Soudkyně odvolacího soudu v Bělehradě Dušanka Đorđević podala dvě žaloby na novináře z investigativní sítě KRIK kvůli jejich databázi „Judge the Judges”. V té žurnalisté zmapovali stav srbského soudnictví. Đorđević podala žaloby spolu s manželem za údajné porušení práva na soukromí. Požaduje finanční odškodnění, dvouletý zákaz činnosti, ale také desetiměsíční trest odnětí svobody.
Soudkyně Dušanka Đorđević a její manžel, právník Aleksandar Đorđević, podali občanskoprávní a trestní žalobu na novinářku Bojanu Pavlović a šéfredaktora Stevana Dojčinoviće. Požadují náhradu škody ve výši 760 tisíc srbských dinárů (přes 160 tisíc korun) a odsouzení obou novinářů k deseti měsícům vězení a dvouletému zákazu výkonu povolání.
Žaloba na novináře
Žaloby byly podány kvůli profilu soudkyně zveřejněnému v databázi „Judge the Judges“ (Soud nad soudci). Tu reportéři z KRIK spustili na konci roku 2020 s cílem zvýšit transparentnost soudnictví v Srbsku. Databáze měla informovat občany o práci justice, vycházela z veřejně dostupných informací a podle KRIK v ní nebylo zveřejněno nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit bezpečnost soudců.
⚠️ JUDGE SEEKS PRISON SENTENCES FOR KRIK JOURNALISTS
Appellate Court Judge Dušanka Đorđević is suing us because of the „Judge Who Judges“ database
This is an unprecedented pressure and an attempt to prohibit journalists from reporting on judges👇https://t.co/tAzoUtPA54
— KRIK (@KRIKrs) May 30, 2024
Přesto soudkyně Đorđević v obou žalobách tvrdí, že novináři porušili její soukromí tím, že zveřejnili její jméno a funkci u bělehradského odvolacího soudu a také informace o nemovitostech, jež vlastní se svým manželem. Zároveň tvrdí, že ji novináři z KRIK vystavili nebezpečí a zločincům prozrazují, kde ji najít. Obvinění podle žaloby vyzývají k veřejnému lynčování soudců, kteří „denně bojují za odstranění příslušníků organizovaného zločinu z naší společnosti“. Zároveň prý dělají novináři ze soudců i jejich rodin terč a usnadňují zločincům jejich identifikaci.
Podle Đorđević redaktoři KRIK pracují „pod rouškou ušlechtilého cíle boje proti zločinu“ v „neregistrovaném“ médiu. Portál je ale registrován v souladu se srbskými zákony.
Právo psát o těch, kdo jsou u moci
Redakce KRIK považuje výše popsané žaloby za bezprecedentní nátlak na média a pokus zabránit novinářům v nezávislém informování o práci soudců i jejich bezúhonnosti.
„Je to zatím asi největší tlak na KRIK, avšak tyto žaloby také nepřímo ohrožují všechna ostatní média v Srbsku. Žaluje nás vysoce postavená soudkyně, která tvrdí, že jsme neměli zveřejnit ani její jméno, takže jsme nyní v pozici, kdy obhajujeme nejen naši práci, ale i zákonné právo novinářů psát o těch, kdo jsou u moci,“ vyjádřil se Stevan Dojčinović, šéfredaktor KRIK.
Podle něj si lidé musí uvědomit, že podobné procesy budou rozhodovat o tom, zda se novináři v Srbsku budou smět o soudcích vůbec zmiňovat či kritizovat a analyzovat jejich práci. „Tyto procesy vnímáme jako přímé potlačování svobody médií, protože sledování práce a majetku státních úředníků je jedním ze základních novinářských úkolů.“
Majetky soudkyně a jejího manžela
V profilu soudkyně Dušanky Đorđević v databázi KRIK jsou uvedeny podrobnosti o jejím kariérním vzestupu v justici, klíčové soudní případy o nichž rozhodovala, a také informace o nemovitostech vlastněných spolu s jejím manželem. Jde o pět bytů, dvě garáže, obchodní prostory v Bělehradě a pozemky u městečka Bajina Bašta v západním Srbsku. KRIK nezveřejnil přesnou adresu žádné z těchto nemovitostí.
Před publikováním jejího profilu v databázi se novináři z KRIK spojili se soudkyní a dali jí možnost reagovat a vysvětlit, jak ona a její manžel získali svůj majetek. Đorđević odmítla cokoliv komentovat a v písemné odpovědi uvedla, že novináři nemají právo se tímto tématem zabývat a že tím páchají trestný čin.
Svatba soudkyně a advokáta
Dušanka Đorđević se v roce 2005 stala soudkyní čtvrtého městského soudu v Bělehradě. Působila také jako mluvčí tohoto soudu a komunikace s médií patřila k její každodenní práci. V roce 2010 byla povýšena na soudkyni Vyššího soudu v Bělehradě.
