Uplynul více než rok od chvíle, kdy svět kvůli invazi do Ukrajiny uvalil ve velkém sankce na Rusko. Omezení se dotkla také Běloruska. Přesto se některé produkty z těchto zemí nadále dovážejí do Evropské unie, a to například přes firmy založené v Polsku. Jde třeba o dřevařské výrobky či produkty z ruské ropy. Týmu investigativních novinářů v čele s VSquare.org se podařilo odhalit, jak se tyto státy vyhýbají sankcím a jaké zboží do EU putuje přes východní polskou hranici.
I přesto, že evropské země uvalily loni na Rusko i Bělorusko sankce, vydělávají jejich podnikatelské společnosti na obchodování se dřevem nebo střešními krytinami. Bělorusko bývalo jedním z největších mimounijních dodavatelů dřeva do Evropy. Jen za rok 2021 prodalo do EU tuto komoditu v hodnotě 1,37 miliardy eur. Poté však běloruský obchod zastavily sankce. Evropa ale nestrádala, neboť dřevařské produkty začaly do Unie proudit z Kazachstánu a Kyrgyzstánu.
Dovoz z první zmíněné země se dokonce zvýšil až osmitisíckrát. Polští novináři přitom upozorňují, že ani jeden stát na svém území mnoho lesů nemá, jejich krajina připomíná spíš step.
Polská Národní daňová správa (Krajowa Administracja Skarbowa, KAS) i tamní ministerstvo financí zároveň připustily, že zaznamenaly nárůst dovozu dřeva z Kyrgyzstánu i Kazachstánu. Podle KAS bylo od ledna 2022 do začátku února 2023 z Kyrgyzstánu do Polska převezeno celkem 5 300 tun palivového dřeva včetně dřevěných pelet.
Padělání není problém
„Napíšu vám, co budete chtít. Je mi to jedno,“ vysvětlil novinářům, kteří předstírali, že mají zájem o koupi dřevěných pelet, litevský politik a byznysmen. „Na peletách není napsáno, kde byly vyrobené. Není to ani v našich dokumentech. Kupujete to ode mě, od litevského prodejce,“ ujistil je Saulius Girčys z litevské sociálnědemokratické strany.
Dotazy novinářů nebyly náhodné, pelety vyrobené v Bělorusku, jež nakupovala litevská společnost Vivalsa, měly totiž falešné doklady. Saulius Girčys je akcionářem Vivalsy, a jak je popsáno v předešlém odstavci, sám se nabídl, že zfalšuje dokumenty, aby zakryl, odkud jeho zboží skutečně pochází.
O tomto případu web VSquare.org informoval už na konci minulého roku. Girčys se následně pokoušel vysvětlit své nezákonné jednání ve vysílání litevského veřejnoprávního rozhlasu (Lietuvos nacionalinis radijas, LRT). Přiznal, že dřevěné pelety nakoupil od polské společnosti PLRBL. Předsedou představenstva této firmy je lotyšský podnikatel Sergejs Azubins.
„Na světě se může stát cokoli.“
Firma PLRBL, registrovaná v polském Lublinu, se oficiálně zaměřuje na stavebnictví a získávání pracovních povolení pro dělníky z východní Evropy. Kromě toho také obchoduje s dřevěnými peletami.
PLRBL toto zboží opakovaně nakupovala od kyrgyzské společnosti Admit. První smlouva mezi firmami byla podepsaná v srpnu 2022, tedy ve stejný měsíc, kdy byl Admit zaregistrován v obchodním rejstříku.
Reportéři se obrátili na Admit s tím, že jsou z Běloruska. Zástupce společnosti jim sdělil, že s prodejem dřeva do Evropy, konkrétně do Polska, Litvy či Lotyšska, jim pomůže. „Vaše výrobky převezmeme, jako by se nechumelilo.“ Nejbezpečnější je podle něj posílat dřevo do EU přes Polsko a Lotyšsko, protože tam se nikdo moc neptá.
PLRBL pelety následně prodávala litevské společnosti Vivalsa. Zboží se do Polska ale vůbec nedostalo, z Běloruska putovalo přímo do Litvy s kyrgyzskými padělanými certifikáty. Faktura ze září například odhaluje, že sem byly z Kyrgyzstánu dovezeny dřevěné pelety v hodnotě 23,1 tisíc eur.
V prosinci 2022 přitom kyrgyzské úřady oficiálně oznámily, že vývoz dřeva z celé oblasti Euroasijské hospodářské unie (jejíž součástí je i Kyrgyzstán) je na nule.
Novináři se setkali s Bělorusem Vitalijem, který má polskou PLRBL zastupovat, opět pod záminkou nákupu běloruských pelet. „Můžeme vám pomoci,“ odpověděl jim a dodal, že po uvalení evropských sankcí odešli výrobci dřeva z Běloruska do Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Samotné dřevo ale z Běloruska pochází, přiznal Vitalij.
