Rumunské tajné služby popsaly rozsáhlou koordinovanou kampaň na TikToku, která významně ovlivnila výsledky prvního kola prezidentských voleb. Podle odtajněných dokumentů se na kampani podílelo přes 25 000 účtů a vedla k bezprecedentnímu nárůstu podpory kandidáta krajní pravice Călina Georgesca z 5 % na 23 %, a to během pouhých tří týdnů. Rozsah manipulace byl především na sociální síti TikTok tak velký, že se ústavní soud nakonec rozhodl volby zcela anulovat a nařídil vypsat nové.
K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech
Operace využívala sofistikovanou síť influencerů, koordinované hashtagy (křížkem označené názvy témat, kterými uživatelé označují související příspěvky) a propracovaný systém financování včetně plateb ve výši 381 000 dolarů (přes 9 milionů korun) za sdílení videoobsahu či hashatagů. Kampaň cílila zejména na devět milionů rumunských uživatelů TikToku, což představuje skoro polovinu dospělé populace země. Georgescu přitom veřejně nahlásil komisi pro dohled nad volbami, že za svou kampaň neutratil žádné peníze.
Jak ukázala investigace serveru Context.ro, TikTok nebyl jediná platforma, jež posloužila kampani na podporu Georgesca. Novináři odhalili síť dalších 18 webových stránek, které koordinovaně publikovaly články na jeho podporu a následně pak šířily placenou reklamou na Facebooku. Stránky jsou spojeny s krajně pravicovou stranou AUR podporující Georgesca.
TikTok se v Rumunsku těší mimořádné popularitě a soutěží s Facebookem o pozici nejvyužívanější sociální sítě. Podle výzkumů má dnes v Rumunsku přibližně devět milionů uživatelů, tedy stejný počet jako Facebook a pravděpodobně se v tomto roce stane tamní nejvyužívanějších sociální sítí. V praxi tedy používá TikTok skoro polovina Rumunů starších 18 let a měsíčně na něm každý z nich tráví více než 30 hodin, což je nejvíce ze všech sítí. Tomu odpovídá i demografická skladba uživatelů, která je starší než třeba v České republice, kde má TiKTok jen asi 2 miliony uživatelů a jsou to především lidé ve věku do 34 let.
Podle průzkumů ze začátku listopadu 2024 měl Georgescu jen mizivé procento podpory, a přesto po třech týdnech vyhrál první kolo se skoro 23 procenty hlasů. To způsobilo v Rumunsku vlnu silných reakcí, jež vedly k požadavkům na prošetření celé kampaně.
Podle výzkumů agentury INSCOP Research získal kandidát Georgescu největší počet hlasů právě v té věkové skupině, která je na TikToku nejvíce zastoupena, samotnou kampaň na této síti pak provázela řada nejasností.
V souvislosti se stížnostmi dvou neúspěšných kandidátů rozhodoval rumunský ústavní soud o platnosti prvního kola a po přepočtu části hlasů se 2. prosince rozhodl jeho výsledky i konání druhého kola potvrdit.
Mezitím se 29. listopadu sešla Nejvyšší rada obrany země (CSAT), aby projednala podezření ze zahraničních zásahů do volebního procesu, a tím i potenciální ohrožení národní bezpečnosti. Závěry tohoto jednání ale nebyly zveřejněny.
Avšak den po rozhodnutí ústavního soudu o konání druhého kola rumunský prezident Klaus Iohannis nařídil zveřejnění dokumentů, jež měla CSAT k dispozici. Na základě toho se ústavní soud znovu sešel a 6. prosince volby úplně zrušil.
Soud své rozhodnutí vysvětlil tím, že volby „byly po celou dobu a ve všech fázích průběhu narušovány mnoha nesrovnalostmi a porušeními volebního zákona, což zkreslovalo svobodný a spravedlivý charakter hlasování občanů a také rovnost příležitostí volebních kandidátů, a rovněž ovlivnilo transparentní a spravedlivý charakter volební kampaně, včetně ignorování právních předpisů týkajících se jejího financování“.
Georgescu označil rozhodnutí soudu za státní převrat. Se soudním verdiktem ale nebyla spokojená ani jeho protikandidátka Elena Lasconi, která celou záležitost označila za pošlapání demokracie.
Dokumenty, které zrušily volby
Zveřejněné dokumenty přinášejí detailní informace tajných služeb ohledně kampaně vedené ve prospěch Geogesca na sociálních sítích a nepřímo ji spojují s Ruskem.
Na vlivové operaci se podle zpráv tajných služeb podílelo cca 25 000 tiktokových účtů, jež zvýšily svoji aktivitu dva týdny před volbami. Každý účet měl svou vlastní IP adresu (číselná řada jednoznačně identifikující každý počítač připojený do internetu), čímž se vyhýbal identifikaci jako botnet (automatizovaná síť zařízení, která se maskují za reálné uživatele a na sociálních sítích vytvářejí neautentické příspěvky). K operaci mělo být použito i 797 spících účtů, jež vznikly již v roce 2016, ale do letošního 11. listopadu byly prakticky neaktivní.