Ve stejném roce se Đorđević objevila v médiích, vzala si totiž za muže právníka, který zastupoval muže obžalovaného v případu, jenž měla soudit. Její manžel Aleksandar Đorđević v té době obhajoval mladíka obviněného ze zabití policisty při autonehodě a z následného útěku. Soudkyně a advokát měli svatbu asi deset dní před zahájením procesu.
Đorđević požádala o to, aby byla vyloučena z projednávání věci, čemuž bylo vyhověno. Rodina zemřelého a jejich advokát však tvrdili, že soudkyně případ záměrně zdržovala a v době, kdy soudní jednání nařizovala, již věděla, že se provdá za advokáta Đorđeviće, ale neinformovala je o tom.
Právník Aleksandar Đorđević je vlastníkem několika společností zabývajících se vymáháním pohledávek. Kromě toho byl srbskou vládou od července 2013 do května 2014 jmenován členem dozorčí rady „Výzkumného a vývojového institutu Kirila Saviće“. V posledních letech se rovněž angažoval v Rozvojovém fondu řízeném Správou státní pokladny srbského ministerstva financí.
Osvobození
Dušanka Đorđević se v roce 2020 stala soudkyní Odvolacího soudu v Bělehradě ve zvláštním oddělení určeném pro organizovaný zločin. Byla členkou komise, která zprostila viny muže obžalovaného z vraždy novináře Slavka Ćuruvije. Zasedala i v senátu, jenž zrušil rozsudek nad bývalým starostou Gročky (předměstí Bělehradu) Dragoljubem Simonovićem za zapálení domu novináře Milana Jovanoviće v roce 2021.
Đorđević nedávno také potvrdila osvobozující rozsudek nad generálním ředitelem bělehradského fotbalového klubu Rudá hvězda Zvezdanem Terzićem. Ten byl obviněn z toho, že si nelegálně bral peníze z prodeje fotbalistů.
Soudkyně zasedala i v komisi, jež loni v lednu stvrdila osvobozující rozsudek nad bývalým ministrem pro ochranu životního prostředí Oliverem Dulićem. A byla i jedním ze soudců, kteří na jaře 2022 zvýšili trest někdejšímu členovi Zemunského klanu Aleksandru Zdravkovićovi za pokus o vraždu podnikatele Milana Beka z devíti na 13 let vězení.
Co by měla veřejnost vědět o soudcích
Srbský novinář a šéfredaktor KRIK Stevan Dojčinović zdůrazňuje, že pokud by byly přijaty takové žaloby, jako je ta vedená proti KRIK, vyslalo by to všem novinářům signál, aby se neodvažovali psát o soudcích.
„Jde také o ohrožení transparentnosti srbského soudnictví, protože naše databáze ´Judge the Judges´ udělala v tomto směru velký pokrok a dala občanům možnost informovat se o práci důležitých soudců,“ říká Dojčinović a dodává: „Znepokojuje nás zejména skutečnost, že žaloby podal soudce, jehož úkolem by mělo být rozpoznávat a zastavovat žaloby SLAPP, nikoliv je iniciovat proti novinářům a usilovat o jejich uvěznění.“ (SLAPP neboli strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou neopodstatněné či zneužívané žaloby, podávané proti novinářům a obráncům lidských práv, pozn. red.)
KRIK dlouhodobě sleduje nejdůležitější soudní procesy v Srbsku, zabývá se soudnictvím a bojuje za transparentnost této složky státní moci. Z tohoto důvodu v roce 2020 tato organizace vytvořila online databázi „Judge the Judges“, obsahující informace o soudcích jakožto veřejných činitelích, o nichž občané do té doby věděli jen velmi málo.
V databázi KRIK jsou profily 51 soudců s informacemi o jejich kariéře, nejdůležitějších soudních případech které řešili, o řízeních vedených proti nim a o jejich majetku. Databáze neobsahuje žádné informace, jež by mohly jakkoli ohrozit bezpečnost soudců nebo jejich rodinných příslušníků. Novináři získali všechny údaje oficiální cestou a našli je v oficiálních zdrojích. Před zveřejněním kontaktovali každého soudce s žádostí o rozhovor nebo komentář. Třetina oslovených soudců jim odpověděla.
Za vytvoření databáze obdržela organizace KRIK mezinárodní novinářské ocenění „Sigma“. Mezinárodní porota současně konstatovala, že „soudci, jejich činy a majetek jsou jedněmi z nejlépe střežených tajemství v srbské společnosti“ a KRIK se tím podařilo odhalit, co se skrývá za kontroverzními rozhodnutími, která ovlivňují občany po celá desetiletí.
Žaloby, jejichž cílem je odsoudit novináře k trestu odnětí svobody a na dva roky jim zakázat profesní činnost za to, že v demokratické zemi píší o práci veřejných činitelů, jsou jasným nátlakem na svobodu médií, zdůrazňují novináři z KRIK. Podle nich je zvláště znepokojivé to, že tento tlak pochází od soudkyně, která rozhoduje některé z nejdůležitějších případů organizovaného zločinu a měla by mít vyšší míru tolerance k zájmu veřejnosti o její práci.
Autorka textu: Jelena Radivojević / česká verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: KRIK