Počet případů obchodování s lidmi roste

Podle zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) roste počet případů obchodování s lidmi včetně dětí za účelem nucené práce a kriminality. Důvodem je, že chudoba, konflikty a klima činí více lidí zranitelnými vůči vykořisťování. Také v České republice stoupl počet registrovaných případů zločinu obchodování s lidmi. 

Minulý rok stanuli před britským soudem čtyři Češi. Šlo o gang převaděčů, kteří nalákali jedenáct krajanů a jednoho Slováka na lepší život v zahraničí. Místo toho jim ale gang po příjezdu do Velké Británie odebral doklady a držel je v nevytápěné garáži bez střechy. Museli jezdit ve čtyři hodiny ráno dvanáct mil na kole do pekárny, kde pracovali. Peníze, co vydělali v pekárnách i v myčkách aut, však putovaly na účty členů gangu. Loni na podzim dostali tři muži trest třináct, devět a čtyři roky vězení. O trestu pro členku gangu rozhodne britský soud později.

V roce 2021 zahájila policie vyšetřování zločinecké sítě, jež v Česku verbovala ženy a nutila je k prostituci v tuzemsku a ve Finsku. Zločinci organizovali jejich převoz i ubytování a inzerovali sexuální služby na eskortních webových stránkách. Ponechali si část výdělku zhruba devadesáti obětí. Během zatýkacích akcí, které probíhaly od dubna 2022 do ledna 2023, policisté zatkli třináct podezřelých, zajistili přes 200 000 eur (přes pět milionů korun), tři byty, čtyři luxusní vozidla a další cenné předměty. Tato fakta uvádí zpráva expertní skupiny GRETA, zabývající se bojem proti obchodování s lidmi při Radě Evropy.

Právě obchod s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce je v regionu střední Evropy nejčastější, což konstatuje nová zpráva UNODC za rok 2024. Konkrétně až 50 % případů obchodování s lidmi ve střední a jihovýchodní Evropě je spojeno se sexuálním vykořisťováním, které má nejčastěji podobu nucené prostituce v nočních klubech, masážních salonech nebo hotelích. Přestože je na vzestupu i online sexuální vykořisťování, jeho podíl je zatím nejmenší. Nejčastěji jsou v tomto regionu oběťmi obchodu s lidmi ženy (46 % plnoletých a 28 % dívek). Podíl mužských obětí je 20 % a jsou zneužíváni především pro práci. Zbývajících šest procent jsou nezletilí chlapci.

Podle kanadského Centra pro konec obchodování s lidmi probíhá nábor obětí různými způsoby. Zločinci, kteří své oběti sexuálně vykořisťují, se zprvu vydávají za potenciální romantické partnery. Ostatně influencer Andrew Tate, jenž byl společně se svým bratrem obviněn z obchodování s lidmi, popsal mechanismus na svých stránkách následovně: „Potkat dívku, jít na pár rande, vyspat se s ní, dosáhnout toho, aby se do mě zamilovala tak moc, že udělá všechno, co jí řeknu, a pak ji dostat před webkameru, abychom mohli společně bohatnout“ (tento text byl z jeho webové stránky již smazán).

Nábor probíhá také prostřednictvím sociálních sítí nebo inzerátů, jež lákají na výhodné pracovní nabídky. Podle kanadské organizace existují dva typy obchodníků s lidmi – ti, kteří slibují okázalejší život, ale také ti, co používají násilí a výhružky, aby člověka „zlomili“. Často pak oběti izolují od svých blízkých.

Česká republika není jen zdrojovou zemí, zločinci tu tedy své oběti pouze nenabírají, ale i zemí tranzitní nebo cílovou. K vykořisťování však dochází i na našem území, jak již investigace.cz popsala v minulých článcích. V současnosti úřady například řeší případ, kdy žena prchající před válkou v Ukrajině byla prodána do České republiky, kde byla nucena k žebrání.

České úřady v minulosti řešily i případ, kdy muž organizoval nábor pracovníků v jihovýchodní Evropě s příslibem lukrativní práce v České republice. Mezi lety 2016 a 2019 sem přepravil nejméně jedenáct lidí a ubytoval je v nevyhovujících podmínkách. Dělníci měli pracovat dvanáct hodin denně včetně víkendů a dostávali jen několik set korun měsíčně. Obžalovaný rovněž údajně naverboval pět dívek, které nutil k prostituci v tuzemských nočních klubech.

Za minulý rok Česká policie registrovala celkem třicet šest případů obchodování s lidmi, jak uvádí ve svém Statistickém přehledu kriminality. Přestože ještě nejsou dostupná data za měsíc prosinec, již nyní je zřejmé, že počet evidovaných případů narostl – za celý rok 2023 jich policie registrovala celkem dvacet, předchozí rok osmnáct. Avšak tato čísla zcela nevypovídají o tom, kolik obdobných případů se v tuzemsku skutečně děje. „Vypovídající hodnota těchto statistik je na velmi špatné úrovni, důsledkem čehož je tvorba cílených opatření složitá a komplikované je též reportování o situaci v ČR v rámci mezinárodních závazků,“ upozorňují každoročně zprávy o stavu obchodování s lidmi v České republice, jež vydává Ministerstvo vnitra.

I za nedostatečné monitorování této kriminality mimo jiné kritizuje české instituce expertní skupina GRETA. V nedávno zveřejněné hodnotící zprávě také uvedla, že by české orgány měly posílit prevenci a potírání obchodu s lidmi, včetně dětí. Za nedostatečnou identifikaci obětí jsou ale kritizovány instituce ve většině zemí. Podle analýzy 407 soudních případů a informací o téměř 1,5 tisíci obětí z celého světa instituce selhávají v jejich aktivní identifikaci. Oběti musejí většinou samy podniknout první krok a kontaktovat úřady.

Zpráva skupiny GRETA současně uvádí, že by české úřady měly posílit dohled nad pracovními agenturami. Na území ČR totiž často dochází k pracovnímu vykořisťování, přičemž oběťmi tohoto typu obchodování jsou převážně muži. Redakce investigace.cz minulý rok informovala o případu, kdy tuzemské pracovní agentury vykořisťovaly ukrajinské zaměstnance. Přestože jde o jedno z nejčastějších schémat pracovního vykořisťování, dle zprávy skupiny GRETA nedošlo k žádným případům, kdy by české úřady stíhaly a odsoudily za obchodování s lidmi právnickou osobu, ačkoli již byly do různých případů zapojeny skupiny, jež se maskovaly jako pracovní agentury.

Klimatická změna a kyberpodvody 

Globálně je obchod s lidmi na vzestupu. UNODC zaznamenal, že v roce 2022 stoupl počet identifikovaných obětí o 25 % oproti období před pandemií covidu. Nejvíce jich pochází z regionu subsaharské Afriky.

Na obchod s lidmi v Africe mají stále větší vliv klimatické změny. Komunity, které se odklánějí od zemědělství kvůli klimatickým následkům, jako je snížená úrodnost půdy, se zapojují do činností, které jsou z hlediska obchodu s lidmi vysoce rizikové, aby kompenzovali své ekonomické ztráty. Mezi tyto činnosti patří těžba, kde je riziko nucené práce, dále pak prostituce a dětská práce. Studie provedená v Pobřeží slonoviny zjistila, že zemědělci zvyšují jak počet pracovních hodin pro děti, tak počty dětských dělníků při nebezpečných zemědělských pracích, aby udrželi sektor životaschopný během období sucha. Environmentální katastrofy pak vedou k přesidlování, přičemž migranti jsou více zranitelní k obchodu s lidmi. Bylo zdokumentováno, že chlapci v Malawi bývají bezprostředně po přírodních katastrofách prodáváni do Zambie na nucenou práci na tamních farmách.

Zpráva UNODC o obchodování s lidmi za rok 2024 upozorňuje také na novou formu vykořisťování. Kriminálníci nyní stále častěji nutí lidi konat online podvody. Tento trend se objevuje v několika posledních letech především v jihovýchodní Asii, kde nadnárodní organizované skupiny rekrutují mladé a vysoce kvalifikované odborníky, kteří hledají pracovní příležitosti, a nutí je do stále sofistikovanějších kyberpodvodů: například online kasin nebo lákání lidí do podvodných investic či kryptoměn. Děje se to převážně v takzvaných zvláštních ekonomických zónách, což jsou území, kde platí jiná pravidla než ve zbytku země – například se tam odvádějí nižší daně nebo clo. Cílem je zvyšování investic ze zahraničí a platí tam méně přísné předpisy a menší dohled donucovacích orgánů.

Podle reportu UNODC úřady zaznamenaly i rostoucí počet obětí obchodování s dětmi v Evropě a v Severní Americe. Některé evropské zločinecké sítě rekrutují mladistvé, aby distribuovali drogy nebo páchali násilné útoky. Zločinci verbují dospívající z daného státu, ale i děti cizinců. Studie provedené v Nizozemsku zdůrazňují, že počet dětí obchodovaných za účelem nucené kriminality je podhodnocován.