Podle dokumentů měla koordinace probíhat mimo samotný TikTok, například na telegramovém účtu @propagatorg, kde odběratelé tohoto kanálu získali přesné pokyny, jaké zprávy propagovat, jaké používat emoji či jak obcházet ověřovací mechanismy TikToku.
Pro samotnou propagaci měla kampaň používat koordinovanou práci s hashtagy (#echilibrusiverticalitate, #diaspora, #calingeorgescu a dalšími), ale také síť influencerů (tedy velkých účtů na TikToku s velkým dopadem) a mikroinfluencerů (účtů, jež sice mají méně sledujících, ale jsou významné pro komunity). Obě skupiny chystaly svá videa nebo texty podle předem připravených scénářů a koordinovaly jejich publikování. Videa se tak na sociálních sítích objevovala ve vlnách. Kombinací těchto prostředků dokázala kampaň efektivně obcházet algoritmy TikToku a dostávat se mezi oblíbený obsah zobrazovaný dalším uživatelům.
Tajné služby údajně zdokumentovaly i způsob financování kampaně. Například identifikovaly uživatele s pseudonymem „bogpr“, který měl některým uživatelům TikToku poslat celkem 381 000 dolarů za kampaň. Tento účet spojují tajné služby s Bogadnem Peschirem, jenž se věnuje aktivitám v oblasti kryptoměn.
Část tiktokerů byla podle dokumentů oslovena jihoafrickou firmou FA Agency, která jim nabízela až 1 000 dolarů za publikaci jednoho videa. Organizátoři kampaně také využili aplikace Fame Up, propojující obchodní značky a mikroinfluencry.
Dokumenty rovněž uvádějí, že influenceři propagovali konkrétní hashtagy, aniž by věděli, že se jedná o kampaň jednoho kandidáta. Jednalo se o #echilibrusiverticalitate, nicméně poté, co se ukázalo, že jde o politickou kampaň, většina z nich svoje příspěvky smazala. Tvůrcům šlo hlavně o to, dostat svůj hashtag mezi ty populární a skrze něj posléze šířit politickou kampaň.
Rumunské tajné služby zmiňují, že samotné provedení celé akce silně připomíná ruské vlivové operace. „Po analýze informačního prostoru a vzhledem k poučením prezentovaným na úrovni jiných států byl identifikován podobný operační vzorec jako v případě aktivní fáze zvýšené agrese ze strany Ruské federace. Konkrétně je informační kampaň ‚Echilibru și Verticalitate‘ identická s kampaní ‚Bratr vedle bratra‘ vedené Ruskou federací v Ukrajině, obě byly realizovány pomocí manipulace mikroinfluencerů poslední instance,“ uvádí se v odtajněných dokumentech.
Podle dalších informací z tohoto zdroje se útočníci snažili obcházet pravidla sociální sítě TikTok, nicméně rumunské úřady a tajné služby vyčítají několik závažných pochybení i samotnému TikToku. Z dokumentů vyplývá, že TikTok sice potvrdil Stálému volebímu úřadu (AEP), že odstranil problematické příspěvky, ty ale ve skutečnosti zůstaly dál viditelné v jiných státech a mohly být nadále šířeny. Rumunsko viní TikTok rovněž z toho, že příspěvky s čistě volebním obsahem účtů spojených se sítí propagující Călina Georgesca zařadil mezi zábavné příspěvky a rozšiřoval je i během volebního dne. Mimo to je TikToku vyčítán i fakt, že algoritmus aplikace měl identifikovat koordinovaný charakter kampaně Călina Georgesca a omezit související aktivitu účtů, což se podle rumunských úřadů nestalo.
TikTok tato obvinění odmítá. Pro investigativní server Context.ro uvedl, že „nepřesné zprávy o rumunských volbách jsou zavádějící, protože většina kandidátů se na TikToku prezentovala a vítězové vedli kampaň i na jiných digitálních platformách než na té naší. Nesmlouvavě prosazujeme naše zásady proti dezinformacím při volbách a klamavému chování a také s volební komisí aktivně spolupracujeme na spuštění volebního centra v aplikaci, abychom naší komunitě v Rumunsku zprostředkovali spolehlivé informace o volbách.“
V reakci na publikované dokumenty pak 5. prosince oznámila eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen vydaní příkazu, jímž nařídila zmrazit a uchovat veškerá data a důkazy související s rumunskými volbami, ale také s dalšími nadcházejícími volbami v EU. „Tento příkaz k uchování je klíčovým krokem, jenž vyšetřovatelům pomůže zjistit fakta a doplňuje i naše formální žádosti o informace ohledně včerejšího zveřejnění tajných dokumentů,“ prohlásila komisařka.
