Hraniční přechod Rafáh je od začátku válečného konfliktu jediné místo, přes které se dá dostat z Pásma Gazy do Egypta. Palestinci tudy utíkají z území ostřelovaného Izraelem. Přechod hranice organizují cestovní kanceláře a agentury, ty však od lidí z Gazy požadují vysoké finanční částky. Spekuluje se také o úplatcích pro egyptské úřady či o vydírání lidí, kteří chtějí uprchnout z oblasti konfliktu. Případ popisují novináři z OCCRP a nezávislé egyptské médium Saheeh Masr.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Dům nedaleko města Gaza, kde žila se svou rodinou, izraelské bombardování srovnalo se zemí. Raša Ibrahim proto i s blízkými utekla na jih a doufala, že najde útočiště v Egyptě. Její muž a tři děti jsou Palestinci, jedenatřicetiletá Raša má však egyptské občanství. Věřila, že právě to jí pomůže přesunout se přes kontrolované hranice v Rafáhu, což je jediné místo, kudy lze z Gazy odejít.
Raša Ibrahim podala žádost o repatriaci přes internetový portál spuštěný egyptskými úřady na začátku prosince. Nedostala ale žádnou odpověď.
„V tichosti umíráme,“ řekla po telefonu novinářům a vyprávěla, že v centrální části Gazy jen stěží zvládá nakrmit děti a postarat se o to, aby měly oblečení. „V našem nylonovém stanu je velká zima. Nemáme žádné jídlo… Žijeme v neustálém strachu a hrůze.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Přes hraniční přechod Rafáh se lze dostat i rychlejším způsobem, jenže ten je dostupný jen pro lidi, co si to mohou dovolit. Už několik let tu funguje síť cestovních kanceláří a zprostředkovatelů, kteří přes Rafáh nabízejí zrychlený průchod. Cena se pohybuje od několika set do několika tisíc dolarů a částečně závisí i na tom, jak často se hranice otevírá.
Pohraniční úřad spravovaný teroristickou organizací Hamás tvrdí, že přes Rafáh denně přejde asi 200 Palestinců a Egypťanů.
„Nemůžeme si to v žádném případě dovolit“
Podle OCCRP využívají cestovní kanceláře zoufalství obyvatel Gazy, aby si vydělaly. Po více než sto dnech konfliktu, kdy se uzavřel druhý východ z Gazy kontrolovaný Izraelem, totiž ceny za přechod prudce rostou. Z výpovědí, jež se novinářům podařilo získat, vyšlo najevo, že někteří zprostředkovatelé si za zajištění povolení k přechodu od Palestinců účtují 4 500 dolarů (asi 102 838 korun) až 10 000 dolarů (asi 228 530 korun). Sazba pro osoby s egyptskou státní příslušností je nižší a pohybuje se mezi 650 dolary (asi 14 854 korunami) až 1 200 dolary (27 423 korunami).
Novináři mluvili s patnácti Palestinci a Egypťany, kteří se obrátili právě na zprostředkovatele a chtěli se dostat přes Rafáh do Egypta. Jen dvěma z nich se to podařilo a každý za to zaplatil 4 500 dolarů (asi 102 838 korun). Tři další dotazovaní uvedli, že je zprostředkovatelé podvedli a oni o své finance přišli. Ostatní se mezitím pokoušeli získat dostatek hotovosti prodejem zlata a osobních věcí, půjčkami od známých či přes online crowdfunding.
Raše prý cestovní agentura řekla, že jejího palestinského manžela a tři děti by cesta přes Rafáh vyšla na 40 tisíc dolarů (přibližně 914 120 korun). „Nemůžeme si to v žádném případě dovolit,“ konstatovala Egypťanka.
Cestovní kanceláře podobné nabídky inzerují na internetu nebo ve skupinách na sociálních sítích. Reportéři kontaktovali autory těchto příspěvků. Jedna z egyptských agentur sdělila, že si za průchod od Palestinců účtuje 7 000 dolarů (159 971 korun) za osobu, od Egypťanů 1 200 dolarů (27 423 korun) a od držitelů ostatních zahraničních pasů 3 000 dolarů (68 559 korun).
Zprostředkovatelé si dokáží rychle zajistit povolení od egyptských bezpečnostních služeb, které hranici kontrolují. To podle novinářů vyvolává podezření, že tu funguje korupce, systém úplatků.
„Už v roce 2022 se objevilo několik výpovědí o tom, že egyptští policisté Palestince vydírali, než jim umožnili z Rafáhu vyjet,“ řekl OCCRP Ahmed Benchemsi, jenž působí jako ředitel komunikace pro Střední východ a severní Afriku v organizaci Human Rights Watch. „Nové zprávy o tom, že rychle roste množství úplatků od lidí, kteří zoufale chtějí odejít, jsou skličující.“ Benchemsi také odsoudil „záměrné pokusy vyhladovět Gazu ze strany Izraele“ i „násilné hlídání hranice egyptskými důstojníky“.
Egypt popřel, že by se na hranicích objevovaly případy uplácení či vydírání. Vedení egyptských státních informačních služeb zveřejnilo 10. ledna prohlášení, v němž odmítlo „nepodložené obvinění“ z toho, že by byly Palestincům na hranicích ukládány další poplatky.
Agentura zprostředkovávající přechod hranic na žádosti OCCRP o vyjádření nereagovala.
Žádné záruky
Od roku 2007 spravuje hraniční přechod Rafáh na jedné straně palestinské ministerstvo vnitra pod kontrolou hnutí Hamás, na druhé pak egyptské bezpečnostní složky. Izrael monitoruje přechod z nedaleké vojenské základny.
„Hranice se ale občas nečekaně uzavře a je dlouhodobě vnímaná jako velmi nejistá,“ popisuje pro OCCRP sociolog Lorenzo Navone ze Štrasburské univerzity. „Nikdo nedokáže předvídat, kdy bude otevřená, kdo ji bude moci překročit a podle jakého pravidla, kritéria či principu.“
The more desperately Gazans want to flee, the more travel agents, fixers, and brokers on either side of the Rafah border can charge them to cross it.
Rates have soared since Israel laid siege to the coastal strip in October.https://t.co/oRA5JoCBkx
— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) January 25, 2024
Získání formálního povolení vyžaduje, aby člověk podal žádost ministerstvu vnitra, které spravuje hnutí Hamás. Podle výpovědí lidí, jimž se podařilo toto povolení získat, trvalo schválení žádosti často dva měsíce během zimního období a až šest měsíců, pokud ji podali v létě. Jestliže chtěl někdo cestovat za hranice ze zdravotních důvodů, vyřízení mohlo být údajně rychlejší.
Ani získání takového povolení ale nebylo zárukou, že se člověk přes hranici skutečně dostane. Egyptské úřady mohly na hranici z rozličných důvodů vrátit lidi z Gazy zpět. Proto se tu objevily různé cestovní kanceláře a agentury. Například firma Hala Consulting and Tourism začala v roce 2019 nabízet službu nazvanou „koordinace“ (arabsky „tanseeq“), tedy rychlé překročení hranice v Rafáhu. Podle tehdejších zpráv z médií firma zajišťovala za 1 200 dolarů (asi 27 423 korun) povolení do dvou dnů a následně i cestu z Gazy do Káhiry.
Rychlé vyřízení bylo možné díky tomu, že cestovní kanceláře používaly zvláštní seznam cestujících, schválený egyptskými úřady. Ten se lišil od seznamu lidí, kteří prošli složitým registračním procesem organizovaným Hamásem. Systém takových dvou seznamů vysvětluje, proč někteří získali povolení přejít hranici rychleji než ti, co se registrovali měsíce před nimi. Informovala o tom humanitární agentura OCHA působící při OSN.
Podle údajů publikovaných pohraničními orgány Hamásu na Facebooku se čtvrtina ze všech lidí, co přešli let hranici během posledních dvou let, přes ni dostala právě díky egyptskému „koordinačnímu“ seznamu.
Egyptský podnikatel
Po loňském začátku válečného konfliktu se mnoho cestovních kanceláří začalo zaměřovat právě na tento byznys. Podle OCCRP patří k nejvýznamnějším z těchto společností Hala. Na základě údajů z jejího webu provozuje tato egyptská firma své kanceláře v Káhiře a Rafáhu, podle sociálních sítí však spolupracuje i s nejméně sedmi místními zprostředkovateli z Gazy.
Firmu vlastní vlivný egyptský podnikatel Ibrahim Al-Organi, jenž má vazby i na egyptskou rozvědku a obchodní partnerství s egyptským státem.
Hala je jednou z osmi firem působících v rámci skupiny Organi Group, která patří zmíněnému podnikateli. Spadá sem také společný podnik („joint venture“) Misr Sinai, jenž je spojený s průmyslovým konglomerátem egyptského ministerstva obrany National Services Projects Organization (NSPO). Al-Organi v rozhovoru pro média před deseti lety prozradil, že NSPO disponuje 51 % akcií společnosti Misr Sinai spolu se dvěma dalšími firmami vlastněnými egyptskou Generální zpravodajskou službou. „Jak vidíte, v této společnosti jsou všechny státní subjekty. To nám dává výhodu,“ vyjádřil se Al-Organi ve zmíněném rozhovoru.
Novinářům z OCCRP se nepodařilo potvrdit, zda v následujících letech došlo v této vlastnické struktuře k nějakým změnám.
Úzké napojení na egyptský stát ale naznačuje i událost z roku 2016. Egyptský prezident tehdy slavnostně otevíral nový komplex Organi Group na zpracování mramoru.
Organi Group ani Hala na žádost OCCRP o vyjádření nereagovaly.
Platba za povolenku
Novináři z OCCRP oslovili více než deset agentur a zprostředkovatelů. Chtěli zjistit, jak fungoval „koordinační proces“ a přechod hranice od chvíle, kdy začal válečný konflikt.
Reportér OCCRP kontaktoval i šéfa cestovní kanceláře v Gaze, spojené se společností Hala. Novinář se vydával za potenciálního zákazníka a chtěl, aby jeho palestinská sestra a matka mohly Gazu do sedmi dnů opustit. Cestovní kancelář ho informovala, že by za to musel zaplatit 5 000 dolarů (114 265 korun).
Zmíněný zaměstnanec uvedl, že výše popsaný formální proces registrace u ministerstva vnitra spravovaného Hamásem se po začátku konfliktu zastavil. „Palestinská strana už s těmito povoleními nemá nic společného. Jedná se čistě o operaci egyptské zpravodajské služby.“
One fixer told a Palestinian journalist living in London that Egyptians are presently asking up to $5,000 per crossing.
“Those who pay more cross. The Rafah crossing has turned into a black market and a place for mafias to operate,” he said.
More: https://t.co/hu8ns4fkFo
— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) January 25, 2024
V prosinci se novináři rovněž obrátili na egyptského zprostředkovatele cesty přes hranice. „Polovinu ceny zaplatíte teď prostřednictvím služby Vodafone cash (což je online platební metoda, pozn. red.) a zbytek při přejezdu,“ obdrželi odpověď.
„I když jsou Palestinci těžce zranění, cestu ven si musí zaplatit,“ řekl třiadvacetiletý Palestinec Maher Mahmúd žijící v Káhiře. „Zprostředkovatelé, s nimiž jsme mluvili, chtěli 9 500 dolarů (217 103 korun) za převedení mé ženy a po 7 000 dolarech (159 971 korunách) za mé neteře Farah a Riham, které během války utrpěly vážná zranění a jsou upoutány na invalidní vozík,“ popsal svou zkušenost OCCRP. Jeho neteře byly v době vypuknutí konfliktu v Gaze na návštěvě u příbuzných. Přišly o matku i další sourozence. Jejich otec je ve vězení. „Za ty dívky mám teď zodpovědnost já. Nemají nikoho, kdo by se o ně postaral,“ řekl Mahmúd. „Ale já ani moje rodina nejsme schopni takové částky zaplatit.“
Zaplatit za cestu domů
„Jsem Egypťanka. Můj manžel a děti jsou všichni Egypťané. Jak je možné, že se po mně chce, abych platila peníze za vstup do své země?“ napsala na Facebook žena s uživatelským jménem Um Mohammad.
Od začátku válečného konfliktu si firma Hala za takové povolení účtuje od Egypťanů 650 dolarů (14 854 korun). To je podle zástupce společnosti vydáno maximálně do sedmi až deseti dnů.
„Zaplatit a odjet mohou jen ti, kdo mají peníze,“ řekl novinářům muž s egyptským pasem. Sám se pokoušel získat doklady od firmy přidružené ke společnosti Hala. Cestovní kancelář si prý za převoz jeho manželky a osmi dětí řekla o 6 500 dolarů (148 544 korun).
Egyptské ministerstvo zahraničí se mu neozvalo, přičemž o repatriaci žádal už před měsícem, a to oficiální cestou přes webovou stránku ministerstva. „Portál, na který se egyptští úředníci stále odvolávají, jsou jenom řeči. Na rozdíl od cizích států se arabské země o evakuaci svých občanů nestarají.“ Egyptské ministerstvo zahraničí odmítlo opakovanou žádost OCCRP o komentář.
Ani lidé, kteří sehnali potřebné finance, ale nemají přechod přes hranici zaručený. Novinářka, která na článku pro OCCRP pracovala a přála si zůstat v anonymitě, je Palestinka žijící v Londýně. V listopadu zaplatila 2 000 dolarů (45 706 korun) zprostředkovateli, poněvadž se pokoušela evakuovat svou matku. Ta žije rovněž ve Velké Británii, avšak v době vypuknutí konfliktu byla na návštěvě Gazy. Zprostředkovatel mladé ženě peníze vrátil a řekl jí, že „Egypťané požadují až 5 700 dolarů (130 262 korun) a to po vás nemohu chtít“.
„Ceny se zvyšují každý den,“ uvedl tento muž v hlasové zprávě, kterou novinářce poslal. „Ti, kteří platí víc, se ven dostanou. Přechod v Rafáhu se změnil v černý trh a místo, kde působí mafie. Až se tu ceny stabilizují, ozvu se vám s nabídkou na převoz vaší matky.“
Na zprávu od převaděče novinářka stále čeká. Počet obětí v Gaze na konci ledna mezitím překročil 25 tisíc lidí.
Autoři textu: Organized Crime and Corruption Reporting Project, Saheeh Masr
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia