Většinu mediálního prostoru v Srbsku vyplńuje vládní prokremelská propaganda. Rusko jako silného ochránce Balkánu zde prezentují nejpopulárnější celostátní televize a noviny. Kreml uplatňuje svůj vliv v Srbsku i díky vlastním médiím, například zpravodajský kanál Russia Today otevřel v listopadu 2022 svou bělehradskou redakci a začal produkovat obsah v srbštině. V posledních letech stoupá mezi proruským publikem také oblíbenost sociálních sítí, přes které se masivně šíří lavina alternativních informací. Nejpopulárnější platformou je Telegram.
Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží)
Třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy se sešlo v projektu Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží), aby podrobně prozkoumalo informační válku probíhající po celé Evropě a řízenou ruským státním aparátem. Projekt založený na využití analýzy dat a metadat s regionálními náhledy odhaluje nová spojení a spolupráci mezi zdánlivě nesouvisejícími weby a přináší lepší pohled na to, jak probíhá informační válka. Novináři z 13 zemí Evropy se zabývali tím, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému v Srbsku.
Srbsko je do značné míry rusofilská země. Všudypřítomná kremelská propaganda v srbských médiích je přitom spíš produktem domácích aktérů než důsledkem organizované a řízené kampaně ruské vlády. Velká část srbských mainstreamových médií je svojí redakční politikou provládní, a tedy sympatizující s prokremelským narativem. Kremelskou propagandu již řadu let aktivně šíří nejpopulárnější celostátní televize i noviny. Skládá se především z tendenčního narativu obdivujícího Rusko a prezidenta Vladimira Putina – články o ruské síle a Putinově odhodlání se v srbském veřejném prostoru objevují denně. Události související s Ruskem, jako je například současná válka, jsou zhusta prezentovány pouze oficiální kremelskou optikou. Rusko je často zobrazováno jako zachránce a přítel Srbska, mnohdy dokonce jako mocný „starší bratr“, který chrání svého menšího balkánského spojence.
Emocemi nabité zpravodajství je navíc mezi srbskými čtenáři oblíbenější než to objektivní a věcné. Propaganda je výhodnou mediální strategií – senzační titulky zaručují slušné množství kliknutí a vysokou čtenost, což znamená vyšší příjmy. Stejnou zaujatost lze pozorovat i u alternativních médií, tedy stovek více či méně vlivných webových stránek, které šíří nacionalistickou, ultrakonzervativní a často radikálně pravicovou ideologii, jež v sobě rusofilství zahrnuje.
Další mediální pilíř ruského vlivu v Srbsku tvoří ruská státní média jako Sputnik a Russia Today. Zpravodajský kanál Russia Today otevřel svou bělehradskou redakci a spustil webovou stránku v srbštině v listopadu 2022, vlastní televizní kanál pak plánuje spustit do roku 2024.
Kromě tradičních médií – televizních stanic, novin nebo zpravodajských webů – však v Srbsku existují i sociální sítě, jejichž popularita mezi proruským publikem roste. Jedná se především o Telegram a jemu podobné platformy, které v posledních letech přitahují uživatele s příliš extremistickými názory pro mainstreamové sociální sítě, jako je Facebook a Youtube. S příchodem pandemie si platformy jako Telegram, VKontakte, Odysee, Viber, BitChute a další získaly v Srbsku oblibu mezi aktivisty proti očkování, skeptiky a samozvanými bojovníky proti globalizaci.
Pro toto publikum je pravděpodobně nejvýznamnějším alternativním zdrojem informací Telegram. Podle TG Stat, katalogu kanálů Telegramu, jsou nejpopulárnějšími kanály v Srbsku právě ty proruské. Profil Dejana Beriće, který informuje z válečné fronty, je s více než 60 000 sledujícími v Srbsku nejvlivnějším účtem na sociálních sítích. Berić je srbský dobrovolník bojující od roku 2014 v Ukrajině za ruskou stranu.
Náklonnost Srbů k Rusku může mít mnoho příčin a nepochybně je umocněna dlouhodobými protizápadními náladami. Oba narativy – jak ten protizápadní, tak proruský – jsou ve veřejném prostoru zastoupeny stejnou měrou. Západ je prezentován jako zdroj zla a dekadence a jako nepřítel, před kterým Rusko Srby chrání. Tento negativní postoj se aktivně budoval v 90. letech během autoritářské vlády Slobodana Miloševiće a vyvrcholil v roce 1999, kdy jednotky NATO bombardovaly srbské území, což ukončilo válku v Kosovu.
Rusko bylo přitom vždy prezentováno jako politický a vojenský spojenec proti Západu, a to už od dob světových válek. Tento narativ je v zemi přítomný stále – v posledních letech Ruská federace například podporovala Srbsko na mezinárodní půdě tím, že odmítala uznání Kosova jako nezávislého státu. Srbská republika trvá na tom, že Kosovo je nedílnou součástí srbského území. V populárním a vlivném srbském bulváru tato skutečnost masivně přispívá k předem vybudovanému obrazu Vladimira Putina jako srbského přítele a ochránce srbských zájmů.
Autorka textu: Marija Vučić, KRIK