Jak ale ukazuje investigace serveru Context.ro, TikTok nebyla jediná platforma zneužitá ke kampani. Context.ro analyzoval 22 stránek napojených na rumunskou krajně pravicovou stranu AUR. Novináři zjistili, že většina těchto stránek vedla placené volební kampaně bez řádného označení, a to i po skončení oficiální kampaně, kdy už byla propagace zakázána.
Podle analýzy Context.ro se tyto weby vydávaly za zpravodajské portály a od 24. listopadu propagovaly Călina Georgesca. Souběžně pak očerňovaly jeho politické oponenty. Weby vydávaly propagační materiály ve prospěch Georgesca a platily za jejich šíření reklamu na Facebooku. Jednomu z webů již propadla registrace webové adresy, jeho účet na sociálních sítích je však stále aktivní a dál investuje do reklamy.
Călin Georgescu podle Stálého volebního úřadu (AEP) vykázal nulové příjmy i výdaje na volební kampaň. Jen v období od 26. listopadu do 2. prosince však stránky napojené na AUR utratily za propagandu v jeho prospěch 46 tisíc eur (tedy více než milion korun).
Redakce investigace.cz oslovila Călina Georgesca a jeho tým s otázkámi týkajícími se zpráv tajných služeb, avšak do vydání článku nedostala žádnou odpověď.
Jak vypnout TikTok či jiné platformy
Viceprezident ANCOM (rumunský telekomunikační regulátor) Pavel Popescu koncem listopadu v médiích prohlásil, že vyzývá k pozastavení TikToku na území Rumunska až do doby, než skončí vyšetřování vlivu platformy na volby. Popescu chce tak učinit na základě oficiálních postupů. Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) skutečně umožňuje sociální sítě za nedodržování pravidel trestat, v krajním případě i zákazem provozu na evropském území.
Jak ale zdůrazňuje mluvčí Evropské komise pro digitální ekonomiku Patricia Poropat, jedná se o krajní řešení. „Zákon o digitálních službách obsahuje přiměřené sankce za nedodržení předpisů. Avšak pouze v krajním případě, kdy byly vyčerpány všechny ostatní pravomoci k ukončení protiprávního jednání, které současně nebylo napraveno a způsobuje vážnou újmu, čemuž nelze zabránit ani jinými pravomocemi Evropské unie nebo vnitrostátním právem, a toto protiprávní jednání má za následek trestný čin související s ohrožením života nebo bezpečnosti osob, může Komise požádat DSC (místního koordinátora digitálních služeb pozn. red.), aby požádal vnitrostátní soud o nařízení dočasného pozastavení nebo omezení přístupu příjemců ke službě,“ vysvětluje mluvčí Evropské komise s tím, že komise sama takovou pravomoc nemá.
To potvrzuje i mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Tereza Meravá zastupující instituci, která by měla v budoucnu vymáhat podobná nařízení v České republice. „Dočasný zákaz či blokování TikToku na území Rumunska může učinit rumunský koordinátor digitálních služeb na základě instrumentu známého jako „red button“ podle čl. 51 odst. 3 písm. b) nařízení. K tomu, aby šlo tento instrument využít, je potřeba, aby byly vyčerpány všechny mírnější prostředky, které nařízení DSA koordinátorovi poskytuje,“ říká mluvčí úřadu a dodává, že „mezi mírnější prostředky patří především donucovací pravomoci jako nařízení o ukončení protiprávního jednání či pokuty, po jejichž vyčerpání může koordinátor požadovat akční plán s nápravnými opatřeními. V nejzávažnějších případech, kdy protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, může koordinátor přistoupit k dočasnému omezení přístupu k službě nebo jejímu online rozhraní, a to ještě jen na omezenou dobu čtyř týdnů, byť s možností prodloužení“.
Všechny zmíněné kroky musí případné blokaci předcházet. „V praxi se tento proces nikdy neuplatnil. Nikdo proto neví, jak dlouho bude trvat. Zdá se, že minimálně spíš měsíce, než se jej Komise a koordinátoři naučí,“ vysvětluje pro server investigace.cz advokát Jiří Císek, který se DSA, jež podle něj klade vysoký důraz na ochranu svobody slova, věnuje. „DSA je konstruováno tak, že nás chrání i před sebou samotnými, pokud by se to v nějakém unijním státě zvrtlo a stal se nedemokratickým. Nechceme, aby nějaký digitální koordinátor mohl nařídit plošné vypnutí nějaké služby šířící svobodné slovo, pokud k tomu nepovedou extrémně závažné důvody a nebudou vyčerpány všechny prostředky nápravy. Podívejme se, co se děje v Maďarsku či na Slovensku. Kdyby měl koordinátor takové pravomoci, bylo by to velmi riskantní,“ dodává Jiří Císek.
Autor textu: Josef Šlerka
