodů, proč byl Šarić odsouzen k 15 letům vězení.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće

Vražda v Ekvádoru

Od dubna 2022 je Šarić navíc vyšetřován kvůli podezření, že stojí za likvidací svého bývalého spolupracovníka a přítele Milana Milovace. Ten byl zabit před dvěma lety v Ekvádoru, kde se schovával před srbskou justicí kvůli pašování drog.

Dalším podezřelým je v tomto případě i Šarićův zločinecký spolupracovník Petar Ćosić. Podle zpráv, jež unikly ze šifrované komunikační sítě Sky, přes kterou měli oba muži komunikovat, to vypadalo, že vraždu Milovace navrhoval hlavně Ćosić a horlivě přesvědčoval Šariće, aby ji schválil a nechal provést najatými vrahy.

Oba mafiáni se báli toho, že se Milovac v Ekvádoru příliš sblížil se Šarićovým dodavatelem kokainu a že díky tomu převezme obchod s pašováním drog a vyřadí je ze hry. Milovac se schovával v Jižní Americe před zákonem a údajně byl naštvaný na Šariće, že ho nechal v Ekvádoru. Začal hodně pít a narkobaron k němu ztratil důvěru.

Na konci roku 2020 měl Šarić najmout gang, který by Milovace zabil. V té době si odpykával trest ve vězení a vraždu měl zosnovat přes telefon.

Vrazi nakonec Milovace sice postřelili, útok však přežil a v nemocnici se zotavoval pod policejní ochranou. Po propuštění z nemocniční péče ale na následky zranění náhle zemřel.

Šarićův právník tvrdí, že vyšetřování pokusu o vraždu doprovází řada nesrovnalostí a nejsou tu žádné jasné důkazy o tom, že by obviněný Balkánec skutečně z vězení ohledně vraždy Milovace posílal zprávy členům gangu.

Mafiánská síť

Oba případy spojuje právě paralelní síť Sky, která poskytuje uživatelům bezpečnou šifrovanou komunikaci. Šarić měl prostřednictvím této sítě komunikovat se svými pohůnky, když chystal jak vraždu Milovace, tak i likvidaci Joksoviće.

Podle obžaloby používal mafián po svém zatčení až sedm různých mobilních telefonů, ty se však u něj při prohlídce cely nenašly. Srbská prokuratura se přesto domnívá, že například telefony, z nichž chodily zprávy ohledně vraždy Milovace, byly Šarićovy.

Zprávy z aplikace Sky, které slouží jako klíčové důkazy, přišly od francouzské prokuratury, jež rozšifrovala komunikaci mezi uživateli této aplikace. To ale nahrává obhajobě Šariće.

„Je normální a pro někoho přijatelné, že jakákoli cizí země může odposlouchávat kteréhokoli srbského občana?“ vyjádřil se jeho právník Dalibor Katančević. Podle něj státní zástupce navíc nemůže prokázat, že Šarić skutečně aplikaci Sky používal, není totiž navázána na telefonní číslo ani na jiné identifikační údaje. Usvědčit obávaného narkobarona z jeho zločinů zkrátka nebude jednoduché.

Autoři textů: Stevan Dojčinović, Bojana Jovanović, Ana Adžić (KRIK); autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní grafiky: KRIK

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud můžete, podpořte naši práci.

 

The post Balkánský narkobaron Šarić plánoval z vazby vraždy. V Česku měl firmu, na Slovensku manželku appeared first on investigace.cz.