Srbsko uspořádá nové volby do zastupitelstva Bělehradu. Podle agentury AP to oznámil starosta Bělehradu Aleksandar Šapić. Předešlé volby totiž vyvolaly protesty, které poukazovaly na to, že je provázela řada podvodů. Článek OCCRP ukázal, jak se do Bělehradu „přestěhovalo“ nápadně mnoho nebělehradských voličů, aby mohli hlasovat pro Srbskou pokrokovou stranu (SNS).
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
V neděli 17. prosince 2023 se v Srbsku konaly předčasné volby do parlamentu a současně i do zastupitelstev ve více než šedesáti městech včetně metropole Bělehradu.
Nebylo pochyb o tom, že v parlamentu si udrží většinu Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiće, který působil jako ministr informací za jugoslávského diktátora Slobodana Miloševiće, jenž léta utužoval svou moc nad zemí.
S volbami do zastupitelstva Bělehradu to ale bylo jinak. Následkem dvou střeleb do nic netušících lidí, jež zemí otřásly minulý rok, se město stalo místem protivládních protestů. Po dlouhé době se tak zdálo, že opozice sdružená v koalici s názvem Srbsko proti násilí má šanci získat kontrolu nad městským zastupitelstvem. Tomuto výsledku napovídaly i předvolební průzkumy.
V den voleb se však ukázalo, že něco není v pořádku. Obyvatelé města, kteří se do volebních místností vydali, si totiž povšimli podezřelého chování dalších voličů. Šlo o nemálo neznámých lidí, kteří přicházeli volit do míst, jež očividně viděli poprvé a kde se ani trochu nevyznali.
Během dne se podezřelé chování vyjasnilo: k volbám do bělehradského zastupitelstva byli organizovaně sváženi Srbové z jiných částí země a ze sousední Bosny a Hercegoviny. Panovalo proto podezření, že se tak stalo, aby si vládnoucí SNS udržela své postavení v zastupitelstvu. Strana také při vyhlášení předběžných výsledků mírně vedla. Žádná partaj ale nakonec nezískala absolutní většinu, takže i z tohoto důvodu se volby do bělehradského zastupitelstva budou opakovat.
Celá aféra ovšem odstartovala bouřlivé protesty a výzvy směrované k mezinárodnímu společenství – zejména k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž oddělení pro lidská práva vedlo mezinárodní misi, jež hlasování pozorovala.
Monitoring voleb
Mise OBSE, konkrétně zástupci z jejího Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, si určitých nesrovnalostí všimli. Pozorovatelé ve zprávě poukazují na to, že problém nespočíval ani zdaleka ve špatných technických podmínkách, jak se domnívali představitelé Západu, nýbrž v tom, že volby proběhly za nespravedlivých podmínek výhodných pro vládnoucí stranu a že je podstatně ovlivnilo i zapojení prezidenta Vučiće, přestože nebyl na volebním lístku. Zpráva také zaznamenala obvinění z organizovaných autobusových svozů voličstva, cílených na podporu vládnoucí strany v Bělehradě. OBSE rovněž uvedla devět případů kupování hlasů.
Dokument ale neobsahoval odpověď na otázku, jak bylo možné, že volby do městského zastupitelstva infiltrovali lidé zvenčí. Mise byla totiž vyslána především k parlamentním volbám.
Otázku ale zodpověděli srbští volební pozorovatelé. „Výsledky voleb byly z velké části výsledkem výhod, které vládnoucí strana získala nezákonně za spoluúčasti několika státních institucí,“ uvádí se v závěru zprávy neziskové organizace CRTA, jež komunální volby monitorovala.
Noví obyvatelé Bělehradu
„Dva týdny před dnem voleb jsme zjistili, co se děje s volebními seznamy,“ říká mluvčí organizace CRTA Raša Nedeljkov. Prezidentova strana SNS se snažila měnit místa pobytu voličů. Toho šlo docílit díky tomu, že komunální volby byly vypsány jen zhruba ve třetině srbských obcí, a tak příznivci vlády, co nevolili doma, mohli hlasovat tam, kde to podle SNS bylo potřebné.
„Mluvíme o zcela zmanipulovaném systému v rámci ministerstva vnitra, které má na starosti bydliště a občanství, a ministerstva veřejné správy a místní samosprávy, jenž má na starosti vedení registru voličů,“ podotýká Nedeljkov.
Přípravy na takovou organizaci voleb začaly už několik týdnů před 17. prosincem. Ivana Milosavljević, novinářka srbského investigativního centra CINS, se nechala zaměstnat v jednom velkém call centru, v němž více než sto lidí denně volalo občanům a ptalo se jich, zda budou volit SNS. Získané údaje poté zadávali do databáze.