❓How companies trading Russian and Belarusian goods are escaping sanctions without hindrance? 🔗Read more in the latest investigation by @FRONTSTORY_PL @BelarusFiles @rebaltica @s_cerniauskas: https://t.co/Yb3YWeFbd5 pic.twitter.com/jap9UhoeFi
— VSquare (@VSquare_Project) April 6, 2023
Reportéři kontaktovali také majitele PLRBL, Sergejse Azubinse. Na otázku, zda jeho firma vozí pelety z Běloruska, podnikatel odvětil, že by se musel zeptat zaměstnanců, protože nezná podrobnosti všech firemních transakcí. Když se ho novináři ptali, zda dřevo pochází z Běloruska, odpověděl: „Na světě se může stát cokoli.“ Popřel však obchod s nelegálními peletami i porušování sankcí.
Dřevo označené cyrilicí
V listopadu 2022 polští celníci oznámili, že zpřísňují kontroly dováženého dřeva z Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Chtěli tak zabránit obcházení sankcí. Podle zástupce ředitele litevských celníků Vygantase Paigozinase, ale pašeráci dřeva umějí omezení obcházet.
Z dokumentů, které měli novináři z VSquare.org k dispozici, vyplývá, že jedním z hlavních dovozců dřevěné překližky do EU jsou polské společnosti. Ruskou překližku po zavedení sankcí mělo dovážet nejméně 23 polských firem. Nakupovaly ji přitom od dvou společností registrovaných v Kazachstánu. Toto zboží putovalo přes hranice opět s falešnými doklady nebo přes kazašskou společnost, jejíž skuteční majitelé jsou v Bělorusku.
Do Polska dodávala překližku třeba firma QazFanCom. Nakoupila zboží v Rusku a poslala ho do EU se zfalšovanými dokumenty přes polskou firmu R z Varšavy, a to celkem šestatřicet krát. Překližka zdánlivě pocházela z Kazachstánu, ve skutečnosti ale předseda společnosti novinářům řekl: „O dřevu z Kazachstánu vám nic neřeknu, protože odtud nic nedovážíme.“
Kazašská společnost Manufaktura Plus zase figurovala jako prostředník posílající zboží z Běloruska. Tuto firmu založili lidé blízcí firmě Pinskdrev, spojované s Lukašenkovým režimem a se státním podnikem Bellesbumprom. Pinskdrev je největším běloruským výrobcem překližek a nábytku. Díky společnostem registrovaným mimo Bělorusko tak nadále dováží své výrobky do Evropské unie.
Střecha z ruské ropy
Ruskou firmu Technonicol založili v roce 1995 podnikatelé Igor Rybakov a Sergej Kolesnikov. Z jejich společnosti se postupem času stal obrovský výrobce střešních izolačních materiálů, jako je třeba dehtový papír k těsnění. Firma má v Rusku desítky továren. Multimilionář Rybakov je podle časopisu Forbes na seznamu sta nejbohatších Rusů.
V říjnu 2022 ukrajinské úřady zařadili Rybakova i Kolesnikova na sankční seznam. I přesto se ale do EU jejich výrobky dostávají.
Dvojice podnikatelů vlastní v Polsku tři společnosti, napojené na Technonicol. Samotný Technonicol rovněž působí na polském trhu a prodává tam výrobky z ruské ropy. Podle zjištění polských reportérů stojí za úspěchem ruské firmy i fakt, že v Rusku je výroba asfaltových pásů dotovaná, což poskytuje výrobcům výhodu i na evropském trhu. Ruské výrobky tak mají například důležité místo na polském trhu se střešní krytinou.
Dlouhodobá investigativní práce mezinárodního týmu novinářů v čele s VSquare.org nakonec zaznamenala konkrétní dopad. Loni v prosinci vyšel první článek o tom, že běloruské a ruské dřevo proudí do Evropské unie. V lednu pak podle celních úřadů prudce klesl dovoz kazašského a kyrgyzského dřeva do Litvy. Od února litevská železnice zpřísnila kontrolu všech nákladů přicházejících do země z východu. A na začátku dubna jeden z litevských vládních orgánů odpovědných za aplikaci sankcí potvrdil, že prověřuje celkem 95 společností podezřelých z porušení sankcí na ruské a běloruské dřevo.
Autoři původního textu: Mariusz Sepioło, Konrad Szczygieł (Frontstory.pl), Šarūnas Černiauskas (Siena.lt/OCCRP), Alexander Yarashevich (Belarusian Investigative Center), Inese Liepiņa (Re:Baltica)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: VSquare.org