Obrázky z denacifikace a populismu na domácím Twitteru

Neexistující citáty, upravené fotografie, z kontextu vytržené odkazy, ale také populistické rámování informací. Tak často vypadá obsah twitterových účtů, které aktivně sdílejí mimo jiné odkazy na servery prosazující moskevský pohled na probíhající invazi Ruska na Ukrajině. Ačkoli Twitter původně vznikl jako textová platforma, stále důležitější roli na něm hrají obrázky a videa. Ty mají ze své povahy větší přesvědčovací sílu, proto jsme se v naší analýze tentokrát zaměřili právě na ně.

Velká část z více než třech tisíc analyzovaných twitterových fotografií se věnovala politickým tématům, zejména válce nebo jejímu dopadu na domácí a zahraniční politiku. Nutno říci, že se nejednalo pouze o materiál samotných účtů, ale i o další fotky, které analyzované účty sdílely. Při bližším pohledu lze ve sdílených fotografiích nalézt opakující se motivy, jež ukazují základní kontext, v němž tyto účty situaci spojenou s Ukrajinou vnímají. My se budeme soustředit pouze na ty, které se týkají samotné války a jejích dopadů.

První pohled se soustřeďuje na upevnění ruského výkladu příčin války a jejího trvání, což můžeme nazvat jako Posilování ruského vidění světa. Druhý se naopak zaměřuje na relativizaci konfliktu a jeho interpretaci, a to zejména s ohledem na předchozí chování Západu či chování Ukrajiny během konfliktu. Zde se často odkazuje například na operace NATO v Kosovu či Iráku a podobně. V tomto směru je typické i poukazování na údajný dvojí metr médií a politiků. Tím se oslabuje kritika ruského chování na Ukrajině. Tento pohled proto můžeme pojmenovat jako Oslabování kritiky chování Ruska. Třetí pak využívá situaci kolem konfliktu k populistické kritice české a slovenské politiky, častým terčem jsou v tomto případě uprchlíci či domácí politici. Pro naše účely mu budeme říkat Populistické zneužívání situace.

V další části analýzy se podíváme na několik příkladů, které dobře ilustrují tyto základní pohledy a zároveň ukazují širokou škálu prostředků jejich prosazování.

Posilování ruského vidění světa

Posilování ruského vidění světa se soustřeďuje na obhajobu ruského výkladu války, jenž vychází z představy, že Ukrajina je v moci nacistů, případně zcela zkorumpovaných oligarchů, a vládne tam chaos. Zároveň země představuje přímé vojenské nebezpečí pro Rusko ať již svým možným členstvím v NATO, nebo třeba umístěním biologických zbraní na svém území.

Čeští politici bývají v tomto kontextu často vykreslováni jako přímí podporovatelé údajného ukrajinského nacismu. Účty k tomu specifiky využívají zvláště pověst pluku Azov a minulost banderovců.

Jako příklad poslouží například následující Tweety

Případně tento:

Dalším důležitým prvkem je omílání postavy ukrajinského národního hrdiny Stepana Bandery a jeho následovníků, takzvaných Banderovců. Samotný Bandera je na Ukrajině částí společnosti velmi uctívaná historická postava díky svému boji za samostatnost země, současně má však problematickou minulost, a to kvůli spojení s nacistickým režimem, zejména s jeho zločiny spáchanými na Ukrajině:

Tyto tweety zapadají do ruského vyprávění o Ukrajině ovládané nacisty, které je možné zaznamenat i v některých médiích. Mezi typické zastánce tohoto narativu patří vojenský analytik Martin Koller, jehož vystoupení v médiích jsou analyzovanými účty také sdíleny.

Součástí podobných příspěvků jsou i kupříkladu příběhy o výrobě biologických zbraní na Ukrajině.

Rozboru této konspirace se například věnuje článek Forbesu How Russia Sowed A Conspiracy Theory About U.S. Bioweapons In Ukraine.

Oslabování kritiky chování Ruska

Druhá skupina námi analyzovaného obsahu se snaží vytvořit dojem, že se Rusko při prosazování svých zájmů chová stejně jako USA či jiné země NATO a že postoj médií, která na to neupozorňují, je pokrytecký. V tomto názorovém proudu se rovněž zmiňuje, že skutečným původcem zla jsou Spojené státy nebo další západní aktéři.

S vysloveně smyšlenými informacemi se setkáme třeba u údajného citátu francouzského herce Alaina Delona.

Jak vyplývá z analýzy Petra Nutila, je tento citát nejen falešný, ale také notně starý a v minulosti ho opakovaně přebírala řada konspiračních serverů.

Setkat se lze i s postupem, v němž je nějaké excesivní chování vydáváno za běžnou praxi.

V tomto případě je obrázek předkládán jako poslední důkaz toho, že Ukrajina systematicky porušuje Ženevské konvence. U textu ale chybí odkaz na původní video i článek k němu. Přitom právě tento text je klíčový, německý novinář Julian Röpcke v něm detailně rozebírá nejen samotné video, ale i chování ozbrojenců na něm, a dochází k závěru, že je sice možné, že k takové situaci došlo, avšak neexistuje důvod si myslet, že jde o běžnou praxi Ukrajinců během války.

Dalším oblíbeným příkladem je pak poukazování na dvojí metr, jejž média používají vůči USA, například při americkém angažmá v Iráku či Jemenu.