Nadřízená zmíněné novinářky jí mimo to v call centru nabídla práci v den voleb, a to za dvojnásobný plat. Podmínkou však byla fotografie volebního lístku. „Před příchodem do práce musíte hlasovat a vyfotit svůj volební lístek. Tu fotku s hlasem byste měla poslat jenom mně. Je to prostě záruka, že jste jedna z nás, že jste loajální a že dostanete těch devět tisíc (srbských dinárů, v přepočtu asi dva tisíce korun, pozn. red.),“ sdělila novinářce nadřízená.
V jednom z případů, který výzkumníci CRTA ověřili, uvedla osoba žijící nedaleko Bělehradu, že její rodič byl vyzván stranickým výborem SNS, aby se dostavil na policejní stanici a přinesl svůj občanský průkaz. Tam si spolu s dalšími asi dvaceti lidmi změnili oficiální bydliště na sousední vesnici, jež spadá do katastru Bělehradu. Výměnou za hlasování v tomto místě pak jeden z organizátorů přislíbil každému účastníkovi 2 000 dinárů, což je v přepočtu kolem 430 korun českých.
Analýza CRTA také zjistila, že na více než 1 400 bělehradských adresách bylo zapsáno neobvyklé množství voličů z Bosny. Ti běžně mohou volit, jestliže jsou držiteli srbského občanství. Podle mluvčího Nedeljkova by ale v Bělehradě měli volit pouze lidé, kteří v hlavním městě skutečně žijí. Obzvlášť nápadný je podle mluvčího případ 129 osob z Bosny, kteří měli fiktivní adresy v budově toho času stále ve výstavbě.
V den samotných voleb organizace rovněž zdokumentovala, jak byli zahraniční voliči rozmístěni po městě. Podle závěrečné zprávy se sportovní hala, známá jako bělehradská aréna, proměnila v logistické centrum. „Pozorovatelé hlásili, že před arénou viděli soukromou ochranku, mnoho autobusů a vozidel z Bosny a Hercegoviny a skupiny koordinující přepravu voličů,“ uvádí se ve zprávě. „Tento systém zahrnoval vítání voličů, usnadnění jejich registrace uvnitř arény, přiřazení k volebním místnostem, zajištění bezplatné přepravy pomocí stranicky organizovaných autobusů, dodávek, taxíků i soukromých aut a jejich odvoz zpět,“ píše se ve zprávě.
Celý systém byl podle mluvčího Nedeljkova známkou rafinovanosti režimu. „Ještě v devadesátých letech Miloševićův režim nechal doslova přivážet velké pytle s předem naplněnými hlasovacími lístky, které pak vhazovali do volebních uren. Dnes už to tak není. Mluvíme o deseti nebo dvaceti hlasech tady, deseti nebo dvaceti tam. A to se nashromáždí tak akorát,“ vysvětluje Nedeljkov.
Pozorovatelé CRTA v den voleb zjistili známky organizované migrace voličů do celkem 71 bělehradských volebních místností, což představuje 14 % pozorovaných míst. CRTA odhaduje, že vládnoucí strana tím získala o 30 tisíc hlasů navíc.
Stížnosti neuspěly
V návaznosti na svá zjištění podala CRTA řadu stížností srbským oficiálním orgánům – od protikorupčního úřadu přes policii až po regulátora elektronických médií. Po oficiálních protestech opozice a desetitisíců občanů se volby do zastupitelstva Bělehradu budou opakovat.
Belgrade, Serbia, just now. Protest, next stop – police station to demand release of those imprisoned yesterday evening. #Belgrade #Serbia #protest #election pic.twitter.com/1lT8Kpx6h5
— Boštjan Anžin (@BostjanAnzin) December 25, 2023
Vysocí vládní představitelé připustili, že Srbové ze zahraničí hlasovali – ale podle nich pouze v souladu se zákonem. Prezident Vučić označil volby za nejčistší a nejčestnější v historii Srbska. Premiér odmítl zprávy o porušování pravidel s tím, že jsou neoficiální. Státně orientovaná média obviňovala z protestů zahraniční organizátory.
Terčem útoků se stala i samotná CRTA. Vrcholní představitelé SNS označli její zaměstnance za zástupce zahraničních zájmů, veřejně odhalovali jejich soukromé informace a vyzývali k jejich zatčení.
Strana SNS ani prezident Vučić na žádosti o komentář OCCRP nereagovali.