Americký úřad ministerstva financí bojující proti finanční kriminalitě (FinCEN) vydal minulý týden upozornění na potenciální investice do realit ze strany sankcionovaných Rusů a jejich rodin. Zpráva připomíná finančním institucím povinnost kontrolovat původ peněz jejich klientů a popisuje, jak se mohou ruští oligarchové a jiní vlivní Rusové pokoušet obcházet sankce a ukrývat své peníze například skrze nastrčené osoby, takzvané „proxy“. Konkrétně se FinCEN obává, že by se sankcionované osoby mohly snažit peníze ukrývat formou nákupů komerčních realit, tedy například hotelů nebo kancelářských budov.
„Díky mezinárodnímu tlaku a ekonomickým omezením, která na Rusko uvalilo více než třicet zemí za jeho brutální válku proti Ukrajině, mají sankcionované ruské elity stále méně možností, jak přesouvat a ukrývat svůj nezákonně nabytý majetek,“ uvedl ředitel FinCEN Himamauli Das. Na druhou stranu ale pořád existují možnosti, jak kontrolu původu financí obejít. Ve Spojených státech je to například trh s komerčními realitami.
Finanční toky jsou v tomto byznysu totiž tradičně netransparentní. Přitom se většinou jedná o velké obnosy, které na koupi budov, jako jsou kanceláře, hotely, obchodní centra nebo různé skladovací haly, putují skrze společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Nemovitosti tak mohou kupovat skořápkové firmy s anonymními vlastníky, speciálně vytvořené jen k účelu daného nákupu, nebo různé druhy fondů. Pokud není známý majitel firmy, jež nemovitost kupuje, lze pak jen těžko ověřit, zda se za řetězcem anonymních firem s nastrčenými řediteli, který vede skrze několik offshorů, ve skutečnosti neskrývá ruský oligarcha nebo Putinův přítel z dětství.
Anonymita, kterou skořápkové firmy nebo fondy svým konečným vlastníkům poskytují, má několik výhod. Majitel nemovitosti nehromadí majetek pod svým jménem, což přináší jednak daňové výhody a také snižuje jeho finanční odpovědnost – například kdyby se zadlužil, tento typ jeho majetku nepropadne bance nebo jiné instituci. Do komerčních realit pak často investují i firmy, které finance posbíraly od menších investorů, což je z pohledu kontroly rovněž problematické, protože společnosti nemají povinnost zveřejňovat investory s podílem pod 25 %.
Vlastnictví takové komerční nemovitosti má mimo to ještě další výhody. Jednak je trh s nimi v USA velmi stabilní, takže uložené peníze jsou v bezpečí, zároveň ale mohou nemovitosti generovat svému majiteli stabilní příjem. Jelikož komerční nemovitosti v Americe běžně nakupují zahraniční investoři a používají se k tomu schránkové firmy nebo investiční fondy, FinCEN definoval několik oblastí, na které by si finanční instituce měly zvláště posvítit.
Prvním příkladem jsou právě různé druhy investičních společností. Ceny komerčních nemovitostí se pohybují ve stovkách i tisících milionů dolarů, tudíž i například desetiprocentní investice může stále představovat velký obnos pohodlně uschovaných peněz. Finanční instituce by proto měla po nakupující firmě požadovat také informace o skutečných majitelích, kteří mají menší podíl než 25 %. Problém pro kontrolu původu peněz rovněž představují již zmíněné skořápkové firmy a offshory, které často na papíře řídí nebo vlastní nastrčení ředitelé nebo majitelé – uvedený majitel a takzvaný skutečný nebo konečný vlastník firmy totiž mohou být dvě různé osoby. Skořápkové firmy bývají „napsané“ i na právníky. FinCEN zároveň upozorňuje, že sankcionovaní Rusové by mohli investovat do projektů či nemovitostí, které nejsou moc na očích. Pokud se nejedná o nové obchodní centrum, ale třeba o průmyslové sklady, investice spíše unikne zájmu veřejnosti a na ověření legitimity investorů nevznikne patřičný tlak.
Ruští oligarchové a další vlivní majetní Rusové se své finance snaží z domoviny dostat do zahraničí nejen kvůli skrytí nelegálně nabytých peněz – například po vytunelování nějakého státního podniku –, ale i proto, že nedůvěřují ruskému pojetí právního státu. Může se totiž stát, že se znelíbí režimu a ze dne na den o majetek přijdou. A u soudu se spravedlnosti nedomohou.
Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN) je specializovaný analytický útvar, který sleduje finanční toky v dolarech za účelem boje proti domácímu a mezinárodnímu praní špinavých peněz, financování terorismu a odkrývání dalších finančních zločinů. V případě, že se některá finanční instituce u svých klientů setká s chováním, jež vyhodnotí jako podezřelé – například když klient nedokáže doložit původ svých peněz –, posílá daná instituce FinCENu raport o podezřelém chování, takzvaný SAR (Suspicious Activity